Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 C 336/2021-53

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Zuzanou Johnovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

doručovací adresa adresa žalované

o zaplacení částka s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba s tím, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši částka s úrokem z prodlení ve výši anonymizováno ročně z částky částka od datum do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka a kapitalizovaným úrokem ve výši částka, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žaloba s tím, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] s úrokem z prodlení ve výši [anonymizováno] ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka] a kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částka s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba, IČO, sídlem adresa (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), uzavřela se žalovanou dne datum smlouvu o úvěru číslo na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši částka a to v hotovosti. Žalovaná se zavázala vrátit právní předchůdkyni žalobkyně celkem částku částka v 14 měsíčních splátkách po částka. Žalovaná však sjednanou částku nehradila řádně, uhradila pouze část (částka). Následně právní předchůdkyně žalobkyně postoupila na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum nesplacenou část úvěru na žalobkyni. O této skutečnosti byla žalovaná vyrozuměna dopisem ze dne datum. Žalovaná částka sestává z neuhrazené jistiny ve výši částka, smluvní pokuty ve výši ve výši částka, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši částka a kapitalizovaného úroku ve výši částka Vedle toho žalobkyně po žalované požaduje zákonný úrok z prodlení ve výši anonymizováno ročně z částky částka od datum do zaplacení. Před uzavřením předmětné smlouvy posoudila právní předchůdkyně žalobkyně úvěruschopnost žalované a to na základě údajů uvedených v žádosti o úvěr, ve které byla žalovaná dotazována na své rodinné, majetkové a pracovní poměry. S ohledem na výši příjmů žalované a výši požadovaného úvěru dospěla právní předchůdkyně žalobkyně k závěru, že žalované zůstává dostatek finančních prostředků pro řádné splácení požadovaného úvěru.

2. K jednání, které se ve věci konalo dne datum, se žalovaná dostavila a uvedla, že na základě předmětné smlouvy převzala částku částka, přičemž na svůj dluh zpočátku hradila, později však hradit přestala. Zároveň žalovaná požádala soud o splátkový kalendář. Žalobkyně se k jednání nedostavila, svou neúčast omluvila a požádala soud, aby jednal v její nepřítomnosti. Podle , (dále jen „ ), soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalobkyně a jejího právního zástupce.

3. Po provedeném dokazování soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně, jako věřitel, se žalovanou, jako dlužníkem, uzavřela dne datum smlouvu o úvěru číslo na základě které žalované poskytla peněžní prostředky v dohodnuté výši (částka) v hotovosti, které se žalovaná zavázala, včetně sjednaného navýšení na částku částka (částka jistina úvěru, úrok v celkové výši částka, úhrada za poskytnutí úvěru ve výši částka, náklady na vyhodnocení úvěru ve výši částka, inkaso poplatek ve výši částka) zaplatit ve 14 měsíčních splátkách po částka. V žádosti o úvěr žalovaná uvedla, že je svobodná, bydlí v nájmu, má základní vzdělání, nemá žádnou vyživovací povinnost a má několik dluhů, konkrétně dluh ve výši částka (zbývá doplatit částka) vůči anonymizováno, dluh ve výši částka (zbývá doplatit částka) vůči anonymizováno a dluh ve výši částka (zbývá doplatit částka) vůči anonymizováno obec a dále uvedla, že výše jejích měsíčních příjmů činí částka a výše měsíčních výdajů činí částka (částka výdaje na bydlení a energie, částka výdaje na dopravu, jídlo a jiné osobní náklady a částka srážky ze mzdy, z těchto poskytnutých údajů pak právní předchůdkyně žalobkyně vycházela při posouzení úvěruschopnosti žalované. Právní předchůdkyně žalobkyně si nechala od žalované předložit výplatní pásky za leden až březen 2017 (v lednu 2017 dosahovala žalovaná čisté mzdy částka, v únoru 2017 čisté mzdy částka a v březnu 2017 čisté mzdy ve výši částka) a kopii pracovní smlouvy ze dne datum včetně dodatku k pracovní smlouvě ze dne datum, ze které právní předchůdkyně žalobkyně ověřila, že žalovaná je zaměstnána u zaměstnavatele jméno příjmení, IČO, sídlem adresa, jako dělník od datum, s tím, že od datum se pracovní poměr žalované změnil z doby určité na dobu neurčitou. Aktivní legitimaci žalobkyně k podání žaloby má soud za prokázanou z oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum včetně podacího archu ze dne datum, kdy uvedeným oznámením byla žalovaná informována o tom, že pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně vůči žalované ze smlouvy o půjčce číslo to včetně příslušenství, byla postoupena na žalobkyni. Žalovaná na svůj dluh uhradila celkem částka. Před podáním žaloby byla žalovaná vyzvána k úhradě žalované částky výzvou ze dne datum, danou k poštovní přepravě dne datum.

4. Podle , (dále jen „o. z.“), se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.

5. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru zavazuje úvěrující, že na požádání úvěrovaného poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

7. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

8. Podle § 580 odst. 1 o. z., je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

9. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

10. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

11. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Ustanovení stanovuje výši úroku z prodlení.

12. Soud se z moci úřední zabýval předloženou úvěrovou smlouvou se zaměřením na zkoumání její platnosti v souladu s evropským právem (čl. 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne datum, a také rozsudek Evropského soudního dvora ze dne datum ve věci C číslo Consumer Finance proti jméno příjmení a další) a jeho transpozicí ve výše uvedeném ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru. (Dále též viz rozsudek Evropského soudního dvora ze dne datum, ve věci C číslo, o žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce podané rozhodnutím Okresního soudu v Ostravě ve věci právnická osoba proti GK).

13. Právní předchůdkyně žalobkyně, coby poskytovatel úvěru, je dle shora citovaného zákonného ustanovení povinna náležitým způsobem prověřovat tvrzení žadatele o úvěr. Pokud totiž doložení tvrzení žadatelů o své bonitě nevyžaduje, nepostupuje v souladu s citovaným ustanovením a nelze než uzavřít, že neplní povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí. Posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je nutno chápat jako takovou činnost, jejímž cílem je zjištění, zda spotřebiteli v závislosti na frekvenci splácení zbude v jeho osobním, případně domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby mohl bez jakýchkoliv problémů a omezení zaplatit splátku v dohodnuté výši. K tomu je nutné zejména podrobně analyzovat osobní, resp. domácí rozpočet spotřebitele - žadatele o spotřebitelský úvěr, a to obě jeho strany, tedy jak příjmy, tak výdaje, přičemž věřitel musí vždy zohlednit rodinné postavení spotřebitele, tedy zda vyživuje další osoby, nebo naopak, zda se na financování provozu domácnosti podílí další osoba. Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je ryze individuální záležitost v tom smyslu, že se týká jednotlivého spotřebitele ve vztahu ke konkrétnímu spotřebitelskému úvěru.

14. Zákon o spotřebitelském úvěru sice ukládá dlužníkovi povinnost poskytnout věřiteli údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr (§ 84 zákona o spotřebitelském úvěru), avšak tato povinnost nepřesouvá důkazní břemeno za správnost poskytnutých údajů na spotřebitele, ani nezbavuje věřitele povinnosti jednat s odbornou péčí. Věřitel se tedy nemůže s informacemi získanými od spotřebitele bez dalšího spokojit a brát je jako fakt, ale je povinen tyto informace s odbornou péčí vyhodnotit a důkladně je prověřit. Pokud má věřitel pochybnosti o jejich správnosti (např. pokud výdaje na bydlení či stravování nebo jiné náklady neodpovídají cenám v místě a čase obvyklým apod.), je věřitel povinen požadovat po spotřebiteli objasnění takových údajů, případně je v rámci svých možností jiným způsobem ověřit. Údaje pro posouzení úvěruschopnosti spotřebitele musí být aktuální a musí vypovídat o finanční situaci spotřebitele v okamžiku, kdy žádá o spotřebitelský úvěr.

15. Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí z 1. 4. 2015, sp. zn. , uzavřel, že součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověřování (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložení výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele, apod.). Nejvyšší soud v uvedeném rozhodnutí dále mimo jiné uvedl, že předobrazem shora citovaného ustanovení posouzení úvěruschopnosti dle zákona o spotřebitelském úvěru je článek 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne datum Soudní dvůr, který se zabýval výkladem tohoto článku, konstatoval, že:„ …poskytovatel úvěru musí v každém jednotlivém případě s přihlédnutím k jeho konkrétním okolnostem zvážit, zda se jedná o příslušné informace a zda jsou tyto informace dostatečné pro posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. V tomto ohledu se dostatečnost uvedených informací může lišit podle okolností, za nichž dojde k uzavření úvěrové smlouvy, podle osobní situace spotřebitele nebo podle částky úvěru uvedené v této smlouvě. Toto posouzení lze provést s pomocí podkladů o finanční situaci spotřebitele, ale nelze vyloučit možnost, aby poskytovatel úvěru zohlednil případné dříve získané znalosti o finanční situaci zájemce o úvěr. Avšak pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady.“

16. Citovaná směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES byla zapracována do , o spotřebitelském úvěru (dále již jen zákon o spotřebitelském úvěru). Zákon o spotřebitelském úvěru v  odst. l upravuje následek, který nastane, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  odst. l větou druhou (posouzení úvěruschopnosti spotřebitele), a to sankci neplatnosti smlouvy. S ohledem na použité slovní vyjádření ve větě druhé zákona o spotřebitelském úvěru by bylo možné tuto úpravu vnímat a vyložit jako relativní neplatnost, neboť spotřebiteli dává možnost námitku neplatnosti uplatnit. Touto problematikou se však v poslední době zabýval jak Nejvyšší soud České republiky, jehož hlavním úkolem je zajišťování jednoty a zákonnosti rozhodovací praxe českých soudů, tak i Ústavní soud, jehož nálezy jsou pro obecné soudy závazné ( y). Nejvyšší soud se k následkům, které nastanou, pokud poskytovatel s odbornou péčí neposoudí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjádřil v rozsudku sp. zn. ze dne 25. 7. 2018, v němž dospěl k závěru, že pokud poskytovatel takovou povinnost nesplní, je smlouva (absolutně) neplatná. Ačkoli v tomto rozsudku byl řešen spotřebitelský úvěr poskytnutý podle dřívějšího zákona o spotřebitelském úvěru ( ), z jehož dikce odst. l by bylo možné dovozovat absolutní neplatnost smlouvy, i výklad tohoto ustanovení nebyl jednoznačný (k tomu srovnej komentář odst. l zákona o spotřebitelském úvěru uveřejněný v systému Aspi), a proto jsou závěry tohoto rozhodnutí aplikovatelné i na spotřebitelský úvěr poskytnutý podle Ústavní soud pak ve svých nálezech sp. zn. a řešil tuto otázku i ve vztahu k vykonávacímu řízení. Všechna tato uvedená rozhodnutí směřují obecné soudy k aplikaci odst. l , a téhož zákona (absolutní neplatnost právního jednání).

17. Soud v projednávaném případě dospěl k závěru, že z důkazů předložených žalobkyní, které soud provedl při ústním jednání, vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně nedostála své povinnosti s odbornou péčí posuzovat schopnost žalované splácet úvěr, který je předmětem tohoto sporu. V projednávaném případě právní předchůdkyně žalobkyně sice zkoumala úvěruschopnost žalované, nikoliv však řádně s odbornou péčí. Za postup s odbornou péčí při zkoumání úvěruschopnosti nelze považovat postup, kdy se právní předchůdkyně žalobkyně spokojila pouze s ověřením příjmové stránky žalované (doložením výplatnic a pracovní smlouvy), avšak co se týče výdajové stránky, vycházela pouze z tvrzení žalované o výdajích ve výši částka (částka výdaje na bydlení a energie, částka výdaje na dopravu, jídlo a jiné osobní náklady a částka srážky ze mzdy), tyto výdaje však nijak neověřovala, přestože ověření pravidelných a nezbytných výdajů žalované bylo v daném případě klíčové pro posouzení otázky, zda žalované po zaplacení všech nezbytných výdajů (nájem, spotřeba elektřiny, plyn, jídlo, léky, ošacení, doprava) zbývá dostatek volných finančních prostředků ke splácení požadovaného úvěru. Zejména si měla právní předchůdkyně žalobkyně vyžádat prokázání tvrzených nízkých výdajů na bydlení (např. nájemní smlouvou) a přistoupit k poskytnutí úvěru až v případě tohoto doložení. Právní předchůdkyně žalobkyně si nevyžádala ani výpis s pohybem plateb z účtu žalované za účelem ověření tvrzených výdajů žalované. Za této situace lze uzavřít, že právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila svou povinnost stanovenou jí zákonem, posouzení úvěruschopnosti řádně neprovedla, neboť toto posouzení proběhlo víceméně formálně, bez náležitých a dostatečných podkladů.

18. Na základě výše uvedeného soud dospěl k závěru, že v řízení nebylo prokázáno, že by právní předchůdkyně žalobkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalované a proto soud věc posoudil tak, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou uzavřená smlouva o úvěru číslo je absolutně neplatná podle § 580 odst. 1 o. z. pro rozpor se zákonem. Bylo však prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku částka. Soud proto dospěl k závěru, že žalovaná se na úkor právní předchůdkyně žalobkyně v této výši ve smyslu § 2991 odst. 1 o. z. bezdůvodně obohatila, neboť právní předchůdkyně žalobkyně částku ve výši částka žalované poskytla bez právního důvodu. Protože žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně splatila částku částka, jak vyplývá ze žalobních tvrzení, která nebyla nijak rozporována a rovněž tak vyplývá z přehledu plateb předloženého žalobkyní, soud dospěl k závěru, že žalovaná již právní předchůdkyni žalobkyně bezdůvodné obohacení ve výši částka uhradila.

19. Pokud by se žalobkyně dostavila k jednání, byla by v souladu s  soudem poučena o tom, že dosud nenavrhla důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení ohledně kvalifikovaného prověření bonity žalované ke splácení úvěru. Svou neúčastí na jednání však žalobkyně znemožnila soudu poskytnout jí poučení dle a současně se tohoto dobrodiní soudu vzdala (viz např. usnesení Ústavního soudu ČR sp. zn. či rozsudek Vrchního soudu v Praze sp. zn. ), když jak vyplývá z ustálené judikatury Nejvyššího soudu ČR (např. rozsudek sp. zn. ), potřebná poučení soud poskytuje pouze při jednání, popřípadě při přípravném roku, nařízeném podle ustanovení , a není tedy možné poučovat žalobkyni o neunesení důkazního břemene mimo jednání či přípravný rok.

20. Podle by měla právo na náhradu nákladů řízení žalovaná, která měla plný úspěch ve věci, jak se však podává z obsahu spisu, žalované žádné náklady řízení nevznikly, bylo proto vysloveno, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné ( ).