Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

15 C 231/2020-59

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudcem JUDr. Ondřejem Růžičkou ve věci

žalobců: A. celé jméno žalobce, datum narození

bytem adresa žalobce a žalobkyně

B. celé jméno žalobkyně, datum narození

bytem adresa žalobce a žalobkyně

oba zastoupeni advokátem Mgr. jméno příjmení

sídlem adresa

proti

žalované: osobní údaje žalované zastupování státu ve věcech majetkových

sídlem adresa

o odškodnění

takto:

I. Řízení se co do částky částka zastavuje.

II. Žaloba, aby žalovaná zaplatila žalobcům příjmení a B. částku společně a nerozdílně částku ve výši částka, se zamítá.

III. Žalobci jsou povinni zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

I. Řízení se co do částky [částka] zastavuje. II. Žaloba, aby žalovaná zaplatila žalobcům [příjmení] a B. částku společně a nerozdílně částku ve výši [částka], se zamítá. III. Žalobci jsou povinni zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobci se žalobou, doručenou zdejšímu soudu dne datum, domáhali po žalované náhrady nemajetkové újmy s odůvodněním, že u Obvodního soudu pro Prahu 6 byla projednávána žaloba pod sp.zn. spisová značka, která byla podána ze strany žalobců dne datum. Domáhali se vydání rozsudku, kterým bylo zrušeno spoluvlastnictví k pozemku. Řízení bylo ukončeno dne datum, trvalo 5 let a 10 měsíců. Od podání žaloby uběhla doba 2 let, než začala být žaloba věcně projednávána. V období od datum do datum ve věci neproběhlo žádné jednání. Celková délka řízení je nepřiměřená, žalobci opakovaně poukazovali na to, že ve věci dochází k průtahům, a to dne datum, datum, datum, datum. Po celou tuto dobu byli vystaveni nejistotě ohledně ukončení řízení. Nepřiměřená a neočekávaná délka se projevila i na stavu nemovitosti, když s ohledem na nejasné majetkové vztahy k nemovitosti bylo obtížné řešit nezbytné opravy. Žalobci vychází z manuálu ministerstva spravedlnosti, který vyhotovil žalovaný v květnu 2006. Základní částka za řízení v délce 6 let v roce 2006 činila částku částka. S ohledem na to, že průměrná meziroční inflace mezi léty 2006 až 2019 dosáhla hodnoty 2,07 %, takto upravená částka potom je ve výši částka. Vzhledem k tomu, že žalobcům nelze vytknout nic, co by způsobilo průtahy, požadují navýšení částky o 20 %, vzhledem k tomu, že věc byla projednávána na jednom stupni soudní soustavy, navyšují částku o 20 %, a věc měla pro žalobce velký význam, navyšují proto částku o 20 % Celkem požadují částku částka.

2. Žalovaná učinila nesporným uplatnění nároku ke dni datum. Popsala celkový průběh řízení vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp.zn. spisová značka ve věci zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitostem. Celková délka řízení byla 5 let a 6 měsíců. Žalovaná dospěl k závěru, že v řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu a dospěla k závěru, že je namístě nepřiměřenou délku posuzovaného řízení odškodnit, přiznala žalobcům částku částka, tedy částku částka za 1 rok trvání řízení, za první dva roky částku poloviční. Tuto ponížila o 10 % z důvodu složitosti řízení a o 5 % z důvodu sdílené újmy na straně žalobců. Přiznala tak žalobcům částku částka pro každého ze žalobců.

3. Soud má za prokázaný průběh řízení ze spisu Obvodního soudu pro Prahu 6 sp.zn. spisová značka, a to tak, že dne datum byla podána k Obvodnímu soudu pro Prahu 6 žaloba, kde současní žalobci byli žalovaní. Dne datum byli žalovaní vyzváni k vyjádření se k obžalobě. Dne datum žádají žalovaní o prodloužení lhůty k vyjádření, následně je podáno vyjádření. Dne datum jsou žalobci vyzváni k zaplacení soudního poplatku, ten je zaplacený datum. Na den datum je nařízeno jednání ve věci. Dne datum je podána replika žalobců k vyjádření žalovaných. Dne datum jsou opět vyzváni žalobci k zaplacení soudního poplatku, ten je zaplacený datum. Jednání proběhlo dne datum, bylo připuštěno rozšíření žaloby a bylo odročeno na neurčito. Další jednání proběhlo dne datum, byla poskytnutá lhůta k mimosoudnímu jednání a bylo odročeno ne neurčito. Dne datum se vyjadřují účastníci. Ze strany soudu jsou účastníci vyzýváni, aby zvážili možnost mediace, v lednu 2016 se žalobci vyjadřují k tomuto postupu. Dne datum proběhlo ve věci další jednání, to bylo odročeno na den datum. Je zde žádáno o prodloužení lhůty k možnému doplnění tvrzení. Následuje přeposílání vyjádření. Následně je nařízeno na den datum jednání, právní zástupce žalovaných žádá o odročení jednání z důvodu onemocnění žalované. Jednání je odročeno na den datum. Jednání proběhlo, byly provedeny důkazy a bylo odročeno na den datum. Dne datum jednání proběhlo a bylo odročeno na den datum. V mezidobí se vyjadřují účastníci. Dále je řešeno ustanovení znalce, ten je ustanovený datum. Dne datum žalovaná, současná žalobkyně, namítá, že znalec neučinil po dobu 4 měsíců žádný úkon ve věci, žádá soud, aby nějakým způsobem zakročil. V říjnu roku 2017 je doručen znalecký posudek, ten je následně rozesílán. V průběhu října 2017 se vyjadřují účastníci ve věci. Soud přiznával odměnu znalci dne datum. Na den datum je nařízeno jednání, ze kterého se omlouvá znalec, jednání je odročeno na den datum. V mezidobí jsou podávány podání ze strany účastníků, následně je podáno také rozšíření žaloby dne datum. Dále je podáno odvolání do usnesení o přiznání odměny znalci. Dne datum ve věci proběhlo jednání, byl vyslechnut znalec, bylo odročeno na den datum. V mezidobí se opět vyjadřují účastníci k znaleckému posudku a výslechu znalce. Dne datum jsou žalobci vyzváni k zaplacení soudního poplatku z rozšířené žaloby. Dne datum ve věci proběhlo jednání a bylo odročeno na neurčito za účelem předložení odvolacímu soudu Městský soud v Praze pod čj. číslo jednací dne datum rozhodnutí usnesení soudu I. stupně potvrdil. Usnesením ze dne datum byl znalec vyzván k dopracování dodatku znaleckého posudku. Dne číslo znalec žádá o prodloužení lhůty, ta je prodloužena do datum, a znalec žádá o zproštění vypracování znaleckého posudku z důvodu neochoty stran spolupracovat s osobou znalce. Obvodní soud pro Prahu 6 dne datum tento návrh zamítl. Jsou zde opět sdělení znalce, týkající se možnosti vypracovávání znaleckého posudku. Následuje dodání znaleckého posudku v dubnu 2019, jeho rozesílání. Dne datum je vypracováno usnesení, kterým byla znalci přiznána odměna. Následuje vyjádření k znaleckému posudku stran účastníků. Jednání proběhlo dne datum, bylo odročeno na den datum. Je zde žádost o odročení soudního jednání ze strany původních žalobců a datum je předložen návrh na schválení smíru, stejně tak potom i ze strany dalších účastníků. Usnesením číslo jednací ze dne datum rozhodnutí došlo ke schválení soudního smíru. Rozhodnutí nabylo právní moci dne datum.

4. Podle ust. zákona (zákona), stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle ust. , b) zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem. Podle ust. zákona stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle ust. zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ust. se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 cit. ust. v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle věty druhé a třetí nebo věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k celkové délce řízení, složitosti řízení, jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, postupu orgánů veřejné moci během řízení a významu předmětu řízení pro poškozeného. Možnost odškodnění za nemajetkovou újmu vzniklou nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem byl do právního řádu České republiky zakotven novelou , s účinností od datum ( zákona). Byl tak naplněn závazek vyplývající z číslo Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Podle věta první Úmluvy má každý právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem, zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli trestního obvinění proti němu. Podle Úmluvy, jestliže Soud zjistí, že došlo k porušení Úmluvy nebo Protokolů k ní, a jestliže vnitrostátní právo dotčené obec smluvní strany umožňuje pouze částečnou nápravu, přizná Soud v případě potřeby poškozené straně spravedlivé zadostiučinění. Smyslem novely bylo přesunout rozhodování o náhradě nemajetkové újmy vzniklé porušením práva garantovaného Úmluvy z Evropského soudu pro lidská práva na vnitrostátní úroveň. Toto je obsaženo i v důvodové zprávě k čl. II Z uvedených důvodů, má-li soud odškodňovat na vnitrostátní úrovni nemajetkovou újmu vzniklou porušením práva zakotveného již Úmluvou, jeho rozhodování vychází z kritérií ustavených judikaturou Evropského soudu pro lidská práva to tak aby výklad pojmu přiměřenosti lhůty k projednání a rozhodnutí věci odpovídal výkladu podávanému ESLP. Soud se tak zabýval délkou řízení ve smyslu judikatury ESLP s tím, že tato je nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. Soud posuzoval řízení s přihlédnutím ke všem okolnostem jako celek (rozsudek Soudu ve věci příjmení a ostatní proti České republice ze dne datum, ). I v řízení, v němž soud činil úkony v přiměřených lhůtách a jeho postup byl plynulý, lze konstatovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě tehdy, když se s přihlédnutím ke všem okolnostem celková doba řízení přesto jeví nepřiměřeně dlouhou (viz rozsudek ESLP ve věci příjmení proti České republice ze dne datum, z nějž plyne, že celkovou délku doby řízení nelze zdůvodňovat mj. opakovaným meritorním rozhodováním soudů, pokud byla rozhodnutí soudu nižší instance rušena soudy vyšších instancí pro pochybení, jež jim byla vytýkána).

5. Soud má za prokázaný skutkový stav shodně s popisem průběhu řízení, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 sp.zn. spisová značka.

6. Co se týká právního posouzení, soud se zabýval, zda-li v posuzovaném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu, spočívajícímu v nevydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Celková délka řízení pro žalobce byla 5 let a 6 měsíců, tedy od okamžiku, kdy se žalobci dozvěděli o tom, že jsou účastníky uvedeného řízení, tedy od doručení žaloby k vyjádření dne datum. Teprve od tohoto okamžiku žalobcům mohla vznikat nejistota ohledně toho, kdy bude řízení ukončeno. Řízení bylo ukončeno v lednu 2020 usnesením o schválení smíru a jeho nabytí právní moci. Řízení proběhlo na jednom stupni soudní soustavy ve věci samé, na dvou stupních soudní soustavy v případě rozhodování o odvolání proti odměně znalci. Soud ve věci shledal i určitá období nekoncentrovanosti daného řízení, kdy soud ne zcela vždy činil úkony, které by směřovaly přímo k vyřízení věci samé. Celková délka řízení tak jak ze strany účastníků řízení, tak i ze strany soudu je v tomto směru shledávána nepřiměřenou. Soud tak konstatoval, že došlo k porušení práva žalobce na vydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě a dále postupoval dle stanoviska Nejvyššího soudu a § 31a odst. 3 zákona 82/98 Sb. Žalovaná strana v rámci předběžného projednání nároku dospěla k závěru, že celková délka řízení je nepřiměřená a přiznala každému ze žalobců částku částka, celkem tedy částka, o kterou žalobci vzali žalobu zpět. Soud v tomto rozsahu řízení zastavil. Soud dospěl k závěru, že celková délka řízení byla nepřiměřená, nicméně nebyla nepřiměřená nijak zásadně, proto taktéž vycházel stejně jako žalovaná strana z částky částka za 1 rok trvání řízení, za první 2 roky částku poloviční. Soud tak dospěl k částce částka, tuto částku dále moderoval parametry ustanovení § 31a odst. 3 zákona 82/98 Sb. a dospěl k závěru, že je namístě tuto částku snížit o 10 % z důvodu složitosti řízení, když se jednalo o poměrně obtížný spor vypořádání nemovitosti, kdy účastníci nebyli schopni se na počátku řízení domluvit, byl zde tedy spor jednak o cenu nemovitosti, dále také potom o to, jakým způsobem kdo přispěl k opravám nemovitosti, popřípadě využíval uvedenou nemovitost. Byly vypracovávány znalecké posudky, dodatky k těmto znaleckým posudkům, došlo také k úpravě a rozšíření žaloby. Dále soud snížil stejně jako žalovaná o 5 % z důvodu sdílené újmy, když je evidentní, že žalovaní jsou osoby v blízkém příbuzenském vztahu, jednalo se o vypořádání nemovitosti, která byla ve vlastnictví právě současných žalobců, soud tak má za to, že právě i možnost podpory mezi sebou v rámci celého průběhu sporu potom v tomto směru. Řízení proběhlo pouze na jednom stupni soudní soustavy, z tohoto důvodu soud nepovažoval za nutné moderaci. Co se týká moderace žalobců s tím, že tito chtějí navyšovat uvedené základní částky, že žalobcům nelze vytknout nic, coby způsobilo průtahy, soud uvádí, že je povinností účastníků chovat se tak, aby nezpůsobili průtahy v řízení, z tohoto důvodu soud nevidí důvod navyšovat uvedenou částku v situaci, kdy se účastníci chovali tak, jak se u nich předpokládá, že by se chovat měli a stejně tak i pro řízení na jednom stupni. Co se týká významu řízení pro současné žalobce (původní žalované), je nutné poukázat na skutečnost, že současní žalobci, původní žalovaní, byli spoluvlastníky nemovitosti, měli k ní spoluvlastnický podíl, avšak uvedené nemovitosti byly výlučně užívány pouze ze strany právě současných žalobců jako většinových spoluvlastníků a původní žalobci nikdy neměli možnost nemovitosti jakýmkoli způsobem užívat ani z nich neměli prospěch. Neměli umožněný přístup, neměli ani klíče, pobírali z nich užitky zcela neomezeně bez ohledu na spoluvlastnická práva původních žalobců. Původní žalovaní, tj. současní žalobci, v nemovitostech nebydlí, v minulosti nemovitosti užívali komerčně pro pronájem, přičemž žalobci neměli žádný prospěch z tohoto využití. Současní žalobci, původní žalovaní, bydli na adrese jejich trvalého bydliště v obec v bytě, který je v jejich vlastnictví. Co se tedy týká významu řízení, nejednalo se o nemovitost, která sice byla ve většinovém vlastnictví současných žalobců, nicméně tito ji pouze využívali, pronajímali, eventuálně z ní tedy brali užitky. Nejednalo se o skutečnost, že by na této nemovitosti byli žalobci závislí se svým bydlením, že by jim vyvstávala potřeba akutně řešit právě problémy s vlastnictvím této nemovitosti z toho pohledu, že by jim hrozilo, že by neměli bydliště, popřípadě zde byly problémy s opravami uvedené nemovitosti a tak dále. Protože žalobci tvrdí, že celková délka řízení zapříčinila právě to, že nemohli nemovitost opravovat nebo do ní dále investovat, soud se s takovýmto tvrzením neztotožňuje. Současní žalobci byli většinovými spoluvlastníky, měli evidentně i dle žalobních tvrzení neomezený přístup k uvedené nemovitosti, záleželo pouze na nich, jakým způsobem se postaví k opravám nemovitosti a tyto následně tedy budou moci přeúčtovávat dalším spoluvlastníkům a podobně. Soud zde tedy neshledal zvýšený význam uvedeného řízení pro účastníky. Soud neshledal ani skutečnost, že by to byli účastníci, kteří by se na celkové délce řízení výrazně podíleli, z tohoto důvodu soud také nepřistoupil k procentuální moderaci. Soud tak dospěl k závěru, že je namístě shora uvedenou částku snížit tedy o 15 %. Soud tak dospěl ke stejné částce, jakou již žalovaná žalobcům přiznala a vyplatila. V dalším rozsahu tedy sodu žalobu ve věci samé zamítl.

7. Pokud jde o námitku ekonomického ukazatele, který by měl být zohledněn při stanovení základní částky odškodnění, pak tuto námitku odvolací soud posoudil jako nedůvodnou, neboť standardní soudní praxe se od uvedených částek neodchyluje ani v současnosti, přičemž je současně třeba v dané souvislosti odkázat i na závěry Nejvyššího soudu obsažené v jeho rozsudku ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, totiž že (cit.):„ při stanovení finančního zadostiučinění za nepřiměřenou délku řízení, je třeba přiznat zadostiučinění přiměřené konkrétním okolnostem případu a závažnosti vzniklé újmy, a naopak se vyvarovat mechanické aplikaci práva s touhou po dosažení matematicky přesného výsledku“ s tím, že„ na přiměřenost výše základní částky zadostiučinění pak nemá vliv ani znehodnocení měny v důsledku inflace nebo změna kursu měny.“ Ani eventuální námitka příměru k růstu průměrné mzdy soud uvádím, že se jedná také o jeden ze statistických údajů. Obecně lze uvést, že by mohl být vybrán jakýkoliv jiný ukazatel, který odráží ekonomické poměry v zemi, a který se přirozeným vývojem mění. Na základě jednoho statistického údaje nelze automaticky dovozovat, že by měl soud přistoupit k zvyšování základních částek za nepřiměřenou délku soudních řízení, jak požaduje žalobkyně. Pakliže je jako ekonomický údaj zvolena např. inflaci o ní se Nejvyšší soud již vyjádřil ve svém rozhodnutí sp. zn. spisová značka, sp. zn. spisová značka tak, že jen na základě inflace, ke které prokazatelně od doby vydání Stanoviska došlo, nelze uvažovat o tom, že by došlo ke změně právního názoru zastávaného Nejvyšším soudem. Uvedené rozmezí je pouze orientační, a byť se jedná o důležité východisko, nezbavuje obecné soudy nižších stupňů povinnosti individuálního posouzení každého případu a v závislosti na něm stanovení adekvátního zadostiučinění, jak bylo uváděno shora.

8. Co se týká požadavku na náhradu nákladů řízení, žalobci uplatnili svůj nárok u žalované dne datum, stanovisko žalované, ve kterém byli žalobci částečně úspěšní, bylo vydáno dne datum. Došlo tak k vydání stanovisko dříve než po uplynutí 6 měsíční lhůty k projednání nároku. Žaloba sama byla podána dne datum a nebyla podána důvodně naopak byla podána předčasně. V tomto směru žalované přísluší náhrada nákladů řízení dle ustanovení , a 142 odst. 1 . když částečné zpětvzetí žaloby ve věci samé způsobili žalobci podáním žaloby předčasně a ve zbytku nebyli úspěšní. Soud potom žalované přiznal náhradu nákladů řízení ve výši částka dle ust. za podání vyjádření, přípravu k jednání a účast na jednání á částka.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení opisu jeho písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího. Nebude-li dobrovolně splněna povinnost uložena tímto rozhodnutím, může se oprávněný obrátit na obecný soud povinného s návrhem na soudní výkon rozhodnutí.