Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

46 C 395/2021-184

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Pavlíčkem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 172 276,34 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 26 540 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 26 540 Kč od 4. 9. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 145 736,34 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky 47 435,55 Kč od 4. 9. 2021 do zaplacení a ve výši 0,1 % denně z částky 53 380 Kč od 4. 9. 2021 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 26 540 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 26 540 Kč od 4. 9. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 145 736,34 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky 47 435,55 Kč od 4. 9. 2021 do zaplacení a ve výši 0,1 % denně z částky 53 380 Kč od 4. 9. 2021 do zaplacení, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 25. 9. 2021 po žalovaném domáhala zaplacení částky 172 276,34 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne 3. 2. 2021 uzavřela s žalovaným elektronicky smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. 132546 (dále též„ Smlouva č. 132546“), kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 50 000 Kč; ten byl žalovanému vyplacen tak, že částka 11 212 Kč bude vyplacena na účet žalovaného, částka 31 288 Kč bude použita na úhradu předchozího závazku ze smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. 132519 a částka 7 500 Kč bude použita na náklady žalobkyně. Žalovaný se zavázal úvěr splácet v 72 měsíčních splátkách, splatných vždy 15. dne v měsíci, spolu s úrokem ve výši 49 216 Kč (26 % p. a., RPSN 39,25 %), poplatkem za doplňkovou inkasní službu ve výši 22 608 Kč (72 × 314 Kč) a poplatkem za doplňkovou službu PODPORA ve výši 33 912 Kč (72 × 471 Kč); výše měsíční splátky tak celkem činila 2 163 Kč. Žalovaný uhradil 4 splátky v celkové výši 8 652 Kč (4 × 2 163 Kč) a následně se ocitl v prodlení se splátkou splatnou dne 15. 6. 2021 a nezaplatil ji ani po dvou upomínkách, proto žalobkyně úvěr dne 21. 7. 2021 zesplatnila. Po zesplatnění žalovaný na dluh ničeho neuhradil. Žalovaná částka 172 276,34 Kč představuje jistinu ve výši 48 783,70 Kč, smluvní úrok ve výši 44 920,79 Kč, poplatek za inkasní službu ve výši 21 352 Kč, poplatek za službu PODPORA v celkové výši 32 028 Kč, poplatek za tři upomínky ve výši 800 Kč a smluvní pokutu ve výši 24 391,85 Kč (50 % dlužné jistiny). Žalobkyně dále nárokuje zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % p. a. z částky 73 975,55 Kč (jistina, smluvní pokuta a poplatky za upomínky) od 4. 9. 2021 do zaplacení a smluvní úrok ve výši 0,1 % denně z částky 53 380 Kč od 4. 9. 2021 do zaplacení (součet poplatků za inkasní službu a za službu PODPORA).

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

Zjištěný skutkový stav

3. Dne 27. 1. 2021 v 09:19 vyjádřil žalovaný prostřednictvím SMS kódu č. 2487 z tel. číslo souhlas se Smlouvou č. 132519 a řadou dalších příloh včetně přílohy č. 4 představované smlouvou o inkasní službě a přílohy č. 6 představované smlouvou o zřízení doplňkové služby PODPORA. Smlouvou č. 132519 se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč, a to tak, že dle čl. 4 smlouvy částku 24 000 Kč vyplatí žalobkyně na účet žalovaného č. bankovní účet a částku 6 000 Kč započte na své náklady dle čl. 4 smlouvy. Žalovaný měl poskytnutý úvěr splácet v 72 měsíčních splátkách po 772 Kč, splatných vždy do 15. dne v měsíci, s tím, že první splátka měla být dle splátkového kalendáře zaplacena dne 15. 2. 2021 a poslední splátka měla být zaplacena dne 15. 1. 2027 a celkem tak mělo být zaplaceno 55 584 Kč. Zápůjční úroková sazba byla sjednána 23 % ročně a roční procentní sazba nákladů na spotřebitelský úvěr byla uvedena ve výši 38,73 % ročně. Dle čl. VII. smlouvy si smluvní strany sjednaly jako doplňkové služby tzv. inkasní službu dle smlouvy o inkasní službě ve výši 123 Kč měsíčně, splatnou společně s jednotlivými splátkami úvěru (celkem tak mělo být na této službě po celou dobu trvání úvěru zaplaceno 8 856 Kč) a tzv. službu PODPORA dle smlouvy o zřízení Doplňkové služby PODPORA ve výši 403 Kč měsíčně, splatnou společně s jednotlivými splátkami úvěru (celkem tak mělo být na této službě zaplaceno 29 016 Kč). Dle čl. 5 smlouvy v případě prodlení s úhradou dlužné částky vzniká žalobkyni: a. právo na úhradu účelně vynaložených nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného; b. právo na zákonný úrok z prodlení; c. právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení s tím, že souhrn uplatněné smluvní pokuty nesmí přesáhnout 50 % zůstatku jistiny, nejvýše však 200 000 Kč. Dle čl. 5 smlouvy byla první upomínka zpoplatněna částkou ve výši 300 Kč a druhá upomínka částkou ve výši 500 Kč. Dle čl. 5 smlouvy pokud nedojde k úhradě dlužné částky ani po dvou upomínkách, je žalobkyně oprávněna zesplatnit jistinu úvěru; v takovém případě se sjednané úroky stávají součástí jistiny. Žalobkyně je rovněž oprávněna zesplatnit smluvní pokutu/pokuty dle ustanovení 5.3. c) smlouvy, zákonný úrok z prodlení, upomínky. Dle čl. 5 smlouvy v případě, že Spotřebitel uhradí řádně a včas všechny splátky úvěru, vrátí mu žalobkyně ½ jím uhrazených úroků. V příloze č. 4 smlouvy, jejímž obsahem byla smlouva o inkasní službě, bylo mj. uvedeno, že inkasní služba je službou nepovinnou, a proto se nezapočítává do roční procentní sazby nákladů (RPSN). Pro případ, že by se úvěr ze smlouvy stal splatným, je žalovaný povinen uhradit zbývající část sjednané inkasní služby; úhradou dosud neuhrazené části doplňkové služby v plné výši žalovaný uhradí žalobkyni škodu způsobenou poručením smlouvy žalovaným. Současně má žalobkyně nárok na úhradu smluvního úroku z prodlení ve výši 0,1 % denně z dlužné částky do zaplacení. V příloze č. 6 smlouvy, jejímž obsahem byla smlouva o zřízení Doplňkové služby PODPORA, bylo mj. uvedeno, že doplňková služba PODPORA je službou nepovinnou, a proto se nezapočítává do roční procentní sazby nákladů (RPSN). Pro případ, že by se úvěr ze smlouvy stal splatným je žalovaný povinen uhradit zbývající část sjednané doplňkové služby PODPORA; úhradou dosud neuhrazené části doplňkové služby v plné výši žalovaný uhradí žalobkyni škodu způsobenou porušením smlouvy žalovaným. Současně má žalobkyně nárok na úhradu smluvního úroku z prodlení ve výši 0,1 % denně z výše dlužné částky do zaplacení (viz Smlouva na č. l. 107 –120).

4. Dne 27. 1. 2021 byla z účtu žalovaného č. bankovní účet odepsána ve prospěch protiúčtu č. bankovní účet platba ve výši 10 Kč s variabilním symbolem 132519 (viz výpis z běžného účtu na č. l. 55, detail pohybu – okamžitá příchozí platba na č. l. 121). Žalovaný zřídil ve prospěch žalobkyně inkaso na vrub účtu č. bankovní účet ve prospěch účtu č. bankovní účet do výše 3 894 Kč měsíčně, a to od 27. 1. 2021 do 15. 2. 2027 (viz potvrzení o nastavení souhlasu s inkasem na č. l. 40). Dne 28. 1. 2021 byla z účtu žalobkyně č. bankovní účet odepsána ve prospěch protiúčtu bankovní účet platba ve výši 24 000 Kč s variabilním symbolem 132519 a se zprávou pro příjemce„ anonymizováno úvěr“ (viz výpis z běžného účtu na č. l. 55, detail pohybu – bezhotovostní platba na č. l. 122).

5. Dne 3. 2. 2021 v 15:07 si žalovaný ujednal s žalobkyní v jejím klientském účtu Smlouvu č. 132546 a řadou dalších příloh včetně přílohy č. 4 představované smlouvou o inkasní službě a přílohy č. 6 představované smlouvou o zřízení doplňkové služby PODPORA, kdy souhlas vyjádřil prostřednictvím SMS kódu č. 0680 z tel. číslo Smlouvou č. 132546 se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 50 000 Kč, a to tak, že dle čl. 4 smlouvy částka 31 288 Kč bude vyplacena ve prospěch žalobkyně za účelem úplné úhrady předchozího závazku žalovaného ze Smlouvy č. 132519, částku 11 212 Kč vyplatí žalobkyně na účet žalovaného č. bankovní účet a částku 7 500 Kč započte na své náklady dle čl. 4 smlouvy. Žalovaný měl poskytnutý úvěr splácet v 72 měsíčních splátkách po 1 378 Kč, splatných vždy do 15. dne v měsíci, s tím, že první splátka měla být dle splátkového kalendáře zaplacena dne 15. 2. 2021 a poslední splátka měla být zaplacena dne 15. 1. 2027 a celkem tak mělo být zaplaceno 99 216 Kč. Zápůjční úroková sazba byla sjednána 26 % ročně a roční procentní sazba nákladů na spotřebitelský úvěr byla uvedena ve výši 39,25 % ročně. Dle čl. VII. smlouvy si smluvní strany sjednaly jako doplňkové služby tzv. inkasní službu dle smlouvy o inkasní službě ve výši 314 Kč měsíčně, splatnou společně s jednotlivými splátkami úvěru (celkem tak mělo být na této službě po celou dobu trvání úvěru zaplaceno 22 608 Kč) a tzv. službu PODPORA dle smlouvy o zřízení Doplňkové služby PODPORA ve výši 471 Kč měsíčně, splatnou společně s jednotlivými splátkami úvěru (celkem tak mělo být na této službě zaplaceno 33 912 Kč). Dle čl. 5 smlouvy v případě prodlení s úhradou dlužné částky vzniká žalobkyni: a. právo na úhradu účelně vynaložených nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného; b. právo na zákonný úrok z prodlení; c. právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení s tím, že souhrn uplatněné smluvní pokuty nesmí přesáhnout 50 % zůstatku jistiny, nejvýše však 200 000 Kč. Dle čl. 5 smlouvy byla první upomínka zpoplatněna částkou ve výši 300 Kč a druhá upomínka částkou ve výši 500 Kč. Dle čl. 5 smlouvy pokud nedojde k úhradě dlužné částky ani po dvou upomínkách, je žalobkyně oprávněna zesplatnit jistinu úvěru; v takovém případě se sjednané úroky stávají součástí jistiny. Žalobkyně je rovněž oprávněna zesplatnit smluvní pokutu/pokuty dle ustanovení 5.3. c) smlouvy, zákonný úrok z prodlení, upomínky. Dle čl. 5 smlouvy v případě, že Spotřebitel uhradí řádně a včas všechny splátky úvěru, vrátí mu žalobkyně ½ jím uhrazených úroků. V příloze č. 4 smlouvy, jejímž obsahem byla smlouva o inkasní službě, bylo mj. uvedeno, že inkasní služba je službou nepovinnou, a proto se nezapočítává do roční procentní sazby nákladů (RPSN). Pro případ, že by se úvěr ze smlouvy stal splatným, je žalovaný povinen uhradit zbývající část sjednané inkasní služby; úhradou dosud neuhrazené části doplňkové služby v plné výši žalovaný uhradí žalobkyni škodu způsobenou porušením smlouvy žalovaným. Současně má žalobkyně nárok na úhradu smluvního úroku z prodlení ve výši 0,1 % denně z dlužné částky do zaplacení. V příloze č. 6 smlouvy, jejímž obsahem byla smlouva o zřízení Doplňkové služby PODPORA, bylo mj. uvedeno, že doplňková služba PODPORA je službou nepovinnou, a proto se nezapočítává do roční procentní sazby nákladů (RPSN). Pro případ, že by se úvěr ze smlouvy stal splatným je žalovaný povinen uhradit zbývající část sjednané doplňkové služby PODPORA; úhradou dosud neuhrazené části doplňkové služby v plné výši žalovaný uhradí žalobkyni škodu způsobenou porušením smlouvy žalovaným. Současně má žalobkyně nárok na úhradu smluvního úroku z prodlení ve výši 0,1 % denně z výše dlužné částky do zaplacení (viz Smlouva na č. l. 17, e-maily na č. l. 165 –168).

6. Žalobkyně provedla lustraci žalovaného v centrální evidenci exekucí bez záznamu (viz lustrace na č. l. 88), v insolvenčním rejstříku bez záznamu (viz výpis z ISIR na č. l. 89), v registru SOLUS bez negativního záznamu (viz výsledek lustrace v registru SOLUS na č. l. 90), zkontrolovala totožnost prostřednictvím cestovního pasu (viz kopie cestovního pasu na č. l. 93) a občanského průkazu (viz kopie OP na č. l. 91) a zkontrolovala platnost občanského průkazu (viz kontrola OP na č. l. 92). Zkontrolovala příjem žalovaného z přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2019 s příjmem z živnosti ve výši 787 310 Kč, s výdaji ve výši 629 848 Kč, s rozdílem mezi příjmy a výdaji ve výši 157 462 Kč a s nulovou daňovou povinností (viz daňové přiznání na č. l. 95). Dále ověřila pohyb na běžném účtu za měsíc 10/2020 s počátečním zůstatkem 14 790,58 Kč a s konečným zůstatkem ve výši 23 047,35 Kč, kdy připsáno na účet bylo celkově 47 400 Kč a odepsáno z účtu 39 143,23 Kč (viz výpis z běžného účtu na č. l. 98), za měsíc 11/2020 s počátečním zůstatkem 23 047,35 Kč a s konečným zůstatkem ve výši 16 611,01 Kč, kdy připsáno na účet bylo celkově 55 320 Kč a odepsáno z účtu 61 756,34 Kč (viz výpis z běžného účtu na č. l. 99p), za měsíc 12/2020 s počátečním zůstatkem 16 611,01 Kč a s konečným zůstatkem ve výši 55 662,67 Kč, kdy připsáno na účet bylo celkově 178 919 Kč (z toho příjem z půjček a úvěrů ve výši 162 500 Kč) a odepsáno z účtu 139 867,34 Kč (viz výpis z běžného účtu na č. l. 101 –103) a za měsíc 1/ 2021 s počátečním zůstatkem 55 662,67 Kč a s konečným zůstatkem ve výši 52 374,23 Kč, kdy připsáno na účet bylo celkově 161 083 Kč (z toho příjem z půjček a úvěrů ve výši 142 095 Kč) a odepsáno z účtu 164 371,44 Kč (viz výpis z běžného účtu na č. l. 104 –106).

7. Dne 4. 2. 2021 byla z účtu žalovaného č. bankovní účet odepsána ve prospěch protiúčtu č. bankovní účet platba ve výši 10 Kč s variabilním symbolem odpovídajícím číslu Smlouvy č. 132546 a s poznámkou (jméno žalovaného) – (viz detail pohybu – okamžitá příchozí platba na č. l. 36, výpis z běžného účtu na č. l. 55). Žalovaný zřídil ve prospěch žalobkyně inkaso na vrub účtu č. bankovní účet ve prospěch účtu č. bankovní účet do výše 6 489 Kč měsíčně, a to od 4. 2. 2021 do 15. 3. 2027 (viz potvrzení o nastavení souhlasu s inkasem na č. l. 40). Dne 4. 2. 2021 byla z účtu žalobkyně č. bankovní účet odepsána ve prospěch protiúčtu bankovní účet platba ve výši 11 212 Kč s variabilním symbolem 132546 a se zprávou pro příjemce„ anonymizováno doplatek úvěru“ a s poznámkou„ celé jméno žalovaného doplatek úvěru“ (viz detail pohybu – bezhotovostní platba na č. l. 37, výpis z běžného účtu na č. l. 55) a ve prospěch protiúčtu bankovní účet platba ve výši 31 288 Kč s variabilním symbolem 132519, se zprávou pro příjemce celé jméno žalovaného s poznámkou celé jméno žalovaného (viz detail pohybu – platba převodem uvnitř banky na č. l. 38). O vyplacení úvěru na účet žalovaného a o doplacení úvěru č. 132519 žalobkyně žalovaného informovala dopisem ze dne 4. 2. 2021 a zopakovala mu platební instrukce (viz dopis na č. l. 42 a potvrzení o úhradě dluhu na č. l. 41).

8. Žalovaný žalobkyni uhradil na dluh celkově částku 8 652 Kč (viz tvrzení žalobkyně podpořené zesplatněním úvěru na č. l. 47 a výpisem z běžného účtu na č. l. 55).

9. Dne 21. 6. 2021 zaslala žalobkyně žalovanému upomínku č. 1 k úhradě splátky ve výši 2 163 Kč splatné dne 15. 6. 2021, jakož i sankce za zaslání upomínky č. 1 ve výši 300 Kč (viz upomínka č. 1 na č. l. 43 vč. podacího archu na č. l. 44). Dne 5. 7. 2021 zaslala žalobkyně žalovanému upomínku č. 2 k úhradě splátky ve výši 2 163 Kč splatné dne 15. 6. 2021, jakož i sankce za zaslání upomínky č. 1 ve výši 300 Kč a sankce za zaslání upomínky č. 2 ve výši 500 Kč (viz upomínka č. 2 ze dne 5. 7. 2021 na č. l. 45 vč. podacího archu na č. l. 46). Dne 21. 7. 2021 zaslal zástupce žalobkyně žalovanému dopis, kterým uplatnil jménem žalobkyně právo na zesplatnění úvěru ze Smlouvy č. 132546 a kterým žalovaného vyzvala, aby do 14 dnů od data vystavení dopisu žalobkyni uhradil dlužnou částku 172 375,44 Kč, sestávající se ze zbylé části jistiny ve výši 48 783,70 Kč, zbylé části úroků ve výši 44 921,49 Kč, zbylé části inkasní služby ve výši 21 352 Kč, zbylé části doplňkové služby PODPORA ve výši 3 × 10 676 Kč, nákladů na upomínkování ve výši 800 Kč, smluvních úroků za prodlení úvěru ve výši 86,46 Kč, smluvních úroků za prodlení inkasní služby ve výši 11,93 Kč, smluvní pokuty ve výši 24 391,85 Kč (viz zesplatnění úvěru na č. l. 47, plná moc na č. l. 48, podací lístek na č. l. 50).

10. Podle znaleckého posudku č. 24/01-2018 ze dne 7. 5. 2018, který není znaleckým posudkem ve smyslu , nýbrž jen listinným důkazem ve smyslu , vypracovaného Ing. Romanem Pátkem, sídlem adresa, úroková sazba i sazba RPSN tak, jak ji nabízí a používá žalobkyně u spotřebitelských úvěrů, odpovídá situaci na trhu dalších nebankovních společností a v některých případech i bankovních. Dobrovolné doplňkové služby jsou pro klienty spíše pozitivní a co do ceny i podmínek použití na trhu obvyklé. Sankční ujednání používaná žalobkyní jsou na tuzemském trhu obvyklá a zároveň i přiměřená ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně posuzuje úvěruschopnost klienta řádně a obezřetně, v určitém ohledu i mírně nad rámec zákona (viz znalecký posudek ze dne 7. 5. 2018). Podle článku na internetovém portálu právnická osoba anonymizována tři slova ze dne 10. 12. 2017, v němž byli srovnáváni poskytovatelé půjček z hlediska sankcí, se žalobkyně umístila na 17. místě ze 43 míst s hodnocením„ průměrné umístění“ (viz článek z webových stránek www.clovekvtisni.cz). Podle právního rozboru Institutu aplikovaného práva, z. s., způsob uzavírání smlouvy užívaný žalobkyní zcela splňuje požadavek na dodržení písemné formy dle , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (viz auditní zpráva produktu ze dne 20. 1. 2017).

11. Úroková sazba korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR na spotřebu činila v lednu 2021 7,83 % ročně (při fixaci sazby nad 5 let 7,85 % ročně) a v únoru 2021 7,50 % ročně (při fixaci sazby nad 5 let 7,58 % ročně). Roční procentní sazba nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR na spotřebu činila v lednu 2021 8,16 % ročně a v únoru 2021 7,85 % ročně (viz přehled úrokových sazeb korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR a ročních procentních sazeb nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR, dostupným na www.cnb.cz).

Právní posouzení věci

12. Soud nepochybuje o tom, že Smlouvy č. 132519 a č. 132546 jsou smlouvami o spotřebitelském úvěru ve ZSÚ, kdy na straně jedné vystupuje žalobkyně coby nebankovní poskytovatel spotřebitelského úvěru a na straně druhé žalovaný coby spotřebitel. Vedle ustanovení , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), je tak na daný případ nezbytné aplikovat též příslušná ustanovení ZSÚ.

13. Právní úprava obsažená v ZSÚ sleduje – stejně jako veškeré jiné právní předpisy zabývající se ochranou spotřebitele – primárně ochranu spotřebitele jako slabší smluvní strany před obratností obchodníků. Vychází se z toho, že spotřebitel z důvodu své nezkušenosti či neznalosti není schopen konkurovat v obratnosti vyškoleným a zkušeným profesionálům znalým technik moderního obchodu. Stávající socioekonomický model společnosti je vystavěn na spotřebě, která postupně nabyla značných rozměrů. Základem spotřeby je pak poptávka, která je podporována masivní reklamou a možností snadno nakupovat na dluh. K uzavírání smluv přitom dochází anonymně (tj. bez osobního kontaktu za využití prostředků komunikace na dálku) a stále častěji automaticky. Všudypřítomná spotřeba a její podpora však mnohdy vedou k předlužení spotřebitelů a jejich domácností, což má zásadně negativní dopad na fungování celé společnosti. Zdůrazňována tak je především otázka informovanosti spotřebitele. Zakázány jsou pak nekalé obchodní praktiky jako klamání spotřebitele apod. V oblasti poskytování spotřebitelských úvěrů je pak zdůrazněna povinnost poskytovatele posoudit před poskytnutím úvěru úvěruschopnost spotřebitele, a to na základě informací, umožňujících učinit si o této okolnosti spolehlivý úsudek (§ 86 ZSÚ).

14. V nyní projednávané věci nelze podle názoru soudu přehlédnout hned celou řadu okolností, které jsou v natolik zásadním rozporu s postulátem ochrany spotřebitele coby slabší smluvní strany, že činí obě shora uvedené smlouvy absolutně neplatnými podle § 588 o. z.

15. Primárním poznatkem v tomto ohledu je zjištění, že se žalobkyně žalobou doručenou soudu dne 25. 9. 2021 domáhala po žalovaném, kterému ve dnech 28. 1. 2021 a 4. 2. 2021 poskytla na základě shora uvedených smluv ve skutečnosti jen částku 35 212 Kč (podle první smlouvy 24 000 Kč a podle druhé jen 11 212 Kč), zaplacení částky 172 276,34 s naprosto nezanedbatelným příslušenstvím, a sice s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % p. a. z částky 73 975,55 Kč od 4. 9. 2021 do zaplacení a se smluvním úrokem ve výši 0,1 % denně z částky 53 380 Kč od 4. 9. 2021 do zaplacení. Žalobkyně na podkladě shora uvedených smluv, resp. druhé z nich, požaduje ani ne 8 měsíců poté, co žalovanému přenechala částku 35 212 Kč zaplatit takřka pětinásobek uvedené částky.

16. Žalobkyně coby nebankovní poskytovatel spotřebitelského úvěru především užila nekalou obchodní praktiku spočívající v klamání spotřebitele ohledně výše roční procentní sazby nákladů na spotřebitelský úvěr, neboť do jejího výpočtu v rozporu s § 133 odst. 2 ZSÚ nezahrnula náklady na doplňkové služby – tzv. inkasní službu ve výši 314 Kč měsíčně a tzv. službu podpora ve výši 471 Kč, ač je soudu z jeho činnosti již známo, že bez uzavření smlouvy o doplňkové inkasní službě a službě podpora není žalobkyní úvěr vůbec poskytován ani nabízen (v žádném ze soudem souzených případů nebyla uzavřena smlouva bez těchto doplňkových služeb).

17. Ostatně žalobkyní předložená smluvní dokumentace ke každému z obou uvedených úvěrů klame i v tom, že do celkové částky placené spotřebitelem nezahrnuje v případě spotřebitelského úvěru na 24 000 Kč poplatek ve výši 6 000 Kč a v případě úvěru na 50 000 Kč nezahrnuje poplatek ve výši 7 500 Kč, který je ve skutečnosti spotřebitelem placen rovněž, neboť je přímo odečítán z částky spotřebiteli poskytovaného úvěru, tj. z peněz náležejících z povahy věci spotřebiteli (viz § 2395 a násl. o. z.).

18. Shora uvedené poznatky o klamání žalovaného coby spotřebitele ze strany žalobkyně coby poskytovatele spotřebitelského úvěru vedou soud k závěru, že žalobkyně svým počínáním při uzavírání obou úvěrových smluv nepostupovala s odbornou péčí (§ 75 ZSÚ), nejednala čestně a transparentně a nezohledňovala práva a zájmy žalovaného (§ 76 odst. 1 ZSÚ), neboť při komunikaci s ním, používala nepravdivé, zavádějící a klamavé informace, a to zejména ve vztahu k nákladům spotřebitelského úvěru (§ 77 ZSÚ).

19. Vrcholem nečestnosti počínání žalobkyně je zjištění soudu, že je její běžnou praxí sjednat s konkrétním spotřebitelem nejprve spotřebitelský úvěr na nižší částku (v tomto případě na částku 30 000 Kč, z níž byla fakticky vyplacena jen částka 24 000 Kč za podmínek uvedených ve Smlouvě č. 132519) a krátce poté, v řádu jen několika dnů či týdnů,„ nabídnout“ spotřebiteli úvěr nový znějící tentokrát na vyšší částku (v tomto případě na částku 50 000 Kč, z níž byla fakticky žalovanému vyplacena částka 11 212 za podmínek uvedených ve Smlouvě č. 132546), kdy druhým úvěrem dochází ke„ splacení“ původního úvěru s nijak nepatrným navýšením. Fakt, že jde o běžnou praxi žalobkyně je soudu znám z jeho činnosti, neboť shodná situace nastala ve věcech vedených u zdejšího soudu pod sp. zn. , , , , , , a v řadě dalších.

20. Situace, kdy žalobkyně krátce poté, co za podmínek shora popsaných sjedná se spotřebitelem spotřebitelský úvěr na částku 30 000 Kč, nabízí a posléze sjednává se spotřebitelem úvěr na částku 50 000 Kč, totiž v praxi znamená, že si žalobkyně z částky„ nově“ poskytovaného úvěru ihned pro sebe ponechává (tj. spotřebiteli ve skutečnosti nevyplácí) částku ve výši 7 500 Kč na náklady s poskytnutím úvěru spojené a částku ve výši 31 288 Kč na úhradu závazku z předešlé smlouvy o úvěru. Je přitom patrné, že závazek ze Smlouvy č. 132519 nemůže po pár dnech trvání úvěrového poměru účastníků, kdy je předčasně splacen z„ nově“ poskytnutého úvěru, činit částku 31 288 Kč. To především proto, že podle výslovného ujednání v čl. 5 Smlouvy č. 132519 byl žalovaný oprávněn spotřebitelský úvěr zcela nebo zčásti splatit kdykoliv po dobu trvání spotřebitelského úvěru a v takovém případě měl právo na snížení celkových nákladů spotřebitelského úvěru o výši úroku a dalších nákladů, které by byla povinna platit v případě, kdy by nedošlo k předčasnému splacení spotřebitelského úvěru. Podle čl. 5 cit. smlouvy neměla žalobkyně po žalovaném požadovat v případě předčasného splacení úvěru žádné náhrady nákladů a tato možnost nebyla jakkoliv zpoplatněna.

21. Podle doloženého platebního dokladu o platbě převodem uvnitř banky, byla částka 31 288 Kč zaplacena na úvěr č. 132519 dne 4. 2. 2021. Pokud by soud akceptoval, že jistina dluhu podle úvěrové smlouvy č. 132519 činila původně 30 000 Kč, úrok z ní měl být placen ve výši 23 % ročně, přičemž splátkami měly být hrazeny primárně úroky, poté sankce, poté inkasní služba, poté náklady úvěru a poté jistina (čl. 5 smlouvy), pak k datu 4. 2. 2021 měl činit dluh na jistině 30 000 Kč. Za dobu od 29. 1. 2021 do 4. 2. 2021 činí smluvní úrok ve výši 23 % ročně z částky 30 000 Kč částku 132,33 Kč. Dluh na inkasní službě a na službě podpora pak ani nevznikl, neboť k tomuto datu tato služba nemohla začít být ani poskytována, když první splátka úvěru podle smlouvy č. 132519 měla nastat až 15. 2. 2021. Dluh k 4. 2. 2021 ze smlouvy o úvěru č. 132519 měl tedy činit jen 30 132,33 Kč. Přesto bylo v posléze uzavřené smlouvě o úvěru č. 132546 uvedeno, že dluh z úvěrové smlouvy č. 132519 činí 31 288 Kč a tomu odpovídající část poskytnutého úvěru ve výši 50 000 Kč podle smlouvy č. 132546 bude žalobkyní poukázána na jeho úhradu. Tento údaj byl zjevně nepravdivý, čehož si musela být žalobkyně coby autorka uvedených smluv dobře vědoma.

22. Žalobkyně tak„ dovedně“ kombinací dvou úvěrových smluv za pomoci nejasných, klamavých a zavádějících informací vytváří, zjevně úmyslně, neboť tak činí i ve všech ostatních případech, situaci, kdy v průběhu několika málo dnů či týdnů poskytne žalovanému peněžní prostředky ve skutečnosti jen ve výši 35 212 Kč (tj. 24 000 Kč a 11 212 Kč), avšak žalovaného zaváže, aby jí za to v průběhu nadcházejících 72 měsíců zaplatil celkem 155 736 Kč, tj. 72 měsíčních splátek po 2 163 Kč (součet splátky úvěru ve výši 1 378 Kč, inkasní služby ve výši 314 Kč a služby podpora ve výši 471 Kč měsíčně). Za šest let tak má žalovaný žalobkyni zaplatit (vrátit) 442,28 % z částky, která mu byla žalobkyní ve skutečnosti na základě shora uvedených smluv poskytnuta.

23. Již bylo zmíněno, že žalobkyně v souvislosti se sjednáním doplňkové inkasní služby a doplňkové služby podpora spotřebitele klame (viz shora), když zejména náklady na tuto službu v rozporu se zákonem nezapočítává do RPSN a nikde je rovněž neuvádí jako celkovou součást nákladů vynaložených na předmětný úvěr, ač je úvěr sjednaný za těchto podmínek sjednáním takových doplňkových služeb de facto podmíněn. Soud je navíc přesvědčen, že ujednání o tzv. doplňkových službách, tj. inkasní službě a službě podpora ve skutečnosti zastírá skutečný smysl těchto ujednání, kterým je získání další odměny za poskytnutí úvěru, tj. dalšího úroku než toho oficiálně ujednaného. O tom v případě inkasní služby svědčí zejména výše úplaty za tuto službu, která by, pokud by skutečně byla úplatou za službu inkasa pohledávky z účtu dlužníka, měla být stejná bez ohledu na to, v jaké výši byl žalobkyní úvěr poskytnut, neboť náklady na inkaso pohledávky z účtu jsou stejné, ať již jde o splátku ve výši 772 Kč měsíčně či ve výši 1 378 Kč měsíčně. V daném případě se však výše úplaty za poskytnutí bez zřejmých důvodů liší a čím vyšší je částka poskytnutého úvěru, tím vyšší je také platba za tzv. inkasní službu. Nadto je ze samotné smlouvy o inkasní službě patrné, že je to primárně žalovaný coby spotřebitel, kdo je povinen nejprve zřídit inkaso ze svého účtu ve prospěch žalobkyně. Samotné provádění inkasa je přitom činnost automatizovaná a náklady na ni tak ani zdaleka nemohou dosahovat výše úplaty za inkasní službu sjednané v uvedených smlouvách. To zvlášť za situace má-li být placena úplata za inkasní službu v uvedené výši bez ohledu na to, zda je nebo není na účtu spotřebitele dostatek peněžních prostředků k provedení inkasa příslušné splátky. Sjednání tzv. doplňkové inkasní služby tak svým obsahem nesleduje proklamovaný účel úhrady předpokládaných nákladů na provádění inkasa z účtu spotřebitele, neboť ty by měly být pravidelně v řádu korun měsíčně, ale zjevně účel jiný, kterým je získání další odměny za poskytnutí úvěru, tj. účel, který je typicky sledován ujednáním o úroku.

24. Totéž platí o tzv. doplňkové službě podpora. Tato„ služba“ má spočívat v možnosti odkladu splátek, resp. přerušení splátek pro nemoc či v případě ztráty zaměstnání, a to na dobu ve smlouvě stanovenou. Problematickým se toto ujednání jeví zejména proto, že jako službu zpoplatňuje něco, co aktuálně není vůbec čerpáno. U spotřebitele totiž za celou dobu trvání smluvního vztahu nemusí nastat okolnosti, pro které by mohl žádat o odklad splátek či přerušení splácení. Přesto je na základě tohoto smluvního ujednání povinen již od počátku platit celkem 403 Kč, resp. 471 Kč měsíčně. Logickým by se přitom jevilo, aby případné poskytnutí služby v podobě odkladu splátky či přerušení splácení bylo (nutno podotknout přiměřeně) zpoplatněno až ve chvíli, kdy by taková možnost byla skutečně spotřebitelem využita. Ujednání o tom, že spotřebitel zaplatí tak vysokou peněžní částku v porovnání s poskytnutou výší úvěru (sjednanou splátkou úvěru) za službu, u níž je zcela nejisté, zda ji bude vůbec kdy čerpat (zda mu bude vůbec kdy poskytnuta) zakládá ve smyslu § 1813 o. z. v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv a povinností stran smlouvy v neprospěch spotřebitele, a proto by k takovému jednání nemělo být ani přihlíženo (§ 1815 o. z.). Nadto již shora naznačená nelogičnost tohoto ujednání, jakož i zjevně neodůvodněná výše poplatku za tuto„ službu“ ukazují, že spíše než o vážně zamýšlené zpoplatnění možného odkladu splátek úvěru, šlo opět jen o ujednání, kterým byla de facto sjednána další platba za to, že byly přenechány (poskytnuty) peněžní prostředky. Šlo tedy opět (stejně jako v případě inkasního poplatku) o skryté další úročení poskytnutého úvěru.

25. Všechny shora uvedené skutečnosti tak vedou soud k závěru, že postup žalobkyně při uzavírání předmětných úvěrových smluv byl nejen v přímém rozporu se zákonem, jak bylo shora popsáno, ale současně od počátku směřoval k vytvoření situace, kdy v průběhu několika málo týdnů poskytla žalovanému peněžní prostředky ve skutečnosti jen ve výši 35 212 Kč (tj. 24 000 Kč a 11 212 Kč), avšak žalovaného zavázala, aby jí za to v průběhu nadcházejících 72 měsíců zaplatil celkem částku 155 736 Kč. Za šest let jí tak měl žalovaný zaplatit (vrátit) 442,28 % z částky, která mu byla žalobkyní ve skutečnosti na základě shora uvedených smluv poskytnuta. Takový stav založený komplexem obou uvedených úvěrových smluv se zjevně příčí dobrým mravům a na obě tyto smlouvy tak je potřeba pohlížet jako na smlouvy absolutně neplatné podle § 588 o. z., a to v celém jejich rozsahu, neboť ani v nich uváděná výše poskytnutého úvěru neodpovídá skutečnosti, když úvěr v takové výši ve skutečnosti nebyl a ani neměl být poskytnut.

26. Toliko pro úplnost soud dodává, že žalobkyně ani ostatně adekvátním způsobem neověřila úvěruschopnost žalovaného, jak předpokládá § 87 ZSÚ, neboť z jí poskytnutých výpisů z účtu žalovaného za měsíce 10/2020–1 2021 jí muselo být zcela patrno, že žalovaný si počíná ve finanční rovině velmi riskantně, když za měsíce 12/2020 a 1/ 2021 čerpal na zápůjčky a úvěry celkově částku 304 595 Kč, přičemž dle daňového přiznání žalovaného za rok 2019 činil rozdíl mezi příjmy a výdaji částku 157 462 Kč, tj. 13 121,83 Kč měsíčně, z níž žalovaný musel ještě hradit své náklady na živobytí (stravu, hygienické prostředky). Jestliže žalobkyně tyto skutečnosti relevantním způsobem nevzala v potaz, kdy se případně spolehla jen na lustraci žalovaného v příslušných registrech, nelze učinit závěr o řádném posouzení úvěruschopnosti žalovaného.

27. Z absolutně neplatných smluv nevznikla jejich účastníkům žádná práva a povinnosti a oba si tak byli povinni vrátit, co si na jejich základě vzájemně plnili (§ 2993 o. z.). Žalovanému tak vznikla povinnost vrátit žalobkyni částku 35 212 Kč, z níž však již uhradil 8 672 Kč (2 × částku 10 Kč + 4 splátky ve výši 2 163 Kč). Proto soud uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku 26 540 Kč a ve zbývajícím rozsahu, žalobu jako nedůvodnou zamítl.

28. V prodlení se splněním svého peněžitého dluhu se žalovaný ocitl dne 4. 9. 2021, neboť podle výzvy žalobkyně ze dne 21. 7. 2021 byl povinen dluh zaplatit do 3. 9. 2021. Od 4. 9. 2021 jej tak soud podle o. z. zavázal platit žalobkyni úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně (dle ) z částky 26 540 Kč.

29. S ohledem na uvedené soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 26 540 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 26 540 Kč od 4. 9. 2021 do zaplacení (výrok I.) naopak žalobu v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 145 736,34 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky 47 435,55 Kč od 4. 9. 2021 zaplacení a ve výši 0,1 % denně z částky 53 380 Kč od 4. 9. 2021 do zaplacení, pro nedůvodnost zamítl (výrok II.).

Náklady řízení a lhůta k plnění

30. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ “). Pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení dle citovaného ustanovení bylo nutné k datu vyhlášení rozhodnutí (6. 1. 2022) kapitalizovat částky, jejichž zaplacení se žalobkyně žalobou domáhala, a částky, které byly žalobkyni skutečně přiznány, aby bylo možno posoudit míru úspěchu a neúspěchu žalobkyně v řízení. Žalobkyně byla v řízení úspěšná co do přiznání částky 27 312,57 Kč (26 540 Kč + úrok z prodlení kapitalizovaný ke dni vyhlášení rozsudku na částku 772,57 Kč), přičemž žalobou se domáhala zaplacení částky 181 102,24 Kč (172 276,34 Kč + úroky z prodlení kapitalizované ke dni vyhlášení rozsudku na částku 2 153,40 Kč + 6 672,50 Kč). Co do vyjádření v procentech, úspěch žalobkyně v řízení činil 15,08 % v poměru k neúspěchu 84,92 %. S ohledem na uvedené má žalovaný nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení ve výši 69,84 %. Žalovaný však žádné účelně vynaložené uznatelné náklady řízení nedoložil a ty se ani nepodávají z obsahu soudního spisu, pročež soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.).

31. Lhůtu ke splnění uložené povinnosti soud stanovil v souladu s  jako třídenní, neboť ke stanovení jiné lhůty k plnění neshledal důvody.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů od doručení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím soudu podepsaného, ve dvojím vyhotovení.

Nebude-li povinnost tímto rozsudkem uložená splněna dobrovolně, oprávněná strana (žalobkyně) může podat návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuci.