Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
25 C 128/2021-105
Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Hackerovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem údaje o zástupci
pro zaplacení 8 600 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 8 600 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % p. a. z částky 8 600 Kč od datum do zaplacení a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 18 903,8 Kč, k rukám advokátky anonymizováno jméno příjmení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 8 600 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % p. a. z částky 8 600 Kč od [datum] do zaplacení a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 18 903,8 Kč, k rukám advokátky [anonymizováno] [jméno] [příjmení] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne datum se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 8 600 Kč spolu s příslušenstvím tvořeným zákonným úrokem z prodlení a náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč. Tvrdil, že jako podnikající fyzická osoba vlastní právnická osoba anonymizováno se sortimentem slaboproudé a silnoproudé elektroniky, přičemž žalovaný u žalobce odebral na prodejně v obec, ulice a číslo zboží za cenu 8 600 Kč, a to podle dodacích listů číslo ze dne datum (za cenu 1 920 Kč), číslo ze dne datum (za cenu 1 987 Kč), číslo ze dne datum (za cenu 597 Kč), číslo ze dne datum (za cenu 147 Kč), číslo ze dne datum (za cenu 1 009 Kč) a číslo ze dne datum (za cenu 2 940 Kč). Žalovaný cenu za zboží průběžně nehradil, proto mu žalobce vystavil dne datum fakturu číslo znějící na částku 8 600 Kč s datem splatnosti datum, kterou žalovaný převzal dne datum. Přes výzvu žalovaný ničeho nezaplatil.
2. Ve věci byl vydán dne datum elektronický platební rozkaz, proti kterému podal žalovaný včas odpor, přičemž k žalobě uvedl, že uplatněný nárok neuznává, když mu žádný dluh nevznikl. Faktura a dodací listy byly žalobcem vystaveny jednostranně a samy o sobě neprokazují existenci pohledávky žalobce. Ten neprokázal, že provedl předmětné plnění, tedy že předal žalovanému zboží v uvedené prodejně. Žalovaný předmětné zboží nikdy nepřevzal. Při jednání žalovaný dále tvrdil, že si nevybavuje, že by zboží od žalobce převzal, pokud se tak stalo, bylo to za účelem použití tohoto zboží na stavbě žalobce. Dále uváděl, že nenabyl vlastnické právo, byl pouze prostředníkem, přičemž zboží přebíral za účelem, aby jej předal další osobě, která pracovala na stavbě žalobce. Účastníci si důvěřovali a žalovaný tak neměl problém převzít zboží na dodací list, který měl ovšem pouze evidenční charakter.
3. Z provedených důkazů soud zjistil následující skutkový stav: Žalobce je fyzická osoba podnikající dle živnostenského zákona a jeho činností je mimo jiné maloobchod s elektrospotřebiči a elektronikou. Žalovaný je fyzická osoba podnikající dle živnostenského zákona v činnosti výstavba bytových a nebytových budov (výpisy z registru ekonomických subjektů). Žalobce provozuje obchod s elektromateriálem anonymizována dvě slova v obec, přičemž jde v podstatě o pultový prodej, kdy prodavač jde vybrat zboží k regálu spolu se zákazníkem a ceny zboží jsou uvedeny na regálech či na zboží formou štítku či cenovky (výpovědi svědků celé jméno svědka a jméno příjmení). Žalovaný pro žalobce dlouhodobě v objektu žalobce na základě jeho objednávek prováděl stavební práce, přičemž naposledy vyúčtoval žalobci cenu za provedené stavební práce v období let 2015 až 2017, a dále za práce provedené do datum (zejména vyúčtování prací, soupis práce 2017 – 2018, příp. výpověď svědka celé jméno svědka či jméno příjmení a celé jméno svědka). Žalovaný ve dnech datum, datum, datum, datum, datum, datum a datum přišel do uvedené prodejny, vybral si zboží spočívající ve svítidlech a dalším elektromateriálu, které mu bylo prodavačem odevzdáno, a to za celkovou cenu ve výši 8 600 Kč. Zboží bylo sepsáno na dodací listy, kdy převzetí zboží na některých z nich žalovaný potvrdil svým podpisem, přičemž žalobce předpokládal, že úhrada kupní ceny bude řešena formou zápočtu na cenu dalších stavebních prací provedených žalovaným pro žalobce; na dalších zakázkách se však již účastníci nedohodli. Dodací listy byly předány žalovanému, přičemž některé údaje (např. k bližšímu označení odběratele a dodavatele, č. dodacího listu, označení prodavače) byly následně doplněny (výpověď svědkyně jméno příjmení, výpověď svědka celé jméno svědka, dodací listy předložené jak ze strany žalobce, tak ze strany žalovaného). Žalobce vyúčtoval žalovanému cenu odebraného zboží v částce 8 600 Kč fakturou ze dne datum s datem splatnosti datum, přičemž faktura byla doručena žalovanému dne datum (faktura žalobce číslo dodejka). Žalobce opakovaně vyzýval žalovaného k úhradě dlužné ceny za odebrané zboží; poslední výzva byla doručena žalovanému dne datum (přípis ze dne číslo, výzva k plnění ze dne datum, dodejka). Žalovaný ničeho nezaplatil.
4. K hodnocení důkazů soud uvádí, že vycházel z výpovědí svědků jméno příjmení a celé jméno svědka, které hodnotil i s přihlédnutím k jejich pracovněprávnímu vztahu k žalobci. Tyto soud považoval za věrohodné, když neshledal jakýkoliv důvod pro opačný závěr, přičemž výpovědi svědků nebyly v rozporu ani s ostatními provedenými důkazy. Dodací listy, které by samy o sobě nepostačovaly k prokázání tvrzení žalobce, pak soud hodnotil právě v souvislosti s výpověďmi těchto svědků, kteří zejména jednoznačně potvrdili, že zboží žalovanému v příslušných dnech odevzdali, o čemž sepsali dodací list, který žalovaný v některých případech potvrdil svým podpisem. Soud naopak neučinil žádné relevantní skutkové zjištění z výpovědi svědka celé jméno svědka, když svědek nepracoval u žalobce v období, které se týká projednávané věci, přičemž z výpovědi z pracovního poměru a přílohy k žádosti o nemocenské (které byly provedeny v souladu s § 118b odst. 1 věty třetí o.s.ř. ke zpochybnění věrohodnosti výpovědi tohoto svědka) vyplývá, že jeho pracovní poměr skončil ke konci roku 2016 a od února tohoto roku byl v pracovní neschopnosti. Naposledy byl tedy svědek v zaměstnání v lednu 2016 a nemohl se tedy jakkoliv vyjádřit k poměrům, které fungovaly mezi účastníky ve vztahu k předmětu tohoto řízení. Výpověď tohoto svědka pak soud hodnotil jako nevěrohodnou také s ohledem na její vnitřní rozpory (zejména toho, co uváděl k dotazu soudu a následně k dotazům zástupce žalovaného). Nad rámec skutečnosti, že žalovaný dlouhodobě prováděl pro žalobce stavební práce, soud nezjistil žádné konkrétní skutečnosti ani z výpovědi svědka celé jméno svědka, který (pokud jde o materiál od žalobce následně použitý v rámci stavby) vypovídal toliko v obecné rovině, aniž by byl schopen uvedené jakkoliv blíže konkretizovat s tím, že u předání zboží od žalobce byl asi dvakrát, nikdy však neviděl žalovaného přebírat zboží v prodejně, přičemž časově zařadil tyto události asi 3 roky zpětně, což ovšem odpovídá období, kdy již žalovaný pro žalobce práce neprováděl. Soud dále nevycházel z výslechu žalovaného, když jeho výpověď byla zejména v tom směru, že převzaté zboží použil na stavbě žalobce, v rozporu s ostatními provedenými důkazy (zejména s vyúčtováním prací, soupisem prací či výpovědí svědka celé jméno svědka), ze kterých jednoznačně vyplývá, že práce ukončil v březnu 2018 a v rozhodném období (od datum do datum) již práce pro žalobce neprováděl. Nad rámec uvedeného soud podotýká, že žalovaný v rámci svého výslechu připustil, že zboží převzal, resp.„ fasoval“, že podpisy na dodacích listech jsou jeho podpisy a rovněž potvrdil to, že jeho vyúčtování prací bylo konečným vyúčtováním a že na dalších pracích se již s žalobcem nedohodli.
5. Z důkazů navržených žalovaným soud neprovedl důkaz znaleckým posudkem z oboru písmoznalectví, který byl navržen k prokázání tvrzení žalovaného o tom, že podpis na dodacích listech není jeho podpisem, když s ohledem na již zjištěný skutkový stav dokazování v tomto směru soud považoval za nadbytečné. Pokud jde o objednávky stavebních prací či stvrzenky o platbě, jde o důkazy, které byly označeny poté, co nastaly účinky koncentrace řízení ve smyslu § 118b o.s.ř.
6. Podle § 2079 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“) se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu (odst. 1). Neplyne-li ze smlouvy nebo zvyklostí něco jiného, jsou prodávající a kupující zavázáni splnit své povinnosti současně.
7. Zjištěný skutkový stav soud po právní stránce posoudil zejména podle citovaného zákonného ustanovení, přičemž dospěl k závěru, že podaná žaloba je důvodná. Z výše uvedeného vyplývá, že kupní smlouvou vzniká prodávajícímu zejména povinnost odevzdat kupujícímu věc, která je předmětem koupě, a umožnit mu nabýt vlastnické právo k ní, a povinnosti kupujícího věc převzít a zaplatit prodávajícímu kupní cenu, přičemž podstatnými náležitostmi kupní smlouvy jsou ujednání o předmětu koupě a kupní ceně. V projednávané věci soud uzavřel, že mezi účastníky byla uzavřena kupní smlouva, když bylo prokázáno, že žalovaný jakožto podnikající fyzická osoba (viz také označení žalovaného na dodacích listech či výpověď svědka celé jméno svědka v tom směru, že zboží žalovaný odebíral pro své projekty, resp. zákazníky) odebral v prodejně žalobce výše specifikované zboží tak, že si jej s prodavačem vybral v regálech (čímž byl jednoznačně specifikován předmět koupě), přičemž se zavázal zaplatit cenu, která byla uvedena na zboží. Účastníci se tedy dohodli na předmětu koupě i na kupní ceně, zboží bylo žalovanému odevzdáno prostřednictvím prodavačů a žalobce nepochybně umožnil žalovanému nabytí vlastnického práva (předpokladem splnění této povinnosti je, že prodávající má sám právo s předmětem koupě v potřebném rozsahu disponovat). Žalovaný pak své povinnosti zaplatit kupní cenu tohoto zboží nedostál, když nezaplatil částku 8 600 Kč, kterou mu žalobce vyúčtoval fakturou s datem splatnosti datum, přičemž k tomu dni se celý dluh stal splatným (§ 1958 odst. 2 občanského zákoníku). Počínaje datum je tak žalovaný v prodlení s plněním svého peněžitého dluhu, a v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku mu vznikla povinnost zaplatit žalobci úrok z prodlení a rovněž náklady spojené s uplatněním pohledávky, a to ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
8. Pokud jde o obranu žalovaného, v prvé řadě nebylo jakkoliv prokázáno, že by snad žalovaný měl předávat zboží nějakým blíže neurčeným třetím osobám na stavbě žalobce (takové skutečnosti žalovaný neuváděl ani v rámci svého výslechu). Pokud žalovaný tvrdil, že zboží nikdy neodebral, resp. že pokud jej převzal, bylo to za účelem použití tohoto zboží na stavbě žalobce, obrana v tomto směru byla vyvrácena provedenými důkazy, když bylo prokázáno, že žalovaný prováděl stavební práce v objektu žalobce ve zcela jiném období (práce byly ukončeny v březnu 2018, zboží však bylo odebráno v období od datum do datum) a je tak vyloučeno, aby zboží žalovaný odebíral za účelem jeho použití v objektu žalobce.
9. Ze shora uvedených důvodů soud žalobě ve výroku I. rozsudku v plném rozsahu vyhověl, přičemž uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 8 600 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení a náklady spojenými s uplatněním pohledávky.
10. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobce měl ve věci plný úspěch a má tak právo na plnou náhradu svých nákladů řízení. Přiznaná náhrada nákladů řízení činí celkem 18 903,8 Kč a představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměnu za zastupování advokátem za 8 úkonů právní služby (převzetí zastoupení, výzva k plnění, sepis žaloby, vyjádření k odporu ze dne datum, účast u jednání dne datum, účast u jednání dne datum – 2 úkony, vyjádření ze dne datum) v celkové výši 12 000 Kč (8 x 1 500 Kč), 8 režijních paušálů po 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, tj. celkem 2 400 Kč, cestovné za cestu k ústnímu jednání dne datum a datum osobním vozidlem na trase obec – obec a zpět (celkem 40 km) v celkové výši 492,4 Kč (podle vyhlášky č. 589/2020 Sb. činila náhrada za pohonné hmoty částku 63,4 Kč při kombinované spotřebě vozu 5,7 l benzínu 95 oktanů na 100 km a ceně 27,8 Kč a náhrada za užití vozu částku 176 Kč, tj. celkem 239,4 Kč; s účinky od datum pak podle vyhlášky č. 589/2020 Sb. činila náhrada za pohonné hmoty částku 77 Kč při kombinované spotřebě vozu 5,7 l /100 km a ceně 33,8 Kč a náhrada za užití vozu částku 176 Kč, tj. celkem 253 Kč), náhradu za promeškaný čas strávený cestou k ústnímu jednání za celkem čtyři započaté půlhodiny po 100 Kč podle § 14 odst. 3 advokátního tarifu, tj. 400 Kč, a 21 % DPH ve výši 3 211,4 Kč. V souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalovanému povinnost uhradit náhradu nákladů řízení k rukám právní zástupkyně žalobce.
11. Lhůty k plnění uložených povinností byly stanoveny podle § 160 odst. 1 věty prvé o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.