Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
18 C 249/2021-19
Okresní soud v Kolíně rozhodl předsedkyní senátu titul Martinou Volfovou jako samosoudkyní ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, v níž žalobce požadoval zaplacení částky částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, v níž žalobce požadoval zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.
Žalobce se žalobou domáhal zaplacení částky částka s příslušenstvím. Uvedl, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce, společností právnická osoba, dne datum pomocí prostředků komunikace na dálku smlouvu o úvěru, na základě které obdržel bezhotovostním převodem na svůj bankovní účet finanční prostředky ve výši částka a zavázal se tuto částku spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši částka splatit do datum. Do sjednaného data splatnosti však žalovaný neuhradil na svůj závazek ničeho. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum byla pohledávka postoupena na žalobce. Vedle jistiny (částka) a poplatku za poskytnutí úvěru (částka) žalobce žalobou požadoval poplatek za prodloužení termínu splatnosti ve výši částka a běžící zákonný úrok z prodlení z částky částka od datum. Žalovaný byl k zaplacení dlužné částky vyzván bezvýsledně předžalobní upomínkou.
Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
Žalobce již v žalobě vyjádřil souhlas s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Žalovaný na výzvu soudu nereagoval a jeho souhlas s tímto postupem se tak dle § 101 odst. 4 o.s.ř. předpokládá. Soud dospěl k závěru, že věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, proto postupoval podle ust. § 115a o.s.ř. a věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání
Soud provedl důkazy listinami, které předložil žalobce k prokázání svých tvrzení (ust. § 120 odst. 1 o.s.ř.) a dále vyjádřením právnická osoba ze dne datum, které si vyžádal. Po postupu dle ust. § 132 o.s.ř. byl v řízení prokázán následující skutkový stav v rozsahu dostatečném pro rozhodnutí:
V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce (společnost právnická osoba) uzavřel za pomocí prostředků komunikace na dálku s žalovaným smlouvu o úvěru, na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši částka, a to dne datum převodem na jeho bankovní účet č. bankovní účet. Poplatek za poskytnutí úvěru byl sjednán ve výši částka. Úvěr včetně poplatku byl splatný dne datum. Dodatky ke smlouvě o spotřebitelském úvěru byla splatnost úvěru prodloužena do dne datum, za což žalobce účtoval žalovanému poplatek ve výši částka (prokázáno smlouvou o spotřebitelském úvěru, všeobecnými obchodními podmínkami, dodatky ke smlouvě o úvěru, formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, výpisem z účtu, sdělením banky ze dne datum). Žalovaný na úvěr do termínu splatnosti neuhradil ničeho. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum došlo k postoupení pohledávky na žalobce (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek včetně seznamu postupovaných pohledávek). Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne datum. Dne datum byla žalovanému rovněž zaslána předžalobní výzva k plnění (prokázáno oznámením o postoupení pohledávky + předžalobní upomínkou ze dne datum).
Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků (resp. žalovaného a právní předchůdce žalobce) jako smlouvu o úvěru podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku („o.z.“). Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
V posuzovaném případě mezi stranami byla uzavřena spotřebitelská smlouva o úvěru, kterou žalobce uzavřel v postavení podnikatele, žalovaná v postavení spotřebitele, a proto je na místě aplikovat i příslušná ustanovení o.z. o spotřebitelských smlouvách, jakož i zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. S ohledem na uvedené soud aplikoval zejména § číslo odst. 1, 2 a § 1813 o.z., podle kterých se k smluvním ujednáním spotřebitelských smluv odchylujícím se od ustanovení zákona stanovených k ochraně spotřebitele nepřihlíží, což platí i v případě, že se spotřebitel vzdá zvláštního práva, které mu zákon poskytuje a rovněž jsou zakázaná ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele.
Podle ust. § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
Pokud jde o požadavek na zaplacení poplatku za poskytnutí úvěru ve výši částka a poplatku za prodloužení splatnosti úvěru ve výši částka, pak soud považuje tyto částky dohromady za sjednané úroky. Soud má za to, že žalobce na takové úroky právo nemá, neboť v posuzovaném případě činí úrok za 81 dnů částku částka, což znamená, že úroky činní přibližně 226 % ročně, přičemž takto sjednaná výše je v rozporu s dobrými mravy. Nejvyšší soud ČR již v rozsudku ze dne 15.12.2004 sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 dospěl k závěru, že nepřiměřenou a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Rovněž rozhodovací praxe Krajského soudu v Praze zastává ve věci posouzení výše úroku závěry uvedené v citovaném rozsudku Nejvyššího soudu ČR, kdy lze odkázat na rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 19.6.2018 č.j. 23 Co 112/2018-51 či rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 9.5.2018 č.j. 30 Co 90/2018-77. Obvyklá výše úroku požadovaného bankami při poskytování úvěrů domácnostem na spotřebu bez účelového určení v období měsíce října 2017 činila 9,01 % ročně, jak soud zjistil z přehledu úrokových sazeb korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v tuzemsku uveřejněného Českou národní bankou (příjmení). V posuzované věci sjednané úroky tedy přibližně 25krát přesahují obvyklou úrokovou sazbu požadovanou bankami, tedy je zřejmé, že ujednání o výši úroku se ocitlo v rozporu s dobrými mravy, a proto je neplatné. Soud proto v souladu s § 588 o.z. k ujednání o smluvních úrocích a poplatku jako ujednání neplatnému nepřihlédl. Neplatnost ujednání o výši úroku však nevede k neplatnosti smlouvy o úvěru jako celku, neboť toto ujednání lze oddělit od ostatního obsahu smlouvy. Namísto neplatného ujednání o úroku nastoupí povinnost úvěrované zaplatit úrok ve výši stanovené dle § 1802 o.z., podle něhož platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem, mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. Nelze přitom usoudit, že by k uzavření smlouvy o úvěru nebylo došlo, kdyby některý z účastníků řízení rozpoznal včas neplatnost ujednání o výši úroku. Obvyklá výše úroku požadovaného bankami při poskytování úvěrů bez účelového určení činila v měsíci říjnu 2017, jak již bylo výše uvedeno, 9,01 % ročně, tudíž při zohlednění vůle účastníků řízení ujednat povinnost žalovaného vrátit žalobci poskytnuté peněžní prostředky nejpozději do datum, činí úrok za období od datum do datum částku ve výši částka, kterou soud žalobci přiznal. Co do žalobního požadavku na zaplacení částky ve výši částka, o kterou výše požadovaného úroku (poplatku) převyšuje jeho skutečnou výši, soud žalobu zamítl.
S ohledem na shora uvedené soud žalobě částečně vyhověl a podle § 2395 o.z. uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku částka jako nesplacenou jistinu ve výši částka a kapitalizovaný úrok ve výši částka a dále běžící zákonný úrok z prodlení z částky částka ode dne datum do zaplacení § 1970 o.z. ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbytku žalobního nároku pak soud žalobu zamítl.
O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř. podle míry úspěchu v řízení s ohledem na nález Ústavního soudu ČR ze dne datum sp. zn. I. ÚS 2717/08 a usnesení KS v obec ze dne 31. 7. 2013 čj. 30 Co 363/2013 – 97 a podle pravidel v těchto rozhodnutích stanovených. Do posouzení míry úspěchu a neúspěchu ve věci soud zahrnul nejen pohledávky, ale i jejich příslušenství včetně příslušenství běžícího, které soud kapitalizoval ke dni vyhlášení rozsudku, tj. k datum. Soud tento způsob považuje za spravedlivý, neboť až z něj je názorně na konkrétních číslech vidět, jaké částky věřitel skutečně vymáhá. V posuzované věci byla žalobci přiznána částka částka a běžící zákonný úrok z prodlení z této částky, jež ke dni vyhlášení rozhodnutí činí částku částka. Žalobce měl tedy úspěch ohledně celkové částky částka. Neúspěch měl žalobce naopak ohledně částky částka a běžícího zákonného úroku z prodlení, jež ke dni vyhlášení rozhodnutí činí částku částka, tedy celkem co do částky částka. Rozdíl v úspěšnosti účastníků tak činí 35,9 % ve prospěch žalobce, který má v tomto rozsahu právo na náhradu svých nákladů řízení, které sestávaly z:
- částka (zaplacený soudní poplatek)
- Advokát žalobce učinil v řízení celkem tři úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a/ vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, dále jen „a.t.“), předžalobní výzva, návrh ve věci samé (§ 11 odst. 1 písm. d/ a.t.)
o) Mimosmluvní odměna za tři úkony právní služby činí do podání návrhu (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, návrh ve věci samé) 3 x částka (§ 14b odst. 1 bod 2 a.t.)
o) Paušální náhrada hotových výdajů advokáta do podání návrhu činí 3 x částka (§ 14b odst. 5 písm. a/ a.t.)
- částka (náhrada za 21 % daň z přidané hodnoty z odměny zástupce žalobce a jeho hotových výdajů podle § 137 odst. 3 o.s.ř.).
Celkem tak má žalobce nárok na náhradu nákladů řízení ve výši částka, a to k rukám zástupce žalobce ve standardní třídenní lhůtě k plnění s počátkem běhu od právní moci tohoto rozsudku (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o.s.ř.). Soud aplikoval § 14b a.t., neboť je mu z jeho činnosti známo, že žalobce podává žaloby na ustáleném vzoru ve skutkově i právně obdobných věcech týkajících se pohledávek z postoupených smluv o úvěru s plněním nepřevyšujícím částka.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Kolíně.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.