Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

15 C 345/2021-15

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní Mgr. Martou Gottwaldovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení částka s příslušenstvím,

rozsudkem pro uznání

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni

a) částku ve výši částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky

částka od datum do zaplacení,

b) částku ve výši částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení,

a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši částka, k rukám právní zástupkyně žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni a) částku ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, b) částku ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka], k rukám právní zástupkyně žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ”).

2. Předmět řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozhodnutí spolu s příslušenstvím, a to s odůvodněním, že žalovaná coby provozovatelka motorového vozidla registrační značka, příjmení: anonymizováno, číslo technického průkazu vozidla: anonymizováno, neměla v období ode dne datum do datum k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, přestože je tato povinnost stanovena ,

o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla.

3. Usnesením ze dne datum rozhodnutí pod č. j. -12, soud žalovanou v souladu s ustanovením vyzval, aby se ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení usnesení písemně vyjádřila ve věci samé k připojené žalobě. Zároveň soud žalovanou v uvedeném usnesení poučil o následcích nesplnění této výzvy. Toto usnesení bylo žalované doručeno (fikcí) do datové schránky dne datum (potvrzení o dodání a doručení do DS připojeno k č. l. 12 spisu) a dne

datum skončila stanovená třicetidenní lhůta k vyjádření.

4. Žalovaná se ve věci nikterak nevyjádřila, soudu ani nesdělila, jaký vážný důvod jí v tom brání. Lhůta ke kvalifikovanému vyjádření marně uplynula již dnem datum, avšak k datu nařízení věci na den vyhlášení, stejně tak k datu vyhlášení nebylo obsahem spisu žádné vyjádření

či alespoň omluva žalované s žádostí o prodloužení lhůty či sdělení důvodů, které jí v tom brání, nic tedy nenasvědčovalo tomu, že by na straně žalované byly snad dány nějaké důvody, které by jí bránily předmětné vyjádření řádně a včas podat nebo alespoň před uplynutím lhůty požádat o její prodloužení.

5. Pokud lhůta marně uplyne, k pozdnímu podání nelze přihlížet (v daném případě

žádné, tedy ani pozdní vyjádření nebylo podáno) a rovněž je-li stanoveno, že soud vydá rozsudek pro uznání, není to na uvážení soudu, zda jej vydat chce či nechce, ale vydat jej dokonce musí, tak jako v tomto případě. Skutečnost, že se k případnému opožděnému podání nelze přihlížet plyne

z judikatury NS ČR (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. ze dne 11. května 2005, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 8. 3. 2005, sp. zn. , uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 21/2006, rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 5. 4. 2011), tím spíše, pokud žalovaná ani žádné vyjádření nepodala, soud rozsudek pro uznání vydat musí, neboť nastala fikce takového uznání žalobního nároku, o čemž svědčí i daná ustálená judikatura.

6. Vzhledem k tomu, že se žalovaná nevyjádřila ve smyslu ve stanovené 30 denní lhůtě, která marně uběhla dnem datum, jsou splněny všechny podmínky

ve spojení s  pro vydání rozsudku pro uznání. Soud má proto za to, že žalovaná nárok uplatněný žalobou uznává, a na základě tohoto uznání (fikcí) rozhodl rozsudkem v souladu s žalobním návrhem, neboť se nejedná o věc, ve které by nebylo možné uzavřít a schválit smír dle a nárok žalobkyně uplatněný žalobou není v rozporu s žádnou kogentní občanskoprávní normou.

7. Podle ustanovení rozsudek pro uznání totiž nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír ( a 2 ). Meze možnosti rozhodnout rozsudkem

pro uznání jsou tedy zákonem dány týmiž okolnostmi, jimiž je omezena možnost uzavřít a schválit soudní smír. Znamená to, že rozsudkem pro uznání nelze rozhodnout ve věcech, u nichž jejich povaha nepřipouští uzavření smíru, a tehdy, kdyby rozsudek pro uznání byl v rozporu s právními předpisy.

8. V posuzované věci se jedná o spor z titulu neuhrazeného zákonného pojištění odpovědnosti

z provozu vozidla (tzv. povinné ručení), kdy žalovaná k vozidlu neměla v období od datum do datum uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení). Z toho co bylo řečeno o přípustnosti uzavření soudního smíru, je nepochybné, že v dané věci by bylo možno uzavřít smír, tedy i vydat rozsudek pro uznání. S ohledem na shora uvedené má tak soud s odkazem na ustanovení za to, že žalovaná uznala nárok, který je žalobou uplatňován, a proto ve věci rozhodl rozsudkem pro uznání dle ustanovení Jen pro vydání rozsudku pro uznání soud podle nenařizoval jednání

a ve věci rozhodl rozsudkem pro uznání bez nařízení jednání. Pokud jde o pariční lhůtu tj. lhůtu k plnění, tak tato byla určena ve standardní délce tří dnů s počátkem běhu od právní moci rozsudku ( věta první).

9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že přiznal žalobkyni,

jež byla v řízení plně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý

ze tří úkonů právní služby a tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t.

a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka. Pokud jde o lhůtu

k plnění, soud i u nákladů řízení určil standardní třídenní lhůtu ( ).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 4. Odvolání lze podat jen z důvodu, že nebyly splněny podmínky řízení, rozhodoval věcně nepříslušný soud prvního stupně, rozhodnutí vydal ve věci vyloučený soudce, soud byl nesprávně obsazen. Odvolacím důvodem jsou též skutečnosti a důkazy, jimiž má být prokázáno, že nebyly splněny předpoklady pro vydání rozsudku pro uznání.

Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím plněna včas a řádně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí nebo nařízení exekuce.