Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

110 C 325/2021-55

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Yvonou Del Favero ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o 192 572,84 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 192 572,84 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 576,40 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 576,49 Kč, s úrokem ve výši 14,9 % ročně z částky 190 558,84 Kč od datum do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 190 558,84 Kč od datum do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 192 572,84 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 576,40 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 576,49 Kč, s úrokem ve výši 14,9 % ročně z částky 190 558,84 Kč od [datum] do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 190 558,84 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

1. Žalobkyně se v řízení zahájeném dne datum domáhala po žalovaném úhrady 192 572,84 Kč (částka 190 558,84 Kč představuje nesplacenou jistinu úvěru a částka 2 014 Kč dlužné poplatky) s úrokovým příslušenstvím, a to s kapitalizovaným smluvním úrokem ve výši 14,9 % p. a. z částky 190 558,84 Kč ve výši 2 576,40 Kč za dobu od datum do datum, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 576,49 Kč za dobu od datum do datum, s úrokem ve výši 14,9 % ročně z částky 190 558,84 Kč od datum do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení z částky 190 558,84 Kč od datum do zaplacení ve výši 8,25 %. Žalobní návrh odůvodnila tvrzením, že dne datum uzavřel žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně společností právnická osoba, IČO (dále jen„ předchůdkyně“) smlouvu o úvěru číslo (dále jen„ smlouva“), na základě které se předchůdkyně zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 300 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr splatit spolu s úrokem ve výši 14,9 % p. a. a s poplatky podle platného ceníku předchůdkyně. Žalovaný úvěr splácel, a v rámci úvěrového vztahu uhradil na dluh částku ve výši 311 568,67 Kč (viz doplnění žaloby z datum, čl. 34-36). Vzhledem k tomu, že žalovaný neuhradil celý úvěr, včetně poplatků, a nereagoval na výzvy předchůdkyně k zaplacení již splatných splátek úvěru, prohlásila předchůdkyně dne datum celý úvěr za okamžitě splatný, neboť k tomuto dni byl žalovaný v prodlení s více než dvěma splátkami. Žalovaný dlužnou částku neuhradil. Smlouvou o postoupení pohledávek z datum postoupila předchůdkyně pohledávku za žalovaným na žalobkyni.

2. Žalovaný učinil nesporným, že v rámci úvěrového vztahu vyčerpal částku ve výši 300 000 Kč a uhradil 311 568,67 Kč. Úvěr dále nesplácel, když neměl a nemá ani v současné době dostatek finančních prostředků.

3. Z nesporných tvrzení žalobkyně a žalovaného, ze smlouvy o úvěru (čl. 16-20 spisu), z výpisu z úvěrového účtu (čl. 37-43 spisu) a ze sdělení právnická osoba (čl. 45 spisu) soud zjistil, že mezi předchůdkyní a žalovaným došlo dne datum k uzavření smlouvy o úvěru, na základě které poskytla předchůdkyně žalovaný úvěr v celkové výši 300 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr splatit formou měsíčních splátek po 5 442 Kč vždy k 20. dni každého kalendářního měsíce,

1. splátka byla splatná datum a poslední splátka ve výši 5 354 Kč měla být splatná datum. Úvěr byl poskytnut jako spotřebitelský na úhradu konsolidovaných dluhů žalovaného specifikovaných v bodě 2.2 smlouvy, a byl veden na úvěrovém účtu č. bankovní účet. Žalovaný v rámci úvěrového vztahu vyčerpal z úvěrového účtu č. bankovní účet dne datum tři částky ve výši 42 838,10 Kč, 226 897,90 Kč a 30 264 Kč, vše na produkty předchůdkyně. Celkem takto vyčerpal 300 000 Kč. V rámci úvěrového vztahu žalovaný uhradil 311 568,67 Kč.

4. Soud vzal za prokázáno, že mezi předchůdkyní a žalovaným byla ve smyslu ustanovení (dále jen „o. z.“) uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na základě které dne datum poskytla předchůdkyně žalovanému v hotovosti částku ve výši 300 000 Kč, a žalovaný se tuto částku s poplatkem a úroky zavázal vrátit předchůdkyni formou splátek tak, jak je uvedeno v předchozím odstavci. Soud smlouvu zhodnotil ve smyslu ustanovení a násl. o. z. jako spotřebitelskou, neboť předchůdkyně jednala jako věřitelka (dodavatelka) a žalovaný jako spotřebitel. Při uzavření smlouvy byla tak předchůdkyně jako původní věřitelka povinna podle , ve znění , o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“), před uzavřením smlouvy posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Měla poskytnout úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplynulo, že nejsou důvodné pochybnosti o jeho schopnosti úvěr splácet.

5. Žalobkyně skutkově v žalobě (ani v doplnění žaloby) netvrdila, že by před uzavřením smlouvy řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného. U jednání dne datum po poučení soudem o potřebě doplnění tvrzení a dokazování ve vztahu ke zkoumání úvěruschopnosti v souladu s ustanovením až 3 právní zástupce žalobkyně dotvrdil, že předchůdkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy, pokud jde o jeho příjmy zjistila, že tento byl v zaměstnaneckém poměru u právnická osoba anonymizováno s příjmem 27 322 Kč čistého měsíčně, přičemž výši příjmů ověřila z potvrzení od zaměstnavatele a z pracovní smlouvy. Pokud jde o výdaje žalovaného, vycházela z dat Českého statistického úřadu, a dále zohlednila jeho výdaje na bydlení, jejichž výši právní zástupce žalobkyně u jednání nespecifikoval, tvrdil však, že předchůdkyně specifikaci a výši individuálních výdajů žalovaného zjišťovala primárně z informací žalovaného, které uvedl v žádosti o úvěr dne datum, a dále z bankovního účtu žalovaného. Vycházela také z toho, že žalovaný měl manželku a tři děti, k nimž měl vyživovací povinnost.

6. Právní zástupce žalobkyně požádal soud o poskytnutí lhůty k dotvrzení a navržení důkazů ve vztahu k úvěruschopnosti. Lhůta soudem poskytnuta nebyla s odůvodněním, že k otázce posuzování úvěruschopnosti s odbornou péčí již dlouhodobě existuje celá řada rozhodnutí jak předmětného soudu, tak Krajského soudu v Ostravě, a taktéž byla řešena Evropským soudním dvorem, a rozhodnutí by měla být žalobkyni známa, když navíc je tato zastoupena advokátem a od podání žaloby uplynula dostatečně dlouhá lhůta k tomu, aby žalobkyně shora uvedené dotvrdila a označila důkazy.

7. Z nezávazné žádosti o poskytnutí úvěrového produktu ze datum vyplynulo, že žalovaný byl v uvedené době zaměstnancem společnosti právnická osoba, IČO, byl zaměstnán od datum a jeho průměrný čistý měsíční příjem představoval částku ve výši 27 322 Kč. Splácel úvěry ve výši 6 641 Kč měsíčně. V domácnosti s ním bydlely další 4 osoby. Bydlel ve vlastním bytě bez zástavy.

8. V rámci účastnické výpovědi žalovaný uvedl, že žádost o poskytnutí úvěrového produktu (viz bod 7.) sepisoval na pobočce předchůdkyně zřejmě předtím, než o předmětný úvěr požádal. Pokud jde o jeho příjmy, kterých dosahoval, souhlasil s výší uvedenou v žádosti s tím, že výplata mu chodila na účet předchůdkyně a výši výplaty si mohla předchůdkyně ověřit. Pokud jde o výdaje žalovaného, uvedl, že tyto předchůdkyně nikterak neověřovala. Nepožadovala po něm žádné doklady o výdajích na bydlení, další individuální výdaje nezjišťovala vůbec. V době poskytnutí úvěru byl ženatý a měl vyživovací povinnost ke třem dětem. V té době splácel kromě uvedených 6 641 Kč další dva nebo tři úvěry.

9. Soud má za to, že žalobkyně prokázala, že předchůdkyně zjišťovala příjmovou stránku žalovaného, kdy vycházela, pokud jde o výši měsíčních příjmů jednak z informací, jež uvedl žalovaný, a navíc si výši pravidelného měsíčního příjmu mohla ověřit výpisem z účtu, jak tvrdila žalobkyně a jak připustil žalovaný. Pokud pak jde o výdajovou stránku u žalovaného, žalobkyně neprokázala, že by předchůdkyně zkoumala individuální výdaje žalovaného, a proto soud dospěl k závěru, že předchůdkyně před uzavřením úvěrové smlouvy úvěruschopnost žalovaného nezjišťovala řádně a v souladu se ZoSÚ, když individuální výdaje žalovaného nikterak nezjišťovala.

10. S ohledem na shora uvedené žalobkyně neprokázala, že by před uzavřením smlouvy zkoumala úvěruschopnost žalovaného, a soud proto dospěl k závěru, že smlouva o úvěru je neplatná. V daném případě se jedná o neplatnost absolutní, ke které soud přihlíží podle § 588 o. z. i bez návrhu, neboť je v rozporu se zákonem. Jelikož je neplatný hlavní závazek, tedy smlouva o úvěru, jsou neplatná i vedlejší ujednání, tj. ujednání o poplatcích a smluvní pokutě. Soud s ohledem na shora uvedené nemohl zavázat žalovaného k úhradě požadované částky z titulu uzavřené úvěrové smlouvy.

11. Při absenci smluvního nároku žalobkyně se soud zabýval otázkou, zda je dán mimosmluvní důvod pro žalobu a dospěl k závěru, že žalobkyně prokázala, že žalovaný prokazatelně v průběhu trvání úvěrového vztahu čerpal částku ve výši 300 000 Kč a uhradil 311 568,67 Kč.

12. Vzhledem k tomu, že žalovaný uhradil poskytnutou jistinu (vrátil více), byla žaloba zamítnuta, neboť žalobkyni nevznikl ani nárok na vydání bezdůvodného obohacení.

13. Svou aktivní legitimaci ve sporu žalobkyně prokázala v souladu s § 1882 o. z. smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum uzavřenou mezi předchůdkyní a žalobkyní, včetně přílohy.

14. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl negativním výrokem, když procesně úspěšnému žalovanému náklady řízení dle obsahu spisu nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Karviné - pobočky v Havířově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.