Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

5 C 223/2021-35

Okresní soud v Jindřichově Hradci rozhodl samosoudkyní JUDr. Gabrielou Strnadovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

pro zaplacení 15 231,65 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 2 366,60 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2 366,60 Kč od datum do datum kapitalizovaným částkou 42,26 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2 366,60 Kč od datum do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhá zaplacení další částky v celkové výši 12 865,05 Kč, zákonných úroků z prodlení v částce vyšší než jak byly přiznány ve výroku I. tohoto rozsudku, a smluvních úroků, zamítá.

III. Žalovaná nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 2 366,60 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2 366,60 Kč od [datum] do [datum] kapitalizovaným částkou 42,26 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2 366,60 Kč od [datum] do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhá zaplacení další částky v celkové výši 12 865,05 Kč, zákonných úroků z prodlení v částce vyšší než jak byly přiznány ve výroku I. tohoto rozsudku, a smluvních úroků, zamítá.</b> <b>III. Žalovaná nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

1. Žalobou ze dne datum, doplněnou dne datum, domáhá se žalobkyně po žalované zaplacení pohledávky ve výši 15 231,65 Kč s příslušenstvím (13 065,65 Kč jistina, 236 Kč poplatky, 1 500 Kč smluvní pokuta, 430 Kč náklady na vymáhání). Žalovaná uzavřela se žalobkyní dne datum smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru číslo. Podpisem smlouvy se staly její nedílnou součástí úvěrové podmínky. Před uzavřením smlouvy byla věřitelem řádně prověřena úvěruschopnost žalované, a to prostřednictvím odborných pracovníků, kteří v rámci zjišťování kreditního skóre žadatele o úvěr posuzují jeho příjmovou a výdajovou stránku, přezkoumávají klientské informace o proměnných jako např. věk, vzdělání, zdroj příjmů, rodinný stav, počet dětí, způsob bydlení, taktéž nahlíží do externích úvěrových registrů. příjmení je hodnota limitu nejvyšší měsíční splátky, která může být žadateli o úvěr schválena, aniž by došlo k jeho předlužení. Žalovaná byla v souladu se smlouvou oprávněna čerpat revolvingový úvěr, a to prostřednictvím kreditní karty, vždy maximálně ve výši nevyčerpaného zůstatku sjednaného úvěrového rámce. Žalobkyně se zavázala poskytnout ve prospěch žalované peněžní prostředky, a to opakovaně, do výše nevyčerpaného zůstatku úvěrového rámce, a žalovaná se uzavřením zavázala takto poskytnutý úvěr společnosti vrátit a zaplatit úroky. Sjednaný úvěrový rámec činil 15 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr řádně a včas splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 4 % z aktuální dlužné částky. V jednotlivých splátkách jsou zahrnuty sjednané úroky, příslušná část čerpaného úvěru a pravidelné poplatky. Splatnost pravidelné měsíční splátky byla dohodnuta vždy na 20. den v kalendářním měsíci, s tím, že první splátka se stává splatnou k 20. dni kalendářního měsíce, následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém došlo k prvnímu čerpání. V průběhu trvání úvěrového vztahu žalovaná celkem načerpala částku ve výši 30 301,60 Kč. Žalovaná celkem na poskytnutý úvěr uhradila částku 27 935 Kč. Jelikož žalovaná porušila svůj závazek hradit poskytnutý úvěr řádně a včas, využila žalobkyně svého oprávnění zesplatnit úvěr a požadovat okamžité zaplacení celé dlužné částky, v případě, že se žalovaná dostala do prodlení se splacením alespoň dvou splátek nebo do prodlení se splacením jedné splátky po dobu delší než tři měsíce. Žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni datum, a žalovaná byla vyzvána ke splacení celého úvěru dopisem ze dne datum. Žalobkyně požaduje úhradu následujících poplatků: poplatek za vedení účtu ve výši 59 Kč splatný dne datum, zahrnut v 29. splátce, poplatek za vedení účtu ve výši 59 Kč splatný dne datum, zahrnut v 28. splátce, poplatek za vedení účtu ve výši 59 Kč splatný dne datum, zahrnut v 27. splátce a poplatek za vedení účtu ve výši 59 Kč splatný dne datum, zahrnut v 26. splátce. K částce v celkové výši 430 Kč žalobkyně dospěla součtem neuhrazených nákladů na vymáhání, na které má nárok dle ustanovení 9. 1. úvěrových podmínek. Ohledně smluvní pokuty ve výši 1 500 Kč žalobkyně sděluje, že byla v případě prodlení s úhradou splátky naúčtovat smluvní pokutu ve výši 500 Kč. Vzhledem k opakujícímu se prodlení žalované s úhradou splátek jí byla smluvní pokuta do zesplatnění naúčtována celkem ve výši 1500 Kč.

2. Existence žalobkyně a její oprávnění poskytovat úvěr, byly zjištěny z úplného výpisu z obchodního rejstříku vedeného Krajským soudem v obec, oddíl B, vložka číslo a z výpisu nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru.

3. Dne datum měla být mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena smlouva o úvěru, v níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalované bezúčelový revolvingový úvěr ve výši úvěrového rámce 15 000 Kč s tím, že tato bude čerpat peněžní prostředky prostřednictvím karty. Výše měsíční splátky byla stanovena 4% z dlužné částky s tím, že splatnost byla určena vždy k 20. dni v měsíci převodem na účet žalobkyně (Úvěrová smlouva Clubcard kreditní karta Premiun Plus, včetně úvěrových podmínek).

4. Při ověřování úvěruschopnosti zástupce úvěrující (paní příjmení) telefonicky ověřovala zaměstnání žalované, z telefonického hovoru vyplývá, že žalovaná byla zaměstnána na dobu určitou do datum, zároveň bylo sděleno, že se pracovní poměr obvykle prodlužuje, ale že je žalovaná v dlouhodobé pracovní neschopnosti. Dne datum byl žalobkyní proveden dotaz do Registru FO sdružení příjmení s tím, že nebyl nalezen žádný závazek po splatnosti (potvrzení). Z předložené úvěrové zprávy z NRKI je zřejmé, že žalovaná měla 5 ukončených splátkových kontraktů, 1 ukončený nesplátkový kontrakt a 1 ukončenou kreditní kartu.

5. Z výpisu čerpání má soud za prokázané, že žalovaná čerpala celkem částku ve výši 30 301,60 Kč a uhradila částku ve výši 27 935 Kč.

6. Dopisem ze dne datum, odeslaným dne datum (podací arch) byla žalovaná vyzvána k splacení částky ve výši 16 712,49 Kč do 14 dnů od sepsání výzvy. Dle detailní informace k zásilce byl přípis doručen žalované dne datum.

7. Dne datum vyhotovila žalobkyně předžalobní výzvu, v které vyzvala žalovanou k uhrazení částky ve výši 16 675,53 Kč ve lhůtě 7 dnů. Dle podacího archu byla žalované odeslána dne datum.

8. O skutkovém stavu věci učinil soud tento závěr: Dne datum projevily strany vůli uzavřít smlouvu o úvěru, žalobkyně poskytla žalované celkem částku ve výši 30 301,60 Kč. Žalovaná uhradil celkem částku ve výši 27 935 Kč. V době posuzování úvěruschopnosti byla žalovaná v dlouhodobé pracovní neschopnosti, zaměstnána byla na dobu určitou do datum. Výzvou ze dne datum doručenou žalované dne datum vyzvala žalovanou k zaplacení částky ve výši 16 712,49 Kč, a to do 14 dnů od jejího sepsání. Žalované byla dne datum zaslána předžalobní výzva.

9. Pokud jde o právní posouzení, soud vychází z ustanovení , , účinného od 1. 1. 2014 (dále jen:„ “) a věc posuzuje podle tohoto zákona a dále dle , o spotřebitelském úvěru (dále jen:„ zákon o spotřebitelském úvěru“). Žalovaná je spotřebitelem (ustanovení ).

Dle ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Z ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru plyne, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná. Dle současné právní úpravy se jedná o neplatnost relativní (ustanovení ), kterou může spotřebitel uplatnit v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy (ustanovení spotřebitelského úvěru). Tato právní úprava je však v rozporu s unijním právem, když články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne datum (dále jen:„ směrnice 2008/48“) musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době – srovnej: rozsudek Soudního dvora ve věci C číslo. Cílem směrnice 2008/48 je provést v úpravě spotřebitelských úvěrů úplnou a kogentní harmonizaci v celé řadě klíčových oblastí, která je považována za nezbytnou pro zajištění vysoké a rovnocenné úrovně ochrany zájmů všech spotřebitelů v Evropské unii a pro usnadnění vzniku dobře fungujícího vnitřního trhu spotřebitelských úvěrů. Z článku 8 odst. 1 směrnice 2008/48 ve spojení s bodem 28 jejího odůvodnění vyplývá, že před uzavřením úvěrové smlouvy je věřitel povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele. Tato povinnost má za cíl, aby věřitel jednal zodpovědně a neposkytoval úvěr spotřebitelům, kteří nejsou úvěruschopní. Tato povinnost směřuje k ochraně spotřebitele před riziky nadměrného zadlužení a platební neschopnosti.

Podle ustálené judikatury Soudního dvora jsou vnitrostátní soudy při použití vnitrostátního práva povinny vykládat vnitrostátní právo v co největším možném rozsahu ve světle znění a účelu směrnice 2008/48, aby dosáhly výsledku jí zamýšleného. V souladu se zásadou nadřazenosti nesmějí členské státy uplatňovat vnitrostátní pravidlo, které je v rozporu s evropským právem. Soudní dvůr zakotvil zásadu nadřazenosti v případu příjmení v . Enel ze dne datum, kde prohlásil, že zákony vydané evropskými institucemi je zapotřebí začlenit do právních řádů členských států, které se jimi musejí řídit. Evropské právo má proto přednost před vnitrostátními právními předpisy, jestliže je vnitrostátní právní předpis v rozporu s evropským předpisem, musejí orgány členského státu uplatnit ustanovení evropské. obec nadřazenosti se vztahuje i na soudnictví. Judikatura členského státu by rovněž měla respektovat judikaturu EU.

10. S ohledem na výše uvedené, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení a na judikaturu Soudního dvora, soud shledává smlouvu absolutně neplatnou, když žalobkyně při ověřování úvěruschopnosti nepostupovala s odbornou péčí, tedy s péčí, kterou lze ve vztahu podnikatele a spotřebitele rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám a obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti. Žalobkyně nejednala čestně a spravedlivě, když poskytla úvěr žalované – osobě, která byla zaměstnána na dobu určitou.

11. Absolutní neplatnost znamená neplatnost právního jednání od samého počátku, účastníkům z tohoto právního vztahu nevznikají žádná práva ani povinnosti (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 3. 10. 2013, sp. zn. ). Z ustanovení se podává, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odstavec 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odstavec 2). V ustanovení se podává, že plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

12. Vzhledem k absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru posuzuje soud nároky žalobkyně jako bezdůvodné obohacení a přiznává jí pouze rozdíl mezi poskytnutou částkou (částkou o kterou se žalovaná obohatial) a částkou, kterou žalovaná splatila; ve zbytku žalobu zamítá.

13. Jelikož doba splnění pro nárok na vydání bezdůvodného obohacení není stanovena právním předpisem, má soud za to, že je třeba vycházet per analogiam z ustanovení a dobu odvíjí od výzvy k plnění ze dne datum, která byla žalované doručena dne datum, lhůta pro plnění (14 dnů od sepsání) skončila datum; od datum je žalovaný v prodlení a žalobkyně má nárok na úroky z prodlení. Požadovaná výše úroků z prodlení přesahovala výši stanovenou dle ; proto soud přiznal úroky pouze v zákonné výši.

14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení , když části úspěšná žalovaná by měla právo na náhradu nákladů řízení; žádné jí však nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích, prostřednictvím Okresního soudu v Jindřichově Hradci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí.