Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
22 C 190/2021-41
Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní Mgr. Lucií Blahutovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částky 9 250 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 000 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 4 250 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 9 250 Kč od datum do datum a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 250 Kč od datum do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 000 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 4 250 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 9 250 Kč od [datum] do [datum] a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 250 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně (do datum vystupující pod obchodní firmou právnická osoba) se domáhala proti žalovanému zaplacení částky 9 250 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi sebou distančně prostřednictvím elektronických prostředků uzavřeli dne datum smlouvu o revolvingovém úvěru číslo (dále jen "smlouva"), ve které si ujednali, že žalobkyně na požádání žalovanému poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a žalovaný se zavazuje, že poskytnuté peněžní prostředky vrátí a zaplatí žalobkyni poplatek 20 % z čerpané jistiny úvěru za čerpání úvěru a úrok 20 % měsíčně, a to vše za podmínek dále uvedených ve smlouvě. Žalovaný ve smlouvě uvedl číslo číslo obč. průkazu. Žalovaný při uzavírání Smlouvy poskytl žalobkyni kopii svého občanského průkazu k ověření totožnosti. Na podkladě smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému na jeho žádost peněžní prostředky v celkové výši 5 000 Kč, a to bankovním převodem na číslo účtu bankovní účet. Žalobkyně tak po žalovaném požadovala zaplacení jistiny úvěru 5 000 Kč, úroků 2 887 Kč a vynaložených nákladů 363 Kč. Žalovanému byla zaslána předžalobní upomínka dne datum.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K nařízenému jednání se zástupce žalobkyně ani žalovaný nedostavili, ačkoliv byli řádně a včas předvoláni. Zástupce žalobkyně svoji neúčast omluvil, žalovaný nikoliv. Soud proto jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř. o.s.ř. “), přičemž vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů.
3. Soud a na základě provedeného dokazování dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalobkyně jako věřitel (úvěrující) uzavřela s žalovaným (úvěrovaný) dne datum smlouvu o revolvingovém úvěru číslo jejímž předmětem byl závazek žalobkyně poskytnout žalovanému revolvingový úvěr ve výši 5 000 Kč. Žalovaný čerpal úvěr bezhotovostně v plné výši dne datum převodem peněžních prostředků z bankovního účtu žalobkyně na bankovní účet žalovaného uvedený ve Smlouvě. Žalovaný se zavázal splácet čerpaný revolvingový úvěr spolu s dohodnutým úrokem 20,00 % měsíčně v pravidelných měsíčních splátkách v minimální výši 1/5 dlužné částky z poskytnutého úvěrového rámce k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce, nejméně však ve výši 300 Kč. Z výpisů z revolvingového účtu vyplynulo, že žalovaný ničeho neuhradil. Před podpisem smlouvy žalobkyně zkoumala schopnost žalovaného splácet úvěr tak, že nahlédla do veřejně přístupných rejstříků a získala informace přímo od žalovaného. Žalovaný v žádosti o úvěr uvedl, že jeho čistý příjem je 29 000 Kč měsíčně, náklady na obživu nemá, náklady na bydlení také nemá, žije u rodičů a ostatní náklady má 15 000 Kč měsíčně. Příjem doložil výplatními páskami za červenec, srpen a září 2020. Žalobkyně tato skutková tvrzení nedoložila žádnými důkazy kromě výplatních pásek, tedy nedoložila pracovní smlouvu nebo zprávu zaměstnavatele, z níž by bylo zřejmé, o jaký typ pracovního poměru se jedná, nedoložila žádné výpisy z databáze dlužníků př. příjmení, BRKI, NRKI, nedoložila žádné listin y dokládající výdaje žalovaného. Z těchto údajů žalobkyně usoudila, že žalovaný je schopen poskytnutý úvěr splácet. Žalovaný byla vyzvána k zaplacení dluhu ve lhůtě do datum v předžalobní výzvě, která byla odeslána žalovanému dne datum.
4. Po takto zjištěném skutkovém stavu dospěl soud k právnímu posouzení věci: uzavřenou smlouvu soud vyhodnocuje jakožto smlouvu o úvěru podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále také jen o. z.), na kterou nutno rovněž aplikovat ustanovení zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 1. 12. 2016 (dále také jen ZoSÚ), přičemž podle §§ 86 a 87 ZoSÚ je poskytovatel úvěru povinen zkoumat tzv. úvěruschopnost spotřebitele. Věřitel této své povinnosti nedostojí, pokud se spokojí s objektivně nedoloženým osobním prohlášením dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, tedy pokud si prohlášení učiněná dlužníkem, zaznamenaná např. do žádosti o úvěr, neověří listinami (doklady), které bude požadovat po dlužníku. V takovém případě nelze dospět k závěru, že zkoumání úvěruschopnosti bylo provedeno s odbornou péčí. Soud přitom v dané věci konstatuje, že žalobkyně své povinnosti zkoumat úvěruschopnost žalovaného nedostála, když doložila pouze žádost o úvěr obsahující prohlášení žalovaného o výši příjmů a výdajů a výplatní pásky žalovaného za červenec až září 2020, přičemž nebylo prokázáno, že by byly údaje, vyjma výše příjmů, uvedené v této listin ě ověřeny i příslušnými doklady, žalobkyně soudu žádné důkazy nepředložila.
5. Z toho důvodu dovodil soud absolutní neplatnost smlouvy o úvěru ze dne datum pro rozpor se zákonem (§ 86 a § 87 odst. 1 ZoSÚ, § 580 odst. 1 o. z.), kdy k tomuto je soud povinen přihlížet i bez návrhu (§ 588 o. z.). Pro úplnost lze doplnit, že závěr o absolutní neplatnosti takové smlouvy vychází z eurokonformního výkladu citovaných ustanovení (srov. rozsudek Evropského soudního dvora ze dne datum, sp. zn. C číslo). Vzhledem k tomu, že je neplatný hlavní závazek, nemohou být platná ani vedlejší ujednání o úroku, poplatcích a smluvních pokutách. Nicméně v takovém případě je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru (§ 87 odst. 1 ZoSÚ). Žalovaný na základě neplatné smlouvy obdržel od žalobkyně částku 5 000 Kč, žalovaný ničeho neuhradil a vzniklo mu tak bezdůvodné obohacení. Žalovaný tak byl zavázán zaplatit žalobkyni částku 5 000 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné procentní sazbě, ode dne datum do zaplacení. Žalovaný byl prokazatelně požádán o uhrazení dluhu do datum v předžalobní výzvě ze dne datum, která byla dne datum odeslána jako doporučená zásilka na adresu žalovaného. V souladu s § 573 o. z., došlo k doručení třetí pracovní den od odeslání, tj. datum. Nejpozději od datum je žalovaný v prodlení s úhradou částky 5 000 Kč a vznikla mu v souladu s § 1970 o. z., povinnost zaplatit žalobkyni vedle závazku k vydání nezaplacené jistiny také zákonný úrok z prodlení ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbylé části byla žaloba zamítnuta s ohledem na shora uvedené, jelikož se jednalo o nároky vyplývající přímo z neplatně uzavřené smlouvy o úvěru.
6. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto negativním výrokem podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , jelikož žalobkyně byla procesně úspěšnější pouze v nepatrné výši.
7. Odůvodnění rozsudku soud vyhotovil ve zkrácené verzi podle § 157 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. , neboť proti tomuto rozsudku není přípustné odvolání.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.