Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

13 C 165/2021-54

Okresní soud ve Vsetíně - pobočka ve Valašském Meziříčí rozhodl samosoudkyní Mgr. Hanou Kohoutkovou ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení 82 969 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 18.853,32 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 18.853,32 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2.553,05 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku 19.087 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 694,30 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 11.147,59 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4.537,11 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení, úrok 27 % ročně z částky 23.390,43 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 11.387,91 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 11.387,91 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1.755,59 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku 9.441 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1.052,17 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 6.665,17 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6.531,45 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení, úrok 18,15 % ročně z částky 17.919,36 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení, se zamítá.

V. Řízení se částečně zastavuje co do povinnosti žalované uhradit žalobci částku 24.199,77 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2.777,33 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 7.133,65 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 19.589,88 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení, úrok 20,08 % ročně z částky 19.589,88 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení.

VI. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 18.853,32 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 18.853,32 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2.553,05 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku 19.087 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 694,30 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 11.147,59 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4.537,11 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení, úrok 27 % ročně z částky 23.390,43 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení, se zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 11.387,91 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 11.387,91 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1.755,59 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. IV. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku 9.441 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1.052,17 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 6.665,17 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6.531,45 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení, úrok 18,15 % ročně z částky 17.919,36 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení, se zamítá. V. Řízení se částečně zastavuje co do povinnosti žalované uhradit žalobci částku 24.199,77 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2.777,33 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 7.133,65 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 19.589,88 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení, úrok 20,08 % ročně z částky 19.589,88 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení. VI. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Návrhem doručeným soudu dne 29. 4. 2021 se žalobce po žalované domáhal zaplacení celkové částky 82.969 Kč s příslušenstvím, a to z titulu 3 uzavřených smluv o zápůjčce, které uzavřela žalovaná s právním předchůdcem žalobce společností právnická osoba, IČO, a to ze dne 3. 7. 2016 (číslo), ze dne 4. 3. 2016 (číslo) a dále ze dne 16. 11. 2015 (číslo). Na základě smlouvy o zápůjčce ze dne 3. 7. 2016 bylo žalované poskytnuto 26.000 Kč, žalovaná uhradila celkem 6.918,04 Kč. Na základě smlouvy o zápůjčce ze dne 4. 3. 2016 bylo žalované poskytnuto 28.000 Kč, žalovaná uhradila 16.486,57 Kč. Na základě smlouvy o zápůjčce ze dne 16. 11. 2015 bylo žalované poskytnuto 30.000 Kč, žalovaná uhradila 19.710,39 Kč. Žaloba dále obsahuje specifikaci dluhu.

2. Vzhledem k absenci smlouvy číslo ze dne 16. 11. 2015 vzal žalobce žalobu částečně zpět, soud proto postupoval ve výroku V. tak, že řízení částečně zastavil co do povinnosti žalované zaplatit žalobci částku 24.199,77 Kč s příslušenstvím.

3. Žalovaná se k podané žalobě nikterak nevyjádřila.

4. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázané následující skutečnosti:

-) pokud se jedná o smlouvu o zápůjčce ze dne 3. 7. 2016, tato byla uzavřena mezi žalovanou a společností právnická osoba; na základě této smlouvy bylo žalované poskytnuto 26.000 Kč, žalovaná se zavázala uhradit jistinu spolu s úrokem ve výši 5.106 Kč, poplatkem za administrativní činnost 3.971 Kč a poplatkem za hotovostní režim splátek 10.010 Kč. Celkovou částku 45.087 Kč se žalovaná zavázala uhradit v 15 měsíčních splátkách po 3.006 Kč (poslední splátka měla činit 3.003 Kč), na tuto smlouvu o zápůjčce žalovaná uhradila celkem 7.146,68 Kč, což vyplynulo z tabulky umoření ze dne 4. 8. 2019 (v žalobě je nesprávně uvedena částka 6.918,04 Kč).

-) pokud jde o smlouvu o zápůjčce ze dne 4. 3. 2016, pak tato byla rovněž uzavřena mezi žalovanou a právnická osoba, IČO; na základě této smlouvy o zápůjčce bylo žalované poskytnuto 28.000 Kč, žalovaná se zavázala uhradit jistinu spolu s : úrok 3.687 Kč, poplatek za administrativní činnost 5.754 Kč. Celkovou částku 37.441 Kč se žalovaná zavázala uhradit v 15 měsíčních splátkách po 2.497 Kč (poslední splátka měla činit 2.483 Kč). Žalovaná na tuto smlouvu o zápůjčce uhradila celkem 16.612,09 Kč, což vyplynulo z tabulky umoření ze dne 4. 8. 2019 (v žalobě je nesprávně uvedeno 16.486,57 Kč).

5. Pokud se jedná o posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, ke kterému byl žalobce vyzván usnesením zdejšího soudu č. j. -37 ze dne 13. 9. 2021, pak žalobce uvedl, že jeho právní předchůdce společnost právnická osoba, jako poskytovatel půjčky, splnil svou zákonnou povinnost dle o spotřebitelském úvěru, když s odbornou péčí posoudil schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr (zápůjčku), a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením předmětné smlouvy. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry. Ze zákaznické karty ze dne 3. 7. 2016 a ze dne 4. 3. 2016 se podává, že právní předchůdce žalobce ověřil majetkovou situaci žalované z výplatní pásky – 29.700 Kč, nájemní smlouvy – neurčito, mateřská podpora. Současně si v insolvenčním rejstříku ověřil, že vůči žalované není vedeno insolvenční řízení. Dále zjistil, že žalovaná má stálý příjem financí ze státní podpory, žije v nájmu, nemá úvěr z kreditní karty ani zápůjčku u jiné společnosti. Žalobce má za to, že schopnost žalované splácet zápůjčku je dostatečná.

6. Ze zákaznické karty ze dne 3. 7. 2016 bylo zjištěno, že čistá mzda žadatele je uvedena ve výši 9.900 Kč, dále je uveden příjem„ přítele“ ve výši 15.200 Kč. Nájem je ve výši 3.600 Kč, telefon 200 Kč, interní splátky 4.500 Kč, výdaje žadatele na domácnost 5.000 Kč. Žádná z těchto informací není doložena listinami. Pokud se jedná o zákaznickou kartu ze dne 4. 3. 2016, pak čistá mzda žadatele je uvedena ve výši 8.400 Kč, alimenty 4.000 Kč, manžel 12.000 Kč, nájem 4.100 Kč, telefon 200 Kč, interní splátky 2.000 Kč, výdaje žadatele na domácnost 4.000 Kč. Rovněž u této zákaznické karty není žádná informace ověřena oproti dokladu.

7. Podle , o spotřebitelském úvěru, ve znění věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

8. Podle , soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

9. Podle , kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho plněno, co měl po právu plnit sám.

10. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru dle , o spotřebitelském úvěru, je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.). Tento výklad vyplývá z právní věty rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015 č. j. -39. Jak dále vyplývá z odůvodnění tohoto rozsudku, součástí odborné péče při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je také posouzení rozhodujících listin a vynaložení patřičného úsilí, podloženého odborností a profesionalitou, aby byly zjištěny všechny potřebné skutečnosti v nezbytném rozsahu. Proto je nutno dovodit také požadavek na doložení tvrzení dlužníka o jeho majetkových poměrech. Samotné (ničím nedoložené) prohlášení spotřebitele nemůže vést k řádnému prověření jeho schopnosti splácet úvěr, neboť se jedná o situace, kdy by osoba jednající s odbornou péčí měla a mohla mít pochybnosti o pravdivosti tvrzených skutečností. Podrobnější ověřování bonity spotřebitele je na místě vždy, nikoliv pouze v případech, kdy má věřitel pochybnosti o tvrzeních dlužníka (opačný postup by nebyl v souladu s účelem a smyslem zákona o spotřebitelském úvěru). Smyslem zakotvení povinnosti poskytovatelů spotřebitelských úvěrů posuzovat úvěruschopnost spotřebitele je především ochrana spotřebitelů před rizikovými úvěry a dále řešení problému zadluženosti domácnosti (viz důvodová zpráva k zákonu o spotřebitelském úvěru). Povinnost věřitele posoudit před uzavřením smlouvy bonitu spotřebitele představuje pro spotřebitele i určitou záruku, že věřitel bude při poskytování úvěru postupovat tak, aby jej do určité míry chránil před neschopností splácet. Primárním chráněným zájmem je zde ochrana spotřebitele před neodpovědným poskytnutím úvěru, které by vedlo k jeho insolvenci se všemi negativními následky, a to jak ekonomickými v podobě ztráty majetku, tak společenskými v podobě společenské stigmatizace. Zákon o spotřebitelském úvěru klade velký důraz na ochranu spotřebitelů před neodpovědným zadlužováním, které je v současnosti závažným společenským problémem, jehož řešení patrně nelze ponechat pouze na odpovědnosti samotných dlužníků. K řešení tohoto problému tak mají věřitelé přispět tím, že budou před uzavřením úvěrových smluv pečlivě zkoumat schopnost spotřebitele úvěr splácet a eliminovat tak možné tendence spotřebitelů zkreslovat své majetkové poměry ve snaze získat spotřebitelský úvěr, bez ohledu na předchozí uvážení o svých schopnostech jej splácet. Jedná se tedy o právní úpravu orientovanou na ochranu spotřebitele, jakožto slabší smluvní strany, která s sebou nese naopak větší zatížení povinnostmi na straně podnikatele - zde poskytovatele spotřebitelského úvěru. Zákon o spotřebitelském úvěru je transpozicí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS. Předobrazem zákona o spotřebitelském úvěru je pak článek 8 směrnice 2008/48/ES, který uložil členským státům zajistit, aby„ před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi“. Výkladem článkem 8 směrnice 2008/48/ES se zabýval soudní dvůr v rozsudku ze dne 18. 12. 2014 CA Consumer Finance proti Ingrid Bakkaus a další C -449/13, z něhož mj. vyplývá, že:„ Poskytovatel úvěru musí za prvé v každém jednotlivém případě s přihlédnutím k jeho konkrétním okolnostem zvážit, zda se jedná o příslušné informace a zda jsou tyto informace dostatečné pro posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. V tomto ohledu se dostatečnost uvedených informací může lišit podle okolností, za nichž dojde k uzavření úvěrové smlouvy, podle osobní situace spotřebitele nebo podle částky úvěru uvedené v této smlouvě. Toto posouzení lze provést s pomocí dokladů o finanční situaci spotřebitele, ale nelze vyloučit možnost, aby poskytovatel úvěru zohlednil případné dříve získané znalosti o finanční situace zájemce o úvěr. Avšak pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady“. Zákon o spotřebitelském úvěru navíc uvádí, že věřitel je povinen prověřit schopnost spotřebitele splácet úvěr„ s odbornou péčí“, což nasvědčuje povinnosti dodržení zvýšené pozornosti při posuzování úvěruschopnosti spotřebitele. Odbornou péčí je třeba rozumět„ úroveň zvláštních dovednosti a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti“. V souvislosti s výkladem pojmu odborné péče i s ohledem na účel zakotvení povinnosti ověřovat úvěruschopnost spotřebitele, kterým je zejména ochrana spotřebitele, je třeba vykládat zákona o spotřebitelském úvěru tak, že věřitel musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení. Je také nutno dovodit, že věřitel by měl úvěruschopnost dlužníka aktivně zjišťovat a prověřovat, nikoliv se spokojit pouze s jeho nedoloženými prohlášeními.

11. Vzhledem k tomu, že jednou ze smluvních stran byl spotřebitel (žalovaný), bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, podle kterého je poskytovatel úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr (§ 9 odst. 1 zákona). Poskytovatel úvěru se však nemůže spoléhat pouze na tvrzení spotřebitele, avšak musí sám vyvinout potřebné úsilí ke zjištění skutečností, zda spotřebitel bude v budoucnu schopen poskytnutý úvěr splácet a k prověření spotřebitelových tvrzení. Pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015 č. j. -39). Úvěr pak může být poskytnut jen za situace, kdy je ze zjištěných informací zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, jinak je smlouva o úvěru neplatná.

12. Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou mezi právnická osoba, jako postupitelem a právnická osoba, jako postupníkem, ze dne 24. 6. 2019 byly pohledávky za žalovanou vyplývající ze zápůjčky ze dne 3. 7. 2016 a 4. 3. 2016 postoupeny na žalobce.

13. Jak vyplynulo z provedeného dokazování na základě smlouvy o zápůjčce ze dne 3. 7. 2016 se do dispozice žalované od právního předchůdce žalobce společnosti právnická osoba dostala 26.000 Kč, žalovaná uhradila celkem 7.146,68 Kč, což vyplynulo z tabulky umoření. Na základě smlouvy o zápůjčce ze dne 4. 3. 2016 se do dispozice žalované dostalo celkem 28.000 Kč, přičemž žalovaná uhradila 16.612,09 Kč, což rovněž vyplynulo z tabulky umoření. Žalobce tvrdil, že právní předchůdce žalobce s odbornou péčí posoudil úvěruschopnost žalované dle ustanovení o spotřebitelském úvěru, tento názor však soud nesdílí. Pokud byly soudu předloženy zákaznické karty ze dne 3. 7. 2016 a 4. 3. 2016, pak žádná z informací zde uvedených, pokud se týká příjmů a výdajů spotřebitele, není ověřena oproti dokladu. V zákaznické kartě ze dne 3. 7. 2016 je uvedena čistá mzda žadatele 9.900 Kč, kdy se má jednat o„ mateřskou podporu“, kdy soudu nebyla doložena prokazující, že žalovaná v uvedené době byla poživatelkou (zřejmě) rodičovského příspěvku v takové výši. Rovněž tvrzení, že„ přítel“ žalované má příjem 15.200 Kč, není nikterak ověřen. Nejsou dále ověřeny ani běžné měsíční výdaje za nájem, telefon či jiné interní splátky. Pokud se týká zákaznické karty ze dne 4. 3. 2016, pak informace, že žalovaná pobírala rodičovský příspěvek ve výši 8.400 Kč, není nikterak ověřena, rovněž„ alimenty“ ve výši 4.000 Kč nejsou doloženy (přičemž tyto„ alimenty“, resp. výživné na nezl. děti zajisté nemají sloužit jako příjem pro úhradu splátek za spotřebitelský úvěr), rovněž není doložen ani příjem manžela ve výši 12.000 Kč. Rovněž žádný z výdajů nájem, spoření, interní splátky, výdaje žadatele na domácnost nejsou doloženy. Za tohoto stavu věci tak soud vyhodnotil obě smlouvy o zápůjčce ze dne 3. 7. 2016 a ze dne 4. 3. 2016 jako neplatné a finanční plnění, které se žalované na jejich základě dostalo, je třeba vyhodnotit jako pouze bezdůvodné obohacení. Pokud se jedná o smlouvu o zápůjčce ze dne 3. 7. 2016, pak do dispozice žalované se dostalo 26.000 Kč, pokud žalovaná uhradila 7.146,68 Kč, zbývá jí, aby uhradila dalších 18.853,32 Kč, a to spolu se zákonným úrokem z prodlení a kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 2.553,05 Kč (kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení za dobu od 18. 10. 2017 do 24. 6. 2019 z přiznané částky 18.853,32 Kč). Ostatní nároky žalobce z této smlouvy byly zamítnuty, tj.: 19.087 Kč (od požadovaných 37.940,32 Kč bylo odečteno přiznaných 18.853,32 Kč), dále kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 694,30 Kč (od požadovaných 3.247,35 Kč bylo odečteno přiznaných 2.553,05 Kč) a dále kapitalizovaný úrok ve výši 11.147,59 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4.537,11 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení a úrok 27 % ročně z částky 23.390,43 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení.

14. Pokud se jedná o smlouvu o zápůjčce ze dne 4. 3. 2016, pak na jejím základě se do dispozice žalované dostala částka 28.000 Kč, žalovaná uhradila 16.612,09 Kč, zbývá tedy k úhradě částka 11.387,91 Kč, a to spolu se zákonným úrokem z prodlení a kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1.755,59 Kč (z přiznané částky od 25. 7. 2017 do 24. 6. 2019). Ostatní nároky žalobce z této smlouvy o zápůjčce ze dne 4. 3. 2016 byly zamítnuty, jak je uvedeno ve výrokové části IV. tohoto rozsudku, tedy zamítnuto bylo: 9.441 Kč (od požadovaných 20.828,91 Kč bylo odečteno přiznaných 11.387,91 Kč), dále kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1.052,17 Kč (od požadovaných 2.807,76 Kč bylo odečteno přiznaných 1.755,59 Kč), dále nebyl přiznán kapitalizovaný úrok ve výši 6.665,17 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 6.531,45 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení a úrok 18,15 % ročně z částky 17.919,36 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení. Zamítnuté nároky z výroku II. a IV. by bylo možno přiznat pouze v případě, pokud by smlouvy o zápůjčce byly vyhodnoceny jako platné.

15. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle , když úspěch žalobce byl nižší, než jeho neúspěch. Vzhledem k procesní nečinnosti žalované, této ani nevznikly náklady řízení, proto soud rozhodl o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu ve Vsetíně - pobočky ve Valašském Meziříčí. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.