Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

59 C 211/2020-47

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl soudkyní Mgr. Blankou Ježkovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o 18 514 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 11 714 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 645,67 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 1 323,02 Kč, úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 8 000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, s úrokem ve výši 19,52 % ročně z částky 8 000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 429,81 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 1 015,55 Kč, úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 3 338,31 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, s úrokem ve výši 20,98 % ročně z částky 3 338,31 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. V rozsahu povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni částku 6 800 Kč, se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 650,76 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 11 714 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 645,67 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 1 323,02 Kč, úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 8 000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, s úrokem ve výši 19,52 % ročně z částky 8 000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 429,81 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 1 015,55 Kč, úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 3 338,31 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, s úrokem ve výši 20,98 % ročně z částky 3 338,31 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. V rozsahu povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni částku 6 800 Kč, se žaloba zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 650,76 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze den 30. 10. 2020 domáhala na žalovaném zaplacení částky 18 514 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba, uzavřela s žalovaným dne 28. 8. 2017 smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo dne 4. 12. 2017 smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo na jejich základě byly poskytnuty žalovanému peněžní prostředky v celkové výši 12 000 Kč s tím, že se žalovaný zavázal zaplatit úroky za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 364 Kč (u smlouvy, kdy mu byla poskytnuta částka 4 000 Kč) a ve výši 1 600 Kč (s úrokovou sazbou ve výši 20,98 % ročně, potažmo 19,52 % ročně sjednané ve smlouvách), odměnu za administrativní činnost/poplatkem ve výši 800 Kč, potažmo u druhé smlouvy 1 600 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 1 200 Kč (u první smlouvy) a 3 200 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny, úroku za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy a veškerých poplatků se žalovaný zavázal uhradit v 43 týdenních splátkách po 148 Kč u první smlouvy a v 60 splátkách po 240 Kč u druhé smlouvy. Žalovaný nesplácel úvěr řádně a včas tak, jak bylo sjednáno, uhradil pouze na první smlouvu částku 2 250 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávky za žalovaným na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019, přičemž k tomuto datu činila dlužná částka celkem 18 514 Kč a sestává z dlužných jistin ve výši 11 338,31 Kč, dlužných úroků za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2 338,57 Kč, dlužného poplatku za administrativní činnost ve výši 1 600 Kč, dlužných poplatků za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 975, 68 Kč. Žalobkyně kapitalizovala jak zákonný úrok z prodlení, tak úrok, a to do data postoupení pohledávky. Žalovaný ničeho následně (po postoupení) neuhradil, a to ani v návaznosti na předžalobní upomínku.

2. Žalovaný není státním příslušníkem ČR, avšak v minulosti v ČR bydlel a závazek, který vyplývá ze smlouvy, jež uzavřel, měl být splněn na území České republiky; pravomoc českých soudů vyplývá z Nařízení EU číslo.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

4. Soud věc projednal za splnění podmínek , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ “) tedy bez nařízení jednání, neboť ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a účastníci řízení s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (žalovaný ve smyslu ).

5. Při svém rozhodování ve věci soud vycházel ze skutkových zjištění učiněných

na základě listin předložených žalobkyní, jelikož se žalovaný nikterak nevyjádřil, ani žádné důkazy nepředložil. Soud dospěl k následujícím zjištěním:

soud vzal za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba (dále jen„ příjmení jméno“) a žalovaný uzavřeli dne 28. 8. 2017 smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo jejíž součástí byly smluvní podmínky; příjmení jméno se zavázal poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 4 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit celkem částku 6 364 Kč, tvořenou jistinou ve výši 4 000 Kč, úrokem ve výši 364 Kč (zápůjční úroková sazba u smluv se splácením po dobu 43 týdnů činí 20,98 %, není navázána na žádný index či referenční úrokovou sazbu, přičemž je spjata s trváním smlouvy, při řádném splacení činí tuto fixní částku, avšak při nedodržení smluvních ujednání o splácení je úročeno i nadále), poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 1 200 Kč, poplatkem ve výši 800 Kč, a to vše ve 43 týdenních splátkách ve výši 148 Kč (smlouvou o úvěru). Soud vzal za prokázané též to, že příjmení jméno a žalovaný uzavřeli dne 4. 12. 2017 smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo jejíž součástí byly smluvní podmínky; příjmení jméno se zavázal poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 8 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit celkem částku 14 400 Kč, tvořenou jistinou ve výši 8 000 Kč, úrokem ve výši 1 600 Kč, poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 200 Kč, administrativním poplatkem ve výši 1 600 Kč, a to vše v 60 týdenních splátkách ve výši 240 Kč (smlouvou o úvěru). Dále vzal soud za prokázané, že anonymizována dvě slova platně postoupil pohledávku za žalovaným na žalobkyni (smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019), což bylo žalovanému oznámeno dopisem (oznámením o postoupení pohledávky). Soud má též za prokázané, že před uzavřením smlouvy byla zkoumána úvěryschopnost žalovaného (kartou zákazníka ze dne 2. 7. 2017). Dle sdělení žalobkyně (a též dle zjištění soudu učiněného na základě výpočtu) uhradil žalovaný toliko 2 250 Kč na první uváděnou smlouvu. Předžalobní upomínkou bylo prokázáno, že byl žalovaný vyzván k úhradě dlužných částek (předžalobní výzvou vč. podacího lístku).

6. Uvedené listinné důkazy hodnotil soud jako věrohodné, bez rozporů a plně prokazující uváděná tvrzení, a nemá tak důvodu o nich pochybovat.

7. Na základě uváděných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci: příjmení jméno a žalovaný uzavřeli smlouvy o úvěru, na jejichž základě byly žalovanému poskytnuty v hotovosti částky 4 000 Kč a 8 000 Kč, přičemž se žalovaný zavázal poskytnuté úvěry včetně poplatků ve výši 2 000 Kč (u první smlouvy) a 4 800 Kč, úroku za dobu trvání smlouvy ve výši 364 Kč a 1 600 Kč (u druhé smlouvy) vrátit ve 43 týdenních splátkách po 148 Kč (u první smlouvy), resp. v 60 týdenních splátkách po 240 Kč. Žalovaný uhradil pouze částku 2 250 Kč. příjmení jméno svou pohledávku za žalovaným postoupil žalobkyni. Před podáním žaloby byl žalovaný dopisem vyzván k úhradě dluhu. V řízení pak bylo na žalovaném, aby případně tvrdil a prokazoval, že žalobkyni nevznikl nárok na zaplacení žalované částky, případně že dlužnou částku zcela či zčásti uhradil. Žalovaný však zůstal nečinný.

8. Takto zjištěný skutkový stav posoudil soud podle , v platném znění (dále jen„ o.z.“), a v souladu se , o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Dle ust. o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ust. o.z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Pohledávka byla postoupena žalobkyni v souladu s ust. a násl. o.z.

9. příjmení jméno poskytl žalovanému hotovostní úvěry ve výši 4 000 Kč a 8 000 Kč, které měl žalovaný splácet formou hotovostních týdenních splátek (k rukám zástupce příjmení jméno) po 148, resp. 240 Kč. Celkový poplatek byl sjednán na 2 364 Kč (úrok za dobu trvání smlouvy 364 Kč, poplatek 800 Kč a poplatek za hotovostní inkaso 1 200 Kč), resp. u druhé smlouvy na 6 400 Kč (úrok za dobu trvání smlouvy 1 600 Kč, administrativní poplatek 1 600 Kč a poplatek za hotovostní inkaso 3 200 Kč). Žalovaný uhradil celkem částku 2 250 Kč. Žalovaný tedy porušil svoji povinnost řádně a včas splácet poskytnuté úvěry, potažmo dohodnuté poplatky a dluží nesplacené jistiny a úroky.

10. Co se týká povinnosti žalovaného uhradit žalobkyni administrativní poplatky ve výši 800 Kč a 1 600 Kč, který je konkretizován v bodě 1.5 předmětných smluv (tvoří 20 % poskytnuté jistiny), považuje soud smlouvu v této části za neplatnou, a to jak pro nepřiměřenost ujednání, když žalovaný vystupoval jako spotřebitel, tak i pro neurčitost, a v neposlední řadě rozpor s dobrými mravy. Ze smlouvy o úvěru ani ze smluvních podmínek nevyplývá, za co je poplatek účtován, není nikde ve smluvních ujednáních specifikován. Pouze z označení„ administrativní poplatek“ není spotřebitel (žalovaný) schopen poznat, co za poskytnutí prostředků věřiteli platí. Takové ujednání je ujednáním neplatným, přičemž soud má posuzovat z úřední povinnosti zneužívající charakter smluvní klauzule, pokud má k dispozici informace o právním a skutkovém stavu, které jsou pro tyto účely nezbytné. V rámci soukromého práva neplatí zásada autonomie vůle stran, která by umožňovala cokoliv, bez ohledu na postavení stran a obsah ujednání. Jinak řečeno, je-li sjednán v podstatě jakýkoliv poplatek, pak současně v rámci ujednání stran musí být též srozumitelně a zřetelně uvedeno, jaké protislužby se straně platící poplatek má oproti zaplacenému poplatku dostat. K úhradě případných nákladů za„ administrativní činnost“ a též

ke generování zisku slouží už samotný úrok jako odměna za poskytnutí peněžních prostředků,

ať již půjčkou anebo úvěrem. Úrok ovšem účastnice smlouvy výslovně sjednaly a soud žalovaného k jeho úhradě zavázal (v této části žalobě vyhověl). příjmení příjmení jméno poplatkem za administrativní činnost„ skrývá“ odměnu za poskytnutí peněžních prostředků sjednanou ve formulářové smlouvě podnikatele se spotřebitelem, jde o ujednání nemravné, kdy odborně vybavený profesionál v daném oboru nepoctivě těží z neznalosti spotřebitele a nechá si přislíbit plnění, které je ve vztahu k hodnotě poskytnutého protiplnění v hrubém nepoměru, když předstírá úrokovou sazbu 20,98 % a 19,52 % ročně, ačkoliv reálně celý úvěr úročí úrokovou sazbou vyšší, a dostává se z mezí podstatného přesahu obvyklé úrokové sazby do hladiny extrémního nepoměru (k tomu srovnej rozhodnutí název soudu ze dne 8. 11. 2006 sp. zn. spisová značka, rozhodnutí název soudu ze dne 27. 2. 2007 sp. zn. spisová značka a rozhodnutí název soudu ze dne 15. 12. 2004 sp. zn. spisová značka).

11. Co se týká poplatku za hotovostní inkaso splátek, lze považovat ujednání rovněž za neplatné, neboť poplatek je stanoven předem pevnou částkou, přestože hotovostní režim splátek byl vykonán pouze z části (u první smlouvy) či vůbec. Žalovaný uhradil celkem pouze 2 250 Kč na první z uváděných smluv. Soud považuje poplatek v rozporu s dobrými mravy i s ohledem na bod 1.6 smlouvy, z něhož vyplývá, že výše nákladů na hotovostní inkaso splátek se zvyšuje v procentech z celkové výše úvěru dle počtu splátek. Soud považuje za nepřijatelné, aby výše poplatku byla závislá na výši samotného úvěru. Hodnota činností spojených s hotovostním režimem splátek se v žádném případě nemůže zvyšovat spolu s výší samotného úvěru. Sjednání poplatku za hotovostní inkaso splátek soud hodnotí jako neplatné a nepřiměřené, jak je již uvedeno výše; je to sám příjmení jméno, který takovou možnost splátek nabízí; poplatek za hotovostní inkaso„ zdražuje“ každou splátku, přičemž příjmení jméno však možnost výplaty v hotovosti (jak plyne ze smlouvy) podmiňuje právě volbou splácení hotovostním inkasem. V opačném případě se použije jak pro úvěr, tak pro splátky bezhotovostní režim. příjmení jméno tedy v podstatě nedává možnost volby, když jak je obecně známo (dle průzkumu cílové skupiny zákazníků) jeho služeb využívají většinou osoby v situaci, které potřebují peníze rychle a v hotovosti, často nemají ani zřízen bankovní účet. Za takového stavu lze ujednání považovat za nemravné. Nad rámec uvedeného v této souvislosti soud také podotýká, že nárok žalobkyně na úhradu hotovostního inkasa, když není zřejmé, kolik„ návštěv“ hotovostních inkas příjmení jméno vykonal/o kolik se pokusil, nelze vnímat ani jako platbu za„ extra službu“ poskytnutou ze strany příjmení jméno. Proto ani v této části soud nárok žalobkyni nepřiznal.

12. Žalovaný nezaplatil ve stanovené lhůtě dlužné částky (jistiny a úroky), tudíž se dostal do prodlení ( o.z.) a žalobkyni vzniklo právo požadovat po žalovaném vedle dlužné částky i zaplacení úroků a úroků z prodlení (§ číslo, o.z.). Při stanovení výše úroků z prodlení soud vycházel z ust. (k datu po splatnosti poslední stanovené splátky).

13. Zrekapitulováno řečené, soud na základě zjištěného skutkového stavu ubíraje se zmíněnými úvahami a názory dospěl k závěru, že žalobkyní uplatněný nárok na zaplacení poskytnuté částky a sjednaného úroku našel oporu v právu a zavázal žalovaného k úhradě neuhrazené částky (výrok I.). Oporu v právu však nenašel nárok žalobkyně na zaplacení poplatku za administrativní činnost a hotovostní inkaso, tudíž soud žalobu v této části zamítl (výrok II.).

14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 650,76 Kč, přičemž tato částka představuje 26,54 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 63,27 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 36,73 %). Celkové náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 18 514 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí zastoupení, předžalobní výzva, návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč, kterou je zástupce žalobkyně povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle , o dani z přidané hodnoty. S ohledem na ust. přiznal soud tyto náklady k rukám právního zástupce žalobkyně a lhůtu k plnění stanovil v souladu s ust. věta před středníkem

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 10. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.