Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
19 C 176/2021-39
Okresní soud v Kroměříži rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Olgou Vymazalovou jako samosoudkyní ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 11 324,14 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 5 672 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 5 672 Kč od 20. 7. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se pro částku ve výši 2 152,14 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 2 152,14 Kč od 20. 7. 2021 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 341,89 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 8 452,70 Kč, a dále pro částku ve výši 183 Kč a pro částku ve výši 3 500 Kč, částečně zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Kroměříži nedoplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 5 672 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 5 672 Kč od 20. 7. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se pro částku ve výši 2 152,14 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 2 152,14 Kč od 20. 7. 2021 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 341,89 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 8 452,70 Kč, a dále pro částku ve výši 183 Kč a pro částku ve výši 3 500 Kč, částečně zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Kroměříži nedoplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se žalobou domáhá zaplacení částky ve výši 11 324,14 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 23. 7. 2018 uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba, IČO se žalovaným smlouvu o úvěru číslo na základě které poskytla žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč, který mu vyplatila v hotovosti. Právní předchůdkyně žalobkyně řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný se zavázal na příslušnou smlouvu uhradit celkem částku 18 592 Kč, tedy úvěr ve výši 10 000 Kč a celkovou výši poplatků související s poskytnutím úvěru ve výši 8 592 Kč, a to formou 14 měsíčních splátek po částce 1 328 Kč, poslední splátka byla splatná dne 23. 9. 2019. příjmení 8 592 Kč se skládá z úroku ve výši 963 Kč, úplaty za poskytnutí úvěru ve výši 4 900 Kč, dále nákladů na vyhodnocení úvěrového případu ve výši 929 Kč a poplatku za inkaso splátek v hotovosti ve výši 1 800 Kč. Žalovaný dlužné splátky řádně nehradil, celkově dle tvrzení žalobkyně uhradil částku ve výši 4 328 Kč, která odpovídá 3 řádně uhrazeným splátkám. Pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek, s účinností ke dni 19. 7. 2021, což bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne 5. 8. 2021. Žalobkyně požaduje uhradit celkovou dlužnou částku sestávající se z dlužné jistiny ve výši 7 824,14 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 586,59 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 3 759,33 Kč, nákladů na vyhodnocení úvěru ve výši 712,96 Kč, inkasního poplatku ve výši 1 380,98 Kč, postoupeného smluvního úroku ve výši 2 012,84 Kč za období od 24. 9. 2019 do 11. 6. 2021, dále kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 341,89 Kč, účelně vynaložených nákladů mimosoudního vymáhání spojených s uplatněním pohledávky ve výši 183 Kč a smluvní pokuty ve výši 3 500 Kč. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani na základě zaslané předžalobní výzvy ze dne 18. 10. 2021.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Protože v této věci lze rozhodnout jen na základě předložených důkazů podle § 115a o. s. ř. o. s. ř. , soud usnesením ze dne 2. 12. 2021, č. j. 19 C 176/2021 -36, žalovaného vyzval, aby se vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, na základě předložených důkazů. Soud žalovaného poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízeného jednání souhlasí. Žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas již v žalobním návrhu, žalovaný se nevyjádřil. Soud tedy rozhodl v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. bez nařízení jednání.
4. Soud ve věci provedl dokazování listinami založenými ve spise, a to smlouvou o úvěru číslo formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a žádostí o úvěr. Dále výpisem úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky ze dne 22. 11. 2021, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19. 7. 2021, oznámením o postoupení pohledávky ze dne 5. 8. 2021, oznámeními ze dne 17. 8. 2021 a 6. 9. 2021 a předžalobní výzvou ze dne 18. 10. 2021.
5. Dle ustanovení § 2395 občanského zákoníku , smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle ustanovení § číslo úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Dle ustanovení § číslo odst. 1, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Dle odstavce druhého úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.
6. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku , je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
7. Podle § 588 občanského zákoníku , soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
8. Podle § 2991 odst. 1 a 2 občanského zákoníku , kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
9. V předmětné věci se soud nejprve zabýval otázkou, zda mezi právní předchůdkyní a žalovaným došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru. Žalovaný v daném právním jednání představující uzavírání smlouvy o úvěru vystupoval jako spotřebitel, z tohoto důvodu se takové právní jednání posuzuje i dle ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru. Poskytovatel úvěru je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Při takovém posuzování pak vychází především z informací poskytnutých spotřebitelem, nicméně nemůže spoléhat pouze na jeho tvrzení. Musí sám vyvinout potřebné úsilí ke zjištění skutečností, zda bude spotřebitel v budoucnu schopen poskytnutý úvěr splácet, a k prověření spotřebitelových tvrzení. Úvěr pak může být poskytnut jen za situace, kdy je ze zjištěných informací zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, jinak je smlouva o úvěru neplatná. V tomto konkrétním případě z předložených listinných důkazů vyplývá, že měsíční příjem žalovaného činil 10 300 Kč, celkové výdaje zahrnující bydlení, energie, stravu, dopravu a osobní náklady pak činily 6 500 Kč, dále měl žalovaný nařízenou exekuci, kde mu měsíčně byla strhávána částka 2 050 Kč, celkem měl tedy žalovaný měsíční výdaje v částce 8 550 Kč (v žádosti o úvěr jsou částky přeškrtané, nicméně částka celkových měsíčních výdajů je uvedena částkou 8 550 Kč). Žalovanému tak měsíčně zůstala částka 1 750 Kč, když měsíční splátka poskytnutého úvěru měla činit 1 328 Kč. Žalobkyně se tak zcela nedostatečně zabývala schopností žalovaného dostát v budoucnu svým závazkům ze smlouvy o úvěru a schopností úvěr vůbec splácet. Dle shora uvedeného pokládá soud smlouvu o spotřebitelském úvěru uzavřenou mezi právní předchůdkyní a žalovaným za neplatnou dle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, když k této neplatnosti je soud povinen přihlížet ve smyslu ustanovení § 588 o. z. i bez návrhu, neboť takovéto jednání právní předchůdkyně (nedostatečné zjištění schopnosti žalovaného splácet úvěr) odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Právní předchůdkyně tedy na základě neplatné smlouvy o úvěru poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 10 000 Kč. Na straně žalovaného tak vzniklo v rozsahu této částky bezdůvodné obohacení dle § 2991 o. z. a žalovaný je povinen bezdůvodné obohacení vydat. Soud vycházel z tvrzení žalobkyně, které žalovaný nijak nezpochybnil, tedy že žalovaný uhradil celkovou částku 4 328 Kč. Soud proto zavázal žalovaného uhradit žalobkyni, na níž byla pohledávka postoupena, částku 5 672 Kč, a to z titulu bezdůvodného obohacení. Ve zbývajícím rozsahu pak soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. Protože se žalovaný dostal do prodlení s úhradou částky ve výši 5 672 Kč, má žalobkyně právo na úrok z prodlení. Právo na zaplacení úroku z prodlení je odůvodněno ustanovením § 1970 občanského zákoníku , kdy po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. V daném případě požaduje žalobkyně úrok z prodlení v zákonné výši ode dne následujícího po splatnosti, soud tedy žalobkyni vyhověl i co do výše úroku z prodlení z přisouzené částky.
10. Výrok III. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V daném případě měla žalobkyně ve věci úspěch pouze částečný, v nepatrném rozsahu 0,18 %, soud tedy rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
11. Výrok IV. je odůvodněn dle položky 2 bodu 2 ve spojení s položkou 1 bod 1 písm. a) sazebníku soudních poplatků, když soud nevydal v předmětné věci elektronický platební rozkaz a na soudním poplatku bylo uhrazeno 800 Kč. Povinností žalobkyně je tedy doplatit částku ve výši 200 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání, které se podává do patnácti dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v obec prostřednictvím Okresního soudu v Kroměříži.
V odvolání musí být uvedeno, kterému soudu je určeno, kdo je podává, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se napadá, v čem je spatřována nesprávnost tohoto rozhodnutí nebo postupu soudu a čeho se odvolatel domáhá. Odvolání musí být podepsáno a datováno.
Odvolání musí být podáno s potřebným počtem stejnopisů tak, aby každý účastník dostal jeden stejnopis a jeden stejnopis zůstal soudu.
Nesplní-li žalovaný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se žalobkyně domáhat soudního výkonu rozhodnutí nebo exekuce.