Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
15 C 78/2021-40
Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní JUDr. Ladislavou Olbrechtovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 47 251,30 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Řízení se zastavuje co do částky 2 287,68 Kč.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 6 400 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od 21.7.2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
III. Návrh žalobce, že žalovaná je povinna zaplatit
částku 39 351,30 Kč,
kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 2 535,80 Kč,
úrok ve výši 10,64 % ročně z částky 30 000 Kč od 21.5.2020 do zaplacení,
zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % z částky 30 346,50 Kč od 21.5.2020 do zaplacení,
se zamítá.
IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Řízení se zastavuje co do částky 2 287,68 Kč. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 6 400 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od 21.7.2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. III. Návrh žalobce, že žalovaná je povinna zaplatit částku 39 351,30 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 2 535,80 Kč, úrok ve výši 10,64 % ročně z částky 30 000 Kč od 21.5.2020 do zaplacení, zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % z částky 30 346,50 Kč od 21.5.2020 do zaplacení, se zamítá. IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalované zaplacení částky 47 251,30 Kč s příslušenstvím, žalobu odůvodnil tím, že mezi žalovanou a společností právnická osoba, IČO, se sídlem adresa (s účinností ke dni 28.9.2018 byla část závodu společnosti právnická osoba převedena na společnost právnická osoba, IČO, se sídlem adresa) došlo dne 20.3.2018 k uzavření Smlouvy o úvěru číslo (dále jen„ Smlouva“). Dle smluvního ujednání je nedílnou součástí této Smlouvy také Předpis splátek. Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalované peněžní prostředky ve výši 30.000 Kč (dále také jen„ úvěr“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem Smlouvy dle čl. I. Smlouvy. Úvěr byl v souladu s čl. I. odst. 2. Smlouvy poskytnut žalované za úplatu, poplatky a za úrok ve výši 21 % z jistiny úvěru za období, na které byl poskytnut. Celkové náklady spotřebitelského úvěru splatné žalovanou dle čl. II. Smlouvy činily 25.200 Kč. Celkovou dlužnou částku ve výši 55.200 Kč, odpovídající součtu poskytnutého úvěru a celkových nákladů spotřebitelského úvěru, se žalovaná v souladu čl. II. Smlouvy a Předpisu splátek zavázala uhradit v 16 měsíčních splátkách po 3.450 Kč.
2. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze Smlouvy. V důsledku prodlení žalované právní předchůdce žalobce úvěr ke dni 20.7.2019, zesplatnil a tím mu vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky, která činila na:
-) jistině úvěru 30.000,00 Kč,
-) úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru 346,50 Kč,
-) poplatku za uzavření 974,50 Kč a
-) administrativním poplatku 279,00 Kč.
3. Vzhledem k tomu, že poskytnutý úvěr nebyl ze strany žalované řádně v plné výši uhrazen, úročí se neuhrazená jistina úvěru ve výši 30.000 Kč od 21.7.2019 dále úrokem s úrokovou sazbou ve výši 10,64 % ročně odpovídající výši úrokové sazby korunových úvěrů poskytnutých bankami spotřebitelům na spotřebu se splatností 1-5 let ke dni uzavření Smlouvy. V důsledku prodlení žalované s úhradou splátek vzniklo právnímu předchůdci žalobce také právo požadovat zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši 10 % ročně. Na základě smluvního ujednání, aprobovaného občanským zákoníkem , je úrokem z prodlení úročena splatná nezaplacená částka jistiny úvěru ve výši 30.000 Kč a splatná nezaplacená částka úroku v pevné výši 346,50 Kč. V důsledku porušení smluvních povinností žalované hradit splátky řádně a včas vzniklo právnímu předchůdci žalobce rovněž právo na úhradu smluvní pokuty sjednané přímo ve Smlouvě.
4. Pohledávka za žalovanou vyplývající z výše uvedené Smlouvy byla ze strany společnosti právnická osoba postoupena žalobci na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24.6.2020, se všemi právy s ní spojenými, včetně práva ze smluvní pokuty, a to s účinností ke dni 8.7.2020. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno. Z této skutečnosti dovozuje žalobce svou procesní legitimaci.
5. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu této žaloby nebylo ze strany žalované na předmětnou pohledávku žalobce uhrazeno ničeho.
6. Žalobce tedy požaduje po žalované zaplacení:
-) neuhrazené jistiny ve výši 30.000 Kč
-) úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši 346,50 Kč
-) úhrady za poskytnutí úvěru a uzavření Smlouvy ve výši 974,50 Kč
-) úhrady za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 279 Kč
-) smluvní pokuty ve výši 15.651,30 Kč
-) zákonného úroku z prodlení vyčísleného od prodlení do 20.5.2020 ve výši 3.323,48 Kč
7. Dále žalobce požaduje rovněž zaplacení:
-) úroků z úvěru ve výši 10,64 % p.a. z dlužné jistiny úvěru ve výši 30.000 Kč od 21.5.2020 do zaplacení,
-) zákonných úroků z prodlení ve výši 10 % p.a. z částky ve výši 30.346,50 Kč, sestávající se z dlužné jistiny úvěru ve výši 30.000 Kč, úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši 346,50 Kč, od 21.5.2020 do zaplacení.
8. Před podáním žaloby byla žalovaná žalobcem písemně vyzvána k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci. Tato výzva byla žalované odeslána doporučeně dne 18.12.2020 Ani přesto však dlužná částka nebyla uhrazena.
9. Před jednáním ve věci samé vzal žalobce žalobu částečně zpět co do částky 1 500 Kč a 787,68 Kč, celkem 2 787,68 Kč a soud řízení v této části zastavil podle § 96 o.s.ř.
10. Žalovaná se k jednání, které bylo nařízeno na den 19.11.2021, nedostavila, ačkoliv měla předvolání k jednání doručeno 16.8.2021, soud jednal tedy v nepřítomnosti žalované v souladu s ust. § 101 odst. 3 o.s.ř.
11. Soud provedl dokazování listinnými důkazy založenými žalobcem, a to:
-) Smlouvou o úvěru číslo ze dne 20.3.2018 spolu s předpisem splátek, ze které soud zjistil, že společnost právnická osoba a žalovaná se dohodli na poskytnutí částky 30 000 Kč žalované a žalovaná se zavázala vrátit celkem 55 200 Kč v 16 splátkách po 3 450 Kč,
-) Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24.6.2020, včetně Seznamu pohledávek, ze které soud zjistil, že společnost právnická osoba a žalobce se dohodli na postoupení pohledávek uvedených Seznamu pohledávek – v příloze str. 21 uvedena žalovaná,
-) Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 24.7.2020, ze kterého soud zjistil, že společnost právnická osoba oznámila žalované, že se žalobce stal věřitelem pohledávky vůči žalované ze smlouvy o úvěru číslo ze dne 20.3.2018, výše pohledávky činí 51 075 Kč bez příslušenství,
-) Výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem ze dne 18.12.2020, ze které soud zjistil, že právní zástupce žalobce vyzval žalovanou k úhradě pohledávky 54 241,60 Kč nejpozději do 2.1.2021,
-) Žádostí o poskytnutí spotřebitelského úvěru, ze kterého bylo zjištěno, že žalovaná požádala o spotřebitelský úvěr ve výši 30 000 Kč se splatností 16 měsíců, uvedla v kolonce údaje o spotřebiteli, že je rozvedená, je zaměstnána u právnická osoba s čistým příjmem 4 335 Kč měsíčně, jiné příjmy (bez specifikace) činí částku 5 560 Kč, celkem příjmy domácnosti (bez specifikace) činí 34 985 Kč Náklady na bydlení činí 2 000 Kč měsíčně, energie – elektřina, plyn, voda 1 550 Kč měsíčně, stravování 2 000 Kč měsíčně, průměrný měsíční výdej žadatele činí 4 183 Kč měsíčně, průměrný výdej celé domácnosti 12 550 Kč měsíčně. Dále byl doložen souhlas Bytového družstva ulice a číslo obec s podnájmem družstevního bytu od 21.6.2017 do 20.6.2018, v němž jako podnájemce vystupuje žalovaná, podnájemce se zavazuje hradit nájemné ve výši 8 000 Kč, vč. záloh pak 9 959 Kč měsíčně. Z potvrzení o čistých příjmech žalované za 12/2017 - 2/2018 bylo zjištěno, že žalovaná dosáhla průměrného měsíčního čistého příjmu 4 495 Kč. Z pracovní smlouvy uzavřené mezi právnická osoba a žalovanou bylo zjištěno, že pracovní poměr s žalovanou byl uzavřen na dobu určitou do 31.12.2019.
12. Na základě takto provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Právní předchůdce žalobce společnost právnická osoba a žalovaná se dohodli na tom, že právní předchůdce poskytne žalované částku 30 000 Kč a žalovaná se zaváže vrátit tuto částku a zaplatit poplatky ve výši 25 200 Kč, sestávající ze správy úvěru 6 600 Kč, poplatku za hotovostní výběr splátek ve výši 10 200 Kč. Žalovaná svým podpisem na smlouvě stvrdila převzetí částky 30 000 Kč v hotovosti od právního předchůdce žalobce a zavázala se vrátit celkovou dlužnou částku sestávající z jistiny a poplatků ve výši 55 200 Kč v 16 splátkách v hotovosti, kdy výše každé splátky činí 3 450 Kč.
13. Žalobce se domáhá po žalované zaplacení celkové částky 47 251,30 Kč s příslušenstvím specifikovaným v petitu žaloby. Žalovaná dle skutkových tvrzení žalobce vrátila žalobci celkem 23 600 Kč.
14. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobce a žalované bylo ze strany právního předchůdce žalobce postoupení oznámeno. Žalobce je tak aktivně legitimován k podání žaloby.
15. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
16. Podle § 419 o.z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.
17. Podle § 420 odst. 1 o.z. kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.
18. Podle § 547 o.z. právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům.
19. Podle § 576 o.z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.
20. Podle § 580 odst. 1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
21. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
22. Po právní stránce soud právní jednání účastníků posoudil jako smlouvu o úvěru ve smyslu výše citovaných ustanovení, když právní předchůdce žalobce přenechal žalované peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč a žalovaná se zavázala tyto peněžní prostředky vrátit. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč převzala a zavázala se je v dohodnuté době vrátit.
23. Soud se zabýval otázkou platnosti ujednání o tzv. poplatku, který v tomto případě činí 25 200 Kč za zapůjčení částky 30 000 Kč na 16 měsíců a dospěl k závěru, že tento poplatek je vlastně úrokem úvěru, neboť představuje úplatu částky. S ohledem na výši jistiny 30 000 Kč a na dobu splatnosti úvěru představující 16 měsíců odpovídá zmiňovaný poplatek ročnímu úroku přesahujícímu více než 63 % jistiny, 84 % celkové částky za 16 měsíců. Taková výše úroku je zcela nepřiměřená a z tohoto důvodu soud ujednání o poplatku vyhodnotil jako právní jednání v rozporu s dobrými mravy, a tudíž jako neplatné. Žalobci tak právo na úroky v podobě poplatků nevzniklo.
24. Jak již dovodil Nejvyšší soud ČR například v rozhodnutí sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 , občanský zákoník a ani jiné právní předpisy výslovně nestanoví, do jaké výše lze při peněžité půjčce sjednat úroky. Z této skutečnosti však nelze úspěšně dovozovat, že by výše úroků závisela jen na dohodě účastníků smlouvy, a že by tedy nepodléhala žádnému omezení. Rovněž u dohody o úrocích totiž platí, že výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí být v rozporu s dobrými mravy. Nepřiměřeně vysoké úroky sjednané jsou obecně považovány za odporující obecně uznávaným pravidlům chování a vzájemným vztahům mezi lidmi a mravním principům společenského řádu, a tedy jsou v rozporu s dobrými mravy. Rozhodnutí o tom, zda jsou splněny podmínky pro použití ustanovení § 580 o.z., je vždy třeba učinit po pečlivé úvaze, v jejímž rámci musí být zváženy všechny rozhodné okolnosti případu. Nejvyšší soud v rozhodnutí sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 dovodil, že v rozporu s dobrými mravy je zpravidla výše úroků sjednaná ve smyslu § 658 odst. 1 občanského zákoníku účinného do 31.12.2013 (nyní obdobně § 2392 odst. 1 o.z.), která podstatně překračuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů či půjček.
25. Je-li neplatné ujednání o výši úroků obsažené ve smlouvě úvěru, z povahy věci ani z jeho obsahu neplyne, že by tuto část nebylo možno oddělit od ostatního obsahu smlouvy. Smlouva o úvěru je však neplatná pouze v ujednání o výši úroků jen tehdy, jestliže oddělení této části od ostatního obsahu nebrání okolnosti, za nichž ke smlouvě došlo (shodně se závěry Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 ). Soud se tedy zabýval, zda neplatnost ujednání o úrocích nezpůsobuje neplatnost celé smlouvy o úvěru a uzavřel-li smlouvu o úvěru v postavení spotřebitele, smlouva o úvěru má povahu spotřebitelské smlouvy, neboť právní předchůdce žalobce ji uzavíral v postavení podnikatele a žalovaná v postavení spotřebitele.
26. Co se týče právního posouzení věci, soud posoudil smluvní vztah žalobce a žalované podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , ve znění ke dni uzavření smlouvy ze dne 20.3.2018 (dále jen,,OZ“) jako smlouvu o úvěru, přičemž vzhledem ke skutečnosti, že žalobce, resp. právní předchůdce uzavřel smlouvu jako podnikatel a žalovaná jako spotřebitel, jedná se zároveň o spotřebitelskou smlouvu a je nutné na ni vztáhnout i ustanovení § 1810 násl. OZ a zákona č. 257/2016 Sb. , § 86 , § 87 .
27. Podle § 86 odst. 1 poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
28. Podle § 86 odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
29. Podle § 87 odst. 1 poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkon jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
30. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
31. Soud zkoumal, zda žalobce splnil svou zákonnou povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr.
32. Žalobce v tomto směru doplnil skutková tvrzení s tím, že žalobce, resp. Věřitel, právnická osoba, IČO, se sídlem adresa (s účinností ke dni 28.9.2018 byla část závodu společnosti právnická osoba převedena na společnost právnická osoba, IČO, se sídlem adresa) (dále jen„ Věřitel“), jako poskytovatel půjčky, splnil svou zákonnou povinnost ve smyslu § 86 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, když s odbornou péčí posoudil schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením předmětné Smlouvy o úvěru a jejich ověření doklady vyžádanými od žalované a nahlédnutím do veřejných registrů. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované. Poskytnuté informace byly zaznamenány v žádosti o úvěr (dále jen„ Žádost“) ze dne 20.3.2018 a byly ověřeny doklady uvedenými v části„ Ověřeno“. Teprve následně, po vyhodnocení získaných informací, byla s žalovanou uzavřena Smlouva.
33. V Žádosti žalovaná uvedla, že je od 1.6.2017 zaměstnána ve právnická osoba, s.r.o., se sídlem adresa, IČO s příjmem ve výši 4 335 Kč měsíčně a dále disponuje jiným příjmem ve výši 5 650 Kč měsíčně. Celkový měsíční příjem žalované činí 9 985 Kč měsíčně. Dále žalovaná v Žádosti uvedla, že výše jejích měsíčních výdajů činí 4 183 Kč a že její použitelný měsíční příjem tedy činí 5 802 Kč. Žalovaná dále v žádosti uvedla, že nemá vyživovací povinnost vůči dalším osobám.
34. Tvrzenou majetkovou situaci žalované pak Věřitel ověřil z předložené Pracovní smlouvy, potvrzení o čistých příjmech a Souhlasu s podnájmem družstevního bytu.
35. Z„ čestného prohlášení žadatele“ Žádosti plyne, že žalovaná svým podpisem stvrdila, že údaje, které Věřiteli žalobce před uzavřením Smlouvy poskytla, jsou úplné, přesné a pravdivé.
36. S ohledem na informace, které žalovaná uvedla, a které si Věřitel ověřil, a dále s ohledem na výši požadovaného úvěru dospěl Věřitel k názoru, že schopnost žalované splácet tento úvěr je dostatečná.
37. Příjmy a výdaje byly doloženy pouze částečně. Nebylo nikterak specifikováno, co tvoří další příjem žalované ve výši 5 650 Kč, kdo se podílí na celkových příjmech domácnosti 34 985 Kč za situace, že žalovaná je rozvedená, nesouhlasí uvedené výdaje na bydlení 2 000 Kč a 1 550 Kč s doloženou smlouvou o podnájmu, kde je výdaj uveden 9 959 Kč, je nepravděpodobný výdaj na stravování 2 000 Kč. Žalobce (resp. právní předchůdce žalobce) netvrdil a ani nedoložil, že by provedl např. kontrolu žalované ohledně bonity klienta v úvěrových registrech SOLUS a NRKI, že by provedl lustraci z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, EUCB. Výše splátky 3 450 Kč představuje přes 76 % doloženého čistého měsíčního příjmu žalované.
38. Neověření uváděných výdajů navozuje účelovost ze strany věřitele - snahu uvést v hodnocení pouze údaje, které povedou k formálnímu vykázání úvěruschopnosti spotřebitele, aniž by však byla patrná snaha o zjištění a posouzení reálné situace klienta. Přes tyto informace, které měl věřitel k dispozici, úvěr s výše uvedenými parametry poskytl, aniž se však jakkoli přesvědčivě dále vypořádal s tím, zda bude dlužník schopen skutečně reálně dluh splácet a splatit.
39. Soud se pro účely posouzení splnění povinnosti žalobce posoudit úvěruschopnost žalované před uzavřením předmětné smlouvy nemohl spokojit toliko s doplněním tvrzení v rozsahu shora. Soud tak uzavírá, že žalobce v řízení neprokázal (a ani dostatečně netvrdil), že dostatečným způsobem splnil svou zákonnou povinnost zkoumat před uzavřením předmětné smlouvy o úvěru úvěruschopnost žalované, a to navíc s odbornou péčí, proto soud posoudil předmětnou smlouvu úvěru jako absolutně neplatnou podle § 580 OZ , a to v souladu s nálezem Ústavního soudu České republiky III, ÚS 4129/18 ze dne 26.2.2019.
40. Plnil-li proto právní předchůdce žalobce z absolutně neplatné smlouvy úvěru žalované částku 30 000 Kč, pak v důsledku přijetí tohoto plnění vzniklo na straně žalované bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 a násl. OZ v rozsahu této částky po dopočtu provedené platby žalovanou ve výši 23 600 Kč. Bezdůvodné obohacení je žalovaná povinna vydat podle § 1879 OZ žalobci, proto soud zavázal žalovanou k povinnosti uhradit žalobci částku 6 400 Kč, a to dle § 2993 OZ , mají-li si strany neplatné smlouvy ze zákona vrátit to, co si vzájemně poskytly. Spolu s částkou 6 400 Kč je žalovaná povinna podle § 1970 OZ zaplatit žalobci zákonný úrok z prodlení, jehož výše vyplývá z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , ve znění rozhodném k počátku prodlení žalované. Lhůta k plnění byla stanovena v délce tří dnů dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. , soud neshledal žádný důvod pro stanovení delší lhůty, popř. pro plnění ve splátkách.
41. Ve zbylém rozsahu soud žalobu jako nedůvodnou zamítl, když byla koncipována jako plnění ze smlouvy, která byla soudem shledána absolutně neplatnou.
42. Výrok o nákladech řízení má oporu v ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. , žalovaná měla ve sporu převážný úspěch, z obsahu spisu však vyplývá, že jí žádné náklady nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu ve Frýdku-Místku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.