Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

19 C 338/2021-43

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Pirklovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

zastoupená advokátkou údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 4 483 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 483 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 183 Kč od 24. 2. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž žalobkyně požadovala uložit povinnost žalovanému zaplatit zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 300 Kč od 24. 2. 2021 do zaplacení, zamítá

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 483 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 183 Kč od 24. 2. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, v níž žalobkyně požadovala uložit povinnost žalovanému zaplatit zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 300 Kč od 24. 2. 2021 do zaplacení, zamítá III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Předmětem řízení je nárok na zaplacení částky ve výši 4 483 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně se obrátila dne 15. 6. 2021 ke zdejšímu soudu s žalobou, kterou odůvodnila tím, že má dle , o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen„ OdpVoz“) právo na příspěvek od vlastníka příp. provozovatele vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalovaný neměl přes svoji zákonnou povinnost sjednáno pojištění odpovědnosti v období od 26. 2. 2020 do 24. 5. 2020, celkem tedy 89 dní, k vozidlu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, registrační značka, VIN kód, číslo technického průkazu vozidla anonymizováno. Žalobkyni proto náleží nárok na zaplacení částky 4 483 Kč, která se skládá ze základu příspěvku ve výši 4 183 Kč (násobku zákonné denní sazby 47 Kč počtem 89 dní) a z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva ve výši 300 Kč.

2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil.

3. Jelikož ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů a nešlo o věc vyjmenovanou v ustanovení , (dále jen „ “), vyzval soud žalovaného podle k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, ačkoli mu předmětné usnesení bylo řádně doručeno na adresu trvalého bydliště, žalobkyně s uvedeným postupem souhlasila již ve svém žalobním návrhu. Soud proto ve věci nenařídil jednání a rozhodl na základě předložených listinných důkazů.

4. Jen pro úplnost se patří poznamenat, že jde o tzv. věc s cizím prvkem, neboť žalovaný je státním příslušníkem Slovenska. Soud se proto nejprve zabýval tím, zda je dána jeho pravomoc ve věci rozhodovat a podle jakého právního řádu má soud ve věci postupovat. Otázku pravomoci pak soud zkoumal z hlediska Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen Nařízení Brusel I bis). Podle čl. 4 Nařízení Brusel I bis platí, že nestanoví-li toto nařízení jinak, mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu. Na osoby, které nejsou státními příslušníky členského státu, v němž mají bydliště, se použijí pravidla pro určení příslušnosti, která se použijí pro jeho vlastní státní příslušníky. V průběhu řízení pak soud zjistil, že žalovaný má hlášeno trvalé bydliště na adrese uvedené v záhlaví /viz výpis údajů z registru obyvatel na č. l. 26 a písemnosti jsou mu na tuto adresu doručovány. Pravomoc zdejšího soudu je tak dána a rozhodným právem je právo české (srov. , o mezinárodním právu soukromém, ve znění pozdějších předpisů).

5. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru. Žalovaný zakoupil dne 12. 7. 2019 od jméno příjmení vozidlo se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, registrační značka, VIN kód, číslo technického průkazu vozidla anonymizováno /viz kupní smlouva na č.l. 37 V období od 26. 2. 2020 do 24. 5. 2020 neevidovala žalobkyně v daném období žádný existující pojistný vztah ohledně pojištění odpovědnosti z provozu daného vozidla /výpis z interního systému žalobkyně na č. l. 40 Žalobkyně proto vyzvala žalovaného dopisem doručeným žalovanému dne 25. 12. 2020 k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných vozidel za dané období ve výši 4 483 Kč, který se skládá ze základu příspěvku ve výši 4 183 Kč (násobku zákonné denní sazby 47 Kč a počtu 89 dní) a z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva ve výši 300 Kč s tím, že pohledávka je splatná do 60 dnů ode dne doručení výzvy /viz výzvu na č. l. 10 Žalovaný však příspěvek ve stanovené lhůtě nezaplatil, nereagoval ani na následné upomínky /viz upomínky na č. l. 11 a 14 vč. doručenek na č. l. 16 Žalobkyně naposledy vyzvala žalovaného k úhradě předžalobní výzvou /viz předžalobní upomínku na č. l. 15 vč. výpisu z aplikace české pošty na č. l. 13 Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu.

6. Po právní stránce soud hodnotil věc podle , o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen„ OdpVoz“) ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.

7. Podle § 1 odst. 2 písm. a) OdpVoz musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené.

8. Dle § 4 odst. 1 OdpVoz vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři (žalobkyni) příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Dle odst. 2 se při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku má za to, že osoba zapsaná jako vlastník (provozovatel) vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem (provozovatelem) vozidla. Dle odst. 3 se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle ust. § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Dle odst. 4 je osoba povinná k zaplacení příspěvku povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Dle odst. 5 výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou.

9. Podle vyhlášky Ministerstva financí č. se stanoví denní sazba příspěvku podle ust. OdpVoz pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru do 1 000 cm3 včetně ve výši 30 Kč, se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 000 cm3 do 1 350 cm3 včetně ve výši 35 Kč, se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do číslo cm3 včetně ve výši 47 Kč, se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do číslo cm3 včetně ve výši 65 Kč a se zdvihovým objemem válců motoru nad 2 500 cm3 ve výši 93 Kč. Dle této vyhlášky činí výše nákladů obec kanceláře pojistitelů (tj. žalobkyně) spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle OdpVoz 300 Kč.

10. Po provedeném dokazování a hodnocení vzal soud za prokázané, že žalovaný na základě kupní smlouvy ze dne 12. 7. 2019 nabyl vlastnické právo k předmětnému vozidlu, a tedy byl skutečným vlastníkem vozidla, ohledně kterého nebylo v období 26. 2. 2020 do 24. 5. 2020 uzavřeno pojištění odpovědnosti provozu vozidla. Žalobkyně tak má ze zákona právo na úhradu příspěvku ve výši 4 183 Kč (47 Kč x 89 dní) a náhrady nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva ve výši 300 Kč, celkem tedy na částku 4 483 Kč, kterou však žalovaný neuhradil. Žalobkyně tak uplatnila svůj nárok po právu, a soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl.

11. Nad rámec uvedeného soud konstatuje, že si je vědom skutečnosti, že po celé žalované období byla v registru silničních vozidel vedena jako vlastník předmětného vozidla paní jméno příjmení, datum narození, což zakládá podle § 4 odst. 2 OdpVoz pro účely určení osoby povinné k zaplacení příspěvku vyvratitelnou právní domněnku, že právě paní jméno příjmení a nikoli žalovaný byla vlastníkem/provozovatelem vozidla. Tato domněnka však byla ze strany žalobkyně vyvrácena, když tvrdila a prokázala, že na základě kupní smlouvy ze dne 12. 7. 2019 přešlo vlastnické právo k předmětnému vozidlu z paní jméno příjmení na žalovaného.

12. Pokud jde o příslušenství uplatněného nároku, soud žalobě vyhověl ohledně požadovaného příslušenství jen částečně. Nezaplacením dluhu do dne splatnosti se žalovaný dostal do prodlení a ode dne následujícího vzniklo žalobkyni podle o. z. právo požadovat vedle jistiny dluhu, též zaplacení úroku z prodlení a to ve výši stanovené , ve znění účinném ke dni vzniku prodlení. Podle o. z. se příslušenstvím pohledávky rozumí úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním, mezi které patří právě i zákonem stanovené náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva ve výši 300 Kč. Žalobkyně však požadovala uhradit z nákladů spojených s uplatněním pohledávky i zákonné úroky z prodlení (tj. příslušenství z příslušenství), které však oprávněně požadovat nemůže, jelikož zákon tuto možnost nepřiznává (stále použitelné rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 3. 2004, sp. zn. ).

13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení neúspěšná jen v nepatrné části, právo na plnou náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu (dále jen „a. t.“) ve výši 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, návrh ve věci samé), tj. ve výši 600 Kč (3 úkony x odměna ve výši 200 Kč), dále paušální náhrada výdajů za každý z těchto úkonů podle a. t., tj. ve výši 300 Kč (3 úkony x paušální náhrada ve výši 100 Kč) a náhrada za daň z přidané hodnoty podle ve výši 189 Kč (21 % z částky 900 Kč). Jejich zaplacení soud uložil k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta dle

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení ).

Nebudou-li povinnosti stanovené tímto rozhodnutím splněny řádně a včas, lze se jejich výkonu domáhat podáním návrhu u soudu ( ) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem ( , o soudních exekutorech a exekuční činnosti, ve znění pozdějších předpisů) u soudního exekutora.