Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
41 C 177/2021-59
Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudkyní JUDr. Denisou Georgesovou ve věci
žalobkyně: ; právnická osoba, IČO: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení, LL. M.
sídlem adresa
proti
žalované: ; celé jméno žalované, datum narození
bytem adresa žalované
o zaplacení 7 740 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 7 000 Kč s 8,25% úrokem z prodlení ročně od 30. 3. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se co do částky 740 Kč s 8,25% úrokem z prodlení ročně od 12. 5. 2021
do zaplacení zamítá.
III. Řízení se co do částky 76,98 Kč zastavuje.
IV. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady ve výši 3 667 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám Mgr. jméno příjmení, LL. M., advokáta
se sídlem v obec.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 7 000 Kč s 8,25% úrokem z prodlení ročně od 30. 3. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se co do částky 740 Kč s 8,25% úrokem z prodlení ročně od 12. 5. 2021 do zaplacení zamítá.</b> <b>III. Řízení se co do částky 76,98 Kč zastavuje.</b> <b>IV. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady ve výši 3 667 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám Mgr. [jméno] [příjmení], LL. M., advokáta se sídlem v [obec].</b>
1. Žalobním návrhem podaným k Okresnímu soudu Brno-venkov dne 11. 5. 2021 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 7 740 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím,
že dne 5. 8. 2020 uzavřela s žalovanou úvěrovou smlouvu, na základě které poskytla žalované částku 7 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku uhradit společně s poplatkem
za poskytnutí ve výši 231 Kč do 30 dnů od jejího poskytnutí. Žalobkyně tvrdila, že částku
ve výši 7 000 Kč poskytla prostřednictvím platební brány právnická osoba dne 5. 8. 2020
na bankovní účet, který žalovaná uvedla při uzavírání smlouvy.
2. Ohledně uzavření smlouvy žalobkyně uvedla, že smlouva byla uzavřena prostřednictvím internetových stránek žalobkyně v chráněném internetovém prostředí. Zájemce o uzavření smlouvy vyplnil požadované údaje a poté proběhl schvalovací proces, po schválení je žadateli poskytnut podpisový sms kód a v okamžiku jeho zadání na webové stránce webová adresa
je smlouva uzavřena a následně je zaslána na uvedenou e-mailovou adresu žadatele, v tomto případě email. Žalobkyně uvedla, že při uzavírání první smlouvy
je ověřována identita žadatele, a to zasláním kopie výpisu z účtu žadatele anebo zasláním
1 Kč na bankovní účet žalobkyně. Dále tvrdila, že žalobkyně při uzavírání smlouvy posuzuje úvěruschopnost žadatele, provádí lustraci žadatele v registrech příjmení, NRKI, příjmení a ISIR, zkoumá z dostupných registrů existenci jiných převzatých úvěrů žadatele, jejich úhradu, existenci probíhajícího insolvenčního a exekučního řízení a rovněž porovnává výši příjmů
se závazky žadatele, když zohledňuje věk, rodinný stav a splátky u jiných společností.
U jednání soudu dne 4. 11. 2021 žalobkyně tvrdila, že vycházela z údajů o výši příjmu, který žalovaná uvedla v žádosti o úvěr. Žalovaná uvedla, že její čistý měsíční příjem činí 35 000 Kč. Žalobkyni bylo známo, že žalovaná v době sjednávání předmětného úvěru hradí splátky předchozích úvěrů v celkové výši 12 170 Kč, když tyto závazky řádně hradila, nejednalo
se o závazky po splatnosti.
3. Žalobkyně požadovala úhradu částky 7 740 Kč sestávající z neuhrazené jistiny ve výši 7 000 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 231 Kč, poplatku za expres výplatu ve výši 199 Kč, smluvní pokutu ve výši 210 Kč (3% z nezaplacené jistiny úvěru dle smlouvy) a účelně vynaložených nákladů ve výši 100 Kč. Dále požadovala kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 79,98 Kč od 29. 3. 2021 do 11. 5. 2021 a zákonný úrok z prodlení z částky 7 740 Kč od 11. 5. 2021 do zaplacení. Současně tvrdila, že žalovaná dlužnou pohledávku žalobkyni nezaplatila ani po zaslání předžalobní výzvy.
4. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
5. Skutková zjištění učinil soud z provedených listinných důkazů. Z úvěrové smlouvy
(příjmení žádosti číslo) bylo zjištěno, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 7 000 Kč s tím, že částku 7 000 Kč vyplatí žalované na její bankovní účet a žalovaná
se zavázala poskytnutý úvěr zaplatit včetně poplatku ve výši 231 Kč ve lhůtě do 4. 9. 2020.
Ve smlouvě byl sjednán poplatek za doplňkovou službu expres výplata v částce 199 Kč
a smluvní pokuta ve výši 3% z jistiny úvěru. Součástí smlouvy byl formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru. Výše poplatků byla zjištěna ze sazebníku platného
od 8. 4. 2018.
6. Z formulářové sjetiny vyhotovené žalobkyní bylo zjištěno, že na vrub účtu č. bankovní účet pod variabilním symbolem číslo byla dne 5. 8. 2020 zaslána částka 7 000 Kč. Ze sdělení právnická osoba ze dne 5. 11. 2021 bylo zjištěno, že na účet žalované č. bankovní účet byla dne 5. 8. 2020 přes platební bránu ThePay pod variabilním symbolem číslo zaslána částka 7 000 Kč.
7. Upomínkou ze dne 26. 2. 2021 byla žalovaná upomenuta o úhradu úvěru.
8. Předpis splátek a jejich uhrazení byl zjištěn z platební historie (formulářové sjetiny vyhotovené žalobkyní).
9. Přehled pohybů na účtu č. č. bankovní účet vedený na jméno žalované v období srpen 2020 byl zjištěn z výpisu z tohoto účtu, když bylo zjištěno, že na tento účet byla dne
5. 8. 2020 poukázána částka 7 000 Kč.
10. Z listin y nazvané úvěrová zpráva (formulářové sjetiny vyhotovené žalobkyní) byla zjištěna existence převzatých splácených úvěrů žalovanou.
11. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně uzavřela s žalovanou prostředky internetové komunikace úvěrovou smlouvu na částku 7 000 Kč Součástí smlouvy byl formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru. Výše úvěru byla dohodnuta
na 7 000 Kč, žalovaná se zavázala úvěr uhradit společně s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 231 Kč a poplatkem za expres výplatu ve výši 199 Kč ve lhůtě do 30 dnů ode dne poskytnutí úvěru. Žalobkyně vyzvala žalovanou o zaplacení úvěru.
12. Zjištěné skutečnosti soud právně hodnotil podle zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen o. z.) a zákona č. 257/2016 Sb. , zákona o spotřebitelském úvěru. Smlouvu o úvěru upravuje občanský zákoník v ustanovení § 2395 tak, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
13. S ohledem na § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , se soud nejprve zabýval tím, zda smlouva byla platně uzavřena, tedy zda žalobkyně před jejím uzavřením s náležitou péčí posoudila schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr s tím, že tato povinnost je ukládána žalobkyni pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že tak poskytovatel úvěru neučiní. Úvěr má být navíc poskytnut jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele splácet sjednané splátky. Tím poskytovatel úvěru plní i svou obecnou povinnost jednat čestně, transparentně a zohlednit (též) práva a zájmy spotřebitele. Zároveň § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru stanovenou neplatnost smlouvy jakožto důsledek porušení povinnosti poskytovatele (řádně
a s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele je nutno za použití § 588 o. z. vyložit jako neplatnost absolutní, když dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně (zejména pro širší možné dopady porušení této povinnosti) zjevně narušuje veřejný pořádek. Soud je proto povinen zabývat uvedenou otázkou i bez návrhu žalovaného spotřebitele.
14. V posuzované věci učinil soud závěr, že žalobkyně před poskytnutím úvěru řádně
a dostatečně neposoudila úvěruschopnost žalované ve vztahu k poskytnutému úvěru. Předně nelze přehlédnout, že žalobkyni bylo známo, že žalovaná v době žádosti o posuzovaný úvěr již splácela závazky v celkové výši 12 170 Kč. Jak bylo soudem zjištěno, žalobkyně
si od žalované vyžádala informace a doklady týkající se pouze jejích příjmů, nicméně podstatné výdaje žalované nebyly nijak blíže zjišťovány a ověřovány. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku doložení) těchto tvrzení (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015 -39, publikovaný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 3225/2015). Pouhé doplnění čísel do formuláře žalobkyně k hodnocení klienta, aniž je zřejmé z čeho a jak byly tyto údaje získány, nelze považovat ta zákonem vyžadované posouzení s odbornou péčí. V souladu
se shora citovaným § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel předmětné posouzení činí zejména na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a dále způsobu plnění dosavadních dluhů. K tomuto porovnání však reálně vzhledem k nedostatku jakýchkoliv podkladů k výdajům žalované v daném případě nemohlo dojít.
15. Úvěrová smlouva je, s ohledem na shora uvedené, ve smyslu § 588 o. z., absolutně neplatná,
a tudíž z ní nemohly vzniknout žádné povinnosti ani žádná práva.
16. Dále má soud za to, že žalobkyně v řízení neunesla důkazní břemeno o tom, že smlouva byla s žalovanou platně uzavřena. Žalobkyně v řízení předložila žalovanou nepodepsanou smlouvu, která měla být uzavřena na dálku. Žalobkyně však v řízení nepředložila žádné důkazy o tom, že smlouva skutečně byla takto uzavřena, tj. že jedna smluvní strana učinila návrh na uzavření smlouvy, druhou smluvní stranou byl tento návrh přijat a strany si takto dohodly obsah smlouvy.
17. Jestliže v daném případě žalobkyně opírá autentizaci totožnosti žalované o následující údaje na místě podpisu klienta: křestní jméno a příjmení žalované a datum uzavření smlouvy
a tvrzení, že se žalovaná připojila vzdáleně na internetové stránce, kde vyplnila osobní údaje
a kde měla možnost seznámit se s obsahem smlouvy (například zakliknutím této možnosti), není písemná forma úvěrové smlouvy splněna. Z potřebné znalosti osobních údajů nelze dovozovat totožnost osoby, která danou smlouvu uzavřela, neboť tyto údaje může mít kdokoli z okruhu blízkých žalované. Uvedeným způsobem nelze ztotožnit osobu, která takové jednání učinila, tedy jednoznačně ověřit identitu podepsané osoby ve vztahu k datové zprávě. Uvedený způsob uzavření úvěrové smlouvy tak postrádá podpis žalovaného jako nezbytnou náležitost písemného právního jednání.
18. Podle § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
19. Za situace, kdy výpisem z účtu žalované a potvrzením právnická osoba bylo prokázáno, že žalovaná převzala částku 7 000 Kč, pak na straně žalované vzniklo, ve smyslu § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodné obohacení a je povinna jej vrátit.
20. Vzhledem k výši uvedenému soud výrokem I. uložil žalované zaplatit žalobkyni částku 7 000 Kč a úrok z prodlení v zákonné výši od 30. 3. 2021, tedy od data, kdy ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z. byla žalovaná vyzvána k zaplacení dluhu žalobkyní, když nárok na úroky z prodlení z přisouzené částky vyplývá z § 1970 o. z., přičemž jejich výše je v souladu s nařízením vlády č. 142/1994 Sb. ve znění účinném k prvnímu dni prodlení. Výrokem II. zbylou část nároku žalobkyně zamítl a výrokem III. řízení na základě částečného zpětvzetí žaloby žalobkyní
u jednání soudu dne 4. 1. 2022, podle § 96 odst. 1 a odst. 2 věty první o. s. ř. o. s. ř. , částečně zastavil.
21. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. V daném případě byla žalobkyně procesně úspěšná co do jistiny pohledávky a ohledně kapitalizovaného úroku nikoliv. Soud dospěl k závěru, že procesní neúspěch žalobkyně je nepatrný, a pro jí přiznal plnou náhradu nákladů řízení v celkové výši 3 667 Kč. Tato částka se skládá ze soudního poplatku 400 Kč a z náhrady za právní zastoupení ve výši 3 267 Kč. Náklady právního zastoupení byly vypočteny podle vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění účinném v době zahájení řízení (advokátní tarif). Zástupci žalobkyně byla přiznána odměna za 3 úkony právní služby po 200 Kč, když odměna byla přiznána za úkony právní služby spočívající v převzetí a přípravě zastoupení, předžalobní výzvě a podání žaloby k soudu (výše odměny je odůvodněna § 14b odst. 1 a § 11 odst. 1 advokátního tarifu) a za 1 úkon – účast u jednání soudu dne 4. 1. 2022 byla zástupci žalobkyně přiznána odměna ve výši 1 500 Kč (výše odměny je odůvodněna § 14b odst. 3 ). Za právní úkony spočívající v převzetí a přípravě zastoupení, předžalobní výzvě a podání žaloby k soudu byl zástupci žalobkyně přiznán režijní paušál ve výši 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a/ ) a za úkon spočívající v účasti u jednání soudu režijní paušál ve výši 300 Kč (§ 14b odst. 5 písm. b/ advokátního tarifu). Jelikož zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH, byly náklady právního zastoupení v částce 2 700 Kč navýšeny o 21% DPH ve výši 567 Kč na částku 3 267 Kč (§ 137 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. ).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné, neboť jím bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím částku 10 000 Kč; k výši příslušenství a nákladů řízení se nepřihlíží (§ 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Jelikož proti rozsudku není odvolání přípustné, obsahuje pouze zkrácené odůvodnění.
Nebude-li povinnost uložená tímto vykonatelným rozsudkem splněna povinnou stranou dobrovolně a včas, může se jí oprávněná strana domáhat návrhem na výkon rozhodnutí.