Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
5 C 273/2021-21
Okresní soud v Kutné Hoře rozhodl samosoudcem Mgr. Michalem Pomichálkem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 2 223 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 223 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 092 Kč od 19. 10. 2016 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 131 Kč od 28. 11. 2016 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč k rukám zástupkyně žalobkyně advokátky Mgr. jméno příjmení příjmení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 223 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 092 Kč od 19. 10. 2016 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 131 Kč od 28. 11. 2016 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč k rukám zástupkyně žalobkyně advokátky Mgr. [jméno] [příjmení] [příjmení], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení žalované částky s tím, že žalovaný byl ve dnech 27. 11. 2016 a 18. 10. 2016 kontrolován přepravní kontrolou v prostředcích hromadné dopravy provozovaných právní přechůdkyní žalobkyně (vlaky číslo), neprokázal se platným přepravním dokladem, čímž porušil své povinnosti vyplývající ze zákona a přepravního řádu. Žalovanému tak vznikla povinnost uhradit jízdné ve výši 131 Kč a 92 Kč, a v obou případech také přirážku k jízdnému ve výši 1 000 Kč. Žalovaný však přes výzvu žalovanou částku dosud nezaplatil, čímž se též dostal do prodlení. Pohledávka za žalovaným byla smlouvami ze dne 14. 7. 2017 a 10. 5. 2017 postoupena na žalobkyni.
2. Žalovaný se k žalobě, ač mu byla řádně doručena, nevyjádřil.
3. Soud se v prvé řadě zabýval otázkou své mezinárodní příslušnosti za situace, kdy žalobkyně je subjektem cizího práva, když tato skutečnost zakládá cizí prvek ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) číslo 1215/2012 (dále jen„ nařízení Brusel I bis“), a dospěl k závěru, že zdejší soud je s ohledem na úpravu obsaženou v čl. 4 odst. 1 nařízení Brusel I bis mezinárodně příslušným ve věci rozhodnout, když žalovaný má bydliště na území České republiky.
4. Žalobkyně souhlasila s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v podaném návrhu, žalovaný se k navrženému postupu nevyjádřil, a proto má soud za to, že nemá námitek (§ 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , dále jen „o.s.ř. “). Soud dospěl k závěru, že věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, proto postupoval podle ustanovení § 115a o.s.ř. a věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání.
5. Soud provedl důkazy listinami, které předložila žalobkyně k prokázání svých tvrzení (§ 120 odst. 1 o.s.ř. ), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo a po postupu dle ustanovení § 132 o.s.ř byl v řízení prokázán následující skutkový stav:
6. Po skutkové stránce má soud z předložených listin za prokázané, že žalovaný se dne 27. 11. 2016 podrobil přepravní kontrole ve vlaku číslo provozovaném právním předchůdcem žalobkyně, a dne 18. 10. 2016 se podrobil přepravní kontrole ve vlaku číslo provozovaném právním předchůdcem žalobkyně, při kterých se neprokázal jízdním dokladem. O provedených přepravních kontrolách byly pořízeny zápisy, v nichž byl žalovaný řádně identifikován (prokázáno potvrzeními o nedodržení SPPO ze dne 27. 11. 2016 a 18. 10. 2016). Dle tarifu právního předchůdce žalobkyně činí přirážka k jízdnému při jízdě bez platného přepravního dokladu 1 000 Kč (prokázáno tarifem právní předchůdkyně žalobkyně pro vnitrostátní přepravu cestujících a zavazadel, Ceník 6, položka 1). Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný právním předchůdcem žalobkyně informován (prokázáno smlouvami o postoupení pohledávek ze dne 15. 12. 2015, 14. 7. 2017, a 10. 5. 2017 včetně příloh, oznámením o postoupení pohledávek ze dne 30. 8. 2017). Žalovaný dosud z dlužné částky ničeho neuhradil, ačkoliv k tomu byl vyzván (prokázáno předžalobní výzvou ze dne 30. 8. 2017).
7. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků tak, že uzavřeli smlouvy o přepravě osob dle ustanovení § 2550 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o.z. “); dále dle ustanovení § 37 odst. 5 zákona č. 266/1994 Sb. , o dráhách, je cestující povinen se na výzvu pověřené osoby prokázat platným jízdním dokladem; neprokáže-li se platným jízdním dokladem, zaplatit jízdné a přirážku nebo prokázat svoji totožnost, případně sdělit osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému, když výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách, výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč, přirážka za porušení podmínek stanovených přepravním řádem činí nejvýše 1 500 Kč.
8. Ze shora uvedeného soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, proto rozhodl, jak uvedeno ve výroku. Tím, že žalovaný svůj dluh nezaplatil v termínu splatnosti, dostal se tak dnem následujícím po dni splatnosti do prodlení. Úrok z prodlení přiznal soud žalobci zákonný dle § 1970 o.z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , jak žalobkyně požadovala. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 věta první o.s.ř. , když neshledal důvody pro její prodloužení.
9. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. Žalobkyně byla v řízení plně úspěšná a náleží ji plná náhrada účelně vynaložených nákladů řízení a náhrady za daň z přidané hodnoty, jelikož advokát žalobkyně je plátcem této daně. Konkrétně má žalobkyně nárok na náhradu částky:
-) 400 Kč (zaplacený soudní poplatek),
o) Advokát žalobkyně učinil v řízení celkem tři úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a/ adv. tarifu), návrh ve věci samé, výzva k plnění (§ 11 odst. 1 písm. d/ ; vyhl. č. 177/1996 Sb. , adv. tarifu).
o) Mimosmluvní odměna za tři úkony právní služby činí do podání návrhu (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé) 3 x 200 Kč (§ 14b odst. 1 písm. c) bod 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. , adv. tarifu).
o) Paušální náhrada hotových výdajů advokáta do podání návrhu činí 3 x 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. , adv. tarifu).
-) 189 Kč (náhrada za 21 % daň z přidané hodnoty z odměny zástupce žalobkyně a jeho hotových výdajů podle § 137 odst. 3 o.s.ř. ).
Celkem tak má žalobkyně nárok na úhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč, a to k rukám zástupce žalobkyně ve standardní třídenní lhůtě k plnění s počátkem běhu od právní moci rozsudku (§ 149 odst. 1 , § 160 odst. 1 o.s.ř. ). Pokud se přisouzená částka podrobí testu proporcionality, přiměřenosti a účelnosti (viz rozhodnutí Ústavního soudu Pl. ÚS 25/12 a další rozhodnutí ve věci náhrady nákladů civilního řízení) má soud za to, že obstojí, když odráží jak povahu uplatněného nároku i jeho výši v návaznosti na počet úkonů právní služby.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř. ).
Nesplní-li povinný dobrovolně to, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na exekuci.