Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
21 C 333/2021-34
Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudkyní Mgr. Zuzanou Břízovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o 98 402 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 35 190 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 35 190 Kč od 9. 2. 2021 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 63 212 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 10 639,16 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 13 793,84 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 55 958,77 Kč od 19. 12. 2020 do 8. 2. 2021, s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 20 768,77 Kč od 9. 2. 2021 do zaplacení, s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 55 958,77 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 35 190 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 35 190 Kč od 9. 2. 2021 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 63 212 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 10 639,16 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 13 793,84 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 55 958,77 Kč od 19. 12. 2020 do 8. 2. 2021, s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 20 768,77 Kč od 9. 2. 2021 do zaplacení, s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 55 958,77 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 98 402 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby žalobkyně uvedla, že její právní předchůdkyně, společnost právnická osoba (dále též jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), uzavřela se žalovanou dne datum smlouvu o zápůjčce číslo na částku 70 000 Kč, kterou žalované vyplatila v hotovosti při podpisu smlouvy. Zápůjčku spolu s úrokem ve výši 23 071 Kč za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 29 % ročně a poplatky ve výši 25 441 Kč a 18 473 Kč, celkem vše 66 985 Kč, se žalovaná ve smlouvě zavázala splatit v 24 měsíčních splátkách po 5 708 Kč. Žalovaná svou povinnost splnila pouze zčásti, když zaplatila celkem 34 810 Kč, neuhrazena zůstala jistina zápůjčky ve výši 55 958,77 Kč a poplatky ve výši 42 443,23 Kč. Dne datum postoupila právní předchůdkyně žalobkyně pohledávky za žalovanou na žalobkyni. Tato skutečnost byla žalované oznámena. Žalovaná byla na možnost podání žaloby upozorněna ve výzvě k zaplacení učiněné zástupcem žalobkyně. Právní předchůdkyně žalobkyně posoudila schopnost žalované splácet půjčku vyhodnocením údajů sdělených žalovanou v zákaznické kartě a jejich ověřením předloženými doklady.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, ač jí byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření se doručena do vlastních rukou postupem dle § 49 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , v účinném znění (dále též jen„ o. s. ř. “) na adresu trvalého pobytu. K nařízenému jednání se žalovaná nedostavila, aniž by se omluvila. Soud při splnění zákonných podmínek jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované (§ 101 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. ).
3. Ze smlouvy o o zápůjčce číslo bylo zjištěno, že tato byla uzavřena dne datum mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou. Dle této smlouvy měla být žalované poskytnuta částka ve výši 70 000 Kč, kterou měla právní předchůdkyně žalobkyně žalované vyplatit v hotovosti při podpisu smlouvy, což žalovaná stvrdila podpisem smlouvy. Součástí byly smluvní podmínky. Předmětnou smlouvou se žalovaná zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně na poplatcích částku ve výši 66 985 Kč, skládající se z částky 23 071 Kč představující kapitalizovaný úrok za poskytnutou půjčku s úrokovou sazbou 29 % ročně, dále z částky 25 441 Kč za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení a částky 18 473 Kč za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení. Celková finanční částka ve výši 136 985 Kč měla být žalovanou uhrazena v hotovosti v 24 měsíčních splátkách po 5 708 Kč.
4. V zákaznické kartě ze dne datum je u žalované v části„ druh bydlení“ vyplněno vlastník. Dále ze zákaznické karty vyplývá, že žalovaná je vdaná a má dvě vyživovací povinnosti. Jako příjem žalované je uvedena částka 16 500 Kč a dále další příjmy domácnosti 20 000 Kč, celkem tedy 36 500 Kč. Odhadované měsíční výdaje žalované jsou uvedeny ve výši 4 500 Kč. V zákaznické kartě je zatrženo, že údaje o zaměstnání byly ověřeny z pracovní smlouvy a z výplatních pásek za měsíce listopad až leden. Ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně příloh soud zjistil, že na žalobkyni byla z její právní předchůdkyně postoupena pohledávka z titulu uzavřené smlouvy číslo v celkové výši 26 950 Kč. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne datum, který byl dle podacího lístku podán k poštovní přepravě dne 15. 2. 2021.
5. Z tabulky umoření vyplývá, že žalovaná zaplatila částku 35 190 Kč a dále je zřejmý způsob započtení jednotlivých plateb. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, seznamem postoupených pohledávek a oznámením o postoupení pohledávky včetně podacího lístku bylo prokázáno, že pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni a postoupení bylo žalované oznámeno dopisem ze dne datum, odeslaným dne 25. 1. 2021. Žalovaná byla současně vyzvána k úhradě dlužné částky.
6. Předžalobní výzvou ze dne 28. 6. 2021 vyzval právní zástupce žalobkyně žalovanou k úhradě dlužné částky ve lhůtě do 13. 7. 2021; z podacího lístku vyplývá, že tato byla odeslána 28. 6. 2021.
7. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně jakožto podnikatel s předmětem podnikání spočívajícím v poskytování spotřebitelských úvěrů a žalovaná spolu uzavřely smlouvu ze dne datum, v níž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované finanční prostředky ve výši 70 000 Kč a žalovaná se zavázala dlužnou částku spolu s úrokem a dalšími poplatky splatit 24 měsíčními splátkami ve výši 5 708 Kč. Bonita žalované byla právní předchůdkyní žalobkyně zkoumána toliko na základě tvrzení žalované. Žalovaná závazek splnila pouze částečně. Pohledávka ze smlouvy byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, oznámením ze dne datum odeslaným dne 25. 1. 2021 byla žalovaná vyzvána k vydání dlužných finančních prostředků. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaná netvrdila a ani neprokázala, že by uhradila více, než tvrdila žalobkyně v žalobě, učinil soud závěr, že žalovaná žalobkyni uhradila částku 34 810 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné pohledávky předžalobní výzvou ze dne 28. 6. 2021.
8. Dle ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, v účinném znění (dále též jen„ ZoSÚ“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
9. Podle ustanovení § 1879 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále též jen „o. z.“) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.
10. Dle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zejména ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není narušeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
11. Na základě provedeného dokazování a s přihlédnutím ke shora citovaným zákonným ustanovením soud dospěl k následujícímu. Na závazkový vztah mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou je plně aplikovatelný ZoSÚ, neboť právní předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla úvěr v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaná při tomto právním jednání nevystupovala jako podnikatel (alespoň to nevyplývá z jejího označení v hlavičce smlouvy), přičemž nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by úvěr měl souviset s podnikatelskou činností žalované. Podmínkou platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru je splnění povinnosti věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele zápůjčku splácet. Součástí odborné péče věřitele při ověřování schopnosti spotřebitele splácet úvěr je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem, ale i prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, a to například potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele a podobně (blíže viz rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 30/2015 -39 ze dne 1. 4. 2015 dostupný na www.nssoud.cz či rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 , dostupný na www. nsoud.cz, přičemž tam uvedené závěry jsou aplikovatelné i na současnou úpravu). Soud má z provedeného dokazování za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně se spokojila s pouhým tvrzením žalované ohledně jejích příjmů i výdajů. Žalobkyně svá tvrzení, že k ověření správnosti údajů poskytnutých žalovanou byly její právní předchůdkyní využity i další zdroje, a to pracovní smlouva či výplatní pásky soudu nijak neprokázala, neboť tato skutečnost bez dalšího nevyplývá z pouhého zaškrtnutí příslušných kolonek v kartě zákazníka. Ostatně ani z těchto zaškrtnutých políček nevyplývá, že by právní předchůdkyně žalobkyně ověřovala tvrzení žalované o výši dalších příjmů domácnosti a že by jakýmkoli způsobem ověřovala výši jejích výdajů. Tím, že se žalobkyně nedostavila k jednání, připravila se o možnost být poučena ve smyslu § 118a odst. 1 , odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. Soud proto uzavírá, že právní předchůdkyně žalobkyně nedostatečně prověřila schopnost žalované splácet poskytnutý úvěr.
12. S ohledem na výše uvedené učinil soud závěr, že právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila řádně svoji zákonnou povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost žalované splácet úvěr, a proto soud posoudil smlouvu o úvěru uzavřenou mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou jako neplatnou dle ustanovení § 87 ZoSÚ. I přes znění předmětného ustanovení je potřeba neplatnost považovat za absolutní, k níž soud přihlíží z úřední povinnosti, neboť smyslem ZoSÚ je implementace předpisů EU vydaných na ochranu spotřebitele. K otázce absolutní neplatnosti smlouvy odkazuje soud pro zjednodušení na rozhodnutí Soudního dvora ve věci sp. zn. C -679/18. Je-li absolutně neplatná smlouva, jsou absolutně neplatná i ujednání o smluveném úroku a poplatcích, jež vyplývají ze smlouvy.
13. V řízení však bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně žalobkyni platně postoupila svou pohledávku za žalovanou a že právní předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla finanční prostředky v celkové výši 70 000 Kč. Žalovaná zaplatila žalobkyni částku 34 810 Kč. Vzhledem k tomu, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou nebyla platně a účinně uzavřena smlouva a mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou či mezi žalobkyní a žalovanou není jiné platné smluvní ujednání, má soud za to, že se žalovaná na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila, resp. ve smyslu ZoSÚ má vrátit poskytnutou jistinu, neboť právní předchůdkyně žalobkyně jí plnila bez právního důvodu. Žalované proto vznikla povinnost vrátit částku 35 190 Kč. Podle výzvy, která byla součástí dopisu o oznámení postoupení pohledávky, měla žalovaná plnit do deseti dnů od doručení výzvy. Jelikož výzva byla předána k poštovní přepravě až 25. 1. 2021 a není zřejmé, kdy byla doručena, soud aplikoval domněnku doby dojití dle § 573 o. z., dle níž došlo k doručení výzvy dne 28. 1. 2021. Desátý den od doručení potom připadá na neděli 7. 2. 2021, resp. s přihlédnutím k možnosti plnit na pondělí 8. 2. 2021. Žalobkyni byl dále přiznán úrok z prodlení v požadované výši 9,75 % ročně (což je v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ) z dosud nevrácené části bezdůvodného obohacení za dobu od 9. 2. 2021 do zaplacení. Ohledně všech zbývajících žalobou uplatněných částek, včetně zbytku požadovaného příslušenství za dobu, kdy žalovaná podle závěrů soudu nebyla v prodlení, musela být žaloba jako nedůvodná zamítnuta.
14. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. Žalobkyně se v řízení domáhala (včetně kapitalizovaných úroků z prodlení) částky 145 172,34 Kč, úspěšná však byla pouze co do částky 38 235,62 Kč, tj. z 26,34 %; žalovaná byla tedy v řízení úspěšnější a náleží jí proto náhrada účelně vynaložených nákladů řízení v rozsahu 47,32 % Protože však žalované žádné náklady v řízení nevznikly, rozhodl soud tak, že jí právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Jihlavě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.