Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
10 C 377/2021-32
Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Alenou Herčíkovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
pro zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba žalobce, aby soud uložil žalované zaplatit mu částku ve výši částka, kapitalizované úroky ve výši částka, kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši částka, úroky z prodlení v zákonné výši 8,05% p.a. z částky částka od datum do zaplacení, úroky ve výši 23,72% p.a. z částky částka od datum do zaplacení, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žaloba žalobce, aby soud uložil žalované zaplatit mu částku ve výši [částka], kapitalizované úroky ve výši [částka], kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši [částka], úroky z prodlení v zákonné výši 8,05% p.a. z částky [částka] od [datum] do zaplacení, úroky ve výši 23,72% p.a. z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zamítá.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobce se ve své žalobě domáhal vydání rozsudku, který by žalované uložil zaplatit mu částku částka, kapitalizované úroky ve výši částka, kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši částka, úroky z prodlení v zákonné výši 8,05 % p.a. z částky částka od datum do zaplacení, úroky ve výši 23,72 % p.a. z částky částka od datum zaplacení a náklady řízení s tím, že mezi společností právnická osoba, IČO a žalovanou došlo dne datum k uzavření smlouvy o půjčce číslo. Součástí byly smluvní podmínky. V důsledku fúze sloučením ze dne datum stala právním nástupcem společnosti věřitele společnost právnická osoba, dnes pod názvem právnická osoba, tj. právní předchůdce žalobce. Právní předchůdce žalobce před uzavřením smlouvy uzavřel schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě. Informací od spotřebitelky a nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Informace od žalované byly ověřovány oproti dokladům od ní vyžádaných. Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalované peněžní prostředky ve výši částka, které převzala v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši částka, s úrokovou sazbou ve výši 23,72%, ročně sjednanou v čl. 1 podmínek a odměnu za administrativní činnost ve výši částka a za hotovostní inkaso splátek ve výši částka, celkem tedy částku částka. Tuto částku pak měla zaplatit v 58 týdenních splátkách po 390 korunách, přičemž poslední splátka byla stanovena na datum. Žalovaná však splátky nehradila řádně a včas. Žalobci uhradila pouze částku částka, z toho na jistinu částka, na úrok částka, na poplatek za administrativní činnost částka a na poplatek za hotovostní inkaso splátek částka Poslední platbu provedla datum. Vzhledem k tomu, že dluh nebyl ze strany žalované řádně v plné výši uhrazen, úročí se neuhrazená jistina ve výši částka ode dne datum až do dne zaplacení úrokem ve výši 23,72% ročně. Pohledávka pak byla ze strany společnosti právnická osoba postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum žalobci a žalované toto bylo oznámeno dopisem ze dne datum. Ke dni postoupení pak činil dluh částka skládající se z dlužné jistiny ve výši částka a dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši částka. Žalobce tedy po žalované požaduje částku ve výši částka, kapitalizované úroky ve výši částka, kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši částka, úroky z prodlení v zákonné výši 8,05% p.a. z částky částka od datum do zaplacení, úroky ve výši 23,72% p.a. z částky částka od datum do zaplacení a úhradu nákladů řízení.
2. Původně byla žaloba podána k Obvodnímu soudu pro Prahu 1, který usnesením č.j. 60C 4162/2020 -12 ze dne 12.10.2021, které nabylo právní moci datum, vyslovil svou místní nepříslušnost a věc postoupil Okresnímu soudu v Litoměřicích. Soud ve věci nařídil jednání. K jednání se účastníci nedostavili po omluvě a vzhledem k tomu, že nežádali odročení jednání, soud jednal ve věci jejich nepřítomnosti podle § 101 , odstavec 3 o.s.ř.
3. Soud pak provedl důkazy listinami, a to: smlouva o půjčce z datum a smluvní podmínky bez podpisu, karta zákazníka, hodnocení bonity, podací lístky, oznámení o postoupení pohledávky, přehled pohledávky, předžalobní upomínka ze dne datum.
4. Z těchto dokladů bylo zjištěno, že smlouva o půjčce byla uzavřena datum mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou ohledně poskytnutí půjčky částka, jejíž součástí budou i poplatky ve výši částka (poplatek za administrativní činnost částka, úrok částka, poplatek za hotovostní inkaso splátek částka), celkem tedy částka splatných v 58 týdenních splátkách á částka. Žalobce též předložil smluvní podmínky, které však neobsahují podpis žalované. Z karty zákazníka, pak bylo zjištěno, že žalovaná uvedla, že bydlí v nájemním bytě, má manžela a je zaměstnána s příjmem částka, sociálními dávkami částka a přídavky na děti částka Celkem příjmy tedy částka a výdaje částka - nájem a inkaso, částka výdaje domácnosti (jídlo, doprava, oblečení), splátky úvěru částka, ostatní náklady částka, tedy celkové výdaje částka a použitelný příjem pro splácení je pak částka měsíčně. Údaj ohledně zaměstnavatele pak byl ověřen telefonicky. Finanční situace byla ověřena z daňového přiznání. Bylo též zjištěno, že došlo k postoupení pohledávky na žalobce a žalovaná o tom byla řádně vyrozuměna dopisem. Z předžalobní upomínky bylo zjištěno, že byla žalované zaslána datum.
5. Podle § 3028 odstavec 1 zákona číslo 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen OZ ) účinný od 01.01.2014 se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.
6. Podle § 2395 a následujících občanského zákoníku číslo 89/2012 Sb. účinného od 01.01.2014 (dále jen příjmení) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
7. Podle § 86 odstavec 1 zákona číslo 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných spolehlivých, dostatečných a přiměřených informacích získaných od spotřebitele a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
8. Podle § 87 odstavec 1téhož zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odstavec 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
9. Podle § 2991 odstavec 1 OZ kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
10. Podle § 2991 odstavec 2 OZ bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
11. Nejprve se soud zabýval předloženou úvěrovou smlouvou se zaměřením na zkoumání její platnosti v souladu s evropským právem (článek 8 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne datum a také rozsudek Evropského soudního dvora ze dne datum ve věci C číslo Consumer Finance proti jméno příjmení a další a jeho transpozicí ve výši uvedeném ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru.
12. V projednávané věci žalobce sice tvrdí, avšak řádně neprokazuje, že by s odbornou péčí posuzoval schopnost spotřebitele, tj. žalované splácet úvěr poskytnutý ve výši částka, respektive částku ve výši částka, bude schopna splácet v 58 týdenních splátkách á částka. Veškeré skutečnosti nutné k posouzení úvěruschopnosti žalované pak uvedl žalobce v kartě zákazníka, když vycházel zejména z údajů žalované, kde tedy dále zaškrtl, že pracovní poměr byl telefonicky ověřen u zaměstnavatele. Zjevně nebyly zjišťovány celkové majetkové poměry žalované, její příjmy za delší období, výdaje, závazky, apod. Žalobce dle shora citovaného zákonného ustanovení je povinen náležitým způsobem prověřovat tvrzení žadatele o úvěr. Pokud totiž doložení tvrzení žadatelů o své bonitě nevyžaduje, nepostupuje v souladu s citovaným ustanovením a nelze než uzavřít, že neplní řádně povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí. Z posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je nutno chápat jako takovou činnost, jejímž cílem je zjištění, zda spotřebiteli v závislosti na frekvenci splácení zbude v jeho osobním, případně domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby mohl bez jakýchkoliv problémů a omezení zaplatit splátku v dohodnuté výši. Zde je nutno ještě podoktnout, že frekvence splácení je týdenní, nikoliv měsíční, když za měsíc je to splátka částka, ačkoliv žalobce vychází z měsíčního příjmu žalované a jejích použitelných příjmů právě na měsíc. K zjištění úvěruschopnosti klienta je nutné zejména podrobně analyzovat osobní, respektive domácí rozpočet spotřebitele, žadatele o spotřebitelský úvěr, a to na obě jeho strany, tedy jak příjmy, tak výdaje, přičemž věřitel musí vždy zohlednit rodinné postavení spotřebitele, tedy, zda vyživuje další osoby, nebo naopak, zda se na financování provozu domácnosti podílí další osoba. Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je ryze individuální záležitost v tom smyslu, že se týká jednotlivého spotřebitele ve vztahu ke konkrétnímu spotřebitelskému úvěru.
13. Zákon o spotřebitelském úvěru sice ukládá dlužníkovi povinnost poskytnout věřiteli údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr (§ 84 zákona číslo 257/2016 Sb. ), avšak tato povinnost nepřesouvá důkazní břemeno za správnost poskytnutí údajů na spotřebitele ani nezbavuje věřitele povinnosti jednat s odbornou péčí. Věřitel se tedy nemůže s informacemi získanými od spotřebitele bez dalšího spokojit a brát je jako fakt, ale je povinen tyto informace s odbornou péčí vyhodnotit a důkladně je prověřit. Pokud má věřitel pochybnosti o jejich správnosti (například pokud výdaje na bydlení či stravování nebo jiné náklady neodpovídají cenám v místě a čase obvyklých) je věřitel povinen požadovat po spotřebiteli objasnění takových údajů, popř. v rámci svých možnosti jiným způsobem ověřit. Údaje pro posouzení úvěruschopnosti spotřebitele musí být aktuální a musí vypovídat o finanční situaci spotřebitele v okamžiku, kdy žádá o spotřebitelský úvěr.
14. Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí z 01.04.2015 sp. zn. 1As 30/2015 uzavřel, že součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověřování (požadavku na doložení) těchto tvrzení (například potvrzením o zaměstnání a příjmů, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele, apod.). Nejvyšší soud v uvedeném rozhodnutí dále mimo jiné uvedl, že předobrazem shora citovaného ustanovení k posouzení úvěruschopnosti dle zákona o spotřebitelském úvěru je článek 8 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne datum Soudní dvůr, který se zabýval výkladem tohoto článku, konstatoval, že„ …poskytovatel úvěru musí v každém jednotlivém případě s přihlédnutím k jeho konkrétním okolnostem zvážit, zda se jedná o příslušné informace a zda jsou tyto informace dostatečné pro posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. V tomto ohledu se dostatečnost uvedených informací může lišit podle okolností, za nichž dojde k uzavření úvěrové smlouvy podle osobní situace spotřebitele nebo podle částky úvěru uvedené v této smlouvě. Toto posouzení lze provést pomocí podkladu o finanční situaci spotřebitele, ale nelze vyloučit možnost, aby poskytovatel úvěru zohlednil případné dříve získané znalosti o finanční situaci zájemce o úvěr. Avšak pouhá, ničím nepodložená, či nedostatečně podložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady.“
15. Soud pak tedy v projednávaném případě dospěl k závěru, že žalobce v řízení před soudem I. stupně neprokázal, že by kvalifikovaně a s odbornou péčí jako poskytovatel úvěru zjišťoval a především ověřoval bonitu žalované, zda by byla schopna po 58 týdnů týdně splácet částku částka, respektive za dobu 58 týdnů uhradit částku částka, když vycházel pouze z tvrzení žalované a ověření jejího zaměstnavatele. Soud tedy dospěl k závěru, že předmětná smlouva je neplatná právě pro nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti podle zákona o spotřebitelském úvěru a žalobci by bylo možno přiznat nárok proti žalované, případně pouze v částce bezdůvodného obohacení, pokud by na částku částka, která jí byla poskytnuta ničeho nezaplatila. Sám žalobce však v žalobě uvádí, že žalovaná na dluh zaplatila částku částka a tedy je zřejmé, že u ní nedošlo k žádnému bezdůvodnému obohacení na úkor žalobce. Proto byla žaloba jako celek zamítnuta.
16. Vzhledem k tomu, že ve věci úspěšné žalované žádné náklady nevznikly, soud rozhodl podle § 142 o.s.ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné, když bylo rozhodováno o částce do částka.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuci.