Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

8 C 299/2021-56

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Karáskem v právní věci

žalobce: osobní údaje žalobce

se sídlem adresa,

právně zastoupené advokátem JUDr. jméno jméno,

se sídlem adresa,

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

trvale bytem adresa žalovaného,

v řízení o zaplacení 10 797,10 Kč s příslušenstvím,

takto:

I. Žalovaný je povinen uhradit žalobci 7 173 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,25 % ročně od 19.11.2020 až do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se ohledně zaplacení 3 624,10 Kč a úroků z prodlení z částky 1 360,30 Kč za dobu od 19.11.2020 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen uhradit žalobci na náhradě nákladů řízení 4 902 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen uhradit žalobci 7 173 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,25 % ročně od 19.11.2020 až do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se ohledně zaplacení 3 624,10 Kč a úroků z prodlení z částky 1 360,30 Kč za dobu od 19.11.2020 do zaplacení, zamítá. III. Žalovaný je povinen uhradit žalobci na náhradě nákladů řízení 4 902 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce se svou žalobou domáhal, aby soud uložil žalovanému povinnost uhradit 10 797,10 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 8 533,30 Kč od 19.11.2020 až do zaplacení. V odůvodnění žaloby uvedl, že s žalovaným prostřednictvím mandatáře uzavřeli, a to na základě žádosti žalovaného o uzavření smlouvy o úvěru ze dne 29.5.2020, smlouvu o úvěru číslo jejíž nedílnou součástí byly obchodní podmínky. Úvěr byl poskytnut ve výši 7 173 Kč, částka byla dne 4.6.2020 převedena na účet prodejce. Podle čl. 3 odst. 1. Podmínek a žádosti ze dne 29.5.2020 bylo současně dohodnuto, že žalovaný má povinnost čerpanou částku splácet ve formě 12 pravidelných měsíčních splátek ve výši 804 Kč od 15.6.2020 splatných vždy k 15. dni příslušného měsíce, přičemž ve splátce je obsažena jistina, úrok a pojištění. Žalovaný následně přestal hradit žalobci pravidelné splátky, a to od splátky splatné 15.6.2020. K úhradě dluhu byl žalovaný upomínán pod hrozbou ukončení a sesplatnění dané smlouvy, avšak bezvýsledně, proto žalobce využil svého práva sjednaného ve smlouvě a úvěr sesplatnil ke dni 16.10.2020 a vyzval žalovaného k úhradě dluhu, avšak opět bezvýsledně, k úhradě nevedla ani upomínka předžalobní. Co se týče specifikace dlužné částky, tak splátky splatné do sesplatnění činí 4 020 Kč, jistina v důsledku zrušení úvěrové smlouvy 4 513,30 Kč, smluvní pokuta v důsledku zrušení úvěrové smlouvy 1 284,80 Kč, úrok z prodlení 89 Kč, účelně vynaložené náklady na odeslání upomínky 450 Kč, účelně vynaložené náklady na odeslání oznámení o okamžité splatnosti úvěru 200 Kč a smluvní pokuta za prodlení s úhradou jednotlivých splátek 240 Kč Dluh ke dni podání žaloby tedy činí v součtu 10 797,10 Kč. Nárok na smluvní pokutu vznikl žalobci v souladu s čl. 5 odst. 2. Podmínek, tj. v případě prodlení s plněním dluhu. Výše neuhrazené Smluvní pokuty za prodlení s úhradou jednotlivých splátek tedy činí 240 Kč, částku 450 Kč žalobce účtuje za zaslání tří upomínek, když je tento poplatek uveden v sazebníku. Na smluvní pokutu v důsledku zrušení úvěrové smlouvy ve výši 1 284,80 Kč vzniká žalobci nárok v okamžiku, kdy se žalovaný dostane do prodlení s více jak třemi splátkami, následkem čehož dojde k sesplatnění všech závazků. Tato smluvní pokuta je požadována v sazbě 0,1 % denně z částky 4 513,80 Kč od 18.11.2020 ke dni podání žaloby. Jistina v důsledku zrušení úvěrové smlouvy byla vypočtena jako součet jistin z nepředepsaných splátek.

2. Žalovaný se ve věci nijak nevyjádřil. K jednáním soudu se žalovaný opakovaně bez omluvy nedostavil, ač řádně a včas předvolán, soud tedy věc projednal a rozhodl s odkazem na , (dále jen „ “) v jeho nepřítomnosti.

3. Při jednání dne 23.11.2021 soud žalobce s odkazem na poučil o nutnosti doplnit důkazy a tvrzení v otázce zkoumání schopnosti žalovaného splácet úvěr před uzavřením předmětné úvěrové smlouvy s výstrahou neúspěch ve věci v případě nedoplnění.

4. Žalobce následně ve svém podání ze dne 6.12.2021 doplnil, že si je své povinnost zkoumat schopnost klientů splácet úvěr dobře vědom a bez zbytku tuto naplňuje. Všechny získané informace pak komplexně analyzuje, jeho postupy jsou také předmětem kontrol obec národní banky. Žalobce takto vyhodnocuje informace získané především z registru rizikových subjektů anonymizováno banky, registru příjmení (registr dlužníků, členy jsou zejména banky, pak nebankovní finanční instituce, telefonní operátoři, atd.), ostatních registrů a databází, interní platební morálky klienta, interního příjmení příjmení právnická osoba s.r.o., insolvenčního rejstříku, neplatných dokladů MVČR, registru hledaných osob, příjmů a výdajů žalovaného, výdajů na splátky úvěrů, finanční rezervy / disponibilní příjem, demografických a statistických informací (skóringového modelu). Následně žalobce zevrubně popsal jednotlivé registry shora uvedené. Co se týče příjmů, tak žalovaný uvedl, že pobírá 26 000 Kč měsíčně jako kvalifikovaný dělník u právnická osoba automative, tato částka pak dle šetření žalobce nepřevyšuje průměrný příjem uváděný klienty v anonymizováno kraji. Co se týče výdajů, tak žalovaný uvedl, že náklady na bydlení u něj vyjdou na 4 000 Kč měsíčně a ostatní výdaje na 600 Kč měsíčně. Žalovaný v žádosti uvedl, že všechny jím uvedené údaje jsou pravdivé a skutečné. Ze shora uvedeného je pak zřejmé, že žalobce se nespolehl pouze na informace od žalovaného, ale sám zjišťoval hodně informací a tyto systematicky analyzoval. I spotřebitel má povinnost uvádět pravdivé informace, opak může být kvalifikován i jako trestný čin. Právní úprava ani judikatura nestanovuje žádná striktní konkrétní pravidla, co se týče způsobu zkoumání úvěruschopnosti, což potvrzuje i judikatura. Neplatnost úvěrové smlouvy z důvodu nezkoumání schopnosti splácet úvěr je v zákoně zakotvena jako relativní.

5. Při jednání soudu dne 11.1.2022 soud vyrozuměl žalobce, že jeho doplnění soud nehodnotí jako dostatečné, k čemuž žalobce sdělil, že již žádnými dalšími důkazy nedisponuje. Závěrem navrhl žalobě vyhovět a přiznat žalobci náhradu nákladů řízení.

6. Ze smlouvy o obchodním zastoupení ze dne 23.7.2018 vyplynulo, že tato byla uzavřena mezi žalobcem a právnická osoba, a.s., přičemž předmětem smlouvy byla specifika spolupráce ohledně financování nákupu zboží nabízeného zmíněnou společností prostřednictvím žalobce.

7. Ze smlouvy ze dne 29.5.2020 č. anonymizováno číslo vyplynulo, že tuto uzavřel žalovaný s žalobcem prostřednictvím shora uvedené společnosti ohledně úvěru na nákup zboží u shora uvedené společnosti. Předmětem smlouvy je úvěr ve výši 7 173 Kč, který se žalovaný zavázal splatit po 804 Kč měsíčně po dobu 12 měsíců bezhotovostně. Ve smlouvě je dále vyplněno, že žalovaný je svobodný, žije v typu bydlení podnájem/pronajatý byt, vynaloží na bydlení 4 000 Kč, jeho čistý měsíční příjem činí 26 000 Kč u společnosti shora uvedené, jiné výdaje žalovaného pak činí 600 Kč. Ke smlouvě žalobce dále doložil sazebník, formulář s informacemi o úvěru a úvěrové podmínky.

8. Dále žalobce doložil tabulku, v níž jsou specifikovány splátky žalovaného na předmětný dluh včetně jejich další položkové specifikace. Z přehledu plateb žalovaného vyplynulo, že na předmětný dluh neuhradil ničeho.

9. Z výpisu z bankovní účtu žalobce je zřejmé, že shora uvedené společnosti dne 4.6.2020 uhradil celkem 7 173 Kč.

10. Dále žalobce doložil oznámení adresované žalovanému, kde tomuto oznamuje, že z důvodu porušení povinností ze strany žalovaného zesplatňuje předmětný úvěr a vyzývá žalovaného k úhradě dluhu. Dle připojené dodejky byla tato písemnost ve sféře dispozice žalovaného dne 3.11.2020.

11. Dále žalobce doložil předžalobní upomínku adresovanou žalovanému, jež byla dle připojené podacího archu žalovanému odeslána dne 29.4.2021.

12. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přihlížeje přitom ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, má soud za prokázané tyto skutečnosti: Žalobce s žalovaným uzavřel smlouvu o úvěru, jak je shora specifikována, na jejímž základě žalovaný obdržel celkem 7 173 Kč, resp. tyto finance byly v souladu se smlouvou převedeny na účet třetí osoby jako úhrada kupní ceny zboží zakoupeného žalovaným – mobilní telefon. Žalovaný na základě této smlouvy neuhradil před podáním žaloby ničeho. Žalobce doručil žalovanému shora uvedenou výzvu dne 18.11.2020.

13. Dle , (dále jen ), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle , dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle , odst. 2 , kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Dle je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Dle , o spotřebitelském úvěru (dále jen „ “), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle , poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

14. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen z části.

15. Z provedeného řízení vyplynulo, že žalobce s žalovaným uzavřeli smlouvu o úvěru (dle ) shora specifikovanou, na jejímž základě žalovaný obdržel 7 173 Kč. Jelikož však soud shledal tuto smlouvu neplatnou, dále se nezabýval jejími ujednáními a vzájemný vztah účastníků řízení vypořádal dle pravidel pro vydání bezdůvodného obohacení.

16. Je nepochybné, že na právní vztah, od nějž žalobce odvíjí svůj žalobní nárok, dopadá ( tohoto zákona), neboť se v daném případě jedná o úvěr poskytnutý spotřebiteli, přičemž daný právní předpis v dané situaci žalobci ukládá, aby se zabýval schopností spotřebitele splácet úvěr ( ). V daném případě však žalobce neprokázal, že by tak v souladu se zákonem a navazující judikaturou učinil, když do znění smlouvy byly pouze bez dalšího zaneseny určité kusé informace o majetkové sféře žalovaného, jak jsou shora zmíněny, které jsou navíc nevěrohodné.

17. Polemika žalobce o hypotetické možnosti spáchání trestného činu úvěrového podvodu není pro daný občanskoprávní spor vůbec podstatná a tuto otázku nechť si případně kladou orgány činné v trestním řízení. Pokud žalobce odkazuje na obecné zásady poctivosti v právním styku, tak v daném případě není objasněno za jakých okolností a z jakého důvodu mají údaje o majetkové sféře vyplněné ve smlouvě stávající podobu. Podstatné ale je, že poskytoval spotřebitelských úvěrů má dle dikce zákona sám aktivně v daném ohledu postupovat a především pak, a to mimochodem i v ryze vlastním obchodním zájmu, jednostranné informace o poměrech spotřebitele náležitě ověřovat, k čemuž v daném případě, alespoň dle doložených důkazů, nedošlo (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne datum rozhodnutí sp. zn. spisová značka a navazující usnesení Ústavního soudu sp. zn. ze dne 8.7.2015).

18. Žalobce nijak nedoložil, že by jakoukoliv z informací získaných od žalovaného alespoň elementárně ověřil, disponoval nějakým dokladem, který by danou skutečnost osvědčoval, když sám uváděl, že pracoval pouze s pravděpodobnostními modely. Již takový postup není v souladu s dikcí zákona a navazující judikatury, která ukládá individuální přístup ke každému jednotlivému případu. Obecně nelze jistě užití pravděpodobnostních modelů vyloučit, nicméně nikoli bez dalších dokladů a s nevěrohodnými vstupními údaji. Údaje o výdajích žalovaného na bydlení jsou nepravděpodobné, když náklady na bydlení ve výši 4 000 Kč měsíčně jsou bez dalšího zjevně podhodnocené. Obvyklé ceny nájemného a souvisejících výdajů (teplo, voda, elektřina, internet apod.) jsou i několikanásobně vyšší. Zjevně nepravděpodobná je také informace, že žalovaný kromě výdajů na bydlení má výdaje pouze ve výši 600 Kč, když je zjevné, že jen výdaje na zajištění těch nejzákladnějších životních potřeb, jako jsou strava apod., jsou diametrálně odlišné. Platební styk mezi stranami byl činěn bezhotovostně, žalobci tedy nic nebránilo učinit alespoň to minimum, že by si od žalovaného opatřil výpis z jeho bankovního účtu za několik měsíců nazpět, který by mu poskytl poměrně ucelený a věrohodný obrázek o majetkových poměrech žalovaného, o jeho bilanci příjmů a výdajů. Za deklarované situace se pak samozřejmě také nabízí otázka, proč žalovaný, kterému má po úhradě veškerých deklarovaných výdajů zbýt přes 21 000 Kč měsíčně k volnému užití (26 000 – 4 600), má potřebu si půjčovat částku kolem 7 000 Kč, a to navíc za ne zcela výhodných podmínek (úrok zhruba ve výši 50 %).

19. Je pravdou, že v případě otázky splnění povinnosti zkoumat schopnost spotřebitele splácet úvěr počítá i s jeho vlastní aktivitou ( ) ve formě námitky, nicméně Ústavní soud ve svém nálezu sp. zn. ze dne 26.2.2019 dovodil, že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v  d. Tuto povinnost má pak obecný soud dle Ústavního soudu bez ohledu na to, zda je tento princip v nějakém zákoně zakotven či nikoliv. Soud je tedy přesvědčen, že závěry Ústavního soudu nepřipouštějí jiný výklad než takový, že i bez námitky vznesené dlužníkem (spotřebitelem) je obecný soud povinen se shora uvedenou činností poskytovatele úvěru zabývat a pokud výsledkem tohoto zkoumání bude negativní zjištění ohledně řádné a kvalifikované činnosti při uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru, vyvodit z tohoto patřičné konsekvence ve smyslu shledání neplatnosti uzavřené smlouvy (ať již dle , tak dle ), k čemuž došlo i v daném případě.

20. Pokud pak bylo prokázáno, že žalobce uhradil žalovanému 7 173 Kč, je třeba na dané plnění pohlížet jako na bezdůvodné obohacení žalovaného, neboť mu bylo plněno na základě neplatné smlouvy, tedy bez právního důvodu a je tedy povinen takové obohacení žalobci vydat ( , odst. 2 ). Již z povahy právního vztahu vydání bezdůvodného obohacení je zřejmé, že doba plnění nemohla být mezi stranami dohodnuta a žalovaný byl tedy povinen bezdůvodné obohacení vydat bezodkladně po výzvě věřitele ( ). Jako první výzvu k zaplacení lze dle názoru soudu z dostupných důkazů kvalifikovat až první prokazatelně doručenou výzvu, a to oznámení o zesplatnění úvěru, které bylo ve sféře dispozice žalovaného dne 3.11.2020. Jelikož v tento den bezodkladně neplnil, je ode dne následujícího v prodlení s plněním závazku a žalobci náleží též úroky z prodlení v zákonné výši ( , ), tedy dle nařízení vlády č. č. , přičemž žalobce požadoval úroky z prodlení až od 19.11.2020. Shora uvedeným závěrům pak odpovídají výroky č. I a II tohoto rozsudku, kdy soud žalobě vyhověl pouze ohledně zaplacení 7 173 Kč s příslušenstvím a ve zbytku žalobního nároku žalobu zamítl.

21. Podle rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. , když měl žalobce v řízení většinový úspěch a zároveň doložil splnění podmínek dle (zaslání předžalobní upomínky). Náklady řízení na straně žalobce pak tvoří uhrazený soudní poplatek ve výši 800 Kč a náklady na právní zastoupení. V dané věci se jedná o řízení zahájené po 1.7.2014, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a v němž byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení. Žalobce je jen u zdejšího soudu účastníkem několika set řízení, žalobu prakticky totožného znění podal např. pod sp. zn. spisová značka či spisová značka. Žalobci tedy dle . vyhl. č. , advokátního tarifu (dále jen „ “) náleží odměna ve výši 300 Kč za jeden úkon právní služby a dle tarifu paušální náhrada výdajů ve výši 100 Kč za jeden úkon, a to do podání žaloby včetně. V daném případě byly vykonány tři takové úkony, a to příprava a převzetí zastoupení a písemné podání ve věci samé – žaloba a předžalobní výzva. Dalším úkonem právní služby byla účast při dvou jednáních soudu a písemné vyjádření ve věci, na něž je třeba již aplikovat obecná ustanovení tarifu. Dle tarifu, náleží odměna ve výši 1 540 Kč za jeden úkon právní služby a rovněž paušální náhrada výdajů ve výši 300 Kč dle advokátního tarifu. Dle advokátního tarifu náleží advokátu rovněž náhrada ve výši 100 Kč za každou započatou půlhodinu, kterou promeškal v souvislosti s cestou k jednání soudu. V daném případě se jednalo o dvě cesty z obec do obec a zpět, za něž advokát nárokoval adekvátní náhradu v rozsahu šesti půlhodin za každou, což je obecně známo, tedy celkem za 1 200 Kč. Co se týče náhrady cestovného, advokát požadoval náhradu za danou cestu rovněž v obecně známé adekvátní délce 210 km za každou z cest, k čemuž předložil technický průkaz použitého vozidla, z nějž vyplynulo, že vozidlo má průměrnou spotřebu 5,1 benzinu 95 oktanů na 100 km. Na cestu k jednání vykonanou v roce 2021 je třeba aplikovat tehdy účinnou , dle § této vyhlášky činí náhrada za 1 km 4,40 Kč, dle činí průměrná cena benzinu 95 oktanů 33,80 Kč. Za vykonanou cestu v roce 2020 tedy advokátu náleží 210 x 4,4 + 5,1 x 33,80 x číslo, tedy celkem 1 286 Kč. Na cestu k jednání vykonanou v roce 2022 je třeba aplikovat tehdy účinnou , dle § této vyhlášky činí náhrada za 1 km 4,70 Kč, dle činí průměrná cena benzinu 95 oktanů 37,10 Kč. Za vykonanou cestu v roce 2021 tedy advokátu náleží 210 x 4,7 + 5,1 x 37,10 x číslo, tedy celkem 1 385 Kč. Dle advokátu také náleží náhrada DPH v sazbě 21 % ze součtu výše uvedených částek, tedy ve výši 2 225 Kč, když soud ověřil, že advokát je plátcem DPH. Náhrada nákladů řízení na straně žalobce tedy činí celkem 13 616 Kč (800 + 3 x 300 + 3 x 100 + 3 x 1 540 + 3 x 300 + 1 200 + 1 286 + 1 385 + 2 225). Žalobce byl úspěšný ohledně zaplacení 7 173 Kč s úroky z prodlení, jak jsou výše specifikovány, v kapitalizované výši k datu vyhlášení rozsudku činí jistina s příslušenstvím na jeho straně celkem 7 852,13 Kč, žalovaný byl úspěšný ohledně zaplacení 3 624,10 Kč s úroky z prodlení, v kapitalizované výši k datu vyhlášení rozsudku činí jistina s příslušenstvím na její straně celkem 3 752,89 Kč. Z celkového předmětu řízení ve výši 11 605,02 Kč tak představuje úspěch žalobce 68 %, úspěch žalovaného 32 %. Při odečtení úspěchu od neúspěchu vychází, že žalobce má právo na úhradu 36 % svých nákladů, z částky 13 616 Kč tedy ve výši 4 902 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Chomutově. Nesplní-li povinný dobrovolně uloženou povinnost, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozsudku.