Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

17 C 359/2021-83

Okresní soud v Pardubicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Naděždou Librovou ve věci

žalobce: ; název žalobkyně

se sídlem adresa, anonymizováno, ulice anonymizováno

zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení

se sídlem adresa

proti

žalované: ; celé jméno žalované, narozená dne datum

trvale bytem adresa žalované

o zaplacení částky 33 779,46 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 33 279,46 Kč s úrokem z prodlení z částky 33 279,46 Kč ve výši 8,05 % p.a. od 13. 9. 2013 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.

II. Ve zbývající části se žaloba zamítá.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení v částce 10 219,50 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku, k rukám advokáta JUDr. jméno příjmení.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 33 279,46 Kč s úrokem z prodlení z částky 33 279,46 Kč ve výši 8,05 % p.a. od 13. 9. 2013 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.</b> <b>II. Ve zbývající části se žaloba zamítá.</b> <b>III. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení v částce 10 219,50 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku, k rukám advokáta JUDr. [jméno] [příjmení].</b>

1. Žalobce se svým žalobním návrhem domáhal, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit mu 33 779,46 Kč s příslušenstvím. Tvrdil, že mezi účastníky byla dne 15. 2. 2012 elektronicky uzavřena smlouva o hotovostním úvěru,,mPůjčka plus“ č. GNM bankovní účet, na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 40 000 Kč, který se zavázala splatit formou 60 měsíčních splátek po 970,60 Kč Smlouvou byla zároveň sjednána úroková sazba ve výši 15,9 % p.a. Žalovaná sjednané splátky řádně nehradila, od června 2013 se dostala do prodlení a žalobce proto od smlouvy ke dni 12. 9. 2013 odstoupil. Ke dni podání žaloby pak byla dlužná částka představována jistinou ve výši 33 279,46 Kč, poplatky ve výši 500 Kč, kapitalizovaným smluvním úrokem ve výši 1 312,56 Kč a ve výši 50 494,40 Kč, úrokem ve výši 15,9 % p.a. od 28. 8. 2019 do zaplacení a úrokem z prodlení od 28. 8. 2019 do zaplacení.

Před uzavřením smlouvy žalobce zkoumal schopnost žalované úvěr splácet na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací, získaných od žalované, jakož i nahlédnutím do informačních databází o bonitě a důvěryhodnosti spotřebitele; nahlížel do bankovních i nebankovních registrů (BRKI/NRKI), ISIR a příjmení s negativním nálezem. Kreditní příjem před poskytnutím úvěru na běžném účtu mKonto žalované činil za posledních šest měsíců 14 488 Kč a tento byl pro poskytnutí úvěru, resp. jeho splácení, dostatečný.

2. Žalovaná, shodně se žalobcem souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (žaloba spolu s výzvou k vyjádření se k rozhodnutí věci bez nařízení jednání byly žalované do vlastních rukou doručeny dne 7. 1. 2022).

3. Smlouvou o hotovostním úvěru,,mPůjčka plus“ č. GNM bankovní účet vzal soud za prokázané, že mezi účastníky byla dne 15. 2. 2012 uzavřena smlouva o úvěru, kterou se žalobce zavázal poskytnout žalované úvěr ve výši 40 000 Kč, který se žalovaná zavázala splatit formou 60 měsíčních anuitních splátek po 970,60 Kč; úroková sazba činila 15,9 % p.a.

Dopisem ze dne 16. 12. 2019 žalobce žalovanou vyzval k uhrazení dlužné částky ve výši 85 586,42 Kč s tím, že nebude-li dluh ve stanovené lhůtě uhrazen, je danou výzvu třeba považovat za výzvu předžalobní.

Poskytnutí úvěru, data a výši splátek a konečnou výši dluhu žalobce doložil historií úvěru.

4. Z výpisu z běžného účtu žalované č. bankovní účet soud zjistil, že dne 15. 2. 2012 byl žalované poskytnut další úvěr ve výši 78 000 Kč, ke dni 21. 1. 2012 a opakovaně ke dni 1. 2. 2012 (tedy krátce před poskytnutím předmětného úvěru) činil zůstatek na účtu 0 Kč.

5. Podle § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle ust. § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

7. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

8. Tato skutková zjištění jsou základem pro následující právní závěr soudu:

Soud se nejprve zabýval otázkou, zda mezi účastníky došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru. Protože jednou ze smluvních stran byl spotřebitel, bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle i ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, dle kterých je poskytovatel úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Při posuzování pak vychází především z informací poskytnutých spotřebitelem. Poskytovatel úvěru se však nemůže spoléhat pouze na tvrzení spotřebitele. Musí sám vyvinout potřebné úsilí, ke zjištění skutečností, zda spotřebitel bude v budoucnu schopen poskytnutý úvěr splácet, a k prověření spotřebitelových tvrzení. Pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. -39). Úvěr pak může poskytnout jen za situace, kdy je ze zjištěných informací zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, jinak je smlouva o úvěru neplatná.

Žalobce ke zkoumání úvěruschopnosti žalované předložil pouze výpis z běžného účtu žalované, ze kterého vyplývalo, že v době před poskytnutím úvěru, resp. v týž den, byl žalované poskytnut další úvěr ve výši 78 000 Kč, přičemž zůstatky na účtu ke dni 21. 1. 2012 a opakovaně ke dni 1. 2. 2012 byly 0 Kč. Dle názoru soudu tak nebylo v řízení prokázáno, že by žalobce splnil povinnost uloženou mu zákonem, jakožto poskytovateli spotřebitelského úvěru, řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací (nedošlo k řádnému ověření pravidelných příjmů a výdajů žalované). Důsledkem nesplnění této povinnosti věřitele je absolutní neplatnost smlouvy. Nedostatečné posouzení úvěruschopnosti poskytovatelem, které vede k absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy bylo taktéž v mnoha rozhodnutích finančního arbitra opakovaně konstatováno (viz např. nález finančního arbitra ze dne 20. 3. 2017, sp.zn. FA/4056/2017, FA/SU/374 číslo, ze dne 23. 7. 2015, sp. zn. FA/7819/2015, FA/SU/208 číslo, ze dne 28. 5. 2018, č.j. FA/SR/SU číslo – 20 aj.), stejně tak v rozhodnutích Nejvyššího soudu ČR např. pod sp. zn. ze dne 20. 3. 2019, sp. zn. ze dne 25. 7. 2018, k otázce dostatečnosti zjištění poměrů dlužníka se vyjádřil i Ústavní soud v nálezu ze dne 26. 2. 2019 sp. zn. . Příjmy, výdaje, osobní a majetkové poměry žalované nebyly řádně zjišťovány a ověřovány. Soud tedy uzavřel, že žalobce nesplnil svou povinnost stanovenou mu zákonem, posouzení úvěruschopnosti řádně neprovedl, důsledkem tohoto postupu je absolutní neplatnost úvěrové smlouvy a nárok žalobce vůči žalované se podřadí režimu bezdůvodného obohacení dle § 2991 odst. 1, 2 o.z., podle něhož je žalovaná povinna žalobci vrátit to, co od něho obdržela a doposud nevrátila jako svůj majetkový prospěch získaný bez právního důvodu, tj. částku 33 279,46 Kč (dlužná jistina). Současně žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobci úrok z prodlení z této částky ve výši stanovené nař. vl. číslo 2013 Sb., a to od 13. 9. 2013, tj. ode dne následujícího po odstoupení od smlouvy. Ve zbývající části soud žalobu zamítl.

9. O nákladech řízení rozhodl soud dle , když žalobce měl ve věci neúspěch pouze v nepatrné části. Náklady žalobce byly představovány zaplacením soudním poplatkem ve výši 1 689 Kč, odměnou advokáta za 2,5 úkonu právní pomoci po 2 460 Kč (. vyhl. č. ), 3 x 300 Kč paušál ( vyhl. č. ) + 21 % DPH z částek shora uvedených vyjma soudního poplatku, tj. 1 480,50 Kč Celkem tak byly náklady žalobce představovány částkou 10 219,50 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení, prostřednictvím podepsaného soudu, ke Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočka Pardubice, písemně, trojmo.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.