Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

9 C 347/2021-29

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Helenou Hrubou, Ph.D., ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

pro zaplacení 107 058,38 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 35 310 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 35 310 Kč od 3. 12. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do zbývající části žalobního návrhu, tj. co do částky 71 748,38 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 913,13 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 557,63 Kč, úroku 29 % ročně z částky 16 281,97 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 985,59 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 3 716,29 Kč, úroku 29 % ročně z částky 16 898,61 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 679,21 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 5 300,65 Kč, úroku 29 % ročně z částky 17 832,29 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 579,5 Kč, kapitalizovaného úroku

ve výši 3 075,36 Kč, úroku 29 % ročně z částky 13 442,58 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení

a zákonného úroku z prodlení nad úroky přiznané výrokem I. tohoto rozsudku.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 35 310 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 35 310 Kč od 3. 12. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá co do zbývající části žalobního návrhu, tj. co do částky 71 748,38 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 913,13 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 557,63 Kč, úroku 29 % ročně z částky 16 281,97 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 985,59 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 3 716,29 Kč, úroku 29 % ročně z částky 16 898,61 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 679,21 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 5 300,65 Kč, úroku 29 % ročně z částky 17 832,29 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 579,5 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 3 075,36 Kč, úroku 29 % ročně z částky 13 442,58 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení nad úroky přiznané výrokem I. tohoto rozsudku. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu se žalobkyně domáhala,

aby jí žalovaný zaplatil částku uvedenou v záhlaví tohoto rozsudku z titulu čtyř smluv

o zápůjčce, které žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“). První smlouvu o zápůjčce

číslo (dále jen Smlouva 1) uzavřeli účastníci dne 6. 12. 2018 poté, co žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému na základě Smlouvy 1 peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč v hotovosti v den podpisu smlouvy. Žalovaný se poskytnutou zápůjčku zavázal vrátit spolu se souhrnným poplatkem

ve výši 14 643 Kč, představující kapitalizovaný úrok za poskytnuté peněžní prostředky

ve výši 4 901 Kč, odměnu za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 6 952 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení

ve výši 2 790 Kč, a to v 18 měsíčních splátkách po 1 925 Kč Poslední splátka měla být uhrazena dne 6. 6. 2020. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky. Sjednané splátky však žalovaný včas a řádně nehradil, na zápůjčku naposledy zaplatil splátku

dne 23. 9. 2019, celkem uhradil částku 7 675 Kč. Právní předchůdkyni žalobkyně vzniklo v souladu se smluvními podmínkami právo požadovat uhrazení zbývajících dlužných částek sestávajících z jistiny ve výši 16 281,97 Kč a souhrnného poplatku ve výši 10 520,46 Kč,

a to marným uplynutím měsíční lhůty po úhradě poslední splátky. Další smlouvu o zápůjčce číslo (dále jen Smlouva 2) uzavřeli účastníci dne 20. 9. 2018 poté, co žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému na základě Smlouvy 2 peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč v hotovosti v den podpisu smlouvy. Žalovaný se poskytnutou zápůjčku zavázal vrátit spolu se souhrnným poplatkem

ve výši 16 259 Kč, představující kapitalizovaný úrok za poskytnuté peněžní prostředky

ve výši 4 901 Kč, odměnu za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 6 952 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení

ve výši 4 406 Kč, a to v 18 měsíčních splátkách po 2 015 Kč Poslední splátka měla být uhrazena dne 20. 3. 2020. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky. Sjednané splátky však žalovaný včas a řádně nehradil, na zápůjčku naposledy zaplatil splátku

dne 23. 9. 2019, celkem uhradil částku 7 430 Kč. Právní předchůdkyni žalobkyně vzniklo v souladu se smluvními podmínkami právo požadovat uhrazení zbývajících dlužných částek sestávajících z jistiny ve výši 16 898,61 Kč a souhrnného poplatku ve výši 11 561,74 Kč,

a to marným uplynutím měsíční lhůty po úhradě poslední splátky. Smlouvu

o zápůjčce číslo (dále jen Smlouva 3) uzavřeli účastníci dne 15. 6. 2018 poté,

co žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému na základě Smlouvy 3 peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč v hotovosti v den podpisu smlouvy. Žalovaný se poskytnutou zápůjčku zavázal vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 20 200 Kč, představující kapitalizovaný úrok za poskytnuté peněžní prostředky ve výši 6 127 Kč, odměnu za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 8 565 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu

a komfortní splácení ve výši 5 508 Kč, a to v 18 měsíčních splátkách po 2 512 Kč Poslední splátka měla být uhrazena dne 15. 12. 2019. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky. Sjednané splátky však žalovaný včas a řádně nehradil, na zápůjčku naposledy zaplatil splátku dne 23. 9. 2019, celkem uhradil částku 15 760 Kč. Právní předchůdkyni žalobkyně vzniklo v souladu se smluvními podmínkami právo požadovat uhrazení zbývajících dlužných částek sestávajících z jistiny ve výši 17 832,29 Kč a souhrnného poplatku ve výši 11 607,71 Kč, a to marným uplynutím měsíční lhůty po úhradě poslední splátky. Poslední smlouvu o zápůjčce číslo (dále jen Smlouva 4) uzavřeli účastníci dne 9. 3. 2018 poté, co žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému na základě Smlouvy 4 peněžní prostředky

ve výši 22 000 Kč v hotovosti v den podpisu smlouvy. Žalovaný se poskytnutou zápůjčku zavázal vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 21 396 Kč, představující kapitalizovaný úrok za poskytnuté peněžní prostředky ve výši 7 250 Kč, odměnu za zpracování, doručení

a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 8 339 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 5 806 Kč, a to ve 24 měsíčních splátkách

po 1 809 Kč Poslední splátka měla být uhrazena dne 9. 3. 2020. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky. Sjednané splátky však žalovaný včas a řádně nehradil, na zápůjčku naposledy zaplatil splátku dne 23. 9. 2019, celkem uhradil částku 20 825 Kč. Právní předchůdkyni žalobkyně vzniklo v souladu se smluvními podmínkami právo požadovat uhrazení zbývajících dlužných částek sestávajících z jistiny ve výši 13 442,58 Kč

a souhrnného poplatku ve výši 8 913,02 Kč, a to marným uplynutím měsíční lhůty po úhradě poslední splátky. Původní věřitelka postoupila s účinností ke dni 5. 1. 2021 své pohledávky za žalovaným na žalobkyni, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek

ze dne 18. 12. 2020, o čemž byl žalovaný písemně informován. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobkyní písemně vyzván k úhradě dlužných částek. Vzhledem k prodlení žalovaného požadovala žalobkyně přiznat ze Smlouvy 1 částku 26 802,43 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 2 557,63 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 985,59 Kč,

úrok 29 % ročně z částky 16 281,97 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 16 281,97 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení.

Ze Smlouvy 2 požadovala žalobkyně přiznat částku 28 460,35 Kč, kapitalizovaný úrok

ve výši 3 716,29 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 985,59 Kč, úrok 29 % ročně z částky 16 898,61 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 16 898,61 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení. Ze Smlouvy 3 požadovala žalobkyně přiznat částku 29 440 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 5 300,65 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 679,21 Kč, úrok 29 % ročně z částky 17 832,29 Kč

od 19. 12. 2020 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 17 832,29 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení. Ze Smlouvy 4 požadovala žalobkyně přiznat částku 22 355,60 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 3 075,36 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 579,50 Kč, úrok 29 % ročně z částky 13 442,58 Kč od 19. 12. 2020

do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z dlužné jistiny 13 442,58 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl

bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle , (dále jen „ “), podle něhož k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě

s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

3. Z listinných důkazů předložených žalobkyní dospěl soud k těmto skutkovým zjištěním a z nich plynoucímu závěru o skutkovém stavu:

4. Právní předchůdkyně žalobkyně, uzavřela se žalovaným dne 6. 12. 2018 smlouvu o zápůjčce číslo na jejímž základě poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč

a žalovanému vznikla povinnost vrátit poskytnutou částku spolu s poplatkem

ve výši 14 643 Kč (poplatek sestává z úroku ve výši 4 901 Kč, poplatku za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 6 952 Kč a poplatku za vedení účtu a komfortní splácení ve výši 2 790 Kč), a to v 18 měsíčních splátkách po 1 925 Kč (resp. poslední splátka ve výši 1 918 Kč), splatných vždy ke konci splátkového měsíčního období. Podpisem smlouvy žalovaný stvrdil, že peněžní prostředky převzal žalovaný

v hotovosti. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky. Výpůjční úroková sazba byla stanovena jako pevná pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy, a to výši 29 % ročně. Sjednané splátky žalovaný nehradil řádně a včas, právní předchůdkyni uhradil částku ve výši 7 675 Kč. Právní předchůdkyni žalobkyně proto vzniklo v souladu se smluvními podmínkami právo na uhrazení jistiny ve výši 16 281,97 Kč a souhrnného poplatku ve výši 10 520,46 Kč. Dále právní předchůdkyně žalobkyně, uzavřela se žalovaným dne 20. 9. 2018 smlouvu o zápůjčce číslo na jejímž základě poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč a žalovanému vznikla povinnost vrátit poskytnutou částku spolu s poplatkem ve výši 16 259 Kč (poplatek sestává z úroku ve výši 4 901 Kč, poplatku za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 6 952 Kč a poplatku za vedení účtu a komfortní splácení ve výši 4 406 Kč), a to v 18 měsíčních splátkách po 2 015 Kč (resp. poslední splátka ve výši 2 004 Kč), splatných vždy ke konci splátkového měsíčního období. Podpisem smlouvy žalovaný stvrdil, že peněžní prostředky převzal žalovaný v hotovosti. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky. Výpůjční úroková sazba byla stanovena jako pevná pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy, a to výši 29 % ročně. Sjednané splátky žalovaný nehradil řádně a včas, právní předchůdkyni uhradil částku ve výši 7 430 Kč. Právní předchůdkyni žalobkyně proto vzniklo v souladu se smluvními podmínkami právo na uhrazení jistiny ve výši 16 898,61 Kč a souhrnného poplatku ve výši 11 561,74 Kč. Dne 15. 6. 2018 uzavřeli právní předchůdkyně žalobkyně s žalovaným smlouvu o zápůjčce číslo na jejímž základě poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč a žalovanému vznikla povinnost vrátit poskytnutou částku spolu s poplatkem ve výši 20 200 Kč (poplatek sestává z úroku ve výši 6 127 Kč, poplatku

za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 8 565 Kč

a poplatku za vedení účtu a komfortní splácení ve výši 5 508 Kč), a to v 18 měsíčních splátkách po 2 512 Kč (resp. poslední splátka ve výši 2 496 Kč), splatných vždy ke konci splátkového měsíčního období. Podpisem smlouvy žalovaný stvrdil, že peněžní prostředky převzal žalovaný v hotovosti. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky. Výpůjční úroková sazba byla stanovena jako pevná pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy, a to výši 29 % ročně. Sjednané splátky žalovaný nehradil řádně a včas, právní předchůdkyni uhradil částku ve výši 15 760 Kč. Právní předchůdkyni žalobkyně proto vzniklo v souladu

se smluvními podmínkami právo na uhrazení jistiny ve výši 17 832,29 Kč a souhrnného poplatku ve výši 11 607,71 Kč. Dne 9. 3. 2018 uzavřeli právní předchůdkyně žalobkyně

s žalovaným smlouvu o zápůjčce číslo na jejímž základě poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 22 000 Kč a žalovanému vznikla povinnost vrátit poskytnutou částku spolu s poplatkem ve výši 21 396 Kč (poplatek sestává z úroku ve výši 7 250 Kč, poplatku za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši

8 339 Kč a poplatku za vedení účtu a komfortní splácení ve výši 5 806 Kč), a to ve 24 měsíčních splátkách po 1 809 Kč (resp. poslední splátka ve výši 1 789 Kč), splatných vždy

ke konci splátkového měsíčního období. Podpisem smlouvy žalovaný stvrdil, že peněžní prostředky převzal žalovaný v hotovosti. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky. Výpůjční úroková sazba byla stanovena jako pevná pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy, a to výši 29 % ročně. Sjednané splátky žalovaný nehradil řádně a včas, právní předchůdkyni uhradil částku ve výši 20 825 Kč. Právní předchůdkyni žalobkyně

proto vzniklo v souladu se smluvními podmínkami právo na uhrazení jistiny ve výši 13 442,58 Kč a souhrnného poplatku ve výši 8 913,02 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně smlouvou ze dne 18. 12. 2020 postoupila pohledávky za žalovaným na žalobkyni

a žalovanému tuto skutečnost písemně oznámila dopisem ze dne 6. 1. 2021 odeslaným

dne 25. 1. 2021. K zaplacení žalovaných částek byl žalovaný vyzván dopisem zástupce žalobkyně ze dne 28. 6. 2021 odeslaným téhož dne s tím, nechť žalovaný dlužné částky uhradí nejpozději do 13. 7. 2021. Žalovaný však na výzvu nijak nereagoval a rovněž ničeho nezaplatil.

5. Soud nemá za prokázané, že by žalobkyně, resp. právní předchůdkyně žalobkyně, dostatečně prověřila úvěruschopnost žalovaného. Ze zákaznických karet žalovaného vedených právní předchůdkyní žalobkyně ze dne 6. 12. 2018, 20. 9. 2018, 15. 6. 2018 a 9. 3. 2018 soud zjistil, že si právní předchůdkyně žalobkyně vyžádala od žalovaného informace o jeho příjmech

a výdajích, tyto získané informace pak měly být ověřeny z pracovní smlouvy, výplatních pásek a bankovních výpisů žalovaného. Žalobkyně však ani přes výzvu nepředložila y

či neoznačila další důkazy k prokázání skutečnosti, že údaje uvedené v zákaznických kartách skutečně ověřila, jak uvádí, a tím dostatečně prověřila úvěruschopnost žalovaného.

6. Po právní stránce posoudil soud věc následovně:

7. Podle , , (dále jen „o. z.”) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.

8. Na právní posouzení věci je dále nutné použít ustanovení , zákona o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZsÚ“), neboť právní jednání uskutečněné

mezi žalobkyní a žalovaným je zjevně vztahem mezi podnikatelem a spotřebitelem

ve smyslu § 1 až 3 uvedeného zákona a § 420 a § 1810 a násl. o. z. Podle § 86 odst. 1 ZsÚ, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele

na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

9. Podle § 87 odst. 1 ZsÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

10. Podle rozsudku SD EU ve věci anonymizováno C číslo:„ Články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.“

11. Podle § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat,

oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

12. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

13. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník,

který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení

se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

14. Zákon o spotřebitelském úvěru jako předpis speciální má přednost před obecnou úpravou obsaženou v  . Ustanovení a ZsÚ pak optikou rozsudku SD EU ve věci OPR-Finance C číslo sankcionuje neschopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr sankcí absolutní neplatnosti smlouvy (shodně např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 12. 12. 2019 sp. zn. ), přičemž k absolutní neplatnosti je soud povinen přihlížet z úřední povinnosti ( o.z.). Zároveň v případě absolutní neplatnosti právního jednání nepřichází moderace soudem, jako je tomu u případů relativní neplatnosti, vůbec v úvahu.

15. Stejně tak v rozhodnutí Ústavní soud ČR pod sp. zn. judikoval,

že„ poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Posouzení rozpornosti úvěrové smlouvy s dobrými mravy

(a na ni navazující eventuální rozhodnutí soudu o zastavení exekuce) nemůže vycházet

jen z„ objektivizovaného“ hodnocení jednotlivých parametrů takové úvěrové smlouvy, …. Naopak obecné soudy … by měly poskytovatele úvěrů vést (i třeba cestou případného zastavení exekuce k návrhu povinného)

k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit. Přitom nejde podle Ústavního soudu o žádný zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu, je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu

bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli.“

16. Poskytovatel úvěru je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet, k tomu je povinen získat od spotřebitele dostatečné informace, případně nahlédnout

do příslušných databází. Až v případě, že s odbornou péčí posoudí, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, úvěr poskytne, v opačném případě je smlouva neplatná, a to absolutně.

17. Podle odborné literatury uvedené zákonné ustanovení sleduje celou řadu cílů. Kromě ochrany samotného spotřebitele je důležité, aby se věřitelé nepouštěli do nezodpovědného půjčování, sekundárně je tak chráněn věřitel před vznikem případných v budoucnu nedobytných pohledávek. Spolu s nimi jsou chráněni i další věřitelé, kteří poskytli spotřebiteli finanční prostředky dříve, takže v důsledku případného dalšího zadlužování spotřebitele

by mohla být ohrožena jeho schopnost řádně a včas splácet tyto již dříve vzniklé dluhy.

Dále je pak chráněna i celá společnost před různými sociopatologickými jevy, které mohou být s neschopností spotřebitele splácet dluhy spojeny (rozpad rodiny, alkoholismus či jiné závislosti, ztráta bydlení, trestná činnost aj.).

18. S ohledem na shora uvedené bylo k posouzení oprávněnosti nároku na vrácení poskytnutého úvěru včetně příslušenství zapotřebí posoudit platnost smlouvy o úvěru i z hlediska toho, zda právní předchůdkyně žalobkyně dostála své zákonné povinnosti posoudit úvěruschopnost žalovaného náležitým způsobem. Bylo na žalobkyni, aby splnění této povinnosti tvrdila a prokázala. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně svou povinnost řádně posoudit úvěruschopnost žalovaného nesplnila. Právní předchůdkyně žalobkyně si od žalovaného vyžádala informace o jeho příjmech a výdajích, nicméně tyto sdělené informace nebyly blíže zjišťovány a ověřovány. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je však i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem, ale i k prověřování těchto tvrzení.

19. Předmětné smlouvy o zápůjčce jsou tak s ohledem na skutečnost, že právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila podmínky § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, absolutně neplatné. Právní předchůdkyně žalobkyně však poskytla žalovanému peněžní prostředky, které jí ani žalobkyni žalovaný v plném rozsahu nevrátil. Žalovaný tak měl povinnost uhradit žalobkyni toliko částku, která mu byla poskytnuta na základě neplatných smluv

(§ 2991 o. z.). Z dokazování vyplynulo, že byla žalovanému takto v případě Smlouvy 1 poskytnuta částka ve výši 20 000 Kč, přičemž žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně,

resp. žalobkyni, zaplatil částku ve výši 7 675 Kč. Žalovaný se tak na úkor právní předchůdkyně žalobkyně, resp. po postoupení pohledávky na úkor žalobkyně, bezdůvodně obohatil co do částky 12 325 Kč (20 000 Kč – 7 675 Kč). V případě Smlouvy 2

byla žalovanému takto poskytnuta částka 20 000 Kč, žalovaný však uhradil pouze 7 430 Kč, a bezdůvodně se tak obohatil co do částky 12 570 Kč (20 000 Kč – 7 430 Kč). V případě Smlouvy 3 byla žalovanému takto poskytnuta částka 25 000 Kč, žalovaný však uhradil pouze 15 760 Kč, a bezdůvodně se tak obohatil co do částky 9 240 Kč (25 000 Kč – 15 760 Kč). V případě Smlouvy 4 byla žalovanému takto poskytnuta částka 22 000 Kč, žalovaný

však uhradil pouze 20 825 Kč, a bezdůvodně se tak obohatil co do částky 1 175 Kč

(22 000 Kč – 20 825 Kč). Žalovaný je tak povinen plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení co do částek 12 325 Kč, 12 570 Kč, 9 240 Kč a 1 175 Kč, celkem tedy 35 310 Kč, žalobkyni také vrátit.

20. Vzhledem k tomu, že žalobkyně požadovala zákonný úrok z prodlení, byla žalovanému rovněž uložena povinnost zaplatit žalobkyni z částky, o niž se bezdůvodně obohatil, úrok z prodlení od 3. 12. 2021 do zaplacení. Žalovaný se o své povinnosti zaplatit žalovanou částku bezpečně mohl dozvědět až z žaloby, která mu byla soudem doručena

dne 2. 12. 2021. Ode dne následujícího je tak žalovaný v prodlení se zaplacením přisouzené částky a od tohoto dne je proto povinen platit žalobkyni zákonný úrok z prodlení

z přisouzené částky. Výše úroku z prodlení je dána účinným ke dni prodlení žalovaného.

21. Ve zbývajícím rozsahu, tj. částky 71 748,38 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 913,13 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 557,63 Kč, úroku 29 % ročně z částky 16 281,97 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 985,59 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 3 716,29 Kč,

úroku 29 % ročně z částky 16 898,61 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 679,21 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši

5 300,65 Kč, úroku 29 % ročně z částky 17 832,29 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 579,5 Kč, kapitalizovaného úroku

ve výši 3 075,36 Kč, úroku 29 % ročně z částky 13 442,58 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení

a zákonného úroku z prodlení nad úroky přiznané výrokem I. tohoto rozsudku, soud žalobě výrokem II. nevyhověl, a to s ohledem na absolutní neplatnost předmětné smlouvy.

22. Lhůta pro splnění povinnosti uložené tímto rozsudkem byla soudem stanovena v souladu

s 

23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle Náhrada nákladů řízení

by v poměrné výši příslušela žalovanému, nicméně tomu v řízení žádné náklady nevznikly,

a proto nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mladé Boleslavi. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může

se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.