Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
19 C 285/2021-45
Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Krojovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení částky 4 500 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 4 500 Kč a dále úrok z prodlení z částky 8 000 Kč ve výši 9,75 % ročně od 1. 2. 2019 do 29. 4. 2019 a dále úrok z prodlení z částky 4 500 Kč ve výši 9,75 % ročně od 30. 4. 2019 do 22. 12. 2020, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 1 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 4 500 Kč a dále úrok z prodlení z částky 8 000 Kč ve výši 9,75 % ročně od 1. 2. 2019 do 29. 4. 2019 a dále úrok z prodlení z částky 4 500 Kč ve výši 9,75 % ročně od 30. 4. 2019 do 22. 12. 2020, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 1 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Rozhodnutí obsahuje zkrácené odůvodnění ve smyslu ust. § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř. “).
Žalobou doručenou Obvodnímu soudu pro Prahu 2 dne 1. 2. 2021 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky ve výši 4 500 Kč s příslušenstvím z titulu vrácení zbytku peněžní částky složené v souvislosti s užíváním pokoje v bytě na adrese adresa žalovaného. Na základě usnesení ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací byla věc po právní moci tohoto usnesení postoupena místně příslušnému Obvodnímu soudu pro Prahu 6.
Po provedeném dokazování dospěl shora nadepsaný soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci:
Žalobce uzavřel s žalovaným ústní formou dohodu na užívání pokoje v bytě na adrese adresa žalovaného, a to od prosince roku 2018 (dále jen„ Pokoj“). Žalobce následně žalovanému na začátku prosince roku 2018 složil v souvislosti s užíváním Pokoje peněžitou částku (kauci) ve výši 8 000 Kč na úhradu případných škod způsobených žalobcem, a dále postupně zaplatil žalovanému za měsíc prosinec 2018 a leden 2019, tedy za dobu, kdy žalobce příjmení užíval, dvakrát částku ve výši 8 000 Kč. Žalobce se poté na konci ledna roku 2019 na žádost žalovaného odstěhoval. Žalobce v souvislosti s jeho odstěhováním požadoval po žalovaném vrácení peněžité částky odpovídající poskytnuté kauci ve výši 8 000 Kč. Žalovaný po opakovaných urgencích ze strany žalobce dne 29. 4. 2019 vrátil žalobci částku ve výši 3 500 Kč, nicméně zbylou část, tj. 4 500 Kč žalovaný do tohoto okamžiku žalobci řádně nevrátil, byť je z písemné komunikace mezi žalobcem a žalovaným před okamžikem podání žaloby zřejmé, že žalovaný žalobci částku slíbil vrátit.
Vztah mezi účastníky posoudil soud po právní stránce tak, že mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena formou ústní dohody smlouva o užívání pokoje v bytě na adrese adresa žalovaného § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) za úplatu v měsíční výši 8 000 Kč a žalobce žalovanému poskytnul v této souvislosti zálohu (kauci) ve výši 8 000 Kč na úhradu případných škod způsobených žalobcem v souvislosti s užíváním Pokoje. Smlouva mezi oběma účastníky byla ukončena ke konci ledna 2019, kdy se žalobce na žádost žalovaného z Pokoje vystěhoval.
S ohledem na skutečnost, že došlo k ukončení smlouvy, nebyla sjednána žádná další ujednání týkající se složené peněžité částky (kauce) a žalovaný nijak neprokázal, že by mu byla způsobena škoda ze strany žalobce v souvislosti s užíváním Pokoje, došel soud k závěru, že ukončením smluvního vztahu mezi oběma účastníky vzniklo žalobci právo na vrácení peněžité částky v plné výši 8 000 Kč, poskytnuté žalobcem žalovanému na počátku prosince 2018. Pokud tedy žalovaný k 1. 2. 2019 nevrátil žalobci příslušnou peněžitou částku, resp. vrátil k 29. 4. 2019 jen její část ve výši 3 500 Kč namísto 8 000 Kč, vzniklo na straně žalovaného bezdůvodné obohacení ve smyslu ust. § 2991 odst. 1 a 2 o. z.
Žalovaný tak získal na úkor žalobce bez spravedlivého důvodu neoprávněný majetkový prospěch odpovídající výši 4 500 Kč, ocitl se následkem nesplnění své povinnosti vrátit dlužnou částku v prodlení, je proto povinen žalobci zaplatit žalovanou částku spolu s úrokem z prodlení, jehož výše ve smyslu § 1970 OZ odpovídá ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
Žalobě bylo proto v plném rozsahu vyhověno.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud ve smyslu ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal plně úspěšnému žalobci v souladu s jeho návrhem nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 000 Kč, odpovídající výši zaplaceného soudního poplatku.
Lhůtu k plnění soud určil dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.