Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
4 C 266/2021-41
Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Doleželem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení
sídlem adresa
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
bytem adresa žalovaného
o zaplacení částky 15 000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 15 000 Kč s úrokem ve výši 25,85 % ročně z částky 15 000 Kč do 17. 6. 2017 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,00 % ročně z částky 15 000 Kč od 17. 7. 2018 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku ve výši 2 252 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 15 000 Kč s úrokem ve výši 25,85 % ročně z částky 15 000 Kč do 17. 6. 2017 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,00 % ročně z částky 15 000 Kč od 17. 7. 2018 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku ve výši 2 252 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku.</b>
1. Žalobkyně se domáhala vydání elektronického platebního rozkazu, kterým by soud žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 15 000 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně svůj návrh odůvodnila tím, že dne 16. 6. 2017 uzavřel žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba (dále jen„ právnická osoba“) smlouvu o úvěru číslo. Na základě smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému bezúčelový hotovostní spotřebitelský úvěr ve výši 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal původními věřiteli vrátit poskytnutý úvěr spolu s náklady spotřebitelského úvěru, tj. v celkové částce 25 950 Kč, a to ve 13 měsíčních splátkách. Žalovaný nehradil svůj závazek řádně a včas, když neuhradil ničeho. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na společnost právnická osoba, která ji následně postoupila na žalobkyni. Žalobkyně, na kterou pohledávka přešla, požaduje uhradit jistinu ve výši 15 000 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z dlužné jistiny od 17. 7. 2018 do zaplacení a se smluvním úrokem ve výši 25,85 % ročně z dlužné jistiny od 17. 6. 2017. Ostatní příslušenství žalobkyně výslovně nepožaduje.
2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil a v řízení zůstal zcela nečinný. Za splnění podmínek ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů.
3. Dle ustanovení § 419 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. Dle § 420 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb. kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.
4. Dle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
5. Dle ustanovení § 2399 odst. 1 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
6. Dle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
7. Podle ustanovení § 1879 občanského zákoníku, věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
8. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
9. Ze souhlasu se zpracováním osobních údajů ze dne 16. 6. 2017 a formuláře pro standartní informace o spotřebitelském úvěru ze dne 16. 6. 2016 vyplývá, že žalovaný souhlasil se zpracováním svých osobních údajů a potvrdil, že mu byly poskytnuty informace o základních vlastnostech spotřebitelského úvěru, jeho nákladech a dalších důležitých aspektech. Ze žádosti o poskytnutí úvěru ze dne 16. 6. 2017, finanční analýzy ze dne 16. 6. 2017, credit scoringu ze dne 16. 6. 2017, čestného prohlášení žalovaného ze dne 16. 6. 2017, pracovní smlouvy žalovaného ze dne datum, včetně dodatku ze dne datum, výplatních pásek žalovaného za únor-duben rok soud zjistil, že žalovaný požádal právnická osoba o poskytnutí úvěru ve výši 15 000 Kč, uvedl, že bydlí u rodičů, nemá žádnou vyživovací povinnost, je zaměstnaný a jeho příjem ze zaměstnání činí 15 337 Kč a jeho průměrné měsíční výdaje činí 5 000 Kč. Ze smlouvy o úvěru číslo ze dne 16. 6. 2017 vyplývá, že právnická osoba při podpisu této smlouvy poskytla žalovanému částku 15 000 Kč. Úvěr byl žalovanému poskytnut za úroky ve výši 28 % z poskytnuté jistiny za období, na které byl úvěr poskytnut, což v přepočtu na rok činí 25,85 % ročně. Žalovaný se dále zavázal uhradit právnická osoba celkové náklady spotřebitelského úvěru ve výši 10 950 Kč. Žalovaný se tak zavázal právnická osoba uhradit jistinu ve výši 15 000 Kč a celkové náklady spotřebitelského úvěru ve výši 10 950 Kč, tedy celkem částku 25 950 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit úvěr včetně celkových nákladů spotřebitelského úvěru v pravidelných 13 měsíčních splátkách ve výši 1 950 Kč v hotovosti obchodnímu zástupci právnická osoba. Z předpisu splátek ke smlouvě o úvěru číslo který je nedílnou součástí smlouvy, vyplývá, jakým způsobem budou započteny jednotlivé platby žalovaného. Ze smlouvy o prodeji části závodu ze dne datum, včetně přílohy číslo smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 11. 12. 2019, včetně přílohy a oznámení o postoupení pohledávek ze dne 6. 2. 2020 soud dospěl k závěru, že pohledávka za žalovaným přešla na společnost právnická osoba v důsledku prodeje části závodu, která ji následně postoupila na žalobkyni.
10. Na základě výše uvedených skutečností soud dospěl ke skutkovému závěru, že mezi právnická osoba a žalovaným bylo po posouzení úvěruschopnosti žalovaného uzavřeno ujednání, ve kterém se věřitel zavázal poskytnout žalovanému peněžní prostředky do výše 15 000 Kč, žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč a uhradit celkové náklady spotřebitelského úvěru ve výši 10 950 Kč ve 13 měsíčních splátkách. Žalovaný částku 15 000 Kč převzal v hotovosti ke dni podpisu smlouvy o úvěru. Žalovaný na úvěr nezaplatil ničeho.
11. Mezi věřitelem a žalovaným došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru dle ustanovení § 2395 občanského zákoníku, když se věřitel zavázal žalovanému poskytnout finanční prostředky do určité částky a žalovaný se zavázal tyto poskytnuté finanční prostředky vrátit a zaplatit úroky a další poplatky. Věřitel splnil podmínku ustanovení § 86 spotřebitelského úvěru, když posoudil schopnost žalovaného úvěr splácet. V řízení bylo prokázáno, že finanční prostředky byly žalovanému skutečně poskytnuty, a to v hotovosti ke dni podpisu smlouvy o úvěru. Žalovaný tak byl povinen poskytnuté finanční prostředky vrátit tak, jak se k tomu ve smlouvě zavázal.
12. Vzhledem k tomu, že žalovaný, který je fyzickou osobou, vystupoval při uzavírání a plnění smlouvy o úvěru s podnikatelem mimo rámec své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti i mimo rámec samostatného výkonu svého povolání, tj. jako spotřebitel, a právní předchůdkyně žalobkyně v tomto smluvním vztahu vystupovala v rámci své podnikatelské činnosti, kdy se mimo jiné zabývá poskytováním nebo zprostředkováním spotřebitelského úvěru, tj. jako podnikatel, je nutné aplikovat ustanovení právního řádu sloužící k ochraně spotřebitele, který v daném smluvním vztahu vystupuje jako slabší strana.
13. V tomto případě se jednalo o komerčně nazývaný„ rychlý“ spotřebitelský úvěr nabízený mimo jiné osobám v postavení spotřebitele, poskytovaný nebankovními subjekty osobám, které by půjčku od banky nedostaly pro jisté riziko spojené s jejich osobou. Soudu je známo, že v případě tohoto poskytování peněžních prostředků, je vyžadováno minimální zajištění (pokud vůbec) ve srovnání s bankami a požadavky klientů jsou vyřizovány mnohem pružněji, než tomu bývá u tradičně konzervativnějších bank, což je ale vzhledem k jejich zaměření pochopitelné. Poté je logické, že s ohledem na výrazně vyšší podnikatelské riziko jsou případné poplatky, či úroky požadované těmito nebankovními věřiteli vyšší, než obvyklé bankovní úroky.
14. Mezi věřitelem a žalovaným byly sjednány úroky ve výši 28 % z jistiny, tedy v částce 5 600 Kč. Sjednání úroků u smlouvy o úvěru přímo občanský zákoník považuje za jednu z podstatných náležitostí. Úrok odpovídá asi 25,85 % úroku ročně za dobu trvání smlouvy při řádném splácení. Průměrná úroková sazby se pohybovala v měsíci červnu 2016 okolo 8,63 % ročně (údaje čerpány z www.cnb.cz). Dle ustálené judikatury (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 2. 2007, sp. zn. 33 Odo 236/2005), která je použitelná i za nové právní úpravy se za nepřiměřený úrok považuje zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Soud může s ohledem na okolnosti konkrétního případu nepřiznat věřiteli nepřiměřeně vysoký úrok sjednaný s dlužníkem, což je úrok podstatně přesahující úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou. Určitým vodítkem zde má být srovnání s úrokovou mírou obvyklou v praxi peněžních ústavů. Přičemž nepřiměřený nemusí být úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů, nelze však tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem. Soud proto shledává výši sjednaných úroků za přiměřenou, resp. takové ujednání za platné, nárok žalobkyně na úhradu úroků tak soud považuje za oprávněný a žalovaný je povinen tento úrok zaplatit.
15. Žalovaný tak je povinen zaplatit žalobkyni jistinu ve výši 15 000 Kč a dále úrok ve výši 25,85 % ročně z částky 15 000 Kč od 17. 6. 2017 do zaplacení. Vzhledem k tomu, že žalovaný neuhradil celou peněžitou částku ve lhůtě splatnosti poslední splátky 16. 7. 2018, je dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku povinen zaplatit žalobkyni i zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny ve výši 15 000 Kč, a to od 17. 7. 2018 do zaplacení.
16. Výrok II. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého má úspěšný účastník právo na náhradu nákladů řízení vůči neúspěšnému účastníkovi, zde byla úspěšná žalobkyně a proto má právo na náhradu nákladů řízení. Pokud jde o náklady právního zastoupení, soud při jejich výpočtu vycházel z vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), konkrétně ustanovení § 14b odst. 1, když žalobkyně podala žalobu na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech, kdy po žalovaných vymáhá v různých řízeních vedených u zdejšího soudu (např. sp. zn. spisová značka, sp. zn. spisová značka, sp. zn. spisová značka) úhradu dluhu ze smlouvy o zápůjčce a tyto žaloby se liší pouze v osobě žalovaného, výši pohledávky a době splatnosti. Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby činí částku ve výši 300 Kč. Zástupci žalobkyně náleží odměna za celkem 3 úkony právní služby, tedy převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby a zaslání výzvy k plnění, kdy se takto jedná celkem o částku ve výši 900 Kč. Dále zástupci žalobkyně náleží režijní paušál ve výši 300 Kč (3x100 Kč), opět za přípravu a převzetí věci, sepis žaloby a zaslání výzvy k plnění (§ 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu). Doposud tedy činí odměna právního zástupce žalobkyně částku 1 200 Kč. Vzhledem k tomu, že zástupce žalobkyně je plátcem DPH, na které má v souladu s ustanovením § 137 odst. 3 o.s.ř. nárok, a kdy toto DPH činí 21%, a kdy se jedná o částku 252 Kč, pak soud přiznal žalobkyni na nákladech právního zastoupení celkem částku ve výši 1 452 Kč, kdy i se zaplaceným soudním poplatkem ve výši 800 Kč se takto jedná celkem o částku ve výši 2 252 Kč.
17. Lhůta k placení byla stanovena dle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř..
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání, které lze podat do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu ve Vyškově.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí.