Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

9 C 257/2021-44

Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou rozhodl samosoudkyní Mgr. et Mgr. Lucií Mikulcovou ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

bytem adresa žalovaného

o zaplacení 4 500 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobci 4 500 Kč a roční zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % jdoucí z částky 4 500 Kč od 11. 9. 2019 do zaplacení.

II. Žaloba se zamítá v části žádající zaplacení

a) ročního úroku ve výši 36 % jdoucího z částky 4 500 Kč od 1. 8. 2019 do zaplacení,

b) zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % z částky 4 500 Kč od 29. 8. 2019 do 10. 9. 2021.

III. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku nahradit žalobci k rukám jeho právního zástupce náklady řízení ve výši 1 489 Kč.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobci 4 500 Kč a roční zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % jdoucí z částky 4 500 Kč od 11. 9. 2019 do zaplacení. II. Žaloba se zamítá v části žádající zaplacení a) ročního úroku ve výši 36 % jdoucího z částky 4 500 Kč od 1. 8. 2019 do zaplacení, b) zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % z částky 4 500 Kč od 29. 8. 2019 do 10. 9. 2021. III. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku nahradit žalobci k rukám jeho právního zástupce náklady řízení ve výši 1 489 Kč.

1. Žalobou doručenou soudu dne 23. 9. 2021 se žalobce po žalované domáhal zaplacení 4 500 Kč a roční úrok z prodlení ve výši 10 % jdoucí z částky 4 500 Kč od 1. 8. 2019 do zaplacení a ročního úroku ve výši 36 % jdoucího z částky 4 500 Kč od 1. 8. 2019 do zaplacení. Žalobu opřel o tvrzení, že právní předchůdce žalobce, právnická osoba, uzavřela s žalovaným dne 31. 7. 2019 smlouvu o úvěru č. 309728. Žalovanému byl takto poskytnut úvěr ve výši 4 500 Kč. Žalovaný dosud dluží na jistině 4 500 Kč, dále smluvní úrok a zákonný úrok specifikovaný v žalobním žádání. Pohledávku ze smlouvy postoupil původní věřitel na přechodného věřitele právnická osoba, který následně pohledávku postoupil smlouvou ze dne 5. 3. 2020 žalobci.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení , , (dále jen „ ”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Soud nárok posoudil veden právním názorem Krajského soudu v Hradci Králové vyjádřeném v obdobné věci projednávané pod sp. zn. spisová značka Odvolací soud ve svém rozsudku ze dne 27. 4. 2021, č. j. číslo jednací, uvedl, že ve sporech ze smluv o spotřebitelském úvěru musí soud z úřední povinnosti zjišťovat, zda poskytovatel úvěru dostatečným způsobem zkoumal úvěruschopnost budoucího dlužníka.

5. Podle , o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, jenž na tuto věc dopadá, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

6. Jak uvedl Krajský soud v Hradci Králové ve shora uvedeném rozhodnutí,„ judikatorně již bylo vyřešeno, že se jedná o absolutní neplatnost úvěrové smlouvy, kterou soud zkoumá bez ohledu na uplatněnou námitku (rozsudek Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 sp. zn. C -679/18, nález Ústavního soudu ČR sp. zn. , rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. ). Z těchto rozhodnutí vyplývá, že nezkoumá-li soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v  d. Existuje totiž nebezpečí, že se spotřebitel, zejména z důvodu nevědomosti, nebude dovolávat právní normy určené k jeho ochraně. Povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele, ale i společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Pokud úvěrující při posouzení úvěruschopnosti úvěrovaného vyjde pouze z nedoloženého prohlášení úvěrovaného o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, nesplní povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Věřitelé mají k posouzení úvěruschopnosti dlužníků povinnost využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou údaje o životním a existenčním minimu nebo o průměrných výdajích obyvatelstva (z databáze Českého statistického úřadu) a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.“

7. Soud ve věci vyzval žalobce k doplnění žaloby o tvrzení o tom, jakým způsobem a jaké získal informace o schopnosti žalovaného splácet úvěr a jak zhodnotil úvěruschopnost žalovaného. Žalobce ve svém podání ze dne 21. 1. 2022 zopakoval předchozí tvrzení a doplnil, že právní předchůdce žalobce vycházel především z údajů od samotného žalovaného. Závěrem žalobce uvedl, že pokud se soud neztotožnil s právním názorem žalobce, pak navrhuje, aby bylo rozhodnuto v souladu s  , (dále jen „o. z.“) o bezdůvodném obohacení.

8. Žalobce předložil smlouvu o spotřebitelském úvěru (č. l. 6 a násl. soudního spisu), ve které byl dohodnut úvěrový rámec ve výši 4 500 Kč za roční úrok ve výši 36 %. Žalobce nepředložil žádný důkaz, z něhož by bylo možné dovodit, že jeho právní předchůdce vůbec zkoumal úvěruschopnost žalovaného. Z potvrzení o provedené platbě na č. l. 5 soudního spisu pouze vyplývá, že žalovaný čerpal, resp. byla mu převedena částka 4 500 Kč, tedy jistina úvěru.

9. Soud nemohl než uzavřít, že smlouva uzavřená mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným je absolutně neplatná pro nesplnění povinnosti předchůdce žalobce řádným způsobem prověřit úvěruschopnost žalovaného.

10. Protože z provedených důkazů vyplynulo, že předchůdce žalobce poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 4 500 Kč, které žalovaný dosud nevrátil, a úvěrová smlouva byla shledána neplatnou, lze konstatovat, že na straně žalovaného došlo k bezdůvodnému obohacení ve výši 4 500 Kč ve smyslu § 2991 o. z. (neboť žalovaný obdržel majetkový prospěch bez právního důvodu). Žalobce, kterému byla pohledávka postoupena skrze přechodného věřitele (viz smlouvu na č. l. 15 a násl. soudního spisu) má tedy právo na vrácení poskytnutých prostředků v částce 4 500 Kč.

11. Žalobci vznikl také nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení podle ustanovení o. z. a Bezdůvodné obohacení je splatné na výzvu ( o. z.). Žalobce předložil soudu a soud provedl k důkazu předžalobní výzvu ze dne 2. 9. 2021 ( ), kterou žalobce zaslal žalovanému. Obsahem dopisu je výzva k úhradě dlužné částky ve výši 4 500 Kč do 7 dnů ode dne odeslání této výzvy. Z podacího lístku ( ) soud zjistil, že předžalobní výzva byla odeslána žalovanému dne 3. 9. 2021 Lhůta k možnému plnění tedy skončila dne 10. 9. 2021. Od 11. 9. 2021 je žalovaný s plněním v prodlení. Jiné informace, tedy o zesplatnění či předchozí výzvy k úhradě prostřednictvím právních předchůdců žalobce nebyly soudu doloženy.

12. Protože žalovaný částku odpovídající bezdůvodnému obohacení nevrátil, dostal se od 11. 9. 2021 s plněním dluhu do prodlení.

13. Ve zbytku, tj. co do části zákonných úroků z prodlení a co do smluvních úroků v celém rozsahu, tedy nároku, jež žalobce spojoval s neplatnou smlouvou, soud žalobu zamítl.

14. Podle účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Podle měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Podle i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu

15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 a 3 o.s.ř, tak, že přiznal žalobci, jež byl v řízení převážně úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v plné výši, tedy v částce 1 489 Kč, neboť neúspěšný byl v poměrně nepatrné části a rozhodnutí záviselo na právním posouzení věci soudem.

16. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 6 400 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Soud v dané věci aplikoval ustanovení advokátního tarifu, protože předmětem žaloby je peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč, řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru a obdobné návrhy (po skutkové i právní stránce) podává žalobce u soudu opakovaně.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné ( ).

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon tohoto rozhodnutí.