Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

14 C 10/2022-34

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudcem Mgr. Alešem Frumarem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení částky 9 472 Kč s příslušenstvím,

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 4 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba žalobkyně, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 1 200 Kč na smluvní pokutě, částku ve výši 4 272 Kč jako poplatek za poskytnutí úvěru a částku ve výši 2 600 Kč jako náklady spojené s uplatněním pohledávky, se zamítá.

III. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 4 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba žalobkyně, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 1 200 Kč na smluvní pokutě, částku ve výši 4 272 Kč jako poplatek za poskytnutí úvěru a částku ve výši 2 600 Kč jako náklady spojené s uplatněním pohledávky, se zamítá. III. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne datum se žalobkyně domáhala

po žalovaném zaplacení částky 9 472 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný uzavřel s žalobkyní dne 17. 10. 2018 smlouvu o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně poskytla na základě této smlouvy žalovanému úvěr ve výši 4 000 Kč. Žalovaný se zavázala žalobkyni vrátit tuto částku spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 4 272 Kč do 19. 11. 2018. Žalovaný na poskytnutý úvěr ničeho neuhradil. Žalobkyně požaduje uhradit dluh 4 000 Kč za poskytnuté finanční prostředky, dále částku 4 272 Kč jako poplatek za poskytnutí úvěru, částku 1 200 Kč za smluvní pokuty, a částku 2 600 Kč jako náhradu nákladů za vymáhání pohledávky.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporoval.

3. Na výzvu soudu dle ) , zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaný nevyjádřil, přičemž byl rovněž poučen o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu , a proto má soud za to, že žalovaný s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání dle ) Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením ) bez jednání.

4. Soud ve věci prováděl dokazování listinnými důkazy a učinil z nich tento závěr o skutkovém stavu:

Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že byla uzavřena dne 17. 10. 2018 mezi žalobkyní a žalovaným na základě žádosti žalovaného ze dne 15. 10. 2018. Předmětem smlouvy o úvěru bylo poskytnutí úvěru žalovanému ve výši 4 000 Kč Smlouva byla uzavřena v elektronické podobě a žalovaný projevil vůli uzavřít smlouvu tzv. verifikační platbou dle potvrzení o obdržení a provedení platby. Žalovaný se zavázala splatit úvěr včetně poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 4 272 Kč do 30 dnů od uzavření smlouvy. Žalovaný využil svého práva ze smlouvy na prodloužení splatnosti, a tudíž splatnost úvěru nastala dne 4. 12. 2018. Strany se dohodly, že v případě porušení svých smluvních povinností, je žalovaný povinen zaplatit smluvní pokutu. Smluvní pokuta činí 2 x 600 Kč, celkem tedy 1 200 Kč, což činí 30 % jistiny dle zákona o spotřebitelském úvěru. Strany si dále sjednaly, že v případě zaslání upomínek je žalovaná povinna uhradit částku 450 Kč za zaslání první upomínky, částku 650 Kč za zaslání druhé upomínky a 1 500 Kč jako paušální náklady při předání případu inkasní agentuře.

5. Podle ustanovení (dále také jen ), smlouvou

o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle ustanovení , úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.

7. Podle ustanovení , úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek

ze smlouvy trvá.

8. Podle ustanovení , 2 , úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem.

9. Podle ustanovení , 2 , úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.

10. Podle ustanovení , ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

11. Podle ustanovení , neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

12. Podle ustanovení , soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

13. Podle ustanovení , o spotřebitelském úvěru (dále jen „“), věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu; b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu.

14. Soud zhodnotil všechny provedené důkazy v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně.

15. Soud se v prvé řadě zabýval zkoumáním platnosti uzavřené úvěrové smlouvy a v této souvislosti zejména posuzoval ujednání úvěrové smlouvy o povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 4 272 Kč a dovodil, že uvedené ujednání o poplatku (odměně) za úvěr je v daném případě v rozporu s dobrými mravy a z toho důvodu absolutně neplatné podle ustanovení a . Za situace, kdy dle smlouvy o úvěru měl žalovaný vrátit více jak dvojnásobek poskytnuté částky, je třeba sjednanou výši poplatku za poskytnutí úvěru považovat za rozpornou s dobrými mravy, a tento rozpor je tak zjevný, že se jedná o neplatnost absolutní, ke které je soud povinen přihlédnout podle ustanovení i bez návrhu.

16. Pokud pak jde o účinky absolutní neplatnosti ujednání o výši poplatku za poskytnutí úvěru na platnost celé smlouvy, tak dle ustanovení týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. Podle ustanovení tedy platí, že je-li ujednání od smlouvy oddělitelné, nastupuje přednostně neplatnost právního jednání jako celku a jen, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas, nastoupí neplatnost částečná (srov. Lavický, P. a kol.: I. obecná část ( – 654). Komentář k prvnímu vydání. Praha C. H. Beck 2014 strana 2060 až 2064). Vzhledem k tomu, že se důvod neplatnosti vztahuje na ujednání o poplatku jakožto odměně za poskytnutí úvěru a že poskytování úvěrů je předmětem činnosti žalobkyně, nelze předpokládat, že by žalobkyně byla ochotna smlouvu o úvěru bez neplatného ujednání o poplatku za poskytnutí úvěru uzavřít. Smlouvu o úvěru je tedy třeba posoudit jako neplatnou v celém rozsahu, a to právě z důvodu neplatnosti ujednání o poplatku za poskytnutí úvěru. Žalobkyně tak nemá nárok ani na zaplacení smluvní pokuty a dalších nároků vyplývajících z neplatné smlouvy.

17. Nároky z neplatné smlouvy o úvěru je pak třeba vypořádat z titulu bezdůvodného obohacení dle ustanovení , jako plnění poskytnutá na základě neplatné smlouvy. Dle ustanovení plnila-li strana, aniž by tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila, plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. Žalobkyně tedy má nárok na uhrazení celé v řízení požadované jistiny úvěru, kterou žalovanému skutečně poskytla.

18. Ve zbývajícím rozsahu (náklady spojené s uplatněním pohledávky, smluvní pokuty a poplatek za poskytnutí úvěru) pak byla žaloba ze shora uvedených důvodů zamítnuta.

19. O nákladech řízení rozhodl soud dle ustanovení , když žalovaný byl v dané věci převážně úspěšný a měl by tak právo na náhradu poměrné části nákladů řízení, avšak žalovanému dle obsahu spisu žádné náklady nevznikly, a soud tedy rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení ).

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.