Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

8 C 393/2021-36

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Karáskem v právní věci

žalobce: osobní údaje žalobce

se sídlem adresa žalobkyně,

právně zastoupený JUDr. jméno příjmení,

advokátem se sídlem adresa,

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

trvale bytem adresa žalovaného,

o zaplacení 7 010 Kč s příslušenstvím,

takto:

I. Žalovaný je povinen uhradit žalobci 5 000 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,25 % ročně od 12.12.2020 až do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se ohledně zaplacení 2 010 Kč, úroku z prodlení ve výši 509,59 Kč a úroku z prodlení z částky 5 000 Kč za dobu od 21.11.2020 do 11.12.2020 zamítá.

III. Žalovaný je povinen uhradit žalobci na náhradě nákladů řízení 537 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen uhradit žalobci 5 000 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,25 % ročně od 12.12.2020 až do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se ohledně zaplacení 2 010 Kč, úroku z prodlení ve výši 509,59 Kč a úroku z prodlení z částky 5 000 Kč za dobu od 21.11.2020 do 11.12.2020 zamítá. III. Žalovaný je povinen uhradit žalobci na náhradě nákladů řízení 537 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit mu 6 860 Kč spolu úrokem z prodlení v zákonné výši z částky 5 000 Kč od 21.11.2020 až do zaplacení a kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 509,59 Kč. V odůvodnění uvedl, že dne 2.10.2019 žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce, společností právnická osoba, IČO (dále jen„ anonymizováno“), smlouvu o úvěru číslo platnou a účinnou ve znění Smlouvy o úvěru téhož čísla ze dne 2.10.2019 (dále jen "smlouva"), jejíž nedílnou součástí byly Obchodní podmínky Smlouvy o úvěru a Sazebník. Na základě Smlouvy poskytlo anonymizováno žalovanému úvěr ve výši 5 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal vrátit tuto částku spolu s příslušenstvím do 1.11.2019. Žalovaný sjednanou částku neuhradil řádně a včas. Tímto mu vznikla povinnost zaplatit anonymizováno smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení. Smluvní pokuta je požadována od prvního dne prodlení žalovaného do 8.11.2020 z částky dlužné jistiny ve výši 5 000 Kč. Pohledávka za žalovaným byla následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16.11.2020 s účinností ke dni 20.11.2020 převedena na žalobce, přičemž změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem ze dne 4.12.2020. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 7 015 Kč a skládala se z nesplacené jistiny ve výši 5 000 Kč, nesplaceného úroku ve výši 0 Kč, nesplacené smluvní pokuty ve výši 1 860 Kč a neuhrazené paušální náhrady nákladů na upomínání ve výši 150 Kč, kterou žalovaný s ohledem na předepsané kategorie ve formuláři návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu nazývá úrokem. Částka paušální náhrady na upomínání představuje postoupenou výši poplatku za odeslání písemných upomínek v důsledku prodlení žalovaného. Kapitalizovaný úrok z prodlení je požadován v zákonné výši z dlužné jistiny za dobu po splatnosti dluhu, tedy od 2.11.2019 do 8.11.2020. Žalovaný dluh nevyrovnal i přes zaslání předžalobní upomínky žalobcem.

2. Z jednání soudu se žalobce omluvil, žalovaný se, ač řádně a včas předvolán (fikcí na adresu trvalého pobytu shora), k jednání soudu bez omluvy nedostavil. Soud tedy věc projednal a rozhodl s odkazem na , (dále jen „ “) v nepřítomnosti účastníků řízení. Žalovaný se ve věci nijak nevyjádřil.

3. Z oznámení ze dne 4.12.2020, které bylo dle poštovního archu odesláno žalovanému dne 7.12.2020, vyplynulo, že žalovanému byly oznámeny skutečnosti o postoupení předmětné pohledávky. Dále žalobce předložil upomínky ze dne 12.12.2019, 15.11.2019 a 2.12.2019 adresované žalovanému bez dokladu jejich odeslání. Z předžalobní výzvy ze dne 3.5.2021 vyplynulo, že právní zástupce žalobce vyzval žalovaného k úhradě v žalobě uplatněného dluhu s výstrahou soudního vymáhání. Dle přiloženého poštovního podacího archu byla tato písemnost žalovanému odeslána před podáním žaloby.

4. Žalobce rovněž doložil smlouvu o postoupení pohledávek uzavřenou mezi ním a anonymizováno a svědčící o postoupení předmětné pohledávky žalobci. Konečně pak žalobce také doložil smlouvu o úvěru ze dne 2.10.2019 podepsanou žalovaným, kde žalovaný prohlásil, že při podpisu smlouvy převzal od žalobce v hotovosti 5 000 Kč, tyto se zavázal vrátit do 30 dnů, úvěr byl sjednán jako bezúročný.

5. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přihlížeje přitom ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, má soud za prokázané tyto skutečnosti: anonymizováno poskytlo dne 2.10.2019 v hotovosti žalovanému 5 000 Kč oproti podpisu smlouvy o úvěru. Žalovaný v dané souvislosti neuhradil anonymizováno či žalobci ničeho. Pohledávku za žalovaným postoupilo anonymizováno žalobci, což bylo žalovanému oznámeno písemností odeslanou dne 7.12.2020, následně žalobce také zaslal žalovanému předžalobní výzvu.

6. Dle , , se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle , (dále jen „ “), dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle , odst. 2 , kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

7. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen z části. Z provedeného dokazování vyplynulo, že právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému v hotovosti 5 000 Kč při podpisu smlouvy o úvěru. Jelikož však soud shledal tuto smlouvu neplatnou z dále uvedených důvodů, dále se nezabýval jejími ujednáními a vzájemný vztah účastníků řízení vypořádal dle pravidel pro vydání bezdůvodného obohacení. Žalovaný netvrdil a tím méně prokázal, že by žalobci či jeho právnímu předchůdci cokoliv v dané souvislosti uhradil.

8. Z provedeného dokazování, a žalobce konečně ani v žalobě takovou skutečnost netvrdil, nevyplynulo, že by se jeho právní předchůdce zabýval schopností žalovaného úvěr splácet. Je pravdou, že , o spotřebitelském úvěru v případě otázky splnění povinnosti zkoumat schopnost spotřebitele splácet úvěr počítá i s jeho vlastní aktivitou ( ) ve formě námitky, nicméně Ústavní soud ve svém nálezu sp. zn. ze dne 26.2.2019 dovodil, že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v  d. Tuto povinnost má pak obecný soud dle Ústavního soudu bez ohledu na to, zda je tento princip v nějakém zákoně zakotven či nikoliv. Soud je tedy přesvědčen, že závěry Ústavního soudu nepřipouštějí jiný výklad než takový, že i bez námitky vznesené dlužníkem (spotřebitelem) je obecný soud povinen se shora uvedenou činností poskytovatele úvěru zabývat a pokud výsledkem tohoto zkoumání bude negativní zjištění ohledně řádné a kvalifikované činnosti při uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru, vyvodit z tohoto patřičné konsekvence ve smyslu shledání neplatnosti uzavřené smlouvy (ať již dle zákona o spotřebitelském úvěru, tak dle ).

9. Je rovněž nutno připustit, že s ohledem na bezúročnost úvěru by bylo nutno na daný právní vztah aplikovat § 5 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru, jenž stanoví aplikaci daného zákona pouze v omezené míře, nevztahuje se tedy na něj právě již zmiňované ustanovení § 86 a 87 zmíněného zákona o povinnosti zkoumat schopnost splácet úvěr. Je nicméně zřejmé, že daný právní vztah mezi žalobcem a žalovaným splňuje parametry spotřebitelského úvěru, když se jedná o vztah mezi dodavatelem (žalobcem jakožto podnikající právnickou osobou) a spotřebitelem (žalovaným jako fyzickou osobu nepostupující v rámci podnikatelské činnosti, který obdržel od žalobce finanční plnění právě v rámci takové činnosti žalobce), tedy parametry zmíněné v § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. S odkazem na shora uvedený nález Ústavního soudu a jeho závěry je soud přesvědčen, že tyto nepřipouští jiný výklad než takový, že i bez námitky vznesené dlužníkem (spotřebitelem) dle § 87 odst. 1 zákona o SP, resp. i při aplikaci § 5 odst. 3 zákona o SP, je obecný soud povinen se shora uvedenou činností poskytovatele úvěru zabývat a pokud výsledkem tohoto zkoumání bude negativní zjištění ohledně řádné a kvalifikované činnosti při uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru, vyvodit z tohoto již shora specifikované konsekvence.

10. Pokud pak bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce uhradil žalovanému 5 000 Kč, je třeba na dané plnění pohlížet jako na bezdůvodné obohacení žalovaného, neboť mu bylo plněno na základě neplatné smlouvy, tedy bez právního důvodu a je tedy povinen takové obohacení žalobci vydat ( , odst. 2 ). Již z povahy právního vztahu vydání bezdůvodného obohacení je zřejmé, že doba plnění nemohla být mezi stranami dohodnuta a žalovaný byl tedy povinen bezdůvodné obohacení vydat bezodkladně po výzvě věřitele ( ). Jako první výzvu k zaplacení lze dle doložených důkazů považovat až oznámení o postoupení pohledávky odeslané žalovanému dne 7.12.2020. Toto je třeba považovat za doručené třetí pracovní den od jejího odeslání ( ), tedy dne 10.12.2020. Jelikož žalovaný v následující den bezodkladně neplnil, je od dalšího následujícího dne v prodlení a žalobci náleží úroky z prodlení v zákonné výši ( , ), tedy dle Shora uvedeným závěrům pak odpovídají výroky č. I a II tohoto rozsudku, kdy soud žalobě vyhověl pouze ohledně zaplacení 5 000 Kč s příslušenstvím a ve zbytku žalobního nároku žalobu zamítl.

11. Podle rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. dle většinového úspěchu žalobce, jenž zároveň doložil, že splnil podmínky stanovené Náklady řízení na straně žalobce pak tvoří uhrazený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady na právní zastoupení. V dané věci se jedná o řízení zahájené po 1.7.2014, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a v němž byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení. Žalobci tedy dle . advokátního tarifu náleží odměna ve výši 200 Kč za jeden úkon právní služby a dle advokátního tarifu paušální náhrada výdajů ve výši 100 Kč za jeden úkon. Advokát v daném případě vykonal tři takové úkony (příprava a převzetí zastoupení a dvě písemná podání ve věci samé – žaloba a předžalobní výzva) a náleží mu tak odměna a náhrady v celkové výši 900 Kč (3 x 200 + 3 x 100). Náklady řízení na straně žalobce dále tvoří DPH v sazbě 21 %, když dle má advokát rovněž právo na náhradu DPH, v daném případě tedy ve výši 189 Kč Celkem tedy náklady řízení na straně žalobce při součtu výše uvedených částek činí 1 489 Kč (400 + 900 + 189). Žalobce byl úspěšný ohledně zaplacení 5 000 Kč s úroky z prodlení, jak jsou výše specifikovány, v kapitalizované výši k datu vyhlášení rozsudku činí jistina s příslušenstvím na jeho straně celkem 5 471,21 Kč, žalovaný byl úspěšný ohledně zaplacení 1 860 Kč s úroky, v kapitalizované výši k datu vyhlášení rozsudku činí jistina s příslušenstvím na jeho straně celkem 2 543,26 Kč. Z celkového předmětu řízení ve výši 8 014,47 Kč tak představuje úspěch žalobce 68 %, úspěch žalovaného 32 %. Při odečtení úspěchu od neúspěchu vychází, že žalobce má právo na úhradu 36 % svých nákladů, z částky 1 489 Kč tedy ve výši 537 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné ( ). Nesplní-li povinný dobrovolně uloženou povinnost, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozsudku.