Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
16 C 238/2021-54
Okresní soud v Kroměříži rozhodl soudcem Mgr. Radimem Slezákem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 100 642,76 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 83 240 Kč s úrokem ve výši 9,49 % ročně z částky 83 240 Kč od 25. 2. 2021 do 25. 5. 2021 s úrokem ve výši 8,25 % ročně z částky 83 240 Kč od 26. 5. 2021 do zaplacení se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 83 240 Kč od 26. 2. 2021 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
II. Domáhal-li se žalobce po žalované zaplacení částky 14 530,54 Kč, s úrokem ve výši 9,49 % ročně z částky 10 247,89 Kč od 25. 2. 2021 do 25. 5. 2021 s úrokem ve výši 8,25 % ročně z částky 10 247,89 Kč od 26. 5. 2021 do zaplacení se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 14 500,54 Kč od 26. 2. 2021 do zaplacení, v této části se žaloba zamítá.
III. Domáhal-li se žalobce po žalované zaplacení částky 2 902,22 Kč, v této části se žaloba zamítá.
IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 13 788,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobce.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 83 240 Kč s úrokem ve výši 9,49 % ročně z částky 83 240 Kč od 25. 2. 2021 do 25. 5. 2021 s úrokem ve výši 8,25 % ročně z částky 83 240 Kč od 26. 5. 2021 do zaplacení se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 83 240 Kč od 26. 2. 2021 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. II. Domáhal-li se žalobce po žalované zaplacení částky 14 530,54 Kč, s úrokem ve výši 9,49 % ročně z částky 10 247,89 Kč od 25. 2. 2021 do 25. 5. 2021 s úrokem ve výši 8,25 % ročně z částky 10 247,89 Kč od 26. 5. 2021 do zaplacení se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 14 500,54 Kč od 26. 2. 2021 do zaplacení, v této části se žaloba zamítá. III. Domáhal-li se žalobce po žalované zaplacení částky 2 902,22 Kč, v této části se žaloba zamítá. IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 13 788,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobce.
1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 4. 9. 2021 domáhala na žalované zaplacení částky 97 740,54 Kč s úrokem ve výši 9,49 % p.a. z částky 93 514,89 Kč od 25. 2. 2021 do 25. 5. 2021, úrokem 8,25 % p.a. z částky 93 514,89 Kč od 26. 5. 2021 do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení z částky 97 740,54 Kč od 26. 2. 2021 do zaplacení ve výši 8,25 %, částku 2 902,22 Kč a uhradit náklady řízení výši 23 773,20 Kč.
2. Žalobkyně tvrdila, že žalobce s žalovanou dne 21. 11. 2019 uzavřeli smlouvu o hotovostním úvěru číslo na základě které byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši 100 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit poskytnuté prostředky v 84 splátkách po 1 676 Kč (vyjma poslední splátky). Dále byl sjednán poplatek za zprostředkování úvěru ve výši 2 000 Kč. Žalovaná nesplácela řádně a včas, proto žalobce využil svého práva a úvěr zesplatnil, což bylo žalované oznámeno dne 25. 2. 2021 a zároveň byla tato vyzvána k úhradě dlužné jistiny ve výši 93 514,89 Kč, dlužného smluvního úroku ke dni zesplatnění ve výši 3 225,65 Kč a smluvní pokuty ve výši 1 000 Kč. Předžalobní výzva byla žalované zaslána dne 14. 4. 2021. Před poskynutím úvěru žalobkyně posuzovala úvěruschopnost žalované na základě zejména jí poskytnutých údajů a dospěla k závěru, že nejsou pochybnosti o schopnosti žalované úvěr splácet.
3. Okresní soud v Kroměříži dne 16. 9. 2021 vydal ve věci elektronický platební rozkaz č.j. EPR 213838/2021 -5, který byl usnesením ze dne 3. 11. 2021 zrušen v souladu s ustanovením § 173 odst. 2 ve spojení s ustanovením § 174a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád (dále jen o. s. ř. o. s. ř. ). Usnesením ze dne 29. 11. 2021, č.j. 16 C 238/2021 -47 byla žalovaná vyzvána k vyjádření k žalobě.
4. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Žalovaná nemá datovou schránku, ani si nezvolila doručovací adresu, a proto soud považuje ve smyslu § 46b písm. a) o.s.ř. za doručovací adresu místo jejího trvalého bydliště. Žaloba byla zaslána žalované na shora uvedenou adresu. Současně byla žalované zaslána i výzva, aby se ve stanovené 10 denní lhůtě vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s upozorněním, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude mít soud za to, že s tímto postupem souhlasí. Žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila.
5. Jelikož žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila, soud rozhodl dle § 115a o.s.ř. , aniž nařizoval jednání a vycházel přitom z listinných důkazů obsažených ve spise, kterými byly výpis z OR žalobce (č.l. 12), představení společnosti (č.l. 13-14), smlouva o hotovostním úvěru uzavřená mezi právnická osoba a žalovanou (č.l. 15-16), úvěrové podmínky (č.l. 17-22), produkty (č.l. 23), potvrzení o vyplacení úvěru číslo (č.l. 24), osobní informace o žadateli úvěru (č.l. 25-34), výzva před zesplatněním (č.l. 35), výpis z sledování zásilek (č.l. 26), oznámení o zesplatnění úvěru (č.l. 37), bilance smlouvy (č.l. 38-39), poštovní podací arch (č.l. 40) ,výpis ze sledování zásilek (č.l. 41), předžalobní výzva (č.l. 42), historie zásilky (č.l. 43).
6. Soud má za prokázané následující skutečnosti:
7. Žalobkyně dne 21. 11. 2019 uzavřena s žalovanou smlouvu o hotovostním úvěru číslo (č.l. 15-16), na základě které poskytla žalované finanční prostředky ve výši 100 000 Kč (viz potvrzení o vyplacení úvěru na č.l. 24). Žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky splácet v pravidelných 84 splátkách po 1 676 Kč. Takto však nečinila řádně a včas (viz bilnace smlouva č.l. 38-39), když uhradila toliko 16 760 Kč, a proto žalobce využil svého práva vyplývajícího mj. z úvěrových podmínek (č.l. 17-22) úvěr prohlásil za splatný (viz oznámení o zesplatnění úvěru na č.l. 37) a žalovanou vyzval k úhradě dlužné částky. Předžalobní výzva byla na adresu žalované zaslána dne 14. 4. 2021 (č.l. 42-43).
8. Žalobkyně však neprokázala, že by náležitě zjišťovala a posuzovala úvěruschopnost žalované. Ve spise se nenachází žádný důkaz, ze kterého by vyplývalo, že věřitelka řádně zjišťovala a posuzovala majetkové a osobní poměry žalované. Sdělila pouze zcela obecně, že ověřovala příjmy a výdaje žalované na základě tvrzení žalované a jí předložených dokladů.. Nedoložila, že by byla žalovaná lustrována v jakékoli evidencích dlužníků (např. příjmení, NRKI apod.), či zjišťování dalších závazků žalované (například exekuční řízení či vymáhání, atp.). Z doložených dokladů (č.l. 25-34) vyplývá, že žalovaná byla v době uzavření smlouvy na rodičovské dovolené s příjmem 7 600 Kč, pobírala alimenty ve výši 2 000 Kč, když žila ve společné domácnosti s pěti lidmi, z toho 3 dětmi. Výdaje na domácnost činily 13 000 Kč, na kreditní karty a revolving 2 237 Kč, na kontokorent 499 Kč. Brigádně si měla vydělat 5 000 Kč.
9. Na základě shora popsaných důkazů soud zjistil následující skutkový stav:
10. Žalobkyně uzavřela s žalovanou smlouvu o hotovostním úvěru, na základě které poskytla žalované finanční prostředky ve výši 100 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky splácet v pravidelných splátkách. Takto však nečinila řádně a včas, a proto žalobce využil svého práva vyplývajícího mj. z úvěrových podmínek, úvěr prohlásil za splatný a žalovanou vyzval k úhradě dlužné částky. Žalobkyně však neprokázala, že by zjišťovala a řádně posuzovala schopnost žalované úvěr splácet.
11. Soud věc posoudil dle příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , a rovněž dle zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, platném a účinném ke dni sjednání smlouvy o úvěru.
12. Podle § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen o.z.) neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
13. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
14. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
15. Podle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
16. Podle ust. § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
17. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil následujícím způsobem. Nejprve se soud zabýval otázkou, zda mezi původní věřitelkou a žalovanou došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru. Protože žalovaná vystupovala ve vztahu jako spotřebitel, bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle občanského zákoníku i ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, dle kterých je poskytovatel úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Při posuzování pak vychází především z informací poskytnutých spotřebitelem. Poskytovatel úvěru se však nemůže spoléhat pouze na tvrzení spotřebitele. Musí sám vyvinout potřebné úsilí ke zjištění skutečností, zda spotřebitel bude v budoucnu schopen poskytnutý úvěr splácet, a k prověření spotřebitelových tvrzení. Pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ). Úvěr pak může být poskytnut jen za situace, kdy je ze zjištěných informací zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, jinak je smlouva o úvěru neplatná.
18. V tomto konkrétním případě z předložených listinných důkazů nevyplývá, že by se věřitelka před uzavřením smlouvy o úvěru řádně zabývala otázkou schopnosti žalované v budoucnu dostát svým závazkům ze smlouvy o úvěru a úvěr splácet. Věřitelka nedostatečně ověřovala příjmy žalované, ani se blíže nezabývala jejími osobními a majetkovými poměry. Nebyly doloženy lustrace v elektronických evidencích stran bezdlužnosti žalované. Za podstatnou považuje soud skutečnost, že žalobce nevyhodnotil správně schopnost žalované splácet úvěr. Hodnocení příjmové a výdajové stránky bylo nedostatečné a v souvislosti s neprovedením lustrace v registrech dlužníků vedlo k nesprávnému závěru o schopnosti splácet. Soud proto pokládal smlouvu o spotřebitelském úvěru uzavřenou mezi věřitelkou a žalovanou za neplatnou dle § 86 a násl. zákona o spotřebitelském úvěru, když k této neplatnosti je soud povinen přihlížet ve smyslu ustanovení § 588 o.z. i bez návrhu, neboť takovéto jednání původní věřitelky (nedostatečné zjištění schopnosti žalovaného splácet úvěr) odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
19. Věřitelka tedy na základě neplatné smlouvy o úvěru poskytla žalované finanční prostředky ve výši 100 000 Kč, které žalovaná částečně uhradila ve výši 16 760 Kč. Na straně žalované tak vzniklo bezdůvodné obohacení dle § 2991 o.z., a žalovaná je povinna zbylé bezdůvodné obohacení vydat. Soud vycházel z tvrzení a důkazů žalobkyně, které žalovaná nijak nezpochybnila, ohledně jejího plnění. Je třeba připomenout, že žalovaná má břemeno tvrzení a břemeno důkazní o tom, zda a v jaké výši dluh splatil. Soud proto zavázal žalovanou uhradit žalobkyni předmětnou částku, a to z titulu bezdůvodného obohacení. Soud zamítl žalobu v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení zbylých poplatků, neboť poplatky nemohly být v neplatné smlouvě platně sjednány.
20. Žalobkyni byly přiznány úroky z prodlení z dlužné jistiny dle § 1970 o.z., a to ve výši stanovené vyhláškou č. 351/2013 Sb. , přičemž ve zbývajícím rozsahu byly úroky z prodlení zamítnuty.
21. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dluhu ve stanovené lhůtě, kterou nedodržela a je tedy v prodlení s úhradou dluhu a od tohoto data náleží žalobkyni zákonné úroky z prodlení ve výši stanovené nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
22. Žalobkyně byla ve sporu částečně úspěšná a současně odeslala na poslední známou adresu žalované předžalobní výzvu, a proto má žalobkyně právo na náhradu poměrné části účelně vynaložených nákladů řízení dle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř.
23. Náklady řízení žalobkyně tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 4 026 Kč, odměna za právní zastoupení advokátem dle vyhl. č. 177/1996 Sb. ve výši 3 x 5 140 Kč, a to za převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzvu a podání žaloby, 3x režijní pauášl á 300 Kč a 21 % DPH. Celkem náklady řízení činí 23 773,20 Kč. Žalobkyně byla ve sporu úspěšná co do částky 83 240 Kč (tj. v rozsahu 79 %) a žalovaná co do částky 17 432,76 Kč (tj. v rozsahu 21 %). Po odečtení úspěchu žalovaného od úspěchu žalobkyně má žalobkyně právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 58 %, což z částky 23 773,20 Kč činí 13 788,50 Kč.
24. Výrok o tom, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci výše uvedenou částku s příslušenstvím do 3 dnů od právní moci rozsudku má oporu v ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , kde se uvádí, že uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do 3 dnů od právní moci rozsudku.
25. Výrok o tom, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci náklady řízení k rukám advokáta vychází z ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , kde se uvádí, že zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátovi.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí je přípustné odvolání, které lze podat do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v obec prostřednictvím soudu zdejšího.
Nebude-li povinnost rozsudkem uložená splněna, lze ji vymáhat soudním výkonem rozhodnutí.