Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
10 C 342/2021-18
Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní JUDr. Markétou Švarcovou ve věci
manžela: osobní údaje manžela zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení
sídlem adresa
a
manželky: osobní údaje manželky
o rozvod manželství
takto:
I. Manželství manželů celé jméno manželky, rozené příjmení, narozené dne datum, a celé jméno manžela, narozeného dne datum, uzavřené dne 23. 9. 1989 před Obvodním národním výborem obec a číslo, se rozvádí.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Manželství manželů [celé jméno manželky], rozené [příjmení], narozené dne [datum], a [celé jméno manžela], narozeného dne [datum], uzavřené dne 23. 9. 1989 před Obvodním národním výborem [obec a číslo], se rozvádí. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Manžel podal u zdejšího soudu dne 5.12.2021 návrh na rozvod svého manželství, které uzavřeli s manželkou dne 23. 9. 1989 před Obvodním národním výborem obec a číslo. U manžela se jednalo o první manželství a u manželky o druhé manželství. Poslední společné bydliště měli manželé v obvodu zdejšího soudu. Manžel v návrhu uvedl, že se manželům nenarodily žádní společné děti. Manželství bylo uzavřeno po delší známosti as zpočátku bylo spokojené a harmonické. Po určité době se mezi manželi začaly objevovat drobné neshody a rozdílné názory na společný život, tj. na společné sdílení radostí a problémů, společné trávení volného času, osobní péče o druhého manžela a zejména společné nakládání s finančními prostředky. Rozpory mezi manžely vyeskalovaly v rozvrat manželství, a proto je manželství hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a obnovení soužití není možné. Mezi manželi došlo ke vzájemnému citovému i fyzickému odcizení.
Manželka se při ústním jednání konaném u zdejšího soudu dne 28.1.2022 k návrhu na rozvod připojila. Manželka uvedla, že účastníci vychovali dvě děti, o které se manžel staral a podílel se na jejich výchově. Mezi manželi byly rozpory. Manželka chtěla vybudovat společné bydlení, a pořídili si domek, kde měli bydlet i s matkou manželky. To se manželovi nelíbilo, ani to že manželka měla povinnosti ke svým dětem a své matce, která v létě zemřela. Manžel se podle manželky zabývá jen svými koníčky a sám sebou. Manžel manželce řekl, že si našel jinou partnerku. Pokud jde o příčiny rozvratu manželství, manželka souhlasila s tím, že manželé mají rozdílné názory, a to zejména na výchovu dětí, na společný život i na trávení společného času. Pokud jde o péči o druhého manžela, pak manželka rovněž nezaznamenala žádnou péči vůči své osobě ze strany manžela. Názory manželů se rozcházejí i ohledně nakládání se společnými finančními prostředky. Mezi manželi došlo ke vzájemnému citovému odcizení, protože se manželka nemohla o manžela opřít.
Soud na základě provedených důkazů a jejich zhodnocení jednotlivě i ve vzájemné souvislosti podle § 132 občanského soudního řádu vzal za prokázané, že manželé uzavřeli manželství dne 23. 9. 1989 před Obvodním národním výborem obec a číslo, jak je zřejmé z oddacího listu. Z výpisu z centrální evidence obyvatel obou manželů a z výpisu z Centrální evidence jméno příjmení soud zjistil, že oba manželé mají v evidenci zapsané jako společné dítě pana jméno příjmení, který se narodil datum, a je tedy zletilý.
Z nesporných tvrzení obou manželů soud zjistil, že oba jsou občané České republiky, poslední společné bydliště měli v obvodu zdejšího soudu s tím, že u manžela se jednalo o první manželství a u manželky o druhé manželství. Manželům se nenarodily žádné společné biologické děti, přestože manžel je zapsán jako otec pana jméno příjmení v Centrální evidenci obyvatel. Mezi manželi rovněž nebylo sporu o tom, že nehospodaří společně a intimně se nestýkají a nevedou rodinnou domácnost po dobu delší šesti měsíců. Manželé shodli na příčině rozvratu manželství, kterou jsou rozdílné názory na jejich společný život, na trávení společného času, na péči o druhého manžela a dále rozdílné názory na nakládání se společnými finančními prostředky, jakož i vzájemné citové odcizení obou manželů. Oba manželé shodně prohlásili, že jejich manželství je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nemají zájem na obnově manželského soužití.
Právní hodnocení věci vychází ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a to z ustanovení § 755, podle kterého manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení (odst. 1); mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů (odst. 3). Podle § 756 občanského zákoníku soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak, a podle § 758 občanského zákoníku spolu manželé nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce.
V tomto případě soud dospěl k závěru, že manželství je rozvráceno, a nelze očekávat jeho obnovu; nebyly zjištěny žádné okolnosti, svědčící pro zachování manželství. Manželé spolu nežijí ve smyslu naplňování manželského soužití; manželství je nefunkční, manželé spolu ani nebydlí. Z těchto důvodů soud shledal manželství účastníků trvale, hluboce a nenapravitelně rozvráceno; s ohledem na postoj obou manželů nelze očekávat obnovení manželského soužití. Za příčinu manželského rozvratu lze označit rozdílné názory manželů na jejich společný život, na trávení společného času, na péči o druhého manžela a dále rozdílné názory na nakládání se společnými finančními prostředky, jakož i vzájemné citové odcizení obou manželů.
Soud proto v daném případě dospěl k závěru, že je na místě žalobě vyhovět, a rozhodl o rozvodu manželství účastníků, jak ve výroku I. rozsudku uvedeno.
O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen z.ř.s.) tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť se jedná o řízení ve statusových věcech manželských, v nichž nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 395 z.ř.s.).
Manžel, který přijal příjmení druhého manžela, může do 6 měsíců po rozvodu manželství oznámit matričnímu úřadu, že přijímá zpět své dřívější příjmení. To platí i tehdy, hodlá-li manžel, který přijal příjmení druhého manžela s tím, že bude ke společnému příjmení připojovat své dosavadní příjmení, popř. první ze svých příjmení, užívat napříště jen své dřívější příjmení.
Účastníci jsou povinni ve lhůtě 15 pracovních dnů od právní moci tohoto rozsudku předložit své občanské průkazy i s tímto rozsudkem obecnímu úřadu svého trvalého pobytu k vyznačení nastalých změn.