Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

4 C 287/2021-42

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Cejpkem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o 13 571 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 6 400 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 6 400 Kč od 26. 2. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně proti žalované domáhala zaplacení částky

7 171 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 168,67 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 385,79 Kč, úrokem z prodlení v zákonné výši z částky 8 000 Kč od 16. 1. 2021 do 25. 2. 2021, s úrokem z prodlení v zákonné výši z částky 1 600 Kč od 26. 2. 2021 do zaplacení, s úrokem ve výši 18,87 % ročně z částky 8 000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení.

III. Žalované se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 6 400 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 6 400 Kč od 26. 2. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně proti žalované domáhala zaplacení částky 7 171 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 168,67 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 385,79 Kč, úrokem z prodlení v zákonné výši z částky 8 000 Kč od 16. 1. 2021 do 25. 2. 2021, s úrokem z prodlení v zákonné výši z částky 1 600 Kč od 26. 2. 2021 do zaplacení, s úrokem ve výši 18,87 % ročně z částky 8 000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení. III. Žalované se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u Okresního soudu v Jihlavě dne 21. 9. 2021 se žalobkyně na žalované domáhala zaplacení částky ve výši 13 571 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby uvedla, že původní věřitel, společnost právnická osoba, IČO (dále jen„ původní věřitel“), dne 22. 8. 2019 uzavřel se žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo na částku 8 000 Kč, kterou měla žalovaná splatit společně se souhrnným poplatkem ve výši 6 400 Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 253 Kč. Žalovaná svou povinnost ze smlouvy o spotřebitelském úvěru splnila pouze zčásti, kdy na svůj dluh uhradil pouze 1 600 Kč. Původnímu věřiteli tak následně vzniklo právo na zaplacení celého dluhu. Dluh žalované z této smlouvy činí 13 200 Kč s příslušenstvím. Původní věřitel posoudil schopnost žalované splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr vyhodnocením údajů sdělených žalovanou v zákaznické kartě a jejich ověřením předloženými doklady. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2021 byla s účinností k témuž dni pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni. Postoupení bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 19. 2. 2021, který byl žalované odeslán dne 22. 2. 2021. Žalovaná byla na možnost podání žaloby upozorněna ve výzvě k zaplacení učiněné zástupcem žalobkyně.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, ač jí byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření se doručena do vlastních rukou postupem podle , (dále jen „“), na adresu trvalého pobytu. K nařízenému jednání se žalovaná nedostavila, svoji neúčast však předem omluvila. Nedostavila se ani žalobkyně, která svou neúčast omluvila. Soud při splnění zákonných podmínek jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků ( ).

3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo ze dne 22. 8. 2019 bylo zjištěno, že původní věřitel a žalovaná spolu uzavřela smlouvu, jejímž předmětem bylo poskytnutí částky ve výši 8 000 Kč, kterou žalovaná převzala v hotovosti při podpisu smlouvy. Dále si strany sjednaly v souvislosti s úvěrem poplatek v celkové výši 6 400 Kč (sestávající ze součtu úroků ve výši 1 600 Kč, z odměny za administrativní činnost ve výši 1 600 Kč a z částky za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 200 Kč), celkem tedy byla žalovaná povinna vrátit z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru částku ve výši 14 400 Kč v 60 týdenních splátkách po 253 Kč. První splátka byla sjednána se splatností sedmého kalendářního dne od uzavření smlouvy. Žalovaná svou povinnost ze smlouvy o spotřebitelském úvěru splnila pouze zčásti, kdy na svůj dluh uhradila pouze 1 600 Kč.

4. Původní věřitel posoudil úvěruschopnost žalované na základě jí poskytnutých údajů, tj. z žalovanou tvrzených příjmů její domácnosti a z jejích tvrzených závazků; podle zákaznické karty byla úvěruschopnost žalované ověřena následujícími dokumenty - bankovní výpisy, výplatní pásky, pracovní smlouva a nájemní/podnájemní smlouva.

5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2021 a z příslušných příloh bylo zjištěno, že pohledávka za žalovanou byla postoupena původním věřitelem na žalobkyni. Z oznámení o postoupení pohledávky z 19. 2. 2021 pak bylo zjištěno, že žalovaná byla o postoupení pohledávky vyrozuměna; z podacího lístku vyplývá, že tato byla odeslána dne 21. 2. 2021.

6. Předžalobní výzvou ze dne 13. 5. 2021 vyzval právní zástupce žalobkyně žalovanou k úhradě dlužné částky ve lhůtě do 28. 5. 2021; z podacího lístku vyplývá, že tato byla odeslána dne 14. 5. 2021.

7. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Původní věřitel jakožto podnikatel s předmětem podnikání spočívajícím v poskytování spotřebitelských úvěrů a žalovaná spolu uzavřeli dne 22. 8. 2019 smlouvu, v níž se původní věřitel zavázal poskytnout žalované spotřebitelský úvěr ve výši 8 000 Kč a žalovaná se zavázala dlužnou částku spolu s úrokem a s dalšími poplatky splatit v 60 týdenních splátkách. Žalobkyně ke svému tvrzení o zkoumání schopnosti žalované splácet poskytnutý úvěr nenavrhla žádný důkaz. Tím, že se nedostavila k jednání, připravila se o možnost být poučena o neunesení důkazního břemene v tomto rozsahu. Pohledávka ze smlouvy o spotřebitelském úvěru byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2021, což bylo žalované oznámeno přípisem z 19. 2. 2021. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaná netvrdila ani neprokázala, že by svůj závazek ze smlouvy řádně a včas splnila, učinil soud závěr, že žalovaná žalobkyni ani původnímu věřiteli poskytnuté finanční prostředky zcela nevrátila. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné pohledávky předžalobní výzvou ze dne 13. 5. 2021.

8. Podle , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 1. 12. 2016 (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle zákona o spotřebitelském úvěru, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

9. Podle , (dále jen „o. z.“), neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

10. Podle § 1879 odst. 2 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z., postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

11. Podle § 2991 odst. 1, odst. 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zejména ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

12. Na základě provedeného dokazování a s přihlédnutím ke shora citovaným zákonným ustanovením soud dospěl k následujícímu. Na závazkový vztah mezi původním věřitelem a žalovanou je plně aplikovatelný zákon o spotřebitelském úvěru, neboť původní věřitel žalované poskytl spotřebitelský úvěr v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaná při tomto právním jednání nevystupovala jako podnikatel (alespoň to nevyplývá z jejího označení v hlavičce smlouvy), přičemž nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by spotřebitelský úvěr měl souviset s podnikatelskou činností žalované. Podmínkou platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru je splnění povinnosti věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet. Součástí odborné péče věřitele při ověřování schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem, ale i prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, a to například potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele a podobně (blíže viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. -39). Soud na základě provedeného dokazování nemůže učinit závěr o tom, jak se původní věřitel snažil ověřit schopnost žalované poskytnutý spotřebitelský úvěr splatit. Žalobkyně obecně tvrdila, jak bylo postupováno, a odkazovala na příslušná ustanovení zákona, ke svým tvrzením předložila pouze kartu zákazníka, v níž jsou zaškrtnuty kolonky - bankovní výpisy, výplatní pásky, pracovní smlouva a nájemní/podnájemní smlouva, když se má jednat o dokumenty, kterými byla tvrzení žalované ověřena. Tyto dokumenty však nedoložila a soud má za to, že tato skutečnost bez dalšího nevyplývá z pouhého zaškrtnutí příslušných kolonek v kartě zákazníka. Soud proto uzavírá, že se původní věřitel spokojil s pouhým tvrzením žalované ohledně jejích příjmů i výdajů. S ohledem na výše uvedené učinil soud závěr, že původní věřitel nesplnil řádně svoji zákonnou povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost žalované splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr, a proto soud posoudil smlouvu uzavřenou mezi původním věřitelem a žalovanou dne 22. 8. 2019 jako neplatnou dle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru. I přes znění předmětného ustanovení je potřeba neplatnost považovat za absolutní, k níž soud přihlíží z úřední povinnosti, neboť smyslem zákona o spotřebitelském úvěru je implementace předpisů EU vydaných na ochranu spotřebitele. K otázce absolutní neplatnosti smlouvy odkazuje soud pro zjednodušení na rozhodnutí Soudního dvora ve věci sp. zn. C číslo. Je-li absolutně neplatná smlouva, jsou i v případě této smlouvy absolutně neplatná ujednání o smluveném úroku a poplatcích, jak vyplývají ze smlouvy.

13. Žalobkyně však soudu prokázala, že jí původní věřitel platně postoupil svoji pohledávku za žalovanou a že původní věřitel žalované poskytl finanční prostředky v celkové výši 8 000 Kč. Žalovaná na tento svůj dluh zaplatila celkem 1 600 Kč. Celkový dluh žalované vůči žalobkyni z titulu bezdůvodného obohacení tak činí 6 400 Kč. Žalovaná v řízení nijak netvrdila, a tedy ani neprokázala, že by tyto peněžní prostředky žalobkyni nebo původnímu věřiteli zcela vrátila. Vzhledem k tomu, že smlouva uzavřená mezi původním věřitelem a žalovanou je absolutně neplatná a mezi stranami není jiné platné smluvní ujednání, má soud za to, že se žalovaná na úkor původního věřitele bezdůvodně obohatila, neboť jí původní věřitel plnil z neplatné smlouvy. Z provedeného dokazování má soud dále za prokázané, že původní věřitel platně a účinně postoupil pohledávku za žalovanou na žalobkyni. Žalovaná je proto povinna žalobkyni vydat to, oč se obohatila. S ohledem na výše uvedené soud uložil žalované povinnost uhradit žalobkyni částku ve výši 6 400 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení podle o. z. ve výši stanovené z dlužné částky 6 400 Kč od 26. 2. 2021 do zaplacení. V souladu s  soud žalované uložil, aby tuto částku zaplatila do 3 dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu k plnění neshledal důvod.

14. Zbývající část žaloby ohledně požadovaného smluvního úroku, poplatku za administrativní činnost a poplatku za hotovostní inkaso splátek soud s ohledem na výše uvedenou absolutní neplatnost smlouvy zamítl. Soud žalobkyni nepřiznal ani úrok z prodlení z neuhrazených částí poplatků za poskytnutí spotřebitelského úvěru podle příslušné smlouvy, protože z důvodu absolutní neplatnosti této smlouvy nemá žalobkyně na tyto poplatky nárok, a tudíž jí nenáleží ani nároky od nich odvozené, tj. úrok z prodlení z dlužných částí tohoto poplatku.

15. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s  Žalobkyně se v řízení domáhala částky 13 571 Kč s příslušenstvím, úspěšná však byla pouze co do částky 6 400 Kč, tj. z 47 %. Žalovaná tedy naopak byla úspěšná co do zamítnuté částky ve výši 7 171 Kč, tj. z 53 %. Žalované tedy náleží náhrada nákladů řízení v rozsahu 6 %. S ohledem na skutečnost, že žalované žádné náklady v řízení nevznikly a žalovaná byla v řízení nečinná, pročež nelze uvažovat ani o paušální náhradě nákladů řízení dle , rozhodl soud tak, že žalované právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v obec prostřednictvím Okresního soudu v Jihlavě ve 2 vyhotoveních.

Nesplní-li povinný ve stanovené lhůtě dobrovolně, co mu ukládá pravomocné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na exekuci nebo na soudní výkon rozhodnutí.