Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
26 C 121/2021-67
Okresní soud ve obec rozhodl soudkyní Mgr. Silvií Kasardovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 38 764,67 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 17 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od datum do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku 15 230,56 Kč, úrok z prodlení ve výši 2 219,44 Kč, úrok ve výši 1 122,94 Kč, úrok ve výši 29 % ročně z částky 17 000 Kč od datum do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 17 000 Kč od datum do datum, úrok z prodlení ve výši 1,75 % ročně z částky 17 000 Kč od datum do zaplacení, se zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 400 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od datum do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.
IV. Žaloba, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku 5 134,11 Kč, úrok z prodlení ve výši 603,57 Kč, úrok ve výši 1 259,47 Kč, úrok ve výši 29 % ročně z částky 3 482,14 Kč od datum do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 3 482,14 Kč od datum do datum, úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 2 082,14 Kč od datum do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 1,50 % ročně z částky 1 400 Kč od datum do zaplacení, se zamítá.
V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 17 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od [datum] do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku 15 230,56 Kč, úrok z prodlení ve výši 2 219,44 Kč, úrok ve výši 1 122,94 Kč, úrok ve výši 29 % ročně z částky 17 000 Kč od [datum] do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 17 000 Kč od [datum] do [datum], úrok z prodlení ve výši 1,75 % ročně z částky 17 000 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 400 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od [datum] do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>IV. Žaloba, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku 5 134,11 Kč, úrok z prodlení ve výši 603,57 Kč, úrok ve výši 1 259,47 Kč, úrok ve výši 29 % ročně z částky 3 482,14 Kč od [datum] do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 3 482,14 Kč od [datum] do [datum], úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 2 082,14 Kč od [datum] do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 1,50 % ročně z částky 1 400 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.</b> <b>V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobkyně se žalobou podanou dne datum domáhala po žalovaném zaplacení částky 38 764,67 Kč s příslušenstvím. Ve svých žalobních tvrzeních uvedla, že její nárok vyplývá z nesplacené smlouvy o zápůjčce číslo ze dne datum (dále jen„ smlouva číslo“) a z nesplacené smlouvy o zápůjčce číslo ze dne datum (dále jen„ smlouva číslo“). Obě smlouvy byly uzavřeny se společností právnická osoba, IČO (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“). Dluh žalovaného ze smlouvy číslo činil 6 534,11 Kč s úrokem z prodlení ve výši 603,57 Kč, úrokem ve výši 1 259,47 Kč, úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 3 482,14 Kč
od datum do zaplacení a úrokem ve výši 29 % ročně z částky 3 482,14 Kč od datum
do zaplacení. Dluh žalovaného ze smlouvy číslo činil 32 230,56 Kč s úrokem ve výši 1 122,94 Kč, úrokem z prodlení ve výši 2 219,64 Kč, úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 17 000 Kč od datum do zaplacení a úrokem ve výši 29 % ročně z částky 17 000 Kč od datum
do zaplacení.
2. Smlouvou číslo (o zápůjčce číslo) byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy (datum), což žalovaný stvrdil svým podpisem na smlouvě. Žalovaný se zavázal právní předchůdkyni žalobkyně zaplatit mimo poskytnutých peněžních prostředků také poplatek ve výši 5 302 Kč zahrnující úrok ve výši 932 Kč (úroková sazba činila 29 % ročně), částku za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení
ve výši 2 728 Kč a částku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 1 642 Kč. Celkovou částku ve výši 12 302 Kč se žalovaný zavázal uhradit ve 45 týdenních splátkách po 274 Kč splatných vždy ke konci splátkového období s tím, že první splátkové období začíná běžet dnem uzavření smlouvy. Žalovaný uhradil pouze částku 5 600 Kč, která byla částečně započtena na jistinu a sjednané poplatky.
3. Smlouvou číslo (o zápůjčce číslo) byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 17 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy (datum), což žalovaný stvrdil svým podpisem na smlouvě. Žalovaný se zavázal právní předchůdkyni žalobkyně vedle této částky také zaplatit poplatek ve výši 16 685 Kč zahrnující úrok ve výši 4 166 Kč (úroková sazba činila 29 % ročně), částku za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 7 844 Kč
a částku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 4 675 Kč. Žalovaný se zavázal celkovou částku ve výši 33 685 Kč uhradit právní předchůdkyni žalobkyně v 18 měsíčních splátkách po 1 872 Kč s tím, že splatnost splátky byla vždy ke konci splátkového období a splátkové období začalo běžet dnem uzavření smlouvy. Žalovaný na této zápůjčce nic neuhradil.
4. Žalovaný svou neúčast na jednání neomluvil, proto soud za splnění podmínek stanovených v § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř. o.s.ř. “), rozhodl v jeho nepřítomnosti.
5. Soud z listin zjistil tento skutkový stav:
6. Právní předchůdkyně žalobkyně, jako nebankovní poskytovatel spotřebitelského úvěru, uzavřela dne datum s žalovaným smlouvu číslo o zápůjčce číslo na základě které poskytla žalovanému stejného dne v hotovosti částku 7 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s poplatkem ve výši 5 302 Kč v 45 týdenních splátkách po 274 Kč od 7. kalendářního dne
od uzavření smlouvy až do úplného zaplacení s tím, že poslední splátka měla činit 246 Kč. Součástí celkové dlužné částky 12 302 Kč byl rovněž úrok sjednaný ve výši 29 % ročně. Žalovaný před uzavřením smlouvy čestně prohlásil, že právní předchůdkyni žalobkyně poskytl úplné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení své schopnosti splácet poskytnutou zápůjčku a že je schopen splatit celkovou dlužnou částku v souladu s podmínkami smlouvy. Žalovaný před uzavřením smlouvy vyplnil zákaznickou kartu, ve které kromě svých osobních údajů uvedl, že bydlí v nájmu, nemá žádnou vyživovací povinnost a je zaměstnán na hlavní pracovní poměr ve společnosti právnická osoba s čistým měsíčním příjmem 10 839 Kč, že nemá žádný jiný finanční závazek
a své měsíční výdaje odhadl na částku 3 000 Kč. Ze zákaznické karty vyplynulo, že byly předloženy dva výpisy z bankovního účtu za měsíce září a říjen 2018 (smlouva o zápůjčce, zákaznická karta). Žalovaný na dluh uhradil celkově částku 5 600 Kč, kdy dne datum zaplatil částku 800 Kč, dne datum částku 1 200 Kč, dne datum částku 1 200 Kč, dne datum částku 1 200 Kč a dne datum částku 1 200 Kč (tabulka umoření).
7. Právní předchůdkyně žalobkyně, jako nebankovní poskytovatel spotřebitelského úvěru, uzavřela dne datum s žalovaným smlouvu číslo o zápůjčce číslo na základě které mu poskytla stejného dne v hotovosti částku 17 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s poplatkem
ve výši 16 685 Kč, zahrnující rovněž úrok ve výši 29 % ročně. Celková dlužná částka 33 685 Kč byla splatná hotovostně v 18 měsíčních splátkách po 1 872 Kč splatných ke konci splátkového období počínaje dnem uzavření smlouvy s tím, že poslední splátka měla činit 1 861 Kč. Žalovaný potvrdil, že mu byly poskytnuty peněžní prostředky poskytnuty v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaný před uzavřením smlouvy čestně prohlásil, že právní předchůdkyni žalobkyně poskytl úplné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení své schopnosti splácet poskytnutou zápůjčku
a že je schopen splatit celkovou dlužnou částku v souladu s podmínkami smlouvy. Před uzavřením smlouvy žalovaný vyplnil zákaznickou kartu, ve které uvedl, že bydlí jako spolubydlící a nemá žádnou vyživovací povinnost. Jeho jediným příjmem je mzda ze zaměstnání u společnosti právnická osoba ve výši 11 300 Kč čistého měsíčně a dalším příjmem domácnosti (bez bližší specifikace) měla být částka 9 000 Kč ulice výdaje žalovaný odhadl na 2 000 Kč, včetně splátky dluhu ze smlouvy číslo ve výši 1 233 Kč měsíčně. Žalovaný, podle zákaznické karty, měl předložit pracovní smlouvu, výplatní pásky za měsíce leden a únor rok. Žalovaný neuhradil žádnou splátku (smlouva o zápůjčce, zákaznická karta, tabulka umoření).
8. Pohledávka za žalovaným ze smlouvy číslo i pohledávka ze smlouvy číslo za žalovaným byla postoupena právní předchůdkyní žalobkyně na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek
ze dne datum, přičemž postoupené pohledávky byly specifikovány v seznamu pohledávek. Postoupení pohledávek z obou smluv o zápůjčce bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne
datum, zaslaném žalovanému doporučeně dne datum na adresu jeho trvalého pobytu (obec, ulice a číslo), uvedenou v zákaznických kartách. Následně byl žalovaný dopisem ze dne datum zaslaným právním zástupcem žalobkyně doporučeně dne datum na adresu trvalého pobytu, vyzván k úhradě dlužné částky ze smlouvy číslo ze smlouvy číslo přičemž nejzazší termín úhrady byl stanoven na datum (smlouva o postoupení pohledávek, seznam postoupených pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky, podací lístky, výzva k plnění).
9. Z úřední činnosti soud zjistil, že žalovaný v době vzniku závazkového vztahu ze smlouvy číslo
i smlouvy číslo měl na svou osobu evidovaných pět zápisů v interním systému ISAS zdejšího soudu týkajících se dluhů žalovaného překračujících částku 50 000 Kč, včetně nařízených exekučních řízení ohledně těchto dluhů.
10. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o.z. “), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný
se zavazuje prostředky vrátit a zaplatit úroky.
11. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru), poskytovatel uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy, spočívající
ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěru, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
12. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 věta první, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
13. Podle § 2991 odst. 2 o.z. , bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
14. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat,
oč se obohatil.
15. Podle § 588 o.z. , soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které odporuje zákonu, pokud
to smysl a účel zákona vyžaduje.
16. Podle § 1968 o.z. , dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
17. Podle § 1970 o.z. , po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroků z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje
se za ujednanou výše takto stanovená.
18. Soud aplikoval zjištěný skutkový stav na shora uvedená zákonná ustanovení a dospěl k tomuto právnímu závěru: Ohledně nároku ze smlouvy číslo i smlouvy číslo právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila svou povinnost stanovenou zákonem o spotřebitelském úvěru, a to řádně a s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost spotřebitele (žalovaného) na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací, a to s ohledem na skutečnost, že řádně neprověřila příjmy a výdaje žalovaného. K obezřetnosti při posuzování úvěruschopnosti žalovaného u smlouvy
číslo měla vést skutečnost, že žalovaný záměrně uvedl velmi nízké životní náklady, zcela neodpovídající reálnému životu, když veškeré své měsíční výdaje spočetl na 3 000 Kč, včetně nákladů na bydlení (nájemné) a svých osobních životních nákladů (jídlo, ošacení, doprava). Tyto okolnosti svědčí o tom, že žalovaný rozhodně nebyl schopen s příjmem, který v danou dobu měl a zejména potom s reálnými výdaji, jež dle statistiky pro osobu tvořící 1 člennou domácnost činí cca 15.000 Kč měsíčně, tento úvěr splatit. Pokud by od jeho měsíčního příjmu 10 839 Kč byly odečteny reálné životní náklady na nájemné, stravu, zdravotní péči, dopravu, ošacení, drogerii
vč. hygienicích potřeb a jiných nutných nákladů a jeho starší dluhy, jež jsou předmětem exekučního vymáhání, lze bezpodmínečně shledat, že žalovaný reálně neměl možnost splácet dalších finanční závazky, v daném případě ve výši 1 233 Kč měsíčně, což právní předchůdkyně žalobkyně
při řádném posouzení úvěruschopnosti žalovaného vědět měla a mohla, a to navzdory skutečnosti,
že žalovaný prohlásil, že úvěr je schopen řádně a včas uhradit. Právní předchůdkyně žalobkyně navíc aktivně nic neučinila, aby majetkové poměry žalovaného ověřila z lustrace v evidencích NRKI a příjmení, či doklady získanými od žalovaného, jež nebyly v řízení, ani po výzvě soudu, předloženy. K obezřetnosti při posuzování úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím úvěru ze smlouvy číslo měla právní předchůdkyni žalobkyně navíc, oproti situaci u smlouvy číslo vést skutečnost, že žalovaný žádá o další spotřebitelský úvěr poměrně krátce po poskytnutí finančních prostředků smlouvou číslo (za 3 měsíce), tedy ještě v době splácení staršího úvěru (splatného
do datum), a to přesto, že řádně své závazky z této předchozí smlouvy neplnil, když splátky nesplácel dle ujednání v týdenních relacích. Bez ohledu na tuto skutečnost právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému opět poskytla finanční prostředky, dokonce 2,5 krát více (17 000 Kč) než v předchozím případě, i když se jeho finanční poměry nějak nezměnily, protože své měsíční výdaje opět zcela nereálně odhadl na částku ještě nižší než v předchozím případě (2 000 Kč), přičemž jeho příjem se výrazněji nenavýšil, pouze bez bližší specifikace uvedl další příjem 9 000 Kč, aniž by jej jakkoliv doložil. Z uvedeného muselo být právní předchůdkyni žalobkyně zřejmé, že i když žalovaný prohlásil, že mu zbývá po úhradě všech svých výdajů cca 18 300 Kč, nestačí mu tyto prostředky k pokrytí svých závazků. Otázkou tedy je, zda žalovaný v době uzavření smlouvy číslo
a 2 nějaké pravidelné příjmy z tvrzeného hlavního pracovního poměru měl, když ze strany žalobkyně, ani po výzvě, nebyly předloženy dostatečné důkazy prokazující ověření úvěruschopnosti žalovaného, jako je například pracovní smlouva, výplatní pásky či výpis z účtu. Přesto, že jsou tyto tři listin y citovány v kartě zákazníka, o jejich skutečném předložení není žádný důkaz. Pokud právní předchůdkyně žalobkyně vycházela pouze z tvrzení žalovaného, tedy osoby žádající o úvěr, jež může zkreslovat či záměrně modifikovat svou skutečnou majetkovou situaci s cílem úvěr získat, bylo na poskytovateli úvěru poměry žalovaného dostatečně prověřit na základě spolehlivých
a dostatečných informací, za které lze považovat, v případě žalovaného, výplatní lístek či výpis z účtu, případně také nájemní smlouvu. Navíc ze strany žalobkyně nebylo nikterak prokázáno, že by jeho právní předchůdkyně, i v tomto druhém úvěrovém případě, provedla šetření o bonitě žalovaného i nahlédnutím do příslušných rejstříků, zejména rejstříku exekucí. Pokud by tak učinila, zjistila by, že žalovaný kromě předchozího dluhu vůči ní má další závazky vůči jiným věřitelům, jak vyplynulo z úřední činnosti soudu. O„ pravdivosti“ tvrzení žalovaného, a tedy jeho čestnosti
a důvěry schopnosti, jež v kartě zákazníka spočívalo pouze v jeho čestném prohlášení, svědčí také zamlčení těchto informací (o svých jiných závazcích) před uzavřením smlouvy číslo. Vzhledem k tomu, že žalobkyní nebyly uvedené listin y, citované v kartě zákazníka, předloženy, není možné uzavřít, že skutečně žalovaný v době uzavření smlouvy číslo disponoval tvrzenými příjmy,
ani to, zda skutečně řádně platil uvedené výdaje (např. na bydlení). Problémy žalovaného
se splácením těchto svých jiných závazků svědčí o tom, že žalovaný nebyl ani s jím tvrzeným příjmem (deklarovaným v zákaznické kartě), vyjít a své závazky splatit. Pokud by potom od domnělého zbývajícího měsíčního příjmu žalovaného byly odečteny reálné životní náklady
na zdravotní péči, dopravu, zálohy na energie a vodu, nájem, náklady na obživu, ošacení, drogerii včetně hygienických potřeb, mobilní telefon a dalších nutných výdajů, lze se jen domnívat,
zda by žalovaný byl reálně schopen splácet tento další finanční závazek ve výši 1 872 Kč měsíčně vůči právní předchůdkyni žalobkyně ze smlouvy číslo ve výši cca 1 233 Kč měsíčně ze smlouvy
číslo což právní předchůdkyně žalobkyně, při řádném posouzení úvěruschopnosti žalovaného, vědět měla a mohla, a to na navzdory prohlášení žalovaného, že úvěr schopen řádně a včas uhradit je. Uvedená povinnost k posouzení bonity spotřebitele, tedy schopnosti splácet spotřebitelský úvěr, je zákonem uložena poskytovateli úvěru pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že by tak poskytovatel úvěru neučinil. Spotřebitelský úvěr měl být poskytnut pouze v případě, že z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že zde nejsou důvodné pochybnosti o jeho schopnosti spotřebitelský úvěr splácet. Žalovaný v tomto případě na základě výše uvedeného schopnost splácet tento úvěr neměl, o čemž svědčí také skutečnost, že na svůj dluh uhradil pouze polovinu z předepsaných splátek. Takový zákonný postup představuje posílení ochrany spotřebitele před praktikami vyskytující se na úvěrovém trhu, kdy úvěry jsou poskytovány s cílem jejich nesplacení, přičemž věřitel předem počítá s tím, že dlužník nebude pravděpodobně ani schopen poskytnutý úvěr splatit (viz důvodová zpráva k zákonu o spotřebitelském úvěru).
19. obec spotřebitelské právo ve vztahu ke spotřebitelskému úvěru je mj. transponovanou směrnicí č. 2008/48/ES, kde se v článku 8 odst. 1 věta první stanoví, že členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. V článku 23 směrnice č. 2008/48/ES se dále stanoví, že členské státy určí pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice
a přijmou veškerá nezbytná opatření na zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být v účinné, přiměřené a odrazující. Přesto, že přesný postup při ověřování úvěruschopnosti spotřebitele není nijak zákonem o spotřebitelském úvěru, ani transponovanou směrnicí
č. 2008 číslo, stanoven, je zřejmé, že poskytovatel úvěru je povinen vždy řádně a se všemi znalostmi profesionála a s péčí řádného hospodáře prověřit úvěruschopnost úvěrovaného. Poskytovatel úvěru by si měl veškeré údaje týkající se finančně majetkové situace spotřebitele řádně ověřit, a to zejména předložením potřebných listin, jako například výpisem z účtu, doklady
o nákladech na bydlení atd. a nikoliv spoléhat na tvrzení spotřebitele, které může být úmyslně,
či neúmyslně zkresleno jeho subjektivním vnímáním.
20. Soud s ohledem na shora popsané důvody uzavřené smlouvy číslo i číslo shledal za neplatné
a konstatoval, že úvěrové prostředky tak byly žalovanému poskytnuty na základě neplatných smluv. Zákonem stanovenou neplatnost smlouvy, k níž v důsledku daného porušení došlo v případě
číslo i v případě číslo je přitom nutno chápat jako neplatnost absolutní, ke které musí soud podle
§ 588 o.z. , přihlédnout z úřední povinnosti a není k ní třeba námitky žalovaného jako spotřebitele, protože není stanovena jen na ochranu úvěru neschopného spotřebitele, ale také společnosti jako celku, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i věřitele, v jehož zájmu bezesporu je, aby byl úvěr řádně splácen, tedy aby tohoto byl zavázaný spotřebitel schopen (viz rozsudek Nejvyšší soudu ČR ze dne
25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ). Soud v souladu s § 118a odst. 2 o.s.ř. o.s.ř. právně posoudil nárok uplatněný žalobkyní jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle § 2991 a násl. o.z. , poněvadž v řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně, na základě neplatných smluv, poskytla žalovanému v hotovosti částky 7 000 Kč (smlouva číslo) a 17 000 Kč (smlouva
číslo), na které žalovaný uhradil pouze částku 5 600 Kč (na závazek ze smlouvy číslo). Žalovaný
je povinen poskytnutou částku, poníženou o uvedené úhrady, vrátit žalobkyni jako vlastnici pohledávky za žalovaným z titulu bezdůvodného obohacení, přičemž splatnost pohledávky v daném případě není stanovena zákonem. Za den splatnosti je v tomto případě považován den, kdy uplynula lhůta bez zbytečného odkladu poté, kdy byl žalovaný jako dlužník žalobkyní jako věřitelem požádán o plnění. Tímto dnem je v obou případech den datum, tedy den následující po uplynutí lhůty stanovené k úhradě dluhu v oznámení o postoupení pohledávky, obsahující výzvu k úhradě dluhu se sdělením platebního místa (čísla účtu včetně variabilního symbolu), která byla žalovanému řádně odelsána. Žalovanému tak vedle povinnosti k úhradě dlužné částky byla uložena rovněž nová povinnost uhradit úroky z prodlení podle § 1968 a § 1970 o.z. ve výši 8,25 % ročně podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
21. Soud v souladu s § 153 odst. 2 o.s.ř. o.s.ř. tedy žalovaného zavázal k zaplacení částky 17 000 Kč
(17 číslo) ze smlouvy číslo s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od datum do zaplacení
ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 o.s.ř. o.s.ř. (výrok I.).
22. Soud v souladu s § 153 odst. 2 o.s.ř. o.s.ř. tedy žalovaného zavázal k zaplacení částky 1 400 Kč
ze smlouvy číslo (7 číslo 600) s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od datum do zaplacení ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 o.s.ř. o.s.ř. (výrok III.).
23. Ohledně zbývajících částek včetně požadovaného příslušenství, ve vztahu k nároku
ze smlouvy číslo (výrok IV.) a ze smlouvy číslo (výrok II.) byla žaloba zamítnuta,
a to s ohledem na shora uvedené důvody, tedy nedostatečné prověření úvěruschopnosti žalovaného, což způsobilo absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru i smlouvy o půjčce, kdy ostatní nároky vyplývající z těchto smluv, jež jsou absolutně neplatné, tedy neplatné od samého počátku, nemohly žalobkyni vzniknout.
24. Žalobkyně byla v řízení převážně neúspěšná, žalovanému tak vznikl nárok na zaplacení nákladů řízení účelně vynaložených k bránění svého práva v tomto řízení. Žalovanému však v řízení prokazatelně žádné náklady řízení nemohly vzniknout, když v řízení byl
po celou dobu pasivní, proto soudem bylo o nákladech řízení rozhodnuto dle § 142 odst. 2 o.s.ř. o.s.ř. tak, že bylo vysloveno, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok V.), přičemž současně poměr úspěchu ve věci žalovaného nebyl, vzhledem k okolnostem, předmětem zkoumání soudu.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v obec, prostřednictvím Okresního soudu ve obec. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může
se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.