Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
23 C 408/2021-37
Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní Mgr. Ing. Marií Miczkovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro 60 639,33 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba se v části, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku 8 800 Kč, úrok ve výši 20 600 Kč, úrok z prodlení ve výši 2 112,33 Kč a dále ve výši 10,00 % ročně z částky 30 000 Kč za dobu od 22. 12. 2020 do 17. 6. 2021 a z částky 8 800 Kč za dobu od 18. 6. 2021 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 1,75 % ročně z částky 21 200 Kč za dobu od 18. 6. 2021 do zaplacení, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč a smluvní pokutu ve výši 7 710 Kč, zamítá.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 21 200 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 21 200 Kč za dobu od 18. 6. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám žalobce.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žaloba se v části, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku 8 800 Kč, úrok ve výši 20 600 Kč, úrok z prodlení ve výši 2 112,33 Kč a dále ve výši 10,00 % ročně z částky 30 000 Kč za dobu od 22. 12. 2020 do 17. 6. 2021 a z částky 8 800 Kč za dobu od 18. 6. 2021 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 1,75 % ročně z částky 21 200 Kč za dobu od 18. 6. 2021 do zaplacení, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč a smluvní pokutu ve výši 7 710 Kč, zamítá.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 21 200 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 21 200 Kč za dobu od 18. 6. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám žalobce.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobce se svou žalobou domáhal, aby žalovaný byl zavázán zaplatit mu částku 30 000 Kč spolu s úrokem ve výši 20 600 Kč a spolu s úrokem z prodlení ve výši 2 112,33 Kč a dále v zákonné výši ročně z částky 30 000 Kč za dobu od 22. 12. 2020 do zaplacení, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč a smluvní pokutu ve výši 7 710 Kč s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobce obch. spol. právnická osoba, se sídlem adresa, IČO (dále jako původní věřitel) a žalovaným jako dlužníkem byla dne 17. 9. 2018 uzavřena smlouva o úvěru č. 51818-0837 (dále též jen smlouva o úvěru), na základě které žalobce poskytl žalovanému úvěr v celkové výši 30 000 Kč za poplatky a úrok. Úvěr nebyl účelově vázán a byl čerpán žalovaným v plné výši v hotovosti. Žalovaný se zavázal splácet čerpaný úvěr včetně úroku ve výši 28,00 % z poskytnuté jistiny (úrok ve výši 5 565 Kč), poplatku za správu úvěru ve výši 4 350 Kč a poplatku za hotovostní výběr splátek ve výši 10 685 Kč v pravidelných 18. měsíčních splátkách po 3 300 Kč, splatných vždy k 17. dni příslušného kalendářního měsíce počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byla smlouva uzavřena. Pro případ prodlení s úhradou peněžitého plnění byla ve smlouvě o úvěru sjednána smluvní pokuta ve výši 0,10 % denně z částky, ohledně níž je dlužník v prodlení, přičemž souhrn uplatněné smluvní pokuty nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a poskytnuté jistiny. Žalovaný v rozporu se smlouvou o úvěru nehradil splátky řádně a včas a dostal se do prodlení s úhradou splátek úvěru. Úvěr byl zesplatněn ke dni poslední splátky úvěru. Žalovaný na dluh uhradil částku 8 800 Kč, poté již neuhradil ničeho. Pohledávka přešla na základě Smlouvy o prodeji části závodu ze dne 6. 9. 2018 na obch. spol. právnická osoba jako nabyvatele všech pohledávek v rámci divize spotřebitelských úvěrů, následně byla pohledávka tímto věřitelem postoupena Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 12. 2020 na žalobce. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 19. 1. 2021 oznámil původní věřitel žalovanému postoupení pohledávky na žalobce. Žalovaný úvěr ve výši 30 000 Kč, úrok ve výši 5 565 Kč, poplatek za správu úvěru ve výši 4 350 Kč, poplatek za hotovostní výběr splátek ve výši 10 685 Kč a smluvní pokutu ve výši 7 710 Kč neuhradil. K úhradě dluhu byl žalovaný vyzván předžalobní upomínkou ze dne 2. 6. 2021, i přes výzvu dluh neuhradil.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k jednání soudu se bez omluvy nedostavil. Žalobce se z jednání omluvil, avšak nepožádal z důležitého důvodu o odročení jednání. Soud proto jednal a rozhodl dle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníků, vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř.).
3. Z žalobcem předložených listinných důkazů, a to z Žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru ze dne 17. 9. 2018, Smlouvy o úvěru č. 51818-0837 ze dne 17. 9. 2018, předpisu splátek ke smlouvě o úvěru č. 51818-0837, formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru ze dne 17. 9. 2018, transakční historie úvěrového účtu, potvrzení o výši příjmu ze dne 26. 10. 2016 včetně dodatku k pracovní smlouvě ze dne 22. 7. 2015, výplatních lístků žalovaného za období 6/ 2018, 7/ 2018 a 8/ 2018, Nájemní smlouvy ze dne 30. 6. 2012, Dohody pronajímatele a nájemce o rozúčtování úhrad za plnění poskytovaná s užíváním bytu ze dne 17. 3. 2016, měsíčního předpisu záloh na nájemné a záloh na úhradu za plnění poskytovaná s užíváním bytu účinného od 1. 4. 2016, Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 12. 2020 včetně přílohy – detailu postupované pohledávky, Notářského zápisu – dokladu o koupi závodu ze dne 27. 9. 2018, sp. zn. NZ 1054 2018, N 842/2018, Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 19. 1. 2021 včetně poštovního podacího archu ze dne 22. 1. 2021 a z předžalobní upomínky ze dne 2. 6. 2021 včetně podacího lístku ze dne 4. 6. 2021, soud zjistil následující skutkový stav věci:
Právní předchůdce žalobce jako věřitel (úvěrující) uzavřel s žalovaným (úvěrovaným) dne 17. 9. 2018 smlouvu o úvěru č. 51818-0837, jejímž předmětem byl závazek původního věřitele poskytnout žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč. Žalovaný čerpal úvěr hotovostně v plné výši dne 17. 9. 2018 a převzetí peněžních prostředků potvrdil svým podpisem na úvěrové smlouvě. Úvěr byl poskytnut za úplatu a úrok ve výši 28,00 % z poskytnuté jistiny za období, na které byl úvěr poskytnut, v přepočtu úrok ve výši 18,67 % ročně. Žalovaný se zavázal uhradit žalobci celkovou částku 59 400 Kč, představující jistinu ve výši 30 000 Kč, poplatek za správu úvěru ve výši 6 600 Kč, poplatek za hotovostní výběr splátek ve výši 14 400 Kč a smluvní úrok ve výši 8 400 Kč v pravidelných 18. měsíčních splátkách po 3 300 Kč splatných vždy k 17. dni příslušného kalendářního měsíce počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byla smlouva uzavřena. Dle čl. V.4. smlouvy o úvěru žalovaný souhlasil s tím, že v případě prodlení dlužníka s úhradou splátek úvěru, je věřitel oprávněn požadovat po dlužníkovi smluvní pokutu ve výši 0,10 % denně z částky, ohledně níž je dlužník v prodlení. Žalovanému byla naúčtována smluvní pokuta (prodlení za dobu od 18. 3. 2020 do 30. 11. 2020) v částce 7 710 Kč. Žalovaný uhradil na dluh v měsíčních splátkách částku v celkové výši 8 800 Kč, zbytek úvěru včetně úroku, poplatků a smluvní pokuty neuhradil, i přes písemnou výzvu k úhradě ze dne 2. 6. 2021.
4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
5. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
6. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
7. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
8. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
9. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl- li závazek zrušen.
10. Podle ust. § 86 odst. 1 a 2 věty první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru), poskytovatel při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (odst. 2).
11. Podle ust. § 87 odst. 1 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.
12. S ohledem na shora uvedená skutková zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Závazkový vztah právního předchůdce žalobce a žalovaného, vzniklý na základě smlouvy o úvěru, soud posoudil po právní stránce podle ust. § 2395 o. z., a shledal, že smlouva o úvěru uzavřená mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným je neplatná pro rozpor se zákonem dle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s ust. § 580, 588 o. z.
13. Žalobce ke splnění povinnosti zkoumat úvěryschopnost žalovaného uvedl v podání (doplnění žaloby) ze dne 13. 12. 2021, že původní věřitel prověřoval schopnost žalovaného splácet úvěr vyhledáváním žalovaného v databázi dlužníků, v insolvenčním rejstříku, v databázi centrální evidence exekucí, provedl finanční analýzu a úvěrový scoring, získal informace přímo od žalovaného, které byly zaznamenány v žádosti o úvěr a byly ověřeny doklady uvedenými v žádosti o úvěr, kdy žalovaný v žádosti o úvěr deklaroval čistý měsíční příjem ve výši 18 651 Kč ze závislé činnosti a další příjem výdělečně činné osoby v domácnosti ve výši 12 000 Kč; žalobce však tato skutková tvrzení nedoložil žádnými důkazy, doložil pouze potvrzení zaměstnavatele o tom, že je zaměstnán v pracovním poměru na dobu neurčitou u obch. spol. právnická osoba se sídlem v obec jako operátor skladu a výplatní pásky za období červen až srpen 2018, žalobce nedoložil žádné důkazy dokládající ostatní příjmy žalovaného, příp. ostatní příjmy osoby spolubydlící ve společné domácnosti, nedoložil žádné výpisy z databáze dlužníků př. SOLUS, BRKI, NRKI, nedoložil žádné listiny dokládající výdaje žalovaného. Jelikož se žalobce nedostavil k jednání, nemohl být poučen podle ust. § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., aby doplnil skutková tvrzení a označil důkazy k prokázání svých tvrzení o schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Žalobce neunesl břemeno tvrzení a břemeno důkazní ve vztahu ke splnění povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného splácet úvěr. Soud proto dospěl k závěru, že porušení povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného splácet úvěr, je možno považovat za jednání, které odporuje zákonu (neboť povinnost je stanovena § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru). Podle § 588 o. z. soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží i bez návrhu, neboť je v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, než stanovením absolutní neplatnosti právního jednání. Jinak by byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak v úrovni informovanosti, pozitivním zásahem ze strany soudu, čemuž odpovídá i ustálená judikatura Soudního dvora Evropské unie, kterou je nezbytné zohlednit také v rámci konformního výkladu § 87 odst. 1 zák. o spotřebitelském úvěru (viz rozsudek Soudního dvora Evropské unie (druhého senátu) ze dne 5. března 2020, OPR- Finance s.r.o. v. GK., ve věci C -679/18).
14. V důsledku neplatnosti smlouvy o úvěru jsou pak neplatná i vedlejší ujednání smlouvy. Soud proto zamítl žalobu ve vztahu k požadavku na zaplacení poplatku za správu úvěru v částce 4 350 Kč, poplatku za hotovostní výběr splátek v částce 10 685 Kč, smluvního úroku v částce 5 565 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky v částce 217 Kč a smluvní pokuty v částce 7 710 Kč.
15. Plnil-li právní předchůdce žalovanému z neplatné smlouvy o úvěru částku 30 000 Kč a žalovaný tyto peněžní prostředky převzal a disponoval s nimi, přičemž, jak sám žalobce v řízení tvrdil a doložil, žalovaný na dluh uhradil pouze částku 8 800 Kč, pak v důsledku přijetí tohoto plnění vzniklo na straně žalovaného bezdůvodné obohacení plněním bez právního důvodu podle ust. § 2991 odst. 2 o. z. Proto soud podle ust. § 2993 o. z. zavázal žalovaného uhradit žalobci částku 21 200 Kč představující dosud nevrácené (nezaplacené) peněžní prostředky. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu ve smyslu ust. 1968 o. z., zavázal jej soud podle ust. § 1970 o. z. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. k zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 21 200 Kč za dobu od 18. 6. 2021 do zaplacení, neboť do prodlení s úhradou této částky se dostal žalovaný až den následující po doručení předžalobní upomínky (předžalobní upomínka byla žalovanému doručena dne 17. 6. 2021), jako výzvy k dobrovolnému plnění bezdůvodného obohacení, čímž nastala splatnost dluhu žalovaného z bezdůvodného obohacení; ve zbytku nároku a nárokovaného příslušenství pak soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.
16. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal podmínky pro její prodloužení či plnění ve splátkách.
17. Žalovaný byl, měřeno poměrem úspěchu, ve věci úspěšnější než žalobce. Podle ust.
§ 142 odst. 1 o. s. ř. by měl žalobce povinnost nahradit žalovanému náklady řízení; žalovanému však podle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly, soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do patnácti dnů následujících po dni jeho doručení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Karviné, písemně, ve dvou vyhotoveních.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí (exekuce).