Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

37 C 86/2021-57

Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu Mgr. Stanislavem Pulkrabem jako samosoudcem ve věci

žalobkyně: ; příjmení jméno a právnická osoba, IČO: osobní údaje žalobkyně

sídlem adresa žalobkyně

zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení

sídlem adresa, obec

proti

žalované: ; celé jméno žalované, narozená dne datum

bytem adresa žalované

o zaplacení 4 893 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Řízení se v části, ve které se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 1 493 Kč, zastavuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 3 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši

8,25 % ročně z částky 3 500 Kč od 22. 12. 2020 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 381,64 Kč, úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 3 500 Kč od 21. 11. 2020 do 21. 12. 2020 a úroku z prodlení ve výši 1,75 % ročně z částky 3 500 Kč od 22. 12. 2020 do zaplacení, zamítá.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 476 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Řízení se v části, ve které se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 1 493 Kč, zastavuje. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 3 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3 500 Kč od 22. 12. 2020 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 381,64 Kč, úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 3 500 Kč od 21. 11. 2020 do 21. 12. 2020 a úroku z prodlení ve výši 1,75 % ročně z částky 3 500 Kč od 22. 12. 2020 do zaplacení, zamítá. IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 476 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 27. 5. 2021 domáhala zaplacení částky 4 893 Kč s příslušenstvím a úhradu nákladů řízení. Svoji žalobu odůvodnila tím, že společnost právnická osoba uzavřela s žalovanou smlouvu o úvěru číslo na jejímž základě poskytla žalované částku 3 500 Kč. Žalovaná úvěr řádně nesplácela a předmětná pohledávka byla postoupena na žalobkyni. V průběhu řízení vzala žalobkyně svoji žalobu co do částky 1 493 Kč zpět a soud tak řízení dle ustanovení zastavil, přičemž předmětem řízení zůstala jistina 3 500 Kč, s úrokem z prodlení částečně kapitalizovaným ve výši 381,64 Kč.

2. Žalovaná se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřila.

3. právnická osoba poskytla žalované částku 3 500 Kč, tato pohledávka byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 16. 11. 2020 O vrácení byla žalovaná vyzvána v oznámení o postoupení pohledávky do 10 dnů od doručení, ke kterému došlo 10. 12. 2020 /výzva byla odeslána 7. 12. 2020 s domněnkou dojití 3. den po odeslání dle ust. , , v platném znění (dále jen„ OZ“), tedy 10. 12. 2020, 20. 12. 2020 byla neděle, splatnost tedy nastala v pondělí 21. 12. 2020 Žalovaná na svůj dluh ničeho neuhradila. Pokud žalobkyně svůj nárok vyvozovala ze smlouvy o úvěru, tato byla absolutně neplatná, neboť žalobkyně přes výzvu soudu neprokázala, že by společnost právnická osoba zkoumala úvěruschopnost žalované.

4. Dle ust. , smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

5. Dle ust. , o spotřebitelském úvěru, v platném znění (dále jen„ ZoSU“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

6. Dle ust. § 86 odst. 1 ZoSU poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

7. Dle ust. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

8. Dle ust. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

9. Dle ust. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

10. Soud se nejprve z úřední povinnosti (SDEU C -679/18 OPR-Finance) zabýval tím, zda žalobkyně jakožto věřitel před uzavřením smlouvy o úvěru splnila svou povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného - dlužníka, neboť úvěrová smlouva měla být jakožto s dlužníkem uzavřena se spotřebitelem ( ). Schopnost dlužníka splácet úvěr má věřitel povinnost zkoumat především z informací, které se má snažit získat od dlužníka, příp. pokud by to bylo nezbytné, také z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů ( ZoSU). Věřitel má s odbornou péčí posoudit, zda dlužník nebude mít zjevný problém úvěr splácet (nález Ústavního soudu ČR sp. zn. ), přičemž součástí odborné péče věřitele je taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným dlužníkem, ale sám tyto údaje prověří, případně si je nechá od dlužníka doložit (rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, č. j. -39).

11. Takto rozsáhlé požadavky na prověřování poměrů dlužníka ze strany věřitele jsou dány vývojem spotřebitelských vztahů, který má negativní celospolečenské dopady a vede ke spirále předlužování spotřebitelů, včetně pádu spotřebitele a všech osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů, jejich přechodu do šedé ekonomiky atd. (rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. ). Při výkladu a aplikaci právních předpisů, tj. i zákona o spotřebitelském úvěru, nelze pomíjet jejich účel a smysl, ale je v něm třeba vždy nalézat i zásady uznávané demokratickými právními státy (srov. nález Ústavního soudu ze dne 7. 5. 2009, sp. zn. ). Mezi tyto náleží i zásada rovnosti a s ní související zásada ochrany slabší strany, jejímž projevem je i ochrana spotřebitele, vtělená do zvláštní úpravy spotřebitelských vztahů, která usměrňuje v oblasti soukromého práva uplatnění obecné zásady autonomie vůle. Nelze tedy vycházet pouze z toho, že žalovaný smlouvu uzavřel, a pokud mu podmínky smlouvy nevyhovovaly, nemusel ji s žalobkyní uzavírat. Nelze současně tolerovat systematické porušování či obcházení zákona ze strany poskytovatelů jen s poukazem na zásadu pacta sunt servanda s tím, že spotřebitel přístup poskytovatele na připraveném formuláři odsouhlasil (rozhodnutí Krajského soudu v Praze sp. zn. ).

12. Žalobkyně před výzvu soudu neprokázala, že by její právní předchůdkyně zkoumala úvěruschopnost žalované. Pokud tedy byla následně mezi předchůdkyní žalobkyně jakožto věřitelem a žalovanou jakožto dlužníkem, uzavřena úvěrová smlouva je tato smlouva neplatná jednak pro rozpor se zákonem na ochranu spotřebitele ( ve spojení s  ZoSU, rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. ) a dále pro rozpor s dobrými mravy ( , nález Ústavního soudu ČR sp. zn. ). Vzhledem k tomu, že se jedná o neplatnost pro rozpor se zákonem a dobrými mravy, jde o neplatnost absolutní, tzn. že ujednání o úrocích v úvěrové smlouvě je neplatné, aniž by žalovaný neplatnost namítal ( ). Pro absolutní neplatnost celé uvěrové smlouvy hovoří také zájem na zachování veřejného pořádku ( ), tj. zájem na posílení principu zodpovědného úvěrování, jak bylo naznačeno výše. Koncepci relativní neplatnosti spotřebitelských smluv jako nedostatečnou ochranu spotřebitelských práv shledává i judikatura Ústavního soudu, kdy v usnesení pléna Ústavního soudu ze dne 9. 2. 2011, sp. zn. , bylo uvedeno, že koncepce relativní neplatnosti spotřebitelských smluv by byla nesouladnou s českým ústavním pořádkem, konkrétně s principy rovnosti, přiměřenosti a právní jistoty, kdy v soukromém právu uplatňovaná zásada autonomie vůle musí být korigována zásadou ochrany fakticky slabší smluvní strany (spotřebitele).

13. Vzhledem k tomu, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované plnění bez právního důvodu, je třeba na toto plnění 3 500 Kč hledět nikoli jako na plnění ze smlouvy, ale jako na bezdůvodné obohacení žalované ( ). Vzhledem k tomu, že žalovaná jistinu včas neuhradila ani po té, co byla žalobkyní vyzvána k jejímu uhrazení, dostala se následujícím dnem do prodlení s peněžitým plněním a žalobkyni vznikl nárok na úrok z prodlení ve výši dle , v platném znění. Lhůta k plnění byla v souladu s ust. stanovena v délce tří dnů. Ve zbytku nároku a případného úroku z prodlení z tohoto nároku byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.

14. Procesně částečně úspěšné žalobkyni soud dle přiznal právo na náhradu 32 % (66 % - 34 %) nákladů řízení, když žalobkyně měla úspěch co do částky 3 812,48 Kč (66 %) - počítáno ke dni vyhlášení rozsudku, a neúspěch co do částky 1 970,64 Kč (34 %) – opět počítáno ke dni vyhlášení rozhodnutí, se zohledněním, že částečné zastavení řízení procesně zavinila žalobkyně svým zpětvzetím. Náklady řízení žalobkyně tvoří odměna ve výši 600 Kč za tři úkony právní služby po 200 Kč (příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby vč. doplnění ze dne 22. 11. 2021 a předžalobní výzva) stanovená podle , advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ advokátní tarif“), paušální náhrada nákladů za tři úkony právní služby po 100 Kč podle advokátního tarifu v celkové výši 300 Kč, náhrada soudního poplatku ve výši 400 Kč a částka odpovídající dani z přidané hodnoty, jejímž je zástupce žalobkyně plátcem, podle ve výši 489 Kč Celkem tak náklady řízení žalobkyně činí částku 1 489 Kč, 32 % pak 476 Kč, kterou je žalovaná povinna žalobkyni nahradit ve lhůtě stanovené dle k rukám zástupce žalobkyně dle . Soud v projednávané věci není toho názoru, že by bylo na místě neaplikovat shora uvedená ustanovení advokátního tarifu, když žaloba je podána na ustáleném vzoru a ve vztahu k žalované nebylo třeba vynaložit více sil, než v jiných případech k tomu, aby byla kompletní a byly v ní uvedeny všechny rozhodné skutečnosti

15. Tímto rozsudkem je rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč, odůvodnění rozsudku tak v souladu s  ve spojení s  obsahuje pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání ( ) přípustné.

Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou mu tímto rozhodnutím, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí nebo exekuce ( ).