Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
15 C 165/2021-31
Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní JUDr. Ladislavou Olbrechtovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 34 388 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci
částku 13 000 Kč s 10% úrokem z prodlení od 21.5.2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Návrh žalobce, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 21 388 Kč,
kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 668,85 Kč,
kapitalizovaný úrok ve výši 2 392,61 Kč,
zákonný úrok z prodlení z částky 15 264,78 Kč od 21.5.2020 do zaplacení ve výši 10 %,
úrok 15 % ročně z částky 14 008,91 Kč od 21.5.2020 do zaplacení,
se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 13 000 Kč s 10% úrokem z prodlení od 21.5.2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Návrh žalobce, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 21 388 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 668,85 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 2 392,61 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 15 264,78 Kč od 21.5.2020 do zaplacení ve výši 10 %, úrok 15 % ročně z částky 14 008,91 Kč od 21.5.2020 do zaplacení, se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalovaném zaplacení částky 34 388 Kč s příslušenstvím, žalobu odůvodnil tím, že mezi žalovaným a společností právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, došlo dne 25.7.2018 k uzavření Smlouvy o úvěru číslo (dále jen„ Smlouva“). Dle smluvního ujednání je nedílnou součástí této Smlouvy také Předpis splátek, který tvoří její přílohu č. 1. Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 15.000 Kč (dále také jen„ úvěr“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem Smlouvy (viz první strana Smlouvy). Za sjednanou dobu poskytnutí úvěru, tj. do sjednaného data poslední řádné splátky dle Smlouvy a dle Předpisu splátek dne 25.9.2019 se žalovaný zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce úrok v pevné výši 1.444 Kč (viz první strana Smlouvy). Žalovaný se dále zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce paušální ceny za plnění a za služby související s poskytnutím tohoto úvěru (jak při jeho sjednávání, tak i poté, v době trvání smluvního vztahu). Žalovaný se zavázal zaplatit úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření Smlouvy ve výši 7.350 Kč, úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1.394 Kč a úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši 2.700 Kč, (dále společně také jen„ Úhrady za služby“). Veškeré Úhrady za služby byly sjednány na první straně Smlouvy. Celkovou dlužnou částku ve výši 27.888 Kč, odpovídající součtu poskytnutého úvěru, úroku v pevné výši a Úhrad za služby, se žalovaný zavázal uhradit v 14 měsíčních splátkách po 1.992 Kč (viz první strana Smlouvy a Předpis splátek). Poslední splátku tak byl povinen uhradit nejpozději do 25.9.2019.
2. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze Smlouvy Poslední splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne 26.7.2018 ve výši 2.000 Kč. Dnem následujícím po marném uplynutí lhůty pro úhradu další řádné splátky tak vzniklo právnímu předchůdci žalobce právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky, která činila na:
-) jistině úvěru 14.008,91 Kč
-) úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru 1.255,87 Kč
-) úhradě za poskytnutí úvěru a uzavření Smlouvy 6.822,89 Kč
-) úhradě za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu 1.293,96 Kč
-) úhradě za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště 2.506,37 Kč
3. Na dlužnou částku nebylo následně ze strany žalovaného ničeho zaplaceno. Vzhledem k tomu, že poskytnutý úvěr nebyl ze strany žalovaného řádně v plné výši uhrazen ve lhůtě sjednané ve Smlouvě, tj. k 25.9.2019, úročí se neuhrazená jistina úvěru ve výši 14.008,91 Kč od 26.9.2019 dále úrokem s úrokovou sazbou ve výši 15 % ročně. Úroková sazba úroku z úvěru ve výši sazby 15 % ročně je sjednána v článku„ Splatnost, úrok a RPSN“ Smlouvy. V důsledku prodlení žalovaného s úhradou splátek vzniklo právnímu předchůdci žalobce také právo požadovat zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši 10 % ročně. Na základě smluvního ujednání (viz první strana Smlouvy), aprobovaného občanským zákoníkem, je úrokem z prodlení úročena splatná nezaplacená částka jistiny úvěru ve výši 14.008,91 Kč a splatná nezaplacená částka úroku v pevné výši 1.255,87 Kč. V důsledku porušení smluvních povinností žalovaného hradit splátky řádně a včas vzniklo právnímu předchůdci žalobce rovněž právo na úhradu smluvní pokuty sjednané přímo ve Smlouvě.
4. Pohledávka za žalovaným vyplývající z výše uvedené Smlouvy byla ze strany společnosti právnická osoba postoupena žalobci na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24.6.2020, se všemi právy s ní spojenými, včetně práva ze smluvní pokuty, a to s účinností ke dni 8.7.2020. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Z této skutečnosti dovozuje žalobce svou procesní legitimaci.
5. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu této žaloby nebylo ze strany žalovaného na předmětnou pohledávku žalobce uhrazeno ničeho.
6. Žalobce tedy požaduje po žalovaném zaplacení:
-) neuhrazené jistiny ve výši 14.008,91 Kč
-) úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši 1.255,87 Kč
-) úhrady za poskytnutí úvěru a uzavření Smlouvy ve výši 6.822,89 Kč
-) úhrady za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1.293,96 Kč
-) úhrady za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši 2.506,37 Kč
-) smluvní pokuty ve výši 8.500,00 Kč
-) úroku vyčísleného od 26.9.2019 do postoupení pohledávky z dlužné jistiny ve výši 2.392,61 Kč
-) zákonného úroku z prodlení vyčísleného od prodlení do 20.5.2020 ve výši 1.668,85 Kč
7. Dále žalobce požaduje rovněž zaplacení:
-) úroků z úvěru ve výši 15 % p.a. z dlužné jistiny úvěru ve výši 14.008,91 Kč od 21.5.2020 do zaplacení,
-) zákonných úroků z prodlení ve výši 10 % p.a. z částky ve výši 15.264,78 Kč, sestávající se z dlužné jistiny úvěru ve výši 14.008,91 Kč, úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši 1.255,87 Kč, od 21.5.2020 do zaplacení.
8. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobcem písemně vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci. Tato výzva byla žalovanému odeslána doporučeně dne 25.1.2021 Ani přesto však dlužná částka nebyla uhrazena.
9. Před jednáním ve věci samé vzal žalobce žalobu částečně zpět co do částky 1 500 Kč a 787,68 Kč, celkem 2 787,68 Kč a soud řízení v této části zastavil podle § 96 o.s.ř.
10. Žalovaný se k jednání, které bylo nařízeno na den 19.11.2021, nedostavil, ačkoliv měl předvolání k jednání doručeno 13.8.2021, soud jednal tedy v nepřítomnosti žalovaného v souladu s ust. § 101 odst. 3 o.s.ř.
11. Soud provedl dokazování listinnými důkazy založenými žalobcem, a to:
-) Smlouvou o úvěru číslo ze dne 25.7.2018 spolu s předpisem splátek, ze které soud zjistil, že právnická osoba anonymizována tři slova a žalovaný se dohodli na poskytnutí částky 15 000 Kč žalovanému a žalovaný se zavázal vrátit celkem 27 888 Kč ve 14 splátkách po 1 992 Kč,
-) Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24.6.2020, včetně Seznamu pohledávek, ze které soud zjistil, že společnost právnická osoba a žalobce se dohodli na postoupení pohledávek uvedených Seznamu pohledávek – v příloze str.16, bod 1587 uveden žalovaný,
-) Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 24.7.2020, ze kterého soud zjistil, že společnost právnická osoba oznámila žalovanému, že se žalobce stal věřitelem pohledávky vůči žalovanému ze smlouvy o úvěru číslo ze dne 25.7.2018, výše pohledávky činí 38 949 Kč bez příslušenství,
-) Výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem ze dne 25.1.2021, ze které soud zjistil, že právní zástupce žalobce vyzval žalovaného k úhradě pohledávky 40 968,76 Kč nejpozději do 9.2.2021,
-) Žádostí o poskytnutí úvěru, ze kterého bylo zjištěno, že žalovaný požádal o spotřebitelský úvěr ve výši 15 000 Kč se splatností 14 měsíců, uvedl v kolonce údaje o spotřebiteli, že je zaměstnán právnická osoba anonymizována tři slova právnická osoba, s čistým příjmem 14 975 Kč měsíčně, jiné příjmy nemá. Náklady na bydlení činí 3 000 Kč měsíčně, doprava, jídlo 3 410 Kč měsíčně, splátky stávajících půjček 1 500 Kč měsíčně.
12. Na základě takto provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Právní předchůdce žalobce společnost právnická osoba a žalovaný se dohodli na tom, že právní předchůdce poskytne žalovanému částku 15 000 Kč a žalovaný se zaváže vrátit tuto částku a zaplatit poplatky ve výši 12 888 Kč, sestávající z úroku 1 444 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru 7 350 Kč, náklady za vyhodnocení úvěru 1 394 Kč, poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 700 Kč. Žalovaný svým podpisem na smlouvě stvrdil převzetí částky 15 000 Kč v hotovosti od právního předchůdce žalobce a zavázal se vrátit celkovou dlužnou částku sestávající z jistiny a poplatků ve výši 27 888 Kč v 14 splátkách v hotovosti, kdy výše každé splátky činí 1 992 Kč.
13. Žalobce se domáhá po žalovaném zaplacení celkové částky 34 388 Kč s příslušenstvím specifikovaným v petitu žaloby. Žalovaný dle skutkových tvrzení žalobce vrátil žalobci celkem 2 000 Kč.
14. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobce a žalovanému bylo ze strany právního předchůdce žalobce postoupení oznámeno. Žalobce je tak aktivně legitimován k podání žaloby.
15. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
16. Podle § 419 o.z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.
17. Podle § 420 odst. 1 o.z. kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.
18. Podle § 547 o.z. právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům.
19. Podle § 576 o.z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.
20. Podle § 580 odst. 1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
21. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
22. Po právní stránce soud právní jednání účastníků posoudil jako smlouvu o úvěru ve smyslu výše citovaných ustanovení, když právní předchůdce žalobce přenechal žalovanému peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč a žalovaný se zavázal tyto peněžní prostředky vrátit. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč převzal a zavázal se je v dohodnuté době vrátit.
23. Soud se zabýval otázkou platnosti ujednání o tzv. poplatku, který v tomto případě činí 12 888 Kč za zapůjčení částky 15 000 Kč na 14 měsíců a dospěl k závěru, že tento poplatek je vlastně úrokem úvěru, neboť představuje úplatu částky. S ohledem na výši jistiny 15 000 Kč a na dobu splatnosti úvěru představující 14 měsíců odpovídá zmiňovaný poplatek ročnímu úroku přesahujícímu více než 73 % jistiny, 85,92 % celkové částky za 14 měsíců. Taková výše úroku je zcela nepřiměřená a z tohoto důvodu soud ujednání o poplatku vyhodnotil jako právní jednání v rozporu s dobrými mravy, a tudíž jako neplatné. Žalobci tak právo na úroky v podobě poplatků nevzniklo.
24. Jak již dovodil Nejvyšší soud ČR například v rozhodnutí sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, občanský zákoník a ani jiné právní předpisy výslovně nestanoví, do jaké výše lze při peněžité půjčce sjednat úroky. Z této skutečnosti však nelze úspěšně dovozovat, že by výše úroků závisela jen na dohodě účastníků smlouvy, a že by tedy nepodléhala žádnému omezení. Rovněž u dohody o úrocích totiž platí, že výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí být v rozporu s dobrými mravy. Nepřiměřeně vysoké úroky sjednané jsou obecně považovány za odporující obecně uznávaným pravidlům chování a vzájemným vztahům mezi lidmi a mravním principům společenského řádu, a tedy jsou v rozporu s dobrými mravy. Rozhodnutí o tom, zda jsou splněny podmínky pro použití ustanovení § 580 o.z., je vždy třeba učinit po pečlivé úvaze, v jejímž rámci musí být zváženy všechny rozhodné okolnosti případu. Nejvyšší soud v rozhodnutí sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 dovodil, že v rozporu s dobrými mravy je zpravidla výše úroků sjednaná ve smyslu § 658 odst. 1 občanského zákoníku účinného do 31.12.2013 (nyní obdobně § 2392 odst. 1 o.z.), která podstatně překračuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů či půjček.
25. Je-li neplatné ujednání o výši úroků obsažené ve smlouvě úvěru, z povahy věci ani z jeho obsahu neplyne, že by tuto část nebylo možno oddělit od ostatního obsahu smlouvy. Smlouva o úvěru je však neplatná pouze v ujednání o výši úroků jen tehdy, jestliže oddělení této části od ostatního obsahu nebrání okolnosti, za nichž ke smlouvě došlo (shodně se závěry Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1484/2004). Soud se tedy zabýval, zda neplatnost ujednání o úrocích nezpůsobuje neplatnost celé smlouvy o úvěru a uzavřel-li smlouvu o úvěru v postavení spotřebitele, smlouva o úvěru má povahu spotřebitelské smlouvy, neboť právní předchůdce žalobce ji uzavíral v postavení podnikatele a žalovaný v postavení spotřebitele.
26. Co se týče právního posouzení věci, soud posoudil smluvní vztah žalobce a žalovaného podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění ke dni uzavření smlouvy ze dne 20.3.2018 (dále jen,,OZ“) jako smlouvu o úvěru, přičemž vzhledem ke skutečnosti, že žalobce, resp. právní předchůdce uzavřel smlouvu jako podnikatel a žalovaný jako spotřebitel, jedná se zároveň o spotřebitelskou smlouvu a je nutné na ni vztáhnout i ustanovení § 1810 násl. OZ a zákona č. 257/2016 Sb., § 86, § 87.
27. Podle § 86 odst. 1 poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
28. Podle § 86 odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
29. Podle § 87 odst. 1 poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkon jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
30. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
31. Soud zkoumal, zda žalobce splnil svou zákonnou povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr.
32. Žalobce v tomto směru doplnil skutková tvrzení s tím, že žalobce, resp. původní věřitel, právnická osoba, jako poskytovatel půjčky, splnil svou zákonnou povinnost ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, když s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením předmětné Smlouvy a jejich ověření doklady vyžádanými od žalovaného a nahlédnutím do veřejných registrů. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného. Poskytnuté informace byly zaznamenány v Žádosti o úvěr ze dne 25.7.2018 (dále jen„ Žádost“) a byly ověřeny doklady uvedenými v části„ Doložení příjmu Žadatele“. Následně, po vyhodnocení získaných informací, byla teprve s žalovaným uzavřena smlouva o úvěru.
33. V žádosti žalovaný uvedl, že je zaměstnán u právnická osoba anonymizována dvě slova právnická osoba, IČO, že výše jeho celkového měsíčního příjmu činí 14 975 Kč, že výše jeho celkových měsíčních výdajů činí 7 910 Kč, a že nemá vyživovací povinnost vůči dalším osobám.
34. Tvrzenou majetkovou situaci žalovaného pak původní věřitel ověřil z pracovní smlouvy a výplatních pásek.
35. Z„ čestného prohlášení žadatele“ Žádosti plyne, že žalovaný svým podpisem stvrdil, že údaje, které původnímu věřiteli před uzavřením Smlouvy poskytl, jsou úplné, přesné a pravdivé.
36. S ohledem na informace, které žalovaný v Žádosti uvedl, a které si původní věřitel ověřil, s hledem na výši požadovaného úvěru, dospěl původní věřitel k názoru, že schopnost žalovaného splácet úvěr ve výši 15 000 Kč s měsíční splátkou 1 992 Kč je dostatečná. právnická osoba anonymizována tři slova, ulice a číslo, PSČ obec anonymizováno část obce, společnost zapsaná v obchodním rejstříku vedeném název soudu, spisová značka anonymizována dvě slova číslo, Telefon: E-mail: ID Datové schránky: IČ: telefonní číslo tel. číslo anonymizováno e-mail ID datové schránky IČO.
37. Příjmy a výdaje nebyly nikterak doloženy. Žalobce (resp. právní předchůdce žalobce) netvrdil a ani nedoložil, že by provedl např. kontrolu žalovaného ohledně bonity klienta v úvěrových registrech SOLUS a NRKI, že by provedl lustraci z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, EUCB.
38. Neověření uváděných výdajů navozuje účelovost ze strany věřitele - snahu uvést v hodnocení pouze údaje, které povedou k formálnímu vykázání úvěruschopnosti spotřebitele, aniž by však byla patrná snaha o zjištění a posouzení reálné situace klienta. Přes tyto informace, které měl věřitel k dispozici, úvěr s výše uvedenými parametry poskytl, aniž se však jakkoli přesvědčivě dále vypořádal s tím, zda bude dlužník schopen skutečně reálně dluh splácet a splatit.
39. Soud se pro účely posouzení splnění povinnosti žalobce posoudit úvěruschopnost žalované před uzavřením předmětné smlouvy nemohl spokojit toliko s doplněním tvrzení v rozsahu shora. Soud tak uzavírá, že žalobce v řízení neprokázal (a ani dostatečně netvrdil), že dostatečným způsobem splnil svou zákonnou povinnost zkoumat před uzavřením předmětné smlouvy o úvěru úvěruschopnost žalovaného, a to navíc s odbornou péčí, proto soud posoudil předmětnou smlouvu o úvěru jako absolutně neplatnou podle § 580 OZ, a to v souladu s nálezem Ústavního soudu České republiky III, ÚS 4129/18 ze dne 26.2.2019.
40. Plnil-li proto právní předchůdce žalobce z absolutně neplatné smlouvy úvěru žalovanému částku 15 000 Kč, pak v důsledku přijetí tohoto plnění vzniklo na straně žalovaného bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 a násl. OZ v rozsahu této částky po dopočtu provedené platby žalovaným ve výši 2 000 Kč. Bezdůvodné obohacení je žalovaný povinen vydat podle § 1879 OZ žalobci, proto soud zavázal žalovaného k povinnosti uhradit žalobci částku 13 000 Kč, a to dle § 2993 OZ, mají-li si strany neplatné smlouvy ze zákona vrátit to, co si vzájemně poskytly. Spolu s částkou 13 000 Kč je žalovaný povinen podle § 1970 OZ zaplatit žalobci zákonný úrok z prodlení, jehož výše vyplývá z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění rozhodném k počátku prodlení žalované. Lhůta k plnění byla stanovena v délce tří dnů dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř., soud neshledal žádný důvod pro stanovení delší lhůty, popř. pro plnění ve splátkách.
41. Ve zbylém rozsahu soud žalobu jako nedůvodnou zamítl, když byla koncipována jako plnění ze smlouvy, která byla soudem shledána absolutně neplatnou.
42. Výrok o nákladech řízení má oporu v ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., žalovaný měl ve sporu převážný úspěch, z obsahu spisu však vyplývá, že mu žádné náklady nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu ve Frýdku-Místku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.