Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
12 C 228/2021-33
Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudcem Martinem Masárem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba se v celém rozsahu zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žaloba se v celém rozsahu zamítá.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
Předmětem řízení v této věci je zaplacení částky částka představující nesplacenou část revolvingového úvěru poskytnutého žalovanému na základě smlouvy o úvěru uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce právnická osoba, (jako věřitelem) a žalovaným (jako dlužníkem) dne rok číslo. Na základě uzavřené smlouvy poskytl předchůdce žalobce žalovanému úvěr v konečné výši částka a žalovaný se zavázal vrátit předchůdci žalobce tuto částku. právnická osoba pohledávku za žalovaným postoupila žalobci smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum.
Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
Žalobce svůj žalovaný nárok konstruuje jako právo na zaplacení poskytnutého úvěru. Tvrdí tedy, že došlo k uzavření smlouvy o úvěru a poskytnutí finančních prostředků předchůdcem žalobce žalovanému a následnému postoupení pohledávky za žalovaným na žalobce. Soud se tedy nejprve zabýval aktivní legitimací žalobce v tomto sporu.
Z předložené smlouvy o postoupení pohledávek mezi právnická osoba a žalobcem žádné postoupení pohledávky za žalovaným nevyplývá, neboť zaprvé pohledávka za žalovaným není v předmětné smlouvě uvedena (namísto reference number číslo uvedeným jak v loan application, tak invoice, je ve smlouvě o postoupení u jména žalovaného uvedeno ref. number číslo), a zadruhé nebylo prokázáno, že žalobce tuto pohledávku za žalovaným nabyl, neboť podmínkou byla podle čl. 3 číslo smlouvy o postoupení, nebude postoupení úplné, dokud nebude kupní cena zcela uhrazena na účet postupitele, což však žalobce ani netvrdil, natož prokázal. Ani předložené oznámení o postoupení pohledávky neprokazuje, že postupitel oznámil dlužníkovi postoupení žalované pohledávky, když k tomuto oznámení chybí důkaz o tom, že toto oznámení bylo postupitelem žalovanému doručeno, či alespoň odesláno. K důkazu byl doložen pouze jeden podací lístek k zásilce, avšak i přes časovou souvislost, nebyly ani tvrzeny (natož prokázány) okolnosti, které by umožňovaly závěr, že se tento podací lístek vztahuje k předloženému oznámení postupitele. Jako odesilatel je totiž v podacím lístku uvedena společnost právnická osoba a nikoli postupitel právnická osoba a soud proto dospěl k závěru, že žalobce neunesl důkazní břemeno k tomu, že postupitel oznámil postoupení pohledávky žalovanému, když ostatně toto ani netvrdil.
Po provedeném dokazování soud zjistil, že žalobce neoznačil žádné důkazy o tom, že došlo k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobce, když z předložené smlouva o postoupení tato skutečnost nevyplývá. Nejsou označeny žádné další relevantní důkazy o aktivní legitimace žalobce.
Z výše uvedeného tedy vyplývá, že žalobce neunesl důkazní břemeno ke svému tvrzení o nabytí pohledávky za žalovaným, a soudu proto nezbývá než žalobu zamítnout, a to včetně příslušenství, neboť žalobce neprokázal svou aktivní legitimaci.
Ostatní navržené a provedené důkazy, netýkající se postoupení, nemohou mít na rozhodnutí soudu žádný vliv, a soud se jimi proto v odůvodnění tohoto rozsudku pro nadbytečnost nezabývá, neboť z důvodu neunesení výše uvedeného důkazního břemene žalobce je zcela nerozhodné, zda ostatní tvrzené skutečnosti byly či nebyly prokázány.
Žalobce omluvil svou neúčast na jednání a nežádal o odročení. Svou neúčastí na jednání žalobce zmařil poučovací povinnost soudu podle § 118a odst. 2 a 3 o.s.ř., když při jednání soud zjistil, že žalobce nenavrhl důkazy k prokázání svých tvrzení o objednávkách služeb a poskytnutí plnění, a žalobce si zmařil také možnost být seznámen s předběžným právním názorem soudu vyplývajícím z provedeného dokazování (viz např. usnesení ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 175/04 či rozsudek Vrchního soudu v Praze sp. zn. 11 Cmo 294/2001).
In obiter dictum soud uvádí, že poučení o neprokázání žalobních tvrzení nemohl soud žalobci poskytnout ani v rámci přípravného jednání, jež soud nenařídil, neboť s ohledem na to, že žalovaný nepřebíral soudní obsílky, se přípravné jednání ani reálně nemohlo konat, neboť náhradní doručení předvolání zákon vylučuje. Jak vyplývá z ustálené judikatury Nejvyššího soudu ČR (např. rozsudek sp. zn. 21 Cdo 4314/2008) potřebná poučení soud poskytuje pouze při jednání, popřípadě při přípravném roku, nařízeném podle ustanovení § 114c o.s.ř., a není tedy možné poučovat žalobce o neunesení důkazního břemene mimo jednání či přípravný rok.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. a contrario, neboť žalovaný měl plný úspěch ve věci, avšak žádné náklady mu nevznikly, a proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné.
Okresní soud v Litoměřicích