Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
111 C 395/2021-46
Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudcem Mgr. Otto Slavík ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 1 020 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 020 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně za dobu od 27. 2. 2016 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný není povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 020 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně za dobu od 27. 2. 2016 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný není povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 1 020 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně za dobu od 27. 2. 2016 do zaplacení s tím, že dne 26. 2. 2016 při jízdě vlakem číslo mezi stanicemi obec hl. n. a obec, tedy při užití veřejné dopravy provozované právním předchůdcem žalobkyně - dopravcem právnická osoba, se žalovaný neprokázal přepravnímu kontrolorovi platným jízdním dokladem. Naplnil tak podmínky pro to, aby po něm dopravce požadoval jízdné ve výši 20 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 000 Kč. Pohledávka byla žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 15. 12. 2015 a smlouvou ze dne 7. 9. 2016. Žalovaný dlužné jízdné dosud nezaplatil.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, jednání se nezúčastnil, ačkoliv byl řádně a včas předvolán z adresy trvalého pobytu, k doručení předvolání i žaloby došlo ke dni 20. 1. 2022 náhradní formou dle § 49 odst. 4 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. “), z účasti u jednání se neomluvil ani nepožádal o odročení jednání, soud proto v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného a současně v omluvené nepřítomnosti zástupce žalobkyně, přičemž vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů.
3. Z oznámení o závadách ze dne 26. 2. 2016 a potvrzení o nedodržení smluvních přepravních podmínek ze dne 26. 2. 2016 bylo zjištěno, že žalovaný se přepravoval veřejnou hromadnou dopravou provozovanou dopravcem právnická osoba, a to dne 26. 2. 2016 vlakem číslo. Na výzvu kontrolora se neprokázal platnou jízdenkou, jízdné ve výši 20 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 000 Kč na místě nezaplatil, potvrzení vlastnoručně podepsal. Výše jízdného a přirážky k jízdnému byly zjištěny z tarifu jízdného a smluvních přepravních podmínek dopravce. Podle rámcové smlouvy ze dne 15. 12. 2015 byla pohledávka postoupena dopravcem společností právnická osoba, právnická osoba anonymizována dvě slova Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 7. 9. 2016 právnická osoba anonymizována dvě slova pak pohledávku postoupila žalobkyni. Žalobkyně soudu nepředložila výzvu k zaplacení dluhu odeslanou žalovanému před podáním žaloby.
4. Nárok žalobkyně shledal soud důvodným, neboť mezi žalovaným a dopravcem právnická osoba, byla konkludentně uzavřena smlouva o přepravě podle § 2550 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , (dále jen „o. z.“). Za použití dopravního prostředku tak žalovanému vznikla povinnost zaplatit dopravci stanovené jízdné. Žalovaný se však při kontrole neprokázal platnou jízdenkou, soud proto přiznal žalobkyni nárok na zaplacení dlužného jízdného a přirážku k jízdnému dle § 37 zákona č. 266/1994 Sb. , o dráhách, a smluvních dopravních podmínek dopravce právnická osoba Žalobkyně v řízení prokázala, že jí byla pohledávka smluvně postoupena dle § 1879 o. z., postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno nejpozději doručením žaloby. Soud rovněž přiznal žalobkyni nárok na zákonný úrok z prodlení dle § 1970 o. z., neboť je žalovaný v prodlení s placením dlužné částky ode dne následujícího po zjištění jízdy bez platného jízdního dokladu, výše úroku z prodlení byla dána dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
5. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 , 2 o. s. ř. o. s. ř. tak, že žalovaný žalobkyni náhradu nákladů řízení není povinen zaplatit. Žalobkyně byla sice ve věci zcela procesně úspěšná, dle § 142a odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. v platném znění však má žalobce právo na náhradu nákladů řízení proti žalovanému, jen jestliže žalovanému ve lhůtě nejméně 7 dnů před podáním návrhu na zahájení řízení zaslal na adresu pro doručování výzvu k plnění. Žalobkyně soudu nepředložila písemnost, která by byla adresovaná žalovanému na adresu pro doručování obsahující výzvu k úhradě žalované částky. Předložila soudu interní výpis odeslaných zásilek, z něhož však nebylo zjistitelné, jakého obsahu odeslaná zásilka byla. Nebyla tak splněna zákonná podmínka pro vznik práva na náhradu nákladů řízení na straně žalobkyně a proto žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení nevzniklo.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo nařízení exekuce.