Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

23 C 219/2021-40

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní JUDr. Markétou Fialovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o 675 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 675 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 64,15 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 675 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 64,15 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení].

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala zaplacení částky 675 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 64,15 Kč jakožto dlužných televizních poplatků za období od 4/ 2020 do 8/ 2020 ve výši 135 Kč měsíčně. Žalovaná je jako poplatník televizního poplatku přihlášena do příslušné evidence od datum. Žalovaná svou povinnost zaplatit televizní poplatky za uvedené období nesplnila ani přes písemnou výzvu žalobkyně. Žalobkyně pak požaduje po žalované rovněž kapitalizované úroky z prodlení, které vyčíslila od prvého dne prodlení s každou jednotlivou platbou televizního poplatku do dne vyhotovení žaloby, tj. datum v zákonné výši.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, skutková tvrzení žalobkyně nijak nerozporovala.

3. S ohledem na skutečnost, že se v dané procesní situaci jedná o tzv. bagatelní žalobu, jelikož proti rozsudku ve věci samé není přípustné odvolání ( ), je odůvodnění tohoto rozsudku koncipováno ve smyslu ustanovení

4. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu:

5. Žalovaná se přihlásila v březnu 2020 jako poplatník televizního poplatku do příslušné evidence, svou povinnost platit televizní poplatek za období 4/ 2020 až 8/ 2020 (včetně) nesplnila a dluží tak žalobkyni částku 675 Kč (tj. 5 x 135 Kč), i když byla žalobkyní několikrát písemně upomínána k úhradě svého dluhu.

6. Dle ust. , věta první o rozhlasovém a televizním vysílání, v platném znění (dále jen„ “), je poplatníkem televizního poplatku fyzická nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač.

7. Dle ust. , měsíční výše rozhlasového poplatku činí 45 Kč, měsíční výše televizního poplatku činí 135 Kč.

8. Dle ust. § 7 odst. 2 téhož zákona je-li poplatníkem fyzická osoba, je rozhlasový nebo televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce. První platba rozhlasového nebo televizního poplatku je splatná nejpozději do patnáctého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se fyzická osoba stala poplatníkem.

9. Dle ust. § 10 téhož zákona nezaplatí-li poplatník včas poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele vysílání ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského.

10. Podle , , ve znění pozdějších předpisů, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

11. Podle nař. vl. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

12. Po právní stránce soud uzavírá, že s ohledem na shora citované právní normy je nárok žalobkyně důvodný.

13. Žalovaná se stala v souladu s ustanovením , věta první , poplatníkem televizního poplatku. Jako fyzické osobě tak vznikla žalované povinnost platit televizní poplatek. Z listinných důkazů bylo prokázáno, že žalovaná tuto svou povinnost nesplnila za shora uvedené období, ačkoliv jí žalobkyně v souladu s ustanovením zaslala výzvu k úhradě dlužné částky, v níž byla stanovena přiměřená lhůta k úhradě. Vzhledem k tomu, že žalovaná na výzvu nereagovala, vzniklo žalobkyni právo domáhat se svého nároku u soudu, a to včetně úroku z prodlení. V dané procesní situaci bylo pouze na žalované, aby tvrdila a současně soudu prokázala, že žalobní nárok, byť částečně, uhradila, resp. že tento zanikl jinak. Žalovaná takovou skutečnost netvrdila a z provedeného dokazování se nepodává. Soud tedy uložil žalované zaplatit žalobkyni částku ve výši 675 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 64,15 Kč, když přiznaný úrok z prodlení co do výše a počátku prodlení odpovídá skutkovým zjištěním soudu. Lhůtu k plnění soud určil podle věta před středníkem jako třídenní.

14. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni, která měla ve věci plný procesní úspěch, náklady řízení ve výši 600 Kč. Tato částka sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a dále z paušální náhrady nákladů řízení 200 Kč za 2 úkony, tj. 1 úkon po 100 Kč, dle vyhl. č. ve spojení s  a vyhl. č. (sepis výzvy k plnění a sepis žaloby). Povinnost k plnění soud uložil v souladu s ustanovením k rukám advokáta žalobkyně. Lhůtu k plnění soud určil podle věta před středníkem jako obecnou třídenní.

15. V daném případě je totiž nutno poukázat na nález Ústavního soudu ČR ze dne 6. 2. 2015, sp. zn. , týkající se náhrady nákladů řízení při zastoupení České televize advokátem. Ústavní soud v něm uvedl, že„ za účelně vynaložené náklady ve smyslu ustanovení lze považovat toliko takové náklady, které musela procesní strana nezbytně vynaložit, aby mohla řádně hájit své porušené nebo ohrožené subjektivní právo u soudu. Náklady spojené se zastoupením advokátem tomuto vymezení zpravidla budou odpovídat. Tomuto pravidlu však nelze přisuzovat absolutní, bezvýjimečnou povahu; mohou se vyskytovat i situace, za nichž náklady spojené se zastoupením advokátem nebude možno považovat za nezbytné k řádnému uplatňování nebo bránění práva u soudu. O takový případ půjde zejména v případě zneužití práva na zastoupení advokátem.“ Ústavní soud v citovaném nálezu také poukázal na nález ze dne 25. 2. 2014, v němž konstatoval, že„ pokud agendu televizních poplatků Česká televize sama spravuje a tuto agendu následně předává advokátní kanceláři, pak se racionální smysl právního zastoupení advokátem do značné míry vytrácí. Ve sporech odvíjejících se od neuhrazených televizních poplatků nelze totiž paušálně (výjimka je samozřejmě možná) očekávat uplatnění do té míry specializovaných znalostí, jimiž by nedisponovali pracovníci právního útvaru České televize“ Soud má za to, že náklady na právní zastoupení žalobkyně nejsou náklady účelnými, neboť v projednávané věci nejsou žádné výjimečné okolnosti, z nichž by bylo možné dovodit, že náklady za právní zastoupení mají povahu účelného uplatňování práva. Jedná se o běžnou pohledávku vznikající při činnosti žalobkyně (televizní poplatek) uplatňovanou formulářovým návrhem, kdy nebylo třeba činnost žalobkyně přenášet na advokáta. Soud proto o nákladech řízení rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení , ).

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.