Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
51 C 443/2021-22
Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní JUDr. Jitkou Šimanovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 1 524 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 24 Kč,
zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 24 Kč od 1. 6. 2021 do zaplacení,
částku 1 500 Kč,
zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 1 500 Kč od 1. 6. 2021 do zaplacení.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce náklady řízení ve výši 1 489 Kč, rovněž do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 24 Kč,</b> <b>zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 24 Kč od 1. 6. 2021 do zaplacení,</b> <b>částku 1 500 Kč,</b> <b>zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 1 500 Kč od 1. 6. 2021 do zaplacení.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce náklady řízení ve výši 1 489 Kč, rovněž do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b>
Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 9. 8. 2021 domáhala proti žalovanému zaplacení shora uvedené částky spolu s příslušenstvím. Tento svůj nárok žalobkyně odůvodnila tak, žalovaný využil služeb veřejné hromadné dopravy osob provozované žalobkyní a uzavřel tak s ní smlouvu o přepravě osob. Byla provedena přepravní kontrola žalovaného, při které se žalovaný neprokázal platným jízdním dokladem a neuhradil tak stanovené jízdné a smluvní přirážku dle přepravních podmínek. Žalovaný byl revizorem na místě vyzván k zaplacení dlužné částky, což však neučinil. Splatnost pohledávky nastala v den provedení přepravní kontroly, kdy u žalovaného bylo právo na zaplacení uplatněno.
Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a zůstal v řízení nečinný.
Soud postupoval dle § 115a o. s. ř. o. s. ř. a k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ve stanovené lhůtě nevyjádřili, přestože byli poučeni, že v případě nevyjádření se k výzvě bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez jednání souhlasí. Výzva byla žalovanému doručena dne 19. 10. 2021, a to do vlastních rukou, a žalobkyni dne 1. 10. 2021. Na tuto výzvu nebylo do současné doby nijak reagováno. Soud tedy uzavřel, že oba účastníci souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a tímto způsobem pak ve věci rozhodl.
Jelikož předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující částku 10 000 Kč (bagatelní spor, § 157 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. v návaznosti na § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ), soud se omezil při svém zdůvodnění rozhodnutí pouze na závěr o skutkovém stavu a právní posouzení věci:
Žalovaný dne 31. 5. 2021 cestoval autobusem linky 354 MHD v obec provozované žalobkyní, přičemž v 14:43 hod. byl žalovaný kontrolován revizorem a neprokázal se platným jízdním dokladem, o čemž byl sepsán protokol číslo který žalovaný převzal. Žalobkyni tak podle přepravních podmínek vznikl nárok na úhradu jízdného a přirážky k jízdnému. Žalovaný byl dne 19. 7. 2021 opětovně vyzván k úhradě dlužné částky.
Po právní stránce soud posoudil věc následovně. Soud na danou věc aplikoval § 2550 zák. č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen o. z.) a § 18a zák. č. 111/1994 Sb. , o silniční dopravě, a dále vyhlášku č. 175/2000 Sb. , Přepravní řád. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný cestoval prostředkem hromadné přepravy, čímž byla mezi účastníky uzavřena smlouva o přepravě. Žalovaný porušil své povinnosti cestujícího vyplývající z ust. § 2550 o. z., když nezaplatil jízdné. Žalovanému tak vznikla povinnost uhradit kromě tohoto jízdného i smluvní přirážku. Výše jízdného a přirážky vyplývá ze shora uvedených předpisů a Tarifu Pražské integrované dopravy. Soud tedy uzavřel, že žalovanému vznikla povinnost zaplatit v souladu se smluvními přepravními podmínkami dopravce žalovanou částku. Do prodlení s úhradou pohledávky dle § 1968 o. z. se žalovaný dostal dnem následujícím po přepravní kontrole, kdy byl k plnění vyzván dle § 1958 o. z. S ohledem na to, že se žalovaný ocitl v prodlení se zaplacením, je povinen zaplatit žalobkyni také úroky z prodlení ve smyslu § 1970 o. z. Výše úroků z prodlení se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Proto soud rozhodl tak jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle procesního úspěchu ve věci dle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , (dále jen „o. s. ř. ”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 524 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava, výzva k plnění, podání žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč dle § 137 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. Soud aplikoval § 14b a. t., neboť předmětem řízení je peněžité plnění, jehož hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, a toto řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném, jak je soudu známo z jeho činnosti, u zdejšího soudu opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ust. § 202 odst. 2 zákona o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, lze podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.