Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
42 C 368/2021-26
Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Voštovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
pro zaplacení 16 765 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 13 246 Kč, úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 13 246 Kč od 21. 6. 2018 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do částky 3 519 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 3 519 Kč od 21. 6. 2018 do zaplacení.
III. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 126 Kč, a to k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 13 246 Kč, úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 13 246 Kč od 21. 6. 2018 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá co do částky 3 519 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 3 519 Kč od 21. 6. 2018 do zaplacení. III. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 126 Kč, a to k rukám zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení 16 765 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že:„ Žalobce nabyl pohledávku za žalovaným na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne datum mezi společností právnická osoba, se sídlem adresa, PSČ obec a číslo, IČO, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod sp. zn. anonymizováno číslo (dále jen původní věřitel), jako původním věřitelem a postupitelem a společností právnická osoba, se sídlem adresa, IČO, jako postupníkem a novým věřitelem. Původní věřitel je českou obchodní společností, jejímž předmětem podnikání je poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru. Žalobce je českou obchodní společností, jejímž předmětem podnikání je kolektivní investování spočívající zejména v investicích do nákupu portfolií pohledávek od bankovních i nebankovních subjektů. Žalovaný je fyzickou osobou nepodnikající. Původní věřitel uzavřel se žalovaným smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl žalovanému dne rok číslo úvěr ve výši 10000 Kč, který měl být splacen nejpozději dne 2018 -06-20. Předmětem žalobního návrhu je pohledávka skládající se z dosud nesplacené jistiny úvěru ve výši 10000 Kč a dále z poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 3246 Kč a případného poplatku za prodloužení termínu splatnosti ve výši 3519 Kč. Původní věřitel poskytoval úvěry prostřednictvím své webové stránky webová adresa, na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů, které jsou uvedeny v části B tohoto návrhu, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Tímto žalovaný zahájil kroky vedoucí ke zřízení uživatelského účtu. Žalovaný následně odsouhlasil znění
Úvěrové smlouvy, jakožto podmiňující krok pro pokračování v registraci na webových stránkách původního věřitele. Žalovaný zaslal původnímu věřiteli žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Po prověření schopnosti žalovaného úvěr splácet, mu byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy ve znění obsaženém v příloze tohoto návrhu s navrhovanou výší úvěru a splatností, jak jsou uvedeny výše. Žalovaný tento návrh smlouvy akceptoval a původní věřitel úvěr žalovanému vyplatil dne rok číslo. K uživatelskému účtu měl pomocí vlastního hesla přístup jen žalovaný. Úvěr byl převeden z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalovaného č. bankovní účet. Žalobce identifikovala platbu úvěru uvedením variabilního symbolu číslo. Jako variabilní symbol si strany zvolily rodné číslo žalovaného. Úvěr byl žalovanému prokazatelně poskytnut, jak je patrno z přiloženého výpisu z bankovního účtu žalobce (nebo potvrzením o provedené platbě), ale přesto nebyl žalovaným do dnešního dne uhrazen v celé výši. Žalovaný nevrátil úvěr v datech splatnosti. Odeslání upomínky předcházel pokus kontaktovat žalovaného telefonicky, avšak bezúspěšně. Upomínka byla právním zástupcem žalobce odeslána dne 2021 -02-02. Poplatek za poskytnutí úvěruje stanoven dle článku I. Smlouvy, a obecně pokrývá veškerou administrativní činnost spojenou s poskytováním úvěrů žalobkyní, dále náklady vznikající žalobkyni v související s hromadným nesplácením úvěrů v ČR, dále náklady na získání finančních prostředků pro poskytování koncových úvěrů úvěrovaným osobám a zamýšlenou drobnou marži pro žalobce. Žalobce dále sděluje, že byl žalovaný lustrován z veřejně dostupných databází ISIR, příjmení, anonymizována dvě slova. Na základě uvedených skutečností nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti a bylo tak vyhověno žádosti o úvěr. K tomuto nenavrhuje žalobce žádných dalších důkazů. Pokud by soud neuznal nárok žalobce na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, požaduje žalobce, aby soud tento nárok v části jistiny žalované částky posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného. K prokázání skutečnosti, že žalovanému byly poskytnuty finanční prostředky v tvrzené výši, navrhuje žalobce, aby soud učinil dotaz na banku žalovaného právnická osoba, zda mu byla v březnu 2018 zaslána na účet č. bankovní účet částka 10000 Kč pod variabilním symbolem číslo a zda je majitelem účtu právě žalovaný. Celková výše nároků žalobce po zohlednění případných dílčích plateb ze strany žalovaného ve výši 0 Kč činí celkem 16765 Kč nejpozději splatných dne 2018 -06-20. Výzva k plnění byla zaslána dne 2021 -02-02. 1. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení 19 501,16 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že pohledávku za žalovanou nabyla na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne datum mezi společností právnická osoba, IČO, jako původním věřitelem a postupitelem a společností právnická osoba, IČO, jako postupníkem a novým věřitelem. Původní věřitel uzavřel se žalovanou smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl žalované dne datum úvěr ve výši 15 200 Kč, který měl být splacen nejpozději dne 15.4.2016. K uzavření úvěrové smlouvy došlo elektronicky prostředky komunikace na dálku. Úvěr byl převeden z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalované č. bankovní účet, úvěr byl vyplacen k datu datum, variabilní symbol platby: číslo. Úvěr byl žalované prokazatelně poskytnut, jak je patrno z přiloženého výpisu z bankovního účtu žalobce (nebo potvrzením o provedené platbě), ale přesto nebyl žalovanou do dnešního dne uhrazen v celé výši. Odeslání upomínky předcházel pokus kontaktovat žalovanou telefonicky, avšak bezúspěšně.
2. Žalovaná se k žalobě v průběhu řízení nevyjádřila, k prvnímu jednání se bez omluvy nedostavila, nepožádala o odročení jednání. Žalobkyně skrze svého právního zástupce svou neúčast u nařízeného soudního jednání omluvila, nepožádala o odročení jednání, souhlasila s jednáním a rozhodnutím věci bez její účasti. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků. Předvolání bylo účastníkům doručeno v souladu s § 115 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších právních předpisů, dále jen„ o.s.ř.“
3. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým závěrům. Žalobkyně předložila listinu nazvanou„ Smlouva o spotřebitelském úvěru“ ze dne datum, která měla být dle tvrzení žalobkyně uzavřena distančně, prostředky elektronické komunikace na dálku (dále jen„ Smlouva“), která obsahuje jméno a rodné příjmení žalované včetně jejího rodného čísla a adresy, dále číslo jejího bankovního účtu. Smlouva je dle úvodních ustanovení uzavřena v souladu s ustanovením § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, na základě Smlouvy měla být žalované poskytnuta zápůjčka ve výši 10 000 Kč se splatností do 30 dnů, poplatek za poskytnutí zápůjčky činí 3 246 Kč, úroková sazba činí 2% a výše RPSN (roční procentní sazba nákladů) 2 957,49 %. Ze všeobecných smluvních podmínek lze dovodit způsob poskytnutí zápůjčky popsaný žalobkyní v žalobě, tedy Smlouva měla být uzavřena prostředky komunikace na dálku - prostřednictvím internetu, jejímu uzavření měla předcházet registrace žalované na webových stránkách předchůdkyně žalobkyně, v rámci které žalovaná měla poskytnout předchůdkyni žalobkyně osobní údaje. Následně žalovaná odsouhlasila znění smlouvy o zápůjčce a zaslala předchůdkyni žalobkyně žádost o poskytnutí konkrétní zápůjčky. Po prověření úvěruschopnosti žalované pak mělo dojít k zaslání konkrétního návrhu smlouvy o zápůjčce a po jeho odsouhlasení ze strany žalované i k výplatě zápůjčky bezhotovostním převodem na účet žalované. Ke Smlouvě doložila žalobkyně rovněž formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, ze kterého se žalovaná dozvěděla základní informace týkající se spotřebitelského úvěru a jeho poskytovatele. Žalobkyně soudu rovněž k důkazu doložila dodatek ke smlouvě o spotřebitelském úvěru, neuvedla však, jaké skutečnosti má tento důkaz osvědčit. Obsahem tohoto dodatku je prodloužení termínu splatnosti zápůjčky dle Smlouvy o 30 dnů, a to za úplatu ve výši 3 519 Kč, tato skutečnost však v žalobních tvrzeních není zřejmá, soud proto nemohl vyhovět žalobě v této částce. Z potvrzení o bezhotovostní platbě ze dne datum soud dovodil, že částka 10 000 Kč byla toho dne poukázána na účet č. bankovní účet, platba je uskutečněna pod variabilním symbolem číslo. Předžalobní výzva ze dne 2.2.2021 byla žalované zaslána prokazatelně téhož dne, jakož i oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum zaslané žalované postupitelem. Pohledávka byla na žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne datum, tato smlouva obsahuje seznam postupovaných pohledávek v rámci své přílohy č. 1. Žalobkyně v žalobě uvedla, že žalovaná na svůj dluh neuhradila před podáním žaloby ničeho. Ze zprávy právnická osoba ze dne 21.10.2021, kterou si soud vyžádal dle návrhu žalobkyně, bylo zjištěno, že dne datum byla na účet č. bankovní účet připsána od předchůdkyně žalobkyně částka 10 000 Kč a účet příjemce této částky je účtem žalované.
4. Po zhodnocení shora uvedených důkazů má soud za to, že žalobkyně prokázala uzavření závazku v podobě zápůjčky mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovanou, a to uzavřením Smlouvy. Právně tedy lze aplikovat ustanovení o smlouvě o zápůjčce, tj. § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění, dále jen„ o. z.“, dle kterého„ Přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.“ Smlouva byla uzavřena prostředky komunikace na dálku, a to v rámci internetových stránek předchůdkyně žalobkyně, kam se žalovaná nejprve zaregistrovala, vyplnila žádost o poskytnutí zápůjčky a po schválení zápůjčky uzavřela Smlouvu distančně prostředky komunikace na dálku, před tím byla prověřena její úvěruschopnost. Žalobkyně prokázala poskytnutí finančních prostředků dle Smlouvy žalované. Žalovaná nedostála svým povinnostem ze Smlouvy, když se dostala do prodlení s úhradou sjednané splátky zápůjčky. Žalobkyně následně důvodně v souladu se Smlouvou požádala o okamžité jednorázové splacení zapůjčených prostředků. Ještě před tím žalovanou upozornila na možnost soudního vymáhání jejího dluhu.
Soud tak žalované splnění jejích povinnosti uložil v tomto rozsudku, přičemž žalobkyně má kromě dlužné jistiny ve výši 10 000 Kč nárok i na úhradu poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 3 246 Kč, který byl ve Smlouvě řádně sjednán. Žalobkyně má dále nárok na úrok z prodlení z částky 13 246 Kč, výše požadovaného úroku z prodlení odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb., nárok na úrok z prodlení je dán ustanovením § 1970 o. z., podle něhož:„ Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“ Soud tedy žalobě v tomto rozsahu vyhověl, neboť žalobkyně prokázala tvrzené skutečnosti a žaloba byla soudem posouzena v tomto rozsahu jako důvodná. V částce 3 519 Kč, tedy co do poplatku za prodloužení splatnosti zápůjčky a úroku z prodlení z této částky, soud žalobu zamítl, neboť žaloba neobsahuje dostatečná skutková tvrzení na podporu tohoto nároku, žalobkyně rovněž neoznačila důkaz k prokázání tohoto nároku (byť jej fakticky soudu doložila).
5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 126 Kč, přičemž tato částka představuje 50 % z jejich celkové výše, celková výše náhrady nákladů řízení by byla 2 252 Kč (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 70 % a úspěchu žalované v rozsahu 20 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 16 765 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní výzvy a žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Soud vyšel z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 25 Cdo 1792/2015 ze dne 11.5.2016, podle kterého soud musí při zvažování poměru úspěchu ve věci zohlednit celý předmět řízení, tedy i příslušenství žalované pohledávky, přičemž k vyčíslení příslušenství pohledávky je rozhodující stav příslušenství ke dni vyhlášení rozsudku. Při stanovení výše odměny advokáta soud dospěl k závěru, že je namístě aplikovat zvláštní ustanovení o náhradě nákladů řízení, neboť byly splněny podmínky stanovené v ustanovení § 14b odst. 1 advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů, tedy že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem řízení bylo peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšovala 50 000 Kč a žalobci byla přiznána náhrada nákladů řízení. Žalobkyně uplatňuje obdobné nároky, tj. nároky na obdobném skutkovém základu, opakovaně. Jedná se o nároky vyplývající z typizovaných peněžních produktů nabízených předem neurčenému poč tu subjektů. Náhradu nákladů řízení je žalovaná povinna uhradit k rukám zástupce žalobkyně.
6. Žalobkyně pro svou nepřítomnost u ústního jednání nemohla být poučena o chybějících tvrzeních a důkazech a z toho vyplývajících následcích pro řízení. Žalobkyně se k jednání nedostavila, nepožádala o odročení a souhlasila, aby bylo jednáno a rozhodnuto v její nepřítomnosti, svou nepřítomností tedy účastník zabránil tomu, aby mu bylo poskytnuto ze strany soudu potřebné poučení.
7. Ke splnění povinnosti žalované soud stanovil žalované lhůtu v délce tří dnů podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť neshledal důvody pro stanovení jakkoli delší pariční lhůty.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Sokolově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nebude-li plněno dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, lze se jeho splnění domáhat výkonem rozhodnutí dle části šesté o. s. ř., či exekucí dle příslušných ustanovení zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu.