Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

19 C 264/2021-75

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Pirklovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení 42 028 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 5 700 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 5 700 Kč od 27. 10. 2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení:

-) částky 2 161 Kč,

-) zákonného úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 1 300,25 Kč od 25. 9. 2018 do 20. 1. 2020 kapitalizovaného částkou 157,01 Kč,

-) smluvního úroku ve výši 29 % ročně z částky 1 300,25 Kč od 25. 8. 2018 do 20. 1. 2020 kapitalizovaného částkou 538,38 Kč,

-) zákonného úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 1 300,25 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení,

-) smluvního úroku ve výši 29 % ročně z částky 1 300,25 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení;

-) částky 34 167 Kč,

-) zákonného úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 17 588,74 Kč od 27. 10. 2018 do 20. 1. 2020,

-) smluvního úroku ve výši 29 % ročně z částky 23 288,74 Kč od 20. 10. 2018 do 20. 1. 2020 kapitalizovaného částkou 8 592,25 Kč,

-) zákonného úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 17 588,74 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení,

-) smluvního úroku ve výši 29 % ročně z částky 23 288,74 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 5 700 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 5 700 Kč od 27. 10. 2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení: -) částky 2 161 Kč, -) zákonného úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 1 300,25 Kč od 25. 9. 2018 do 20. 1. 2020 kapitalizovaného částkou 157,01 Kč, -) smluvního úroku ve výši 29 % ročně z částky 1 300,25 Kč od 25. 8. 2018 do 20. 1. 2020 kapitalizovaného částkou 538,38 Kč, -) zákonného úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 1 300,25 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, -) smluvního úroku ve výši 29 % ročně z částky 1 300,25 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení; -) částky 34 167 Kč, -) zákonného úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 17 588,74 Kč od 27. 10. 2018 do 20. 1. 2020, -) smluvního úroku ve výši 29 % ročně z částky 23 288,74 Kč od 20. 10. 2018 do 20. 1. 2020 kapitalizovaného částkou 8 592,25 Kč, -) zákonného úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 17 588,74 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, -) smluvního úroku ve výši 29 % ročně z částky 23 288,74 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se obrátila ke zdejšímu soudu s tím, že její právní předchůdkyně společnost právnická osoba, IČO, se sídlem adresa (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), uzavřela s žalovanou dne datum smlouvu o zápůjčce číslo (dále jen„ smlouva číslo“), na základě které zapůjčila žalované částku ve výši 10 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit společně se smluvním úrokem ve výši 29 % ročně vyčísleným fixní částkou 1 789 Kč, odměnou za zpracování a doručení ve výši 2 920 Kč a částkou za komfortní splácení v hotovosti ve výši 4 208 Kč. Žalovaná se tedy zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně celkem 18 917 Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 316 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na den 24. 8. 2018. Žalovaná však svůj dluh nesplnila řádně a včas, když uhradila celkem pouze 16 756 Kč. Žalobkyně proto požadovala uložit žalované povinnost zaplatit z titulu smlouvy číslo částku ve výši 2 161 Kč (dlužná jistina 1 300,25 Kč + dlužný poplatek 860,75 Kč) a příslušenství tak, jak je specifikováno ve výroku tohoto rozsudku.

2. Žalobkyně dále uvedla, že její právní předchůdkyně uzavřela s žalovanou dne datum další smlouvu o zápůjčce číslo (dále jen„ smlouva číslo“), na jejímž základě bylo žalované zapůjčeno celkem 40 000 Kč, které se zavázala žalovaná vrátit společně se smluvním úrokem ve výši 29 % ročně vyčísleným fixní částkou 7 155 Kč, odměnou za zpracování a doručení ve výši 10 180 Kč a částkou za komfortní splácení v hotovosti ve výši 16 832 Kč. Žalovaná se tedy zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně celkem 74 167 Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 1 237 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na den 19. 10. 2018. Žalovaná však uhradila pouze 34 300 Kč. Žalobkyně proto požadovala uložit žalované povinnost zaplatit z titulu smlouvy číslo částku ve výši 39 867 Kč (dlužná jistina 23 288,74 Kč + dlužný poplatek 16 578,26 Kč) a příslušenství tak, jak je specifikováno ve výroku tohoto rozsudku.

3. Žalovaná se ve věci nikterak nevyjádřila.

4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru: Žalovaná s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřela dne datum smlouvu číslo (smlouva číslo), na základě které poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované v hotovosti částku ve výši 10 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu se souhrnným poplatkem 8 917 Kč, jenž představuje kapitalizované úroky za dobu řádného trvání smlouvy v sazbě 29 % ročně ve výši 1 789 Kč, poplatek za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 2 920 Kč a poplatek za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 4 208 Kč, a to v 59 týdenních splátkách po 316 Kč a poslední 60. splátce ve výši 273 Kč Celkem se tak žalovaná zavázala zaplatit 18 917 Kč. Ve smlouvě je uvedeno, že RPSN činí 241,97 %. Svým podpisem potvrdila žalovaná převzetí zápůjčky v hotovosti /viz smlouva o zápůjčce na č. l. 21 spisu/. Právní předchůdkyně žalobkyně zjistila v rámci posouzení úvěruschopnosti žalované, že žalovaná bydlí v rodinném domě, jehož je vlastníkem. Žalovaná má nejvyšší dosažené vzdělání základní, pracuje jako dělník a její průměrný čistý příjem činí 16 994 Kč. Výdaje žalované byly odhadnuty na 3 000 Kč, aniž by bylo blíže specifikováno, o jaké výdaje se jedná. V kartě zákazníka je uvedeno, že žalovaná splácí právní předchůdkyni žalobkyně částku 4 572 Kč měsíčně /zjištěno ze zákaznické karty na č.l. 59 Žalovaná uhradila na svůj dluh celkem 16 756 Kč /zjištěno z tabulky umoření na č.l. 32

5. Žalovaná s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřela dne datum smlouvu číslo (smlouva číslo), na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku ve výši 40 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu se souhrnným poplatkem 34 167 Kč, jenž představuje kapitalizované úroky za dobu řádného trvání smlouvy v sazbě 29 % ročně ve výši 7 155 Kč, poplatek za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 10 180 Kč a poplatek za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 16 832 Kč, a to v 59 týdenních splátkách po 1 237 Kč a poslední 60. splátce ve výši 1 184 Kč. Dle smlouvy činí RPSN 226,69 % Celkem se tak žalovaná zavázala zaplatit 74 167 Kč. Svým podpisem potvrdila žalovaná převzetí částky 30 000 Kč v hotovosti /viz smlouvu o zápůjčce na č. l. 23 spisu/. Právní předchůdkyně žalobkyně zjistila v rámci posouzení úvěruschopnosti žalované, že žalovaná bydlí v rodinném domě, jehož je vlastníkem. Žalovaná má nejvyšší dosažené vzdělání základní, pracuje jako pekařka a její průměrný čistý příjem činí 15 055 Kč. Výdaje žalované byly odhadnuty na 3 000 Kč, aniž by bylo blíže specifikováno, o jaké výdaje se jedná. V kartě zákazníka není zohledněna povinnost žalované splácet dluh ze smlouvy číslo ve výši 1 264 Kč měsíčně /zjištěno ze zákaznické karty na č.l. 33 a 53/. Žalovaná na svůj dluh uhradila celkem částku 34 300 Kč /zjištěno z tabulky umoření na č.l. 36

6. Žalovaná byla v době uzavření smluv vlastníkem nemovitosti /viz výpis z katastru nemovitostí na č.l. 67 Právní předchůdkyně žalobkyně a žalobkyně uzavřely smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byly pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně ze smlouvy číslo ze smlouvy číslo postoupeny na žalobkyni /viz smlouva o postoupení pohledávek na č.l. 29 a seznam postoupených pohledávek na č.l. 25 Právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalované postoupení obou pohledávek dopisem ze dne 20. 1. 2020, který byl žalované odeslán dne 14. 2. 2020, v němž byla vyzvána k úhradě obou dluhů /viz dopis na č. l. 32, podací lístek na č.l. 34 Žalovaná byla předžalobní výzvou ze dne 23. 4. 2020 vyzvána žalobkyní k úhradě evidovaných dlužných částek, přičemž dopis byl odeslán následující den /viz předžalobní výzva na č. l. 27 včetně podacího lístku na č.l. 35 Žalovaná netvrdila a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění zcela uhradila, nebo že by její dluh zanikl z jiného důvodu.

7. Po právní stránce soud hodnotil věc podle , (dále jen„ o. z.“) a podle , o spotřebitelském úvěru, vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti, zejména podle následujících ustanovení:

8. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

10. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

11. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

12. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

13. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

14. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná.

15. Soud se především zabýval otázkou, zda ze strany právní předchůdkyně žalobkyně, coby poskytovatele úvěru, byla před vlastním uzavřením obou smluv splněna zákonná povinnost zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele, tedy žalované. V tomto směru nelze než konstatovat, že žalobkyně břemeno tvrzení a břemeno důkazní, že své povinnosti ve smyslu § 86 ZoSÚ dostála, neunesla. Z provedeného dokazování nelze dovodit, že právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované s řádnou pečlivostí. Právní předchůdkyně žalobkyně sice ověřovala příjmy žalované, nicméně zcela rezignovala na zjišťování jejich výdajů. Žalovaná sice v době sjednání obou smluv byla vlastníkem rodinného domu, v němž bydlela, nicméně s ohledem na běžný chod věcí musela mít s provozem rodinného domu nějaké náklady minimálně ve formě záloh na vodu a energie. Odhadované výdaje ve výši 3 000 Kč jsou tak zcela nereálné, když kromě výdajů na bydlení musí mít žalovaná výdaje i na jídlo. V době uzavření smlouvy číslo již žalovaná navíc splácela právní předchůdkyni žalobkyně předchozí úvěry v částce 4 572 Kč, což je s ohledem na její příjem ve výši 16 994 Kč nezanedbatelný výdaj, proto o to pečlivěji musí poskytovatel úvěru úvěruschopnost posuzovat. U smlouvy číslo pak již žádné splátky uvedeny nejsou, což je v rozporu se zjištěným skutkovým stavem, jelikož žalovaná v té době splácela minimálně zápůjčku ze smlouvy číslo.

16. Smyslem zakotvení povinnosti poskytovatelů spotřebitelských úvěrů posuzovat úvěruschopnost spotřebitele je především ochrana spotřebitelů před rizikovými úvěry a dále řešení problému rostoucího zadlužeností domácností (viz důvodová zpráva k zákonu o spotřebitelském úvěru). Povinnost věřitele posoudit před uzavřením smlouvy bonitu spotřebitele představuje pro spotřebitele i určitou záruku, že věřitel bude při poskytování úvěru postupovat tak, aby jej do určité míry chránil před neschopností splácet. Primárním chráněným zájmem je zde ochrana spotřebitele před neodpovědným poskytnutím úvěru, které by vedlo k jeho insolvenci se všemi negativními následky, a to jak ekonomickými v podobě ztráty majetku, tak společenskými v podobě společenské stigmatizace (viz příjmení, L.; příjmení, J. Zákon o spotřebitelském úvěru. Komentář. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2011, s. 99). Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je přitom i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. -39, publikovaný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod číslo použitelný i za účinnosti ). Podle ZoSÚ činí poskytovatel předmětné posouzení zejména na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele, a dále způsobu plnění dosavadních dluhů. K takovémuto porovnání však vzhledem k nedostatku jakýchkoli podkladů v daném případě nemohlo vůbec dojít a evidentně ani nedošlo.

17. Neplatnost smlouvy jakožto důsledek porušení povinnosti poskytovatele řádně a s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost spotřebitele stanovenou v § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je nutno vykládat za použití § 588 o. z. jako neplatnost absolutní, neboť dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a zároveň zjevně narušuje veřejný pořádek (pro širší dopady porušení této povinnosti; zde srov. kupř. již citovaný rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. nebo rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. ). Soud je proto povinen zabývat se uvedenou otázkou i bez návrhu žalovaného spotřebitele (shodně např. rozhodnutí Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020, ve věci C číslo či rozhodnutí Krajského soudu v Praze sp. zn. nebo sp. zn. ).

18. V poměrech projednávané věci soud uzavírá, že právní předchůdkyně žalobkyně svou povinnost stanovenou jí zákonem ani v jednom případě nesplnila, když blíže nezkoumala reálné výdaje žalované. Důsledkem nesplnění této zákonné povinnosti je pak absolutní neplatnost obou úvěrových smluv a v souladu s  věta třetí redukce nároku žalobkyně vůči žalované na vrácení holého zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu o. z. Ze smlouvy číslo má tak žalobkyně, které byl dluh řádně postoupen, nárok na vrácení poskytnuté jistiny ve výši 10 000 Kč. Žalovaná však tuto částku zcela uhradila, když na dluh ze smlouvy číslo zaplatila celkem 16 756 Kč. Žaloba byla proto v tomto směru zcela zamítnuta. Ze smlouvy číslo má žalobkyně nárok na vrácení poskytnuté jistiny ve výši 40 000 Kč, jelikož však žalovaná na tento dluh uhradila již celkem 34 300 Kč, vyhověl soud žalobě jen co do částky 5 700 Kč.

19. Byť je smlouva o spotřebitelském úvěru absolutně neplatná, byla si žalovaná v době poskytnuté peněz vědoma, že má dluh včetně jistiny uhradit nejpozději do 19. 10. 2018. Od uvedeného data je tak žalovaná v prodlení s úhradou dluhu. Soud proto přiznal žalobkyni i nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení podle o. z. ve spojení s  , avšak od data, od kterého žalobkyně požadovala zákonný úrok z prodlení přiznat, tj. od 27. 10. 2018.

20. Ve zbytku pak byly požadavky žalobkyně zamítnuty s ohledem na absolutní neplatnosti smlouvy.

21. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle tak, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo, když úspěšnější žalované žádné náklady nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení k Okresnímu soudu v Mělníku O odvolání rozhoduje Krajský soud v Praze.

Nesplní-li povinná dobrovolně povinnost stanovenou tímto rozhodnutím, lze se jejího výkonu domáhat podáním návrhu u soudu ( ) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem ( , o soudních exekutorech a exekuční činnosti, ve znění pozdějších předpisů) u soudního exekutora.