Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

38 C 394/2021-22

Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Fedorko ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 10 000 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba se do částky 6 425,66 Kč s příslušenstvím zamítá.

II. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni částku 3 574,34 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 16. 2. 2021 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žaloba se do částky 6 425,66 Kč s příslušenstvím zamítá. II. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni částku 3 574,34 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 16. 2. 2021 do zaplacení. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že s žalovaným uzavřela dne 18. 6. 2019 účastnickou smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikacích a zavázala se poskytovat žalovanému službu televize prostřednictvím internetu. Žalovanému byla poskytnuta technická zařízení – set top boxy, po ukončení poskytování služeb žalovaný zařízení nevrátil, v případě jeho nevrácení měla žalobkyně nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 5 000 Kč. V podání ze dne 9. 1. 2022 uvedla žalobkyně pro případ, že soud shledá nárok na úhradu smluvní pokuty jako neoprávněný, požaduje vydání bezdůvodného obohacení za každý set top box v částce 1 787,17 Kč jako kupní ceny doložené fakturou zachycující nákup 288 set top boxů za 425 376 Kč bez DPH.

2. Žalovaný, ač řádně obeslán, se k jednání nedostavil a soud tedy v souladu s  , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ “) jednal a rozhodoval v jeho nepřítomnosti a vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.

3. Soud má za zjištěné, že účastníci uzavřeli dne 18. 6. 2019 účastnickou smlouvu, na jejímž základě poskytla žalobkyně (pod názvem právnická osoba) uživateli (žalovanému) kromě předmětných služeb (DIGI TV) též koncová zařízení (set top box), která se žalovaný zavázal pod hrozbou pokuty 5 000 Kč za každé zařízení vrátit do 10 dnů od ukončení smlouvy. Po ukončení poskytování služeb dne 30. 6. 2020 zaslala žalobkyně žalovanému dopis ze dne 3. 2. 2021 s výzvou k vrácení technického zařízení a úhradě smluvní pokuty ve výši 10 000 Kč do 10 dnů od doručení výzvy a stejná částka je spolu s výzvou k vrácení modemu uvedena též v předžalobní výzvě ze dne 1. 12. 2020.

4. Podle , (dále jen „o. z.“) půjčitel smlouvou o výpůjčce přenechává vypůjčiteli nezuživatelnou věc a zavazuje se mu umožnit její bezplatné dočasné užívání. Podle a násl. o. z. z kupní smlouvy vznikne prodávajícímu povinnost předmět koupě kupujícímu odevzdat a kupujícímu povinnost předmět koupě převzít a zaplatit za něj prodávajícímu dohodnutou cenu.

5. Zatímco samotná existence smluvního vztahu a spory z něj vyplývající jsou řešeny , o elektronických komunikacích a k jejich rozhodování je příslušný Český telekomunikační úřad, výpůjčka věci je soukromoprávním vztahem a příslušný k rozhodování o smluvní pokutě plynoucí z porušení povinností vztahujících se k výpůjčce je tedy soud, což ostatně konstatoval zvláštní senát zřízený podle , o rozhodování některých kompetenčních ve svém usnesení ze dne 27. 7. 2011, č.j. Konf 49/2011 - 11.

6. V projednávaném případě žalobkyně prokázala uzavření smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikacích a předání elektronických zařízení žalovanému. K projednání sporu je ve výše uvedeném smyslu příslušný zdejší soud.

7. Žalobkyně se domáhala smluvních pokut ve výši 10 000 Kč za nevrácení vypůjčených technických zařízení (set top boxy) ve lhůtě 10 dnů od ukončení smlouvy. U smluvních pokut soud posuzoval jejich soulad s dobrými mravy, resp. přiměřenost s ohledem na hrozící, případně vzniklou škodu. K řešení problematiky přiměřenosti smluvních pokut obecnými soudy lze odkázat na závěry (nikoli judikatorní, ale přesvědčivé) obsažené v rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 17. 9. 2019, sp. zn. , v němž krajský soud konstatoval, že v případě smluvní pokuty zakládající významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele jde v souladu s § 1813 o. z. o zakázané ustanovení, k němuž se podle § 1815 o. z. nepřihlíží a nepřichází tak v úvahu pokutu ve smyslu § 2051 o.z. moderovat. Otázku, zda ujednání ve spotřebitelské smlouvě nemá zneužívající charakter, soud zkoumá z úřední povinnosti, v tomto směru lze odkázat jak na gramatický a logický výklad textu ust. § 1815 o. z. (ke zneužívající klauzuli by se snad mohlo přihlížet pouze v případě, že by se jejího použití výslovně dovolal samotný žalovaný jako spotřebitel), tak„ eurokonformní“ výklad s ohledem na judikaturu Evropského soudního dvora, který vyžaduje, aby národní soud ex offo zkoumal zneužívající charakter klauzule, a tím vyrovnával nerovnost fakticky existující při řízení mezi spotřebitelem a profesionálem (rozsudek SDEU C -243/08 Pannon GSM, nebo C -618/10 Banco Espanol de Crédito).

8. Soud konstatuje, že způsob ujednání smluvních pokut v rámci smlouvy je porušením práv žalované jako spotřebitele, a to zejména jejího práva na srozumitelnost, přehlednost a logické uspořádání smluvních ujednání. V posuzovaném případě je ujednání o smluvní pokutě obsaženo ve zhuštěném, pro průměrného spotřebitele dosti složitě formulovaném textu. Nerovnováha v právech a povinnostech spotřebitele je dána tím, že pro případ porušení povinnosti žalobkyní není ve smlouvě sjednána žádná sankce v podobě smluvní pokuty. Nárok žalobkyně na zaplacení smluvní pokuty za nevrácení koncového zařízení proto soud neshledal důvodným.

9. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se podle § 2991 odst. 2 o.z. zákoníku obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. V souladu s § 2999 odst. 1 větou první o.z. má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny, není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné.

10. Žalovaný po ukončení smluvního vztahu ani na následnou výzvu nevrátila žalobkyni technická zařízení, jejichž hodnota byla doložena fakturou, čímž se bezdůvodně obohatila, neboť ukončením smluvního vztahu odpadl právní důvod (výpůjčka), na základě kterého bylo zařízení ve vlastnictví žalobkyně za účelem poskytování služeb poskytnuto žalovanému. Částka 1 708,17 Kč za každé zařízení tedy představuje v souladu s § 2999 odst. 1 větou první o.z. peněžitou náhradu za předmět bezdůvodného obohacení a soud považoval za spravedlivé žalobkyni tuto částku přiznat.

11. S ohledem na shora uvedené soud rozhodl tak, že žalobkyni přiznal částku 3 574,34 Kč a žalobu zamítl do částky 6 425,66 Kč.

12. Ve smyslu o.z. soud přiznal žalobkyni úroky z prodlení, a to v souladu s 

13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobkyně byla ve věci z větší části neúspěšná. Žalovaný se neúčastnil jednání před soudem ani se nijak nevyjadřoval k návrhu, a tedy mu žádné náklady nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku odvolání není v souladu s  přípustné, neboť jím bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.