Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 C 243/2021-77

Okresní soud Brno-venkov v Brně rozhodl soudkyní JUDr. Lenkou Šestákovou ve věci

žalobce: ; právnická osoba, IČ: osobní údaje žalobce

se sídlem adresa žalobkyně

zastoupeného advokátem anonymizováno jméno příjmení

se sídlem adresa, obec a číslo

proti

žalované: ; celé jméno žalované, narozená dne datum

bytem adresa žalované

o zaplacení částky 9 513,55 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 9.303,55 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 80,57 Kč spolu s 10 % úrokem z prodlení ročně z částky 9.303,55 Kč od 6.2.2020 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Zamítá se žaloba v části, ve které se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky ve výši 210 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1.439,05 Kč a 22,9 % úroku ročně z částky 9.303,55 Kč od 6.2.2020 do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši 11 290 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 9.303,55 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 80,57 Kč spolu s 10 % úrokem z prodlení ročně z částky 9.303,55 Kč od 6.2.2020 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku. II. Zamítá se žaloba v části, ve které se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky ve výši 210 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1.439,05 Kč a 22,9 % úroku ročně z částky 9.303,55 Kč od 6.2.2020 do zaplacení. III. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši 11 290 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou podanou k soudu dne 17. 3. 2021 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalovaná byla zavázána k povinnosti zaplatit mu částku 9 513,55 Kč s příslušenstvím a nahradit mu náklady řízení. K odůvodnění žaloby uvedl, že žalovaná dne 17. 2. 2017 uzavřela s žalobcem Smlouvu o osobní kreditní kartě registrační číslo. Součástí této smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky žalobce a Podmínky osobních kreditních karet. Na základě smlouvy mohla žalovaná čerpat prostřednictvím kreditní karty úvěr až do výši 10 000 Kč. Úvěr byl veden na účtu č. bankovní účet. Žalovaná se zavázala splatit úvěr s úrokem ve výši 22,9% ročně, přičemž roční úroková sazba se mohla změnit v souladu s podmínkami dle článku 3.1 podmínek osobních kreditních karet. Dále byly v článku 3.3 podmínek osobních kreditních karet ujednány podmínky, za jakých se žalované poskytovalo tzv. bezúročné období. Roční úroková sazba byla stanovena na bázi skutečného počtu dní a kalendářního roku v délce 360 dní. Veškeré poplatky a ceny za bankovní služby, které jsou spojené se smlouvou, jsou uvedeny ve výňatku ze Sazebníku. Povinnost žalované k úhradě veškerých účelně vynaložených nákladů včetně všech poplatků vzniklých v souvislosti s uzavřením, plněním, změnou, ukončením nebo porušením smlouvy, jakož i veškerých nákladů vynaložených na ochranu nebo výkon jakéhokoliv práva žalobce dle smlouvy byla stanovena v článku 24 Všeobecných obchodních podmínek. Žalovaná se na základě článku Čerpání a splácení úvěru ze smlouvy zavázala splácet úvěr měsíční celkovou minimální úhradou. Vyčerpanou jistinu úvěru se žalovaná zavázala splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 3% vyčerpané jistiny úvěru, a to podle stavu ke dni vyhotovení výpisu z účtu ke kreditní kartě. Minimálně výše měsíční splátky spolu se splatnými úroky byla 100 Kč, pokud vyčerpaná jistina úvěru spolu se splatnými úroky není nižší než tato částka. Žalobce byl oprávněn provádět úhrady splátek vyčerpané jistiny úvěru a splatných úroků převodem z účtu žalované číslo bankovní účet bez dalšího souhlasu žalované. Přestože žalovaná čerpala prostřednictvím své kreditní karty úvěr od žalobce, porušila podmínky smlouvy a nedodržela své povinnosti v souladu s článkem 5.1 písmeno a) podmínek. Žalobce proto od smlouvy dopisem ze dne 7. 1. 2020 odstoupil. Odstoupení od smlouvy bylo žalované odesláno 8. 1. 2020 a v souladu s článkem 8.5 VOP jsou listinné zásilky považovány za doručené nejpozději 10. pracovní den po jejich odeslání na území ČR či 15. pracovní den po jejich odeslání do zahraničí. K doručení odstoupení od smlouvy došlo dne 13. 1. 2020 dnem převzetí žalovanou. Smlouva zanikla dnem doručení oznámení o odstoupení od smlouvy. Žalovaná po zesplatnění úvěru ničeho neuhradila. Celková dlužná částka ke dni 5. 2. 2020 činila 11 033,17 Kč a skládala se z jistiny ve výši 9 303,55 Kč, poplatku z úvěru ve výši 210 Kč, kapitalizovaného obchodního úroku z úvěru ve výši 1 439,05 Kč a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 80,57 Kč, přičemž kapitalizovaný obchodní úrok z úvěru byl počítán od 26. 6. 2019 zjištěný do 5. 2. 2020. Příslušenství pohledávky pak představuje obchodní úrok z úvěru ve výši 22,9% ročně z jistiny od 6. 2. 2020 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení od téhož data z dané jistiny.

2. K dotazu soudu, jakým způsobem žalobce prověřoval úvěruschopnost žalobce před uzavřením smlouvy, právní zástupkyně žalobce přítomná u ústního jednání uvedla, že jednak výpisy z účtu žalované, jednak nahlédnutím do bankovních a nebankovních registrů, ohledně případných závazků žalované a informacemi, které žalovaná uvedla v žádosti o uzavření smlouvy o kreditní kartě.

3. Zdejší soud v dané věci původně vydal elektronický platební rozkaz, a to dne 14. 5. 2021 č. j.  -6. Elektronický platební rozkaz byl z důvodu nedoručení žalovanému do vlastních rukou zrušen, a to v souladu s ust. ve spojení s 

4. Na ústních jednáních, která byla ve věci nařízena, soud provedl dokazování listinnými důkazy, které měl k dispozici. Z těchto důkazů byl zjištěn následující skutkový stav.

5. Ze Smlouvy o osobní kreditní kartě číslo bylo zjištěno, že byla uzavřena dne 17. 2. 2017 mezi žalobcem jako bankou a žalovanou jako klientem. Touto smlouvou se žalobce zavázal poskytnout žalované úvěr ke kreditní kartě v celkové výši 10 000 Kč. Bylo dohodnuto, že je poskytnut na dobu neurčitou, byla dohodnuta zápůjční úroková sazba 22,9% ročně platná k datu uzavření smlouvy. Pokud se jedná o způsob splácení, bylo dohodnuto, že bude splácen v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 3% vyčerpané jistiny úvěru a splatné úroky, min. 100 Kč. Pokud vyčerpaná jistina úvěru spolu se splatnými úroky dle výpisu je nižší než 100 Kč, splátky v tomto období není třeba hradit. Den splatnosti byl dohodnut na 25. den v měsíci a způsob splácení byl dohodnut automatickým způsobem, a to odečtením z běžného účtu žalované č. bankovní účet. Součástí této smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky žalobce, ze kterých bylo zjištěno, a to z článku 10 odst. 10.1, že banka je oprávněna od smlouvy, příp. od její samostatně oddělitelné části, odstoupit v případě, kdy klient závažným způsobem poruší své smluvní povinnosti či své zákonné povinnosti související s bankovními službami nebo pokud banka zjistí jiné skutečnosti, v důsledku kterých je vážně ohrožena schopnost klienta řádně dostát svým závazkům. Smlouva pak zaniká dnem doručení oznámení o odstoupení klientovi nebo v jiné lhůtě stanovené bankou. Nesplacené dluhy klienta se stávají splatnými první obchodní den následující po zániku smlouvy, neuvede-li banka v oznámení o odstoupení pozdější termín. Soudu byly předloženy i podmínky osobních kreditních kredit, které tvořily rovněž nedílnou součást smlouvy a Sazebník žalobce platný od 1. 2. 2017.

6. Z výpisů z účtu ke kreditní kartě č. bankovní účet ze dne 21. 1. 2020 bylo zjištěno, že k datu minulého výpisu byla vyčerpána částka 9 303,55 Kč s tím, že v případě tohoto výpisu se jedná o zesplatňující výpis, kterým nastala úplná splatnost všech závazků žalované ve výši celkem 10 924,73 Kč. Tato částka se skládala z čerpané jistiny ve výši 9 303,55 Kč, poplatku ve výši 210 Kč, úroku ve výši 272,23 Kč, úroku po splatnosti ve výši 1 083,97 Kč a úroku z prodlení ve výši 54,98 Kč.

7. Soudu bylo předloženo odstoupení od smlouvy o osobní kreditní kartě sepsané dne 7. 1. 2020 na žalovanou, včetně dokladu o jeho doručování (dodejka, která byla doručena do vlastních rukou žalované dne 13. 1. 2020).

8. Soudu byla předložena předžalobní výzva právního zástupce žalobce ze dne 25. 2. 2021 adresovaná na žalovanou, opět včetně dokladu o jejím doručování (podací arch).

9. K prověřování úvěruschopnosti žalované před uzavřením smlouvy, byla soudu předložena žádost o poskytnutí kreditní osobní karty. Z této bylo zjištěno, že žalovaná je svobodná, její průměrný čistý měsíční příjem za posledních 12 měsíců dosahuje výše 17 200 Kč. Dosáhla základní vzdělání, výdaje spojené s bydlením má ve výši 500 Kč měsíčně. Vyživovací povinnost nemá žádnou. Pod položkou ostatní výdaje, pojištění, spoření, nebyla uvedena žádná částka. Pokud se jedná o závazky jiných poskytovatelů úvěru mimo anonymizována dvě slova, tyto dle údajů uvedených v žádosti neměla žalovaná žádné. Pokud se jedná o financování poskytnuté u anonymizována dvě slova, jednalo se o tři osobní úvěry. Úvěr číslo kde k datu podpisu této žádosti byl zůstatek nesplacené jistiny 29 738,50 Kč, úvěr číslo kde zůstatek nesplacené jistiny činil 29 839 Kč k témuž datu, úvěr číslo kde výše nesplacené jistiny k témuž datu činila 30 000 Kč. Dále žalované byl povolen debet nezajištěný (standardní) na běžném účtu číslo u kterého výše nesplacené jistiny k datu sepisu žádosti činila 20 000 Kč. Nebyly k ní žádné negativní zjištění a z tohoto důvodu kreditní karta žalované byla schválena. Ke schválení kreditní karty pro žalovanou byl předložen i výsledek aplikačního ratingu – posouzení, ze kterého vyplývalo, že žádost o kreditní kartu byla žalované schválena. K prověřování příjmů žalované byla soudu předložena sjetina, ze které nebylo možno zjistit, zda se jedná o výpis údajů z běžného účtu žalované, nicméně k jednotlivým datům, a to 11. 8. 2016, 12. 9. 2016, 13. 10. 2016, 11. 11. 2016, 12. 12. 2016 a 11. 1. 2017 byla z účtu č. bankovní účet právnická osoba anonymizována dvě slova připsána částka od 12 186 Kč až do 16 422 Kč. Dle zjištění právnická osoba anonymizována dvě slova byla zaměstnavatelem žalované. Soudu byla předložena i sjetina, která obsahovala dle sdělení žalobce odpovědi z externích registrů týkající se žalované jako dlužnice. Z tohoto bylo zjištěno, že pokud se jedná o dluhy mimo anonymizována dvě slova, jednalo se u žalované u jeden spotřební úvěr se zůstatkem 7 542 Kč. Nebylo z této sjetiny zjištěno, zda je řádně splácen a u jakého peněžního u tento dluh žalované vznikl. Bylo ověřeno, že žalovaná opakovaně mimo anonymizována dvě slova žádala o úvěry a půjčky. Dva, jeden ve výši 60 000 Kč a jeden ve výši 50 000 Kč byly odmítnuty a tři ve výši 40 000 Kč dne 1. 9. 2016, 20 000 Kč dne 5. 12. 2016 a 20 000 Kč dne 6. 12. 2016 byly odvolány.

10. Na zjištěný skutkový stav byl soudem aplikován č. a , o spotřebitelském úvěru ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy.

11. Dle o spotřebitelském úvěru, se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, peněžitá půjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

12. Dle § 86 odst. 1 téhož zákona, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a to pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledků posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsoby plnění dosavadního dluhu. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoliv pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace vyplývá, že bude schopen úvěr splácet bez ohledu na své příjmy.

13. Dle § 87 odst. 1 výše uvedeného zákona, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 věta druhá, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytovateli poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

14. Dle ust. § 580 o. z., je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

15. Dle ust. § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od začátku nemožnému.

16. Dle § 2991 odst. 1, 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty, nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

17. Bylo prokázáno, že žalobce měl v úmyslu s žalovanou uzavřít smlouvu o úvěru, která byla ve smyslu ust. spotřebitelským úvěrem. Soud se proto dle výše uvedeného věta druhá daného zákona zabýval tím, zda smlouva o úvěru byla účastníky platně uzavřena, zda žalobce před jejím uzavřením s náležitou péčí posoudil schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, a zda žalobce skutečně nemohl mít důvodné pochybnosti o schopnosti žalované jako spotřebitele tento úvěr splácet.

18. Soud v tomto směru odkazuje na judikaturu Nejvyššího soudu ČR, např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018 č. j. , z něhož jsou zřejmé základní principy, ze kterých by měl soud při posuzování splnění uvedené podmínky platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru vycházet. Nejvyšší soud se vyjádřil v odůvodnění tohoto rozhodnutí tak, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti splácet úvěr, ale také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejně sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů apod. V další řádě chrání i pozici věřitelů samotných, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti při žádosti o další úvěr snižuje riziko u věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěr či jiné služby už dřív. Věřitel přitom neposkytuje s odbornou péčí při posouzení spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Z § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, podložit min. potvrzením od zaměstnavatele dlužníka. Klíčová je i povinnost věřitele využít veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu , a o průměrných výdajích obyvatelstva, a tato porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými informacemi o jeho příjmech a výdajích.

19. V řízení bylo žalobcem konkrétně tvrzeno a také prokázáno, že jako věřitel před uzavřením smlouvy prověřoval schopnost žalované úvěr splácet, kdy nejspíš volné zdroje žalované byly žalobcem vyhodnoceny jako dostatečné pro splácení jí poskytnutého úvěru. Žalovaná dle potvrzení zaměstnavatele (sjetiny nejspíše z výpisu z jejího účtu) měla příjem zhruba 15 000 Kč čistého měsíčně v době, která předcházela uzavření předmětné smlouvy, přičemž v žádosti – návrhu na poskytnutí kreditní karty jsou, dle mínění soudu, velmi podhodnoceny výdaje spojené např. s bydlením žalované (500 Kč), jejíž výše je zcela nereálná, nejsou zde hodnoceny další výdaje spojené např. s bydlením, jako náklady spojené s vodou, elektřinou, topením, placením odpadu atd. a nejsou zde hodnoceny žádné další výdaje žalované. Návrh na rozhodnutí o poskytnutí kreditní karty obsahuje další závazky žalované u právnická osoba, které dosahují přes 110 000 Kč, a z návrhu vyplývá, že závazky u jiných poskytovatelů úvěru nemá. Naopak ze sjetiny obsahující odpovědi z externích registrů jeden závazek vyplývá a vyplývá také to, že opakovaně požadovala poskytnutí úvěru u jiných subjektů, než u žalobce, přičemž tyto byly odmítnuty, popř. došlo k odvolání žádosti.

20. Soud tedy zkoumal, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrované plánovaný úvěr splácet řádně, a pokud by tak soud neučinil, zasáhl by to základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručenou v článku 36 odst. 1 d (Nález Ústavního soudu sp. zn. ). Soud odkazuje v tomto směru i na další rozhodnutí – Nálezy Ústavních soudů sp. zn. a sp. zn. , kdy Ústavní soud dovodil, že nelze akceptovat, aby případné soudní ochrany se dostávalo subjektům, nebankovním společnostem poskytující úvěry spotřebitelům, které evidentně poškozují práva svých klientů. Ustanovení formulářových smluv, do jejichž znění nemá spotřebitel možnost jakkoliv zasáhnout a ovlivnit jejich obsah, je nutné dle Ústavního soudu, považovat za neplatné. Nadto Ústavní soud konstatoval, že nedostatečné zjištění poměrů dlužníka má i veřejnou právní souvislosti, která Nejvyšší správní soud posuzoval v rozsudku ze dne 1. 4. 2015, č. j. -39 Nejvyšší správní soud konstatoval, že součástí odborné péče poskytovatele úvěru je taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá jen na údaje schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale tyto řádně prověří.

21. Soud uzavírá, že předmětná smlouva o osobní kreditní kartě ze dne 17. 2. 2017 je smlouvou absolutně neplatnou dle ust. o spotřebitelském úvěru ve spojení s  a o. z. Pokud žalobce na základě neplatné smlouvy poskytl žalované úvěr ve výši 10 000 Kč, jde o plnění bez právního důvodu ( o. z.) a žalovaná je povinna takto získaný majetkový prospěch žalobci jako ochuzenému vydat. Vzhledem k tomu, že žalovaná převzala od žalobce částku 10 000 Kč a neuhradila dluh ve výši 9 303,55 Kč, soud jí uložil výrokem I. tohoto rozsudku zaplatit tuto částku s příslušenstvím, které představuje zákonný úrok z prodlení ve smyslu ust. a ve výši stanovené Ve zbývající části žalobu jako nedůvodnou zamítl.

22. Výrok o náhradě nákladů řízení mezi účastníky odůvodňuje soud ust. , dle kterého žalobci jako převážně úspěšnému účastníku řízení přiznal celou náhradu nákladů řízení, neboť jeho neúspěch se týkal pouze nepatrné části jeho nároku, který byl uplatněn žalobou. Náklady řízení úspěšného žalobce spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 400 Kč a nákladech právního zastoupení. Náklady právního zastoupení z 5 úkonů právní služby á 1 500 Kč dle v platném znění spočívají v převzetí a přípravě právního zastoupení, předžalobní výzvě, žalobě a účasti právního zástupce žalobce u dvou ústních jednáních soudu. Náklady právního zastoupení jsou dále navýšeny o 5 režijních paušálů á 300 Kč dle v platném znění a 21% DPH ve výši 1 890 Kč, neboť právní zástupce žalobce osvědčil, že je jejím plátcem ( ) Celkem náklady řízení převážně úspěšného žalobce dosáhly výše 11 290 Kč, k jejichž úhradě soud zavázal převážně neúspěšnou žalovanou.

23. Splatnost pohledávky je stanovena v souladu s ust.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné, neboť jím bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím částku 10 000 Kč, k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží ( ).

Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na jeho soudní výkon.