Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

14 C 158/2021-76

Okresní soud v Hradci Králové rozhodl soudkyní JUDr. Ivanou Dušákovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupena advokátem Mgr. jméno příjmení

sídlem adresa

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení částky 128 769,18 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 128 769,18 Kč, kapitalizované úroky ve výši 8 665,53 Kč, kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši 5 841,95 Kč, úroky ve výši 8 % ročně z částky 127 019,18 Kč od 27. 11. 2020 do zaplacení a zákonné úroky z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 127 019,18 Kč od 27. 11. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 36 900,60 Kč do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta žalobkyně.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 128 769,18 Kč, kapitalizované úroky ve výši 8 665,53 Kč, kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši 5 841,95 Kč, úroky ve výši 8 % ročně z částky 127 019,18 Kč od 27. 11. 2020 do zaplacení a zákonné úroky z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 127 019,18 Kč od 27. 11. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 36 900,60 Kč do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta žalobkyně.</b>

Žalobou doručenou dne 22. 1. 2021 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 128 769,18 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že jde o nárok vyplývající ze smlouvy o úvěru, která byla uzavřena dne 24. 10. 2018 na základě„ Žádosti o poskytnutí Osobního úvěru“ číslo. Žalobkyně před poskytnutím úvěru s odbornou péčí posoudila schopnost žalované úvěr splácet.

Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

Z listinných důkazů soud zjistil následující právně významné skutečnosti:

Z písemné smlouvy a z nedílných součástí smlouvy bylo zjištěno, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 149 900 Kč, a to na základě smlouvy o úvěru ze dne 24. 10. 2018 číslo. Nedílnou součást smlouvy o úvěru tvořily sazebník, vzorový příklad a splátkový kalendář, pravidla časového pořadí úhrady pohledávek, všeobecné obchodní podmínky a úvěrové podmínky pro fyzické osoby - nepodnikatele. Žalovaná se zavázala úvěr čerpat postupně do 19. 11. 2018 a splatit jistinu úvěru nejpozději k 20. 10. 2024 spolu se smluvními úroky z vyčerpané jistiny úvěru ve výši 8 % ročně, a to v 72 měsíčních anuitních splátkách ve výši 2 658 Kč. Od 20. 12. 2018 se žalovaná zavázala splácet vyčerpanou jistinu úvěru spolu s úroky z vyčerpané jistiny vždy ke každému 20. dni kalendářního měsíce. Výše poslední splátky jistiny měla odpovídat částce nesplacené jistiny úvěru a nesplacených úroků. Žalovaná se dále zavázala platit žalobkyni poplatky dle sazebníku.

Z interního dokladu bylo zjištěno, že žalovaná vyčerpala částku úvěru dne 24. 10. 2018.

Z historického výpisu bylo zjištěno, že žalovaná se dostala do prodlení s úhradou měsíční splátky splatné dne 20. 1. 2020 a následujících.

Z dopisu ze dne 3. 6. 2020 bylo zjištěno, že žalobkyně oznámila žalované, že v souladu se smluvními podmínkami došlo k zesplatnění celé úvěrové pohledávky. Žalobkyně vyzvala žalovanou k okamžitému splacení celé úvěrové pohledávky a k tomu stanovila lhůtu do 16. 6. 2020. Dopis byl žalované zaslán na adresu, kterou ve smlouvě označila jako kontaktní adresu.

Z historického výpisu bylo zjištěno, že žalobkyně splacení celé úvěrové pohledávky nezaznamenala a evidovala nesplacenou úvěrovou jistinu ve výši 127 019,18 Kč a úvěrové poplatky ve výši 1 750 Kč (31. 1. 2020 poplatek 250 Kč za zaslání 1. a každé další upomínky při neprovedení splátky úvěru, 17. 2. 2020 poplatek 500 Kč za zaslání 2. a každé další upomínky při neprovedení splátky úvěru, 25. 2. 2020 poplatek 500 Kč za zaslání 2. a každé další upomínky při neprovedení splátky úvěru, 26. 3. 2020 poplatek 500 Kč za zaslání 2. a každé další upomínky při neprovedení splátky úvěru).

Z historického výpisu bylo zjištěno, že kapitalizovaný výpůjční úrok ve výši 8 % ročně z dlužné nesplacené jistiny činil 8 665,53 Kč. Žalobkyně výpůjční úrok kapitalizovala ode dne následujícího po dni poslední úhrady, tedy ode dne 21. 1. 2020, do vydání historického výpisu tj. do 26. 11. 2020. Zákonné úroky z prodlení z dlužné nesplacené jistiny úvěru činily

5 841,95 Kč.

Z písemné výzvy a podacího archu bylo zjištěno, že advokát žalobkyně před podáním žaloby vyzval žalovanou k zaplacení.

O skutkovém stavu věci soud uzavřel, že v době rozhodování soudu žalovaná dlužila žalobkyni zesplatatněnou úvěrovou pohledávku ve výši 128 769,18 Kč a nadále trvalo prodlení žalované se zaplacením.

Soud jednal podle , , ve znění pozdějších předpisů. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání v souladu s ustanovením . Hmotněprávní posouzení věci vychází zejména ze zákona číslo Sb., , ve znění pozdějších předpisů. Vzhledem k tomu, že žalovaná při sjednání smlouvy o zápůjčce vystupovala v pozici spotřebitelky, soud při právním posouzení věci vycházel z také ustanovení zákona číslo o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů.

Bylo zjištěno, že žalobkyně a žalovaná - spotřebitelka - uzavřely smlouvu dle ustanovení a násl. . Žalobkyně před poskytnutím peněžitých prostředků posuzovala ve smyslu až zákona o spotřebitelském úvěru, s odbornou péčí schopnost žalované úvěr splácet, a to na základě informací získaných od žalované i na základě předložených dokladů. S ohledem na provedené posouzení mohl původní věřitel důvodně uzavřít, že žalovaný bude schopen poskytnuté peněžité prostředky splácet.

Nutnost zkoumat, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru respektoval příslušná ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, plyne z judikatury Nejvyššího soudu (srov. např. rozsudek sp. zn. , sp. zn. ) i Nejvyššího správního soudu (srov. např. rozsudek sp. zn. ). Ústavní soud pak ve svém nálezu sp. zn. ze dne 26. 2. 2019 uvedl, že poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale také v širším pojetí sama společnost jako taková. Nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v článku 36 odst. 1 d.

Výše uvedená rozhodnutí se v zásadě týkala posouzení úvěruschopnosti v režimu , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 30. 11. 2016. Soud však poukazuje na změnu právního názoru, jež vede k závěru o absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru, jako důsledku porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele. O tom svědčí rozsudek SDEU (druhého senátu) z 5. 3. 2020 ve věci C číslo, z něhož plyne, že„ články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnout jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době‘‘.

V souzené věci soud uzavřel, že žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalované s odbornou péčí. Při posouzení vycházela z údajů, které o svých poměrech sdělila žalovaná, dále měla k dispozici údaje z bankovních i nebankovních registrů a na základě získaných informací mohla žalobkyně důvodně vyhodnotit, že žalovaná bude schopna poskytnutý úvěr splácet.

Žalobkyně neevidovala řádné a včasné splácení poskytnutého úvěru, úvěr byl prohlášen za splatný a žalovaná byla vyzvána k okamžitému splacení všech služných částek. Nebylo tvrzeno, tudíž ani prokázáno, že žalovaná dlužné částky žalobkyni zaplatila, soud proto výrokem rozsudku pod bodem I uložil žalované povinnost dlužné částky zaplatit. O úrocích z prodlení bylo rozhodnuto dle , podle a dle úředního sdělení obec národní banky o úpravě základních úrokových sazeb. Úroky a úroky z prodlení byly vypočteny ke dni 26. 11. 2020 a ode dne následujícího je žalovaná povinna dále platit úroky i úroky z prodlení.

Před podáním žaloby byla žalovaná vyzvána k zaplacení dle .

Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení (výrok II) vychází z ustanovení , ve smyslu kterého soud přiznal úspěšnému účastníkovi právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 5 151 Kč (sazebník soudních poplatků, který je přílohou , o soudních poplatcích) a dále při stanovení výše advokátovy odměny soud postupoval , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Podle advokátního tarifu činí v dané věci mimosmluvní odměna za jeden úkon právní služby částku 6 260 Kč. Advokát poskytl čtyři úkony právní služby (1 – příprava a převzetí zastoupení, 2 – písemná výzva před podáním žaloby, 3 – sepis žaloby, 4 – písemné podání), ke každému úkonu právní služby náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč ( advokátního tarifu). K mimosmluvní odměně a paušální náhradě hotových výdajů byla připočtena částka odpovídající 21% dani z přidané hodnoty ( , , o dani z přidané hodnoty). Celkem jsou tak náklady žalobkyně představovány částkou ve výši 36 900,60 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě patnácti dnů od doručení písemného vyhotovení rozsudku ke Krajskému soudu v Hradci Králové prostřednictvím Okresního soudu v Hradci Králové ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li povinný dobrovolně to, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí či exekuci.