Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

16 C 351/2021-21

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudcem Mgr. Davidem Mařádkem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení částky 208 287,93 Kč s příslušenstvím, rozsudkem pro uznání

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 208 287,93 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 208 287,93 Kč za dobu od 6. 6. 2021 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 38 735 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta Mgr. jméno příjmení, evidenční číslo ČAK: číslo.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 208 287,93 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 208 287,93 Kč za dobu od 6. 6. 2021 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 38 735 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta Mgr. [jméno] [příjmení], evidenční číslo ČAK: [číslo].

1. Předmětem řízení byl požadavek na zaplacení částek specifikovaných výrokem I. jako bezdůvodného obohacení žalovaného na úkor žalobkyně s úrokem z prodlení. Žalobkyně tvrdila, že jakožto kupující uzavřela dne 11. 3. 2020 s žalovaným a panem jméno celé jméno žalovaného jakožto prodávajícími kupní smlouvu č. anonymizováno, na jejímž základě nabyla za částku 4 900 000 Kč vlastnické právo k pozemkům zapsaným na listu vlastnictví číslo pro katastrální uzemí. Po uzavření smlouvy, ale před nabytím vlastnického práva k pozemkům, byla proti žalovanému zahájena další exekuce a jeho spoluvlastnický podíl na daných pozemcích byl postižen exekučním příkazem k prodeji nemovitých věci vydaným dne 26. 3. 2021 soudní exekutorkou Mgr. jméno příjmení. K žádosti žalobkyně exekutorka vyčíslila výši exekučního dluhu žalovaného ke dni 16. 4. 2020 na částku 286 830,93 Kč. Žalobce tak dne 14. 4. 2020 odeslala na účet exekutorky částku ve výši 286 830,93 Kč pod variabilním symbolem číslo, čímž došlo k zániku exekučního dluhu žalovaného. Dne 22. 4. 2020 uhradil žalovaný žalobkyni na uspokojení její pohledávky částku 25 000 Kč. příjmení 43 Kč byla pak žalobkyni vrácena exekutorkou jakožto přeplatek z exekuce. Dne 30. 4. 2021 uzavřela žalobkyně s prodávajícími dodatek číslo ke kupní smlouvě, jímž změnili ujednání o způsobu úhrady kupní ceny tak, že část kupní ceny, která měla být podle původní verze smlouvy deponována na účet jméno celé jméno žalovaného a žalovaného, byla namísto toho před uzavřením dodatku deponována v částce 53 500 Kč na účet exekutorky. Celková výše jistiny po uzavření Dodatku tudíž činí dni 208 287,93 Kč (tj. celková výše bezdůvodného obohacení 233 330,93 Kč minus částečná úhrada žalovaného ve výši 25 000 Kč a přeplatek z vyplacené Exekuce ve výši 43 Kč). Žádné další platby na úhradu pohledávky žalovaný nezaslal. První výzva k úhradě dlužné částky ze dne 31. 5. 2021 byla žalovanému doručena dne 4. 6. 2021.

2. Žalovaný osobně převzal žalobu a výzvu k vyjádření k žalobě se lhůtou 14 dnů ( , , ve znění pozdějších předpisů). Na výzvu nereagoval. Žaloba byla projednatelná ( druhá věta ve spojení s § a 42 odst. 4 ) a byly splněny všechny podmínky řízení ( druhá věta ve spojení s § , část věty před středníkem ). Soud věc právně kvalifikoval jako právní nárok žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení vzniklého plněním dluhu žalovaného žalobkyní, tedy plněním toho, co měl žalovaný po právu plnit sám ( a 2 , , ve znění pozdějších předpisů, dále„ o. z.“). Žalobou uplatněný nárok byl plně v souladu s právním řádem. Ve věci tudíž bylo možno uzavřít smír a nebylo jasné, jaké námitky může žalovaný proti žalobě mít, pročež mu soud zaslal kvalifikovanou výzvu ( část věty za středníkem a contrario, ) se lhůtou 30 dnů ( první věta ). Tuto výzvu žalovaný osobně převzal ( první a třetí věta ), avšak nereagoval na ni, pročež nastala fikce uznání žalovaného nároku, na kterou přitom soud žalovaného ve výzvě upozornil ( první věta ). Proto soud výrokem I. vynesl rozsudek pro uznání ( ).

3. Právní nárok na vydání bezdůvodného obohacení žalobkyni vznikl i přesto, že podle ustanovení § 2997 odst. 1 první věty o. z. nemá„ právo na vrácení ani ten, kdo jiného obohatil s vědomím, že k tomu není povinen, ledaže plnil z právního důvodu, který později nenastal nebo odpadl.“ Zde žalobkyně bezpochyby věděla, že převodem částky 286 830,93 Kč na účet soudní exekutorky Mgr. příjmení plní dluh žalovaného, který přitom nepřevzala ani se za něj nezaručila, protože tato finanční transakce nebyla úhradou kupní ceny nemovitostí, nýbrž plněním dluhu žalovaného. Při doslovném čtení ustanovení § 2997 odst. 1 první věty o. z. se zdá, že žalobkyni nárok nevznikl, protože věděla, že k uspokojení exekučně vymáhané pohledávky proti žalovanému není povinna. V tom případě by se však příslušná část ustanovení § 2991 odst. 2 o. z. stala prakticky obsoletní, poněvadž ochuzený, který za obohaceného plní jeho dluh, v naprosté většině případů ví, že k tomu není povinen. Případy, kdy plněn poskytne omylem, jsou zřídkavé. To však jistě nebylo úmyslem zákonodárce. Z toho plyne, že je skutečný aplikační prostor ustanovení 2997 odst. 1 první věty o. z. mnohem užší, než se zdá z jeho textu. Soudě podle textu žaloby a předložených důkazů žalobkyně zaplatila výše specifikovanou částku proto, aby odvrátila exekuční dražbu nemovitostí, které přitom již zakoupila, avšak v dané chvíli bez věcněprávních účinků kupní smlouvy. Chtěla-li tedy jednat rychle a nemovitosti skutečně nabýt, využila správně zákonné ustanovení § 2991 odst. 2 o. z., aniž by s žalovaným nebo jeho věřitelem musela uzavírat smlouvu. V dané situaci by aplikace ustanovení § 2997 odst. 1 první věty o. z. vyvolala absurdní důsledek, kdy by byl žalovaný zbaven dalšího dluhu a žalovaná by přišla o odpovídající částku, ačkoli nešlo o její dluh. Proto soud § 2997 odst. 1 první větu o. z. neaplikoval. Žalobkyni tudíž právo na vydání bezdůvodného obohacení vzniklo. Tato pohledávka se stala splatnou na základě ustanovení § 1958 odst. 2 o. z., podle nějž,„ neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.“ Předžalobní výzva žalovanému došla dne 4. 6. 2021, načež byla pohledávka splatná ihned, tedy 5. 6. 2021. To znamená, že se žalovaný dnem 6. 6. 2021 ocitl v prodlení ( první věta o. z.) a vznikla mu povinnost zaplatit též úrok z prodlení, který žalobkyně vyčíslila v souladu se zákonem ( druhá věta o. z. ve spojení s  vládního ve znění pozdějších předpisů). Soud přiznal žalobkyni úrok z prodlení z celé žalované částky, neboť její část sice představovala příslušenství, avšak pouze ve vztahu mezi žalovaným a jeho věřitelem na základě právního důvodu, který platí jen inter partes. Z pohledu žalobkyně se naprotitomu žalovaný bezdůvodně obohatil ve výši celé převedené částky, pročež není důvod v ní rozlišovat jistinu a příslušenství. Proto soud výrokem I. žalobkyni přiznal celou žalovanou částku.

4. Výrok II. odpovídá ustanovením § , odst. 2, 142a odst. 1 a , protože žalobkyně v časovém limitu předvídaném zákonem žalovanému odeslala předžalobní upomínku a protože byla ve sporu plně úspěšná. Náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 10 415 Kč a z nákladů vyčíslených v následující tabulce podle vyhlášky MSp č. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb ve znění pozdějších předpisů (advokátní tarif, dále„ a. t.“). Sazbu mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby do žaloby včetně soud stanovil podle ve spojení s  bodem 6. a. t. částkou 9 140 Kč, paušální náhradu hotových výdajů podle a. t. částkou 300 Kč. Celkové náklady tedy činí 38 735 Kč. Soud rozhodl o konkrétní částce nákladů, třebaže je žalobkyně nevyúčtovala, protože se rozhodování o nákladech řídí principem oficiality a vyšetřovacím ( část věty před středníkem ). Žalovaný má povinnost nahradit náklady řízení sice vůči žalobkyni, ale danou částku musí zaplatit advokátovi jako jejímu zástupci ( ).

úkon právní služby; ustanovení a. t.; mimosmluvní odměna; náhrada hotových výdajů

převzetí a příprava zastoupení; § 11 odst. 1 písm. a); 9 140 Kč; 300 Kč

předžalobní upomínka; § 11 odst. 1 písm. d); 9 140 Kč; 300 Kč

žaloba; § 11 odst. 1 písm. d); 9 140 Kč; 300 Kč

5. Lhůty k zaplacení ve výrocích I. a II. soud stanovil podle části věty před středníkem , poněvadž neshledal důvod k jiným lhůtám vzhledem k délce času, který měla žalovaná strana na splnění svého dluhu před zahájením řízení i během něj a k jejímu pasivnímu postoji k věci.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení účastníkovi, k Okresnímu soudu ve Frýdku-Místku, ve dvou písemných kopiích. O odvolání rozhoduje Krajský soud v Ostravě.

Odvolacím důvodem jsou jen skutečnosti nebo důkazy, jimiž má být prokázáno, že nebyly splněny předpoklady pro vydání rozsudku pro uznání a vady v podobě nesplněných podmínek řízení, rozhodování věcně nepříslušného soudu prvního stupně, rozhodnutí soudu prvního stupně vydaného vyloučeným soudcem nebo nesprávného obsazení soudu prvního stupně, ledaže místo samosoudce rozhodoval senát. Toto omezení neplatí pro výrok o náhradě nákladů řízení ani pro lhůtu k plnění.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené v tomto rozsudku, bude je možné na návrh vymáhat v exekučním nebo v soudním vykonávacím řízení.