Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
45 C 162/2021-31
Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Takácsovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: Česká republika - Ministerstvo spravedlnosti, IČO 00025429
sídlem Vyšehradská 424/16, 128 10 Praha 2 - Nové Město
pro zaplacení 31 250 Kč (původně 100 000 Kč) s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 68 750 Kč od 21. 7. 2021 do 16. 9. 2021, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 31 250 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 31 250 Kč od 21. 7. 2021 do zaplacení, se zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 12 200 Kč, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 68 750 Kč od 21. 7. 2021 do 16. 9. 2021, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 31 250 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 31 250 Kč od 21. 7. 2021 do zaplacení, se zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 12 200 Kč, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhá po žalované poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu způsobenou nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce řízení vedeného u Okresního soudu v Olomouci, sp. zn. 12 C 391/2010 . Rozhodnutí ve věci nebylo dle žalobkyně vydáno v přiměřené lhůtě a délku řízení v trvání déle než 10 let nelze považovat za přiměřenou. Předmět řízení byl pro žalobkyni velmi důležitý, jelikož se týkal jejího majetku značné hodnoty. Za způsobenou nemajetkovou újmu požaduje žalobkyně zaplatit 100 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 21. 7. 2021, tj. ode dne následujícího, kdy žalované uplynula lhůta k vyřízení žádosti žalobkyně, do zaplacení.
2. Žalovaná nárok žalobkyně neuznala a navrhla zamítnutí žaloby. Žalovaná potvrdila, že žalobkyně u ní svůj nárok uplatnila dne 20. 1. 2021. K Projednání žádosti došlo dne 14. 9. 2021, přičemž žalovaná konstatovala, že v předmětném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu a žalobkyni přiznala odškodnění ve výši 68 750 Kč. Při rozhodování o výši poskytnutého zadostiučinění bylo žalovanou přihlédnuto ke všem okolnostem případu ve smyslu § 31a zákona č. 82/1998 Sb. Celková délka řízení činila 10 let a 2 měsíce. Při stanovení konkrétní výše zadostiučinění dospěla žalovaná nejprve k základní částce 137 500 Kč s tím, že za 1 rok řízení náleží částka 15 000 Kč, přičemž za první dva roky náleží částka v poloviční výši (tj. 7 500 Kč). Tato základní částka pak byla snížena s ohledem na složitost projednávané věci o 15 %, dále o 10 % s ohledem na projednání věci na třech stupních soudní soustavy, dále o 25 % s ohledem na chování žalobkyně v řízení, tedy celkem byla základní částka snížena o 50 %.
3. Podáním ze dne 16. 9. 2021 žalobkyně vzala žalobu zpět pouze co do jistiny ve výši 68 750 Kč z důvodu plnění ze strany žalované. Z tohoto důvodu soud řízení do této částky usnesením ze dne 12. 10. 2021, č. j. 45 C 162/2021 -24, zastavil. Předmětem řízení dále zůstává vypořádání zákonného úroku z prodlení z celé žalované částky od 21. 7. 2021 do zaplacení a dále jistina ve výši 31 250 Kč.
4. V souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili, a to žalovaná výslovně ve vyjádření k žalobě a žalobkyně když na výzvu soudu ve stanovené lhůtě nereagovala.
5. Mezi účastníky bylo nesporné, že nárok žalobkyně byl dne 20. 1. 2021 předběžně uplatněn u žalované s tím, že žádost byla žalovanou vyřízena až stanoviskem ze dne 14. 9. 2021, přičemž žalobkyni bylo přiznáno odškodnění ve výši 68 750 Kč a vyplaceno bylo dne 16. 9. 2021. Z tohoto důvodu soud k uvedenému žádné dokazování neprováděl.
6. Soud na základě provedeného dokazování dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.
7. Ze spisu Okresního soudu v Olomouci sp. zn. 12 C 391/1010 soud zjistil následující skutečnosti. Žalobou doručenou soudu dne 26. 11. 2010 se žalobkyně jméno příjmení (v tomto odstavci dále jen„ žalobkyně) se proti jméno příjmení, jméno příjmení a celé jméno žalobkyně (v tomto odstavci dále jen„ žalovaní“) domáhala zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví budovy adresa stojící na pozemku parc. č. st. 215 v k. ú. Lazce, přičemž žalovaná celé jméno žalobkyně vlastnila spoluvlastnický podíl o velikosti 1/8 uvedené nemovitosti. Dne 6. 12. 2010 vyzval soud žalované k vyjádření k žalobě. 27. 12. 2010 byla žaloba doručena žalované celé jméno žalobkyně 26. 1. 2011 soud obdržel návrh žalovaných na přerušení řízení z důvodu úmrtí žalovaného jméno příjmení. Dne 31. 1. 2011 výpisem z evidence obyvatel soud zjistil, že žalovaný příjmení příjmení zemřel. Dne 21. 3. 2011 soud řízení přerušil z důvodu úmrtí žalovaného jméno příjmení. Dne 15. 11. 2011 došlo k vypořádání pozůstalosti po žalovaném jméno příjmení. Dne 27. 12. 2011 soud rozhodl o pokračování v řízení. Dne 20. 2. 2012 soud rozhodl, že v řízení bude namísto žalovaného jméno příjmení pokračováno se zbylými žalovanými jako s právními nástupci žalovaného jméno příjmení. Dne 19. 4. 2012 soud nařídil jednání na den 18. 6. 2012. Dne 14. 6. 2012 soud obdržel vyjádření žalovaných k žalobě. Jednání 18. 6. 2012 proběhlo a bylo odročeno na 26. 7. 2012 za účelem poskytnutí prostoru k mimosoudnímu jednání. 20. 7. 2012 soud obdržel žádost žalovaných o odročení jednání z důvodu mimosoudního jednání. 23. 7. 2012 soud jednání odročil na 10. 9. 2012. Dne 23. 7. 2012 soud obdržel žádost žalobce o odročení jednání z důvodu mimosoudních jednání na neurčito. 6. 8. 2012 soud odročil jednání na neurčito s tím, že účastníci mají zprávu o mimosoudním jednání soudu předložit nejpozději do 31. 10. 2012. Dne 29. 10. 2012 soud obdržel zprávu o mimosoudním jednání s tím, že jednání stále probíhají. 20. 12. 2012 soud vyzval účastníky ke sdělení výsledku mimosoudního jednání. 11. 1. 2013 soud urgoval účastníky ke sdělení výsledku mimosoudního jednání. 5. 2. 2013 bylo soudu telefonicky sděleno, že jednání stále probíhají. 11. 3. 2013 soud znovu účastníky vyzval ke sdělení výsledku mimosoudních jednání. 5. 4. 2013 soud opět vyzval účastníky ke sdělení výsledku mimosoudního jednání. 23. 4. 2013 soud znovu urgoval účastníky. 26. 4. 2012 žalobkyně soudu sdělila, že v nejbližších dnech zašle žalovaných návrh smlouvy na vypořádání podílového spoluvlastnictví. 17. 7. 2013 soud znovu urgoval účastníky ke sdělení výsledku mimosoudních jednání. 19. 8. 2013 soud znovu urgoval účastníky. 23. 8. 2013 žalobkyně sdělila, že čeká na vyjádření žalovaných. 1. 11. 2013 soud znovu urgoval účastníky ke sdělení výsledku mimosoudních jednání. 5. 12. 2013 žalobkyně soudu sdělila, že svůj podíl k nemovitosti převedla na své děti a v nejbližších dnech podá soudu návrh na změnu účastníků. 7. 2. 2014 soud urgoval účastníky ke sdělení výsledku mimosoudních jednání. 10. 3. 2014 soud znovu urgoval účastníky. 10. 3. 2014 soud obdržel vyjádření žalovaných, že k dohodě nedošlo a navrhují pokračování v řízení. 18. 3. 2014 soud vyzval žalobkyni ke sdělení, zda je mimosoudní vyřešení věci ještě možné. 28. 4. 2014 soud urgoval odpověď od žalobkyně. 3. 6. 2014 soud nařídil jednání na 24. 7. 2014. Dne 22. 7. 2014 soud obdržel návrh na změnu účastníků. Jednání 24. 7. 2014 proběhlo jednání, které bylo odročeno za účelem rozhodnutí o změně účastníků. 8. 8. 2014 soud vyzval nabyvatele práva ke sdělení, zda souhlasí se vstupem do řízení. 25. 8. 2014 soud obdržel odpověď nabyvatelů práva, že se vstupem do řízení souhlasí. 29. 8. 2014 soud rozhodl o pokračování v řízení s nabyvateli práva na straně žalobce. 24. 9. 2014 soud vyzval nové účastníky ke sdělení, zda je možné věc vyřešit smírně. 24. 9. 2014 soud urgoval odpověď. 14. 10. 2014 soud opětovně urgoval odpověď. 5. 11. 2014 soud nařídil jednání na 16. 12. 2014. Dne 25. 11. 2014 soud obdržel návrh žalovaného jméno příjmení na předvolání svědka a provedení důkazů. 12. 12. 2014 soud obdržel vyjádření žalovaného jméno příjmení. Jednání dne 16. 12. 2014 proběhlo a bylo odročeno na 6. 2. 2015 za účelem dalšího dokazování. 5. 2. 2015 soud obdržel vyjádření žalovaného jméno příjmení. Jednání 6. 2. 2015 proběhlo a bylo odročeno na neurčito za účelem zpracování znaleckého posudku. 9. 2. 2015 soud ustanovil znalce. 12. 5. 2015 soud urgoval znalce k předložení znaleckého posudku. 19. 5. 2015 soud obdržel odpověď znalce, že znalecký posudek dodá do 25. 5. 2015. Dne 26. 5. 2015 soud obdržel znalecký posudek. 27. 5. 2015 soud rozhodl o odměně znalce. 28. 5. 2015 soud rozeslal znalecký posudek účastníkům. 29. 5. 2015 soud obdržel vyjádření žalovaného jméno příjmení. 12. 6. 2015 soud obdržel námitku žalovaného jméno příjmení proti znaleckému posudku. 17. 6. 2015 soud vyzval žalovaného jméno příjmení ke konkretizaci námitek. 28. 7. 2015 soud vydal pokyn k vyplacení odměny znalce. 30. 7. 2015 soud obdržel konkretizaci námitek proti znaleckému posudku. 5. 8. 2015 soud nařídil jednání na 22. 9. 2015. Dne 3. 9. 2015 soud obdržel návrh žalovaného jméno příjmení na předvolání svědka. 20. 9. 2015 soud obdržel stížnost žalovaného jméno příjmení na neúměrnou délku řízení. Jednání dne 22. 9. 2015 proběhlo a bylo odročeno na 26. 10. 2015 za účelem závěrečných návrhů. 1. 10. 2015 soud rozhodl o odměně znalce za výslech při jednání. Jednání 26. 10. 2015 proběhlo a bylo odročeno na 4. 11. 2015 za účelem vyhlášení rozsudku. Jednání 4. 11. 2015 proběhlo a byl při něm vyhlášen rozsudek, kterým bylo podílové vlastnictví zrušeno a nemovitost byla přikázána do podílového spoluvlastnictví žalobců s tím, že jsou povinni žalovaným nahradit cenu jejich podílů. Písemné vyhotovení rozsudku bylo účastníkům doručeno 1. 12. 2015, 2. 12. 2015 a 14. 12. 2015. Dne 1. 12. 2015 soud vydal do rozsudku opravné usnesení. 7. 12. 2015 a 28. 12. 2015 soud obdržel odvolání žalovaných. 16. 12. 2015 soud vyzval žalované k zaplacení soudního poplatku. 2. 1. 2016 žalovaní podali námitky proti usnesení o vyměření soudního poplatku. 20. 1. 2016 soud námitkám vyhověl. 1. 2. 2016 žalovaní zaplatili soudní poplatek. 2. 2. 2016 soud obdržel doplnění odvolání žalovaného jméno příjmení. 12. 2. 2016 žalovaný jméno příjmení opětovně doplnili odvolání. 14. 3. 2016 soud vyhotovil předkládací zprávu, přičemž není zjevné, kdy byl spis skutečně odvolacímu soudu předložen, jelikož razítko na předkládací zprávě je zjevně nesprávné, když nekoresponduje s dalšími daty. 8. 4. 2016 odvolací soud nařídil jednání na 26. 4. 2016. Dne 12. 4. 2016 soud obdržel vyjádření žalobců k odvolání. 13. 4. 2016 se žalovaný jméno příjmení omluvil s jednání z důvodu lékařského ošetření. 18. 4. 2016 soud obdržel návrh žalovaného jméno příjmení na provedení důkazů. 25. 4. 2016 soud obdržel další vyjádření žalovaného jméno příjmení a stejného dne soud obdržel další vyjádření žalovaného jméno příjmení. Jednání dne 26. 4. 2016 proběhlo jednání u odvolacího soudu a bylo odročeno na 2. 6. 2016 za účelem dalšího dokazování. 16. 5. 2016 žalovaného jméno příjmení soudu zaslali další návrh na provedení důkazů. 19. 5. 2016 soud obdržel další žádost žalovaného jméno příjmení na provedení důkazů. 1. 6. 2016 žalovaného jméno příjmení zaslal soudu další vyjádření. 1. 6. 2016 žalobci zaslali soudu své vyjádření. 2. 6. 2016 soud obdržel další důkazní návrh žalovaného jméno příjmení. Jednání dne 2. 6. 2016 proběhlo a byl při něm vynesen rozsudek, kterým byl rozsudek soudu prvního stupně ve věci samé potvrzen a pouze soud změnil nákladové výroky. Písemné vyhotovení rozsudku bylo účastníkům doručeno 2. 7. 2016, 7. 7. 2016 a 18. 7. 2016. Dne 30. 8. 2016 soud obdržel dovolání žalovaných. 31. 8. 2016 soud vyzval žalované k zaplacení soudního poplatku. 5. 9. 2016 žalovaní zaplatili soudní poplatek. 4. 11. 2016 soud předložil spis Nejvyššímu soudu 14. 12. 2016 Nejvyšší soud vyhlásil rozsudek, kterým rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení. 9. 2. 2017 odvolací soud nařídil jednání na 2. 3. 2017. Dne 28. 2. 2017 soud obdržel vyjádření žalobců. 1. 3. 2017 žalobci požádali o odročení jednání z důvodu nemoci. Stejného dne soud odročil jednání na 28. 3. 2017. Dne 28. 3. 2017 žalovaný jméno příjmení podal námitku podjatosti. Jednání dne 28. 3. 2017 proběhlo jednání a bylo při něm vyhlášeno usnesení, kterým byl rozsudek soudu prvního stupně zrušen. Dne 16. 5. 2017 soud nařídil jednání na 18. 7. 2017. Dne 18. 7. 2017 žalovaný jméno příjmení podal opětovně námitku podjatosti. Jednání dne 18. 7. 2017 proběhlo a bylo odročeno z důvodu podané námitky podjatosti. 26. 7. 2017 soud předložil věc nadřízenému soudu k rozhodnutí o námitce podjatosti. 3. 9. 2017 žalovaný jméno příjmení zaslal soudu další vyjádření. 19. 9. 2017 nadřízený soud odmítl námitku podjatosti. 26. 10. 2017 soud nařídil jednání na 4. 12. 2017. Dne 15. 11. 2017 soud vyzval žalobce k dotvrzení rozhodných skutečností. 23. 11. 2017 soud obdržel vyjádření žalobců. Jednání 4. 12. 2017 proběhlo a bylo odročeno na 6. 2. 2018 za účelem dalšího dokazování. 11. 12. 2017 soud obdržel návrh žalovaného jméno příjmení na provedení dalších důkazů. Jednání 6. 2. 2018 proběhlo a bylo odročeno na 20. 3. 2018 za účelem dalšího dokazování. 16. 3. 2018 soud obdržel omluvu žalovaného jméno příjmení z jednání a žádá odročení jednání. 19. 3. 2018 soud odročil jednání na neurčito. 22. 3. 2018 soud nařídil jednání na 14. 5. 2018. Dne 6. 5. 2018 soud obdržel omluvu žalovaného jméno příjmení z jednání a žádost o odročení. 9. 5. 2018 soud odročil jednání na 8. 6. 2018. Dne 10. 5. 2018 soud obdržel žádost o odročení žalobců. 11. 5. 2018 soud odročil jednání na 12. 6. 2018. Jednání 12. 6. 2018 proběhlo a bylo odročeno za účelem zpracování znaleckého posudku. 21. 8. 2018 soud ustanovil znalce. 5. 9. 2018 soud obdržel návrh žalovaného jméno příjmení na další dokazování. 31. 10. 2018 soud obdržel znalecký posudek. 5. 11. 2018 soud rozhodl o odměně znalce a rozeslal znalecký posudek účastníkům. 30. 11. 2018 soud obdržel vyjádření žalovaného jméno příjmení a návrh na další dokazování. 2. 1. 2019 soud nařídil jednání na 18. 2. 2019. Jednání dne 18. 2. 2019 proběhlo a bylo odročeno na neurčito za účelem zpracování znaleckého posudku. 4. 3. 2019 soud rozhodl o odměně znalce za výslech při jednání. 12. 3. 2019 soud ustanovil znalce. 25. 3. 2019 soud obdržel námitku žalovaného jméno příjmení proti rozhodnutí vyššího soudního úředníka. 27. 3. 2019 předsedkyně senátu potvrdila rozhodnutí asistenta. 15. 4. 2019 žalovaný jméno příjmení požádal, aby spis nebyl zasílán znalci. 26. 4. 2019 žalovaný jméno příjmení podal námitku podjatosti. 22. 5. 2019 soud předložil spis nadřízenému soudu k rozhodnutí o námitce podjatosti. 14. 6. 2019 soud zjistil, že žalovaný jméno příjmení zemřel. 25. 6. 2019 byl spis vrácen soudu prvního stupně. 27. 6. 2019 soud řízení přerušil do skončení dědického řízení po zemřelém žalovaném jméno příjmení 13. 2. 2020 soud rozhodl o pokračování v řízení na straně žalované namísto jméno příjmení s celé jméno žalobkyně 18. 3. 2020 soud vyzval účastníky, zda lze nalézt smírné řešení věci. 27. 3. 2020 soud obdržel informaci o zahájení smírných jednání. 15. 6. 2020 soud urgoval sdělení výsledků smírných jednání. 18. 6. 2020 soud obdržel zprávu, že smírná jednání stále probíhají. 4. 8. 2020 soud obdržel zprávu, že jednání stále probíhají. 30. 10. 2020 soud obdržel zprávu, že mezi účastníky došlo k mimosoudní dohodě. 30. 12. 2020 soud obdržel zpětvzetí žaloby. 11. 2. 2021 soud řízení zastavil. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 27. 2. 2021. Následně byla provedena tzv. post agenda a spis byl uložen na spisovnu.
8. Předmětnou věc soud posoudil podle následujících právních předpisů.
9. Dle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. , zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen„ ODŠZ“) stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.
10. Dle § 2 ODŠZ odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit.
11. Dle § 3 odst. 1 písm. a), b), c) ODŠZ stát odpovídá za škodu, kterou způsobily: a) státní orgány, b) právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona, (dále jen "úřední osoby"), c) orgány územních samosprávných celků, pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem nebo na základě zákona (dále jen "územní celky v přenesené působnosti").
12. Dle § 5 ODŠZ stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena: a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.
13. Dle § 13 odst. 1 a 2 ODŠZ stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.
14. Dle § 14 odst. 1 a 3 ODŠZ nárok na náhradu škody se uplatňuje u úřadu uvedeného v zákoně. Uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.
15. Dle § 15 odst. 2 ODŠZ se poškozený může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.
16. Dle § 26 ODŠZ pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v tomto zákoně občanským zákoníkem .
17. Dle § 31a odst. 1, 2 a 3 ODŠZ bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. V případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem dle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k : a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.
18. Podřazením zjištěného skutkového stavu pod shora citovaná zákonná ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná. V prvé řadě se soud zabýval otázkou, zda v průběhu řízení vedeného u Okresního soudu v Olomouci sp. zn. 12 C 391/1010 , došlo k nesprávnému úřednímu postupu, konkrétně k porušení povinnosti vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Při posuzování této otázky se soud zabýval jednak celkovou délkou řízení a jednak tím, zda v průběhu řízení došlo k průtahům ve vyřizování věci. Délka řízení je nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv žalobce, příp. od něj odlišných účastníků řízení.
19. Předmětné řízení trvalo ve vztahu k žalobkyni od 27. 12. 2010, kdy jí byla žaloba doručena, do 27. 2. 2021, kdy nabylo právní moci konečné rozhodnutí ve věci. Celková délka řízení vůči žalobkyni pro účely přiznání odškodnění tedy činí 10 let a 2 měsíce. Řízení probíhalo na třech stupních soudní soustavy, kdy nalézací soud rozhodoval dvakrát, odvolací soud dvakrát a jednou soud dovolací.
20. Co se týče složitosti řízení, lze jej hodnotit jako složité. Řízení se týkalo vypořádání spoluvlastnictví k nemovitosti, kdy byla ve věci řešena nejprve otázka platnosti nabývacích titulů k předmětné nemovitosti, současně bylo ve věci provedeno větší množství listinných důkazů a zpracovány dva znalecké posudky. Řízení bylo složité i procesně, kdy ve věci bylo nutné řízení přerušovat řízení z důvodu dvou úmrtí na straně účastníků a následně vyřešit otázku s kým pokračovat v řízení. Současně došlo k záměně účastníků na straně žalobkyně, kdy ta svůj vlastnický podíl k nemovitosti převedla na třetí osoby. Dále ve věci byla dvakrát vznesena námitka podjatosti. Soud současně nemohl přehlédnout, že řízení bylo velmi složité i z důvodu chování tehdejšího žalovaného jméno příjmení, který po vynesení prvního rozsudku ve věci, se kterým nebyl spokojen, zvolil taktiku co nejvíce zahltit soud návrhy na provedení důkazů, aby oddálil rozhodnutí odvolacího soudu. Ve věci podal desítky návrhů na doplnění dokazování a současně opakovaně podával námitky podjatosti, což podstatně prodloužilo délku řízení. Současně žalovaný jméno příjmení své návrhy na dokazování či námitku podjatosti vznášel úmyslně až v den jednání či den před ním, aby jednání bylo zmařeno.
21. Žalobkyně se na délce řízení podstatně podílela svou nečinností. Na počátku řízení účastníci soudu sdělili, že ve věci probíhá mimosoudní jednání ve věci. Soud se opakovaně dotazoval účastníků na průběh jednání, žalobkyně však byla zcela neaktivní a na výzvy soudu neodpovídala. Soud se tedy ocitl v situaci, kdy účastníci dali jasně najevo, že mají zájem vyřešit věc smírně, ale na jakékoliv výzvy soudu nereagovali a ve věci byly způsobeny průtahy.
22. Pokud jde o postup soudů, ve věci nebyly shledány průtahy způsobené ze strany soudů. Řízení nejprve bylo přerušeno z důvodu mimosoudního jednání mezi účastníky, soud však opakovaně účastníky vyzýval ke sdělení výsledku mimosoudního jednání. Po pokračování v řízení soud činil všechny úkony v přiměřených lhůtách, jednání byla nařizována pravidelně a ve věci nedocházelo k neodůvodněným průtahům. Ve věci naopak ve velmi krátkých lhůtách rozhodoval i odvolací soud a soud dovolací.
23. Co se týče významu předmětu řízení pro žalobkyni, ten lze hodnotit jako standardní. V posuzovaném řízení nelze presumovat vyšší význam řízení pro žalobkyni, jako je tomu u řízení trestních, vazebních či u řízení o osobnostních nebo pracovněprávních nárocích (viz stanovisko Nejvyššího soudu ze dne 13. 4. 2011, Cpjn 206/2010 . Současně nelze souhlasit s žalobkyní, že předmět řízení byl pro ni velmi důležitý, neboť šlo o majetek větší hodnoty. Žalobkyně v době zahájení předmětného řízení byla vlastníkem pouze podílu o velikosti 1/8 nemovitosti. Současně z důvodu nečinnosti žalobkyně v řízení nelze shledat, že by význam řízení byl pro žalobkyni jakkoliv zvýšený.
24. S ohledem na výše uvedené a s přihlédnutím ke složitosti věci a významu řízení pro žalobkyni soud konstatuje, že v posuzovaném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu, který spočívá v celkové nepřiměřené délce řízení, jelikož dobu řízení 10 let a 2 měsíců nelze v dané věci tolerovat, přičemž soud přihlédl i k okolnosti, že odvolací rozsudek byl zrušen dovolacím soudem a následně byl i rozsudek soudu prvního stupně zrušen soudem odvolacím.
25. Co se týče poskytnutí odškodnění za tento nesprávný úřední postup, soud jako přiměřené zadostiučinění považuje základní částku 15 000 Kč za každý rok řízení (polovinu za první dva roky) podle stanoviska Nejvyššího soudu sp. zn. Cpjn 206/2010 . Vzhledem k tomu, že řízení bylo zcela běžné a nemělo žádný zvýšený význam pro žalobkyni, nelze základní částku ve výši 15 000 Kč za rok řízení zvýšit. Za celkem 10 let a 2 měsíce tedy žalobkyni přísluší částka 137 500 Kč. Soud souhlasí s žalovanou, že částku je nutné snížit o 15 % z důvodu složitosti řízení, dále o 10 % z důvodu projednání věci na třech stupních soudní soustavy. Soud však nesouhlasí s žalovanou, že z důvodu chování žalobkyně je nutné částku snížit pouze o 25 %, jelikož délka řízení byla zaviněna především chováním účastníků, potažmo žalobkyní a částku je nutné snížit nejméně o 50 %, jelikož k celkové délce řízení by nedošlo, pokud by účastníci v řízení postupovali koordinovaně a koncentrovaně a dbali by výzvám soudu. Dle názoru soudu tak žalobkyni přísluší odškodnění ve výši 34 375 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná již žalobkyni poskytla odškodnění ve výši 68 750 Kč, tedy vyšší, než by žalobkyni přiznal soud, nezbylo soudu než žalobu zamítnout. Žalobkyni je však nutné přisvědčit, že žalovaná nevyřídila nárok žalobkyně v zákonné šestiměsíční lhůtě, proto jí dále přísluší zákonný úrok z prodlení z plněné částky ode dne 21. 7. 2021, tj. ode dne následujícího po dni, kdy žalované uplynula šestiměsíční lhůta k vyřízení žádosti žalobkyně, do dne plnění, tj. 16. 9. 2021 Lhůta k plnění byla stanovena patnáctidenní s ohledem na složitost plnění ze státního rozpočtu.
26. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení. V případě zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb. , je vždy tarifní hodnota pro určení odměny advokáta částka 50 000 Kč podle § 9 odst. 4 písm. a) advokátního tarifu (viz např. Usnesení Nejvyššího soudu České republiky sp.zn. 30 Cdo 2707/2013 , ze dne 5.2.2014), přičemž i částečný úspěch žalobkyně v případě nároku na zadostiučinění za nemajetkovou újmu se považuje za plný úspěch (viz např. Rozsudek Nejvyššího soudu sp.zn. 30 Cdo 3223/2013 , ze dne 10. 2. 2015). Žalobkyně se domáhala poskytnutí zadostiučinění ve výši 100 000 Kč, přičemž jí bylo plněno 68 750 Kč a byla tak se svým nárokem zcela úspěšná. Náklady řízení představuje soudní poplatek ve výši 2 000 Kč, dále odměna advokáta za tři úkony právní služby (převzetí zastoupení, sepis žaloby, částečné zpětvzetí žaloby), přičemž z tarifní hodnoty 50 000 Kč mu za jeden úkon náleží 3 100 Kč. Dále tři režijní paušály, za každý 300 Kč. Právní zástupce žalobkyně soudu nedoložil, že je plátcem DPH, proto její náhradu soud nepřiznal. Lhůta k plnění byla stanovena patnáctidenní s ohledem na administrativní složitost plnění ze státního rozpočtu.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 2.