Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 C 111/2021-56

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní Mgr. Gabrielou Kadlecovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 100 386,13 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 71 992,70 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 71 992,70 Kč od 29. 6. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 28 393,43 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 118,83 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 951,55 Kč, úroku ve výši 5,9% ročně z částky 90 898,60 Kč od 19. 6. 2020 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 100 386,13 Kč od 19. 6. 2020 do 28. 6. 2020 a zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 28 393,43 Kč od 29.6.2020 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 13 049 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 71 992,70 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 71 992,70 Kč od 29. 6. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 28 393,43 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 118,83 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 951,55 Kč, úroku ve výši 5,9% ročně z částky 90 898,60 Kč od 19. 6. 2020 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 100 386,13 Kč od 19. 6. 2020 do 28. 6. 2020 a zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 28 393,43 Kč od 29.6.2020 do zaplacení, se zamítá. III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 13 049 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení 100 386,13 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně) uzavřela s žalovaným dne 7. 7. 2018 smlouvu o půjčce číslo na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému 190 000 Kč. Žalovaný se zavázal splácet půjčku v pravidelných měsíčních splátkách po 5 923 Kč, když první splátka byla splatná dne 7.8.2018 a každá další splátka pak byla splatná vždy k 7. dni v měsíci a dále poplatky spojené s poskytnutím půjčky dle sazebníku poplatků. Splátky měly být hrazeny formou inkasa z účtu žalovaného. Úroková sazba byla stanovena v výši 5,90% p.a. Žalovaný půjčku nesplácel řádně a včas a právní předchůdkyně žalobkyně s účinností ke dni 18. 6. 2020 předmětnou půjčku zesplatnila a uplatnila své právo na smluvní pokutu. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 17. 3. 2021 s účinností od 23. 3. 2021 postoupila právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovaným na žalobkyni.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Vzhledem k tomu, že žalovaný, který byl řádně předvolán, se k jednání nedostavil, projednal a rozhodl soud bez jeho přítomnosti dle , (dále jen „ “).

3. Na základě provedených listinných důkazů učinil soud následující skutková zjištění:

4. Žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně Rámcovou smlouvu o poskytování bankovních a platebních služeb právnická osoba na základě níž se mu Banka zavázala poskytovat bankovní služby sjednané samostatnými pokyny (viz Rámcová smlouva o poskytování bankovních a platebních služeb právnická osoba). Následně žalovaný požádal dne 7.7.2018 na formuláři příjmení o poskytnutí půjčky ve výši 190 000 Kč s úrokem 5,9% ročně, kterou se zavázal splácet v pravidelných měsíčních splátkách po 5 923 Kč, a to prostřednictvím inkasa ze svého běžného účtu vedeného u příjmení (viz žádost o úvěr ze dne 7.7.2018, návrh na uzavření smlouvy o půjčce ze dne 7.7.2018). Součástí této smlouvy byly i všeobecné obchodní podmínky, produktové obchodní podmínky a sazebník poplatků. Dne 7.7.2018 právní předchůdkyně žalobkyně akceptovala návrh na uzavření smlouvy o půjčce (viz akceptace návrhu na uzavření smlouvy o půjčce). Před poskytnutím prvního úvěru provedla právní předchůdkyně žalobkyně dne 7.7.2018 ověření úvěruschopnosti žalovaného, a to na základě žádosti klienta ze dne 7.7.2018 o spotřebitelský bezúčelový úvěr číslo ve výši 190 000 Kč. Dle prohlášení právní předchůdkyně žalobkyně měl být proces ověřování úvěruschopnosti proveden v souladu s platnými interními procesy a regulací ČNB. Právní předchůdkyně žalobkyně téhož dne půjčku schválila. Právní předchůdkyně žalobkyně deklarovaný příjem 300 000 Kč z důvodu obezřetnosti snížila na 70 000 Kč a též z důvodu obezřetnosti deklarované výdaje navýšili na částku 63 468 Kč, kdy částka 43 468 Kč jsou splátky jiných úvěrů (viz protokol o ověření úvěruschopnosti klienta), z jakých zdrojů tyto informace pocházejí, a jak byly ověřeny, z předloženého formuláře nevyplývá. Smlouvou o postoupení pohledávky nabyla žalobkyně od právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovaným, a to ke dni 16. 3. 2021 (viz smlouva o postoupení pohledávky, seznamu postupovaných pohledávek a potvrzení o zaplacení úplaty). Právní předchůdkyně žalobkyně rovněž žalovanému oznámila přípisy ze dne 1. 4. 2021, že pohledávky za žalovaným postoupila na žalobkyni (viz. oznámení ze dne 1. 4. 2021 a poštovní podací arch). Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky (viz výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě).

5. Při právním posouzení soud vycházel z , (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky ( věta prvá citovaného zákona).

6. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

7. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

8. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.

9. Podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (odst. 1) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. (odst. 2)“

10. Podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. (odst. 1) Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. (odst. 2) Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit. (odst. 3)“

11. Články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48 ES ze dne 23.4.2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době - rozsudek Soudního dvora EU ze dne 5.3.2020 ve věci C -679/18. Citované rozhodnutí tedy jednoznačně deklaruje povinnost soudu zabývat se ex offo, i bez námitky dlužníka, otázkou, zda věřitel (poskytovatel) posoudil náležitě, na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací úvěruschopnost spotřebitele, a pokud této povinnosti nedostál, povinnost soudu dovodit z tohoto porušení (z úřední povinnosti) následek stanovený vnitrostátním právem, tj. absolutní neplatnost smlouvy.

12. Z ustanovení § 2991 odst. 1 o.z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

13. Podle § 1968 věta prvá o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o.z. dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným prováděcím předpisem je pak , v platném znění.

14. Podle ustanovení § 1879 a § 1880 odst. 1 o.z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Podle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.

15. Na podkladě shora uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně není oprávněn, neboť žalobkyně nemá za žalovaným pohledávku, která by měla svůj právní základ ve smlouvě o půjčce číslo uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným.

16. Provedenými důkazy nebylo prokázáno, že by právní předchůdkyně žalobkyně splnila svoji zákonnou předsmluvní povinnost řádně zkoumat a prověřit úvěruschopnost spotřebitele. Soud vyzval žalobkyni, aby doplnila svá skutková tvrzení a navrhla důkazy k prokázání své povinnosti zkoumat úvěruschopnost žalovaného. K tomu žalobkyně uvedla, že úvěruschopnost právní předchůdkyně zkoumala na základě údajů a podkladů, které obdržela od žalovaného. Z protokolu o ověření úvěruschopnosti klienta není zjevné jak ověřila výši příjmu žalobce, zcela pak nedůvěryhodnými jsou bez dalšího ověření údaje o životních nákladech žalovaného. Neprosto nedůvěryhodné je především to, že právní předchůdkyně žalobkyně si sama upravila výši příjmů a výdajů žalovaného, a proto nelze říci, že právní předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím půjčky dostatečně a s odbornou péčí nezkoumala úvěruschopnost žalovaného. Soud tedy uzavřel, že žalobkyně neprokázala, že by byla úvěruschopnost žalovaného před poskytnutím úvěru dostatečně a s odbornou péčí posouzena.

17. Za situace, kdy je smlouva o půjčce neplatná, může se žalobkyně po žalovaném domáhat úhrady finanční částky, kterou mu právní předchůdkyně žalobkyně prokazatelně na základě neplatné smlouvy poskytla, a to z titulu bezdůvodného obohacení, které na straně žalovaného vzniklo ve smyslu § 2991 o.z.. Soud vychází z tvrzení žalobkyně, že žalovaný uhradil na první smlouvu o půjčce celkem částku 118 007,30 Kč. Za situace, kdy Banka poskytla žalovanému na jeho účet na základě neplatné smlouvy částku 190 000 Kč, žalovaný se na žalobkyni bezdůvodně obohatil v částce, která je uvedena ve výroku I. tohoto rozsudku. Soud přiznal žalobkyni i požadovaný zákonný úrok z prodlení, a to od doručení výzvy k úplnému zaplacení s přičtením 10 dnů, která byla žalovanému poskytnuta ze strany právní předchůdkyně žalobkyně.

18. Vzhledem k tomu, že smlouva o půjčce je neplatná, soud žalobu ve zbylém rozsahu zamítl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 43% Tyto náklady se sestávají se ze soudního poplatku ve výši 4016 z nákladů právního zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle , , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) sestávající z částky 5 140 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v  a. t. (příprava a převzetí zastoupení, žaloba, účast na jednání dne 5.10.2021 a 23.11.2021), dále ze čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle a. t., Dále daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z těchto částek, tj. ve výši 4 569,60 Kč, celkové náklady tedy v částce 30345,60Kč a z toho 43% je 13 049 Kč.

20. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů ( věta prvá před středníkem ), když soud neshledal důvody pro její prodloužení; náhrada nákladů řízení pak na zákonné platební místo ( ).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-východ. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.