Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
17 C 246/2021-63
Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Daduovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 34 949 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 29 476 Kč s úrokem 21,05 % ročně z částky 29 476 Kč od 24. 7. 2021 do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 29 476 Kč od 24. 7. 2021 do zaplacení, a dále částku 5 473 Kč, to vše do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 9 864,50 Kč k rukám zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 29 476 Kč s úrokem 21,05 % ročně z částky 29 476 Kč od 24. 7. 2021 do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 29 476 Kč od 24. 7. 2021 do zaplacení, a dále částku 5 473 Kč, to vše do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 9 864,50 Kč k rukám zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Olomouci dne 12. 9. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení částky 34 949 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že dne
24. 3. 2021 uzavřela se žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo na jejímž základě poskytla žalovanému bezúčelový úvěr ve výši 30 000 Kč tak, že částku 27 500 Kč převedla na účet žalovaného dne 30. 3. 2021 a částku 2 500 Kč převedla zprostředkovateli jako provizi. Žalovaný se zavázal úvěr splatit spolu s úroky. Celková částka, kterou měl žalovaný uhradit, činila 42 000 Kč a měla být splacena ve 40 měsíčních splátkách po 1 050 Kč. Žalovaný nesplácel úvěr řádně a včas a žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni 23. 7. 2021. Žalobkyně zaslala žalovanému tři upomínky k úhradě a požaduje po žalovaném úhradu účelně vynaložených nákladů ve výši
100 Kč za každou upomínku, tj. celkem 300 Kč. Ke dni zesplatnění úvěru činila zesplatněná jistina částku 27 849 Kč a dluh na splátkách částku 3 250 Kč sestávající z dlužných úroků ve výši 1 623 Kč a dluhu na jistině ve výši 1 627 Kč. Celková dlužná jistina tak činila 29 476 Kč, dluh na úrocích 1 623 Kč. Po zesplatnění žalovanému vznikla také povinnost zaplatit smluvní úrok
21,05 % ročně z neuhrazené jistiny ve výši 27 849 Kč ode dne následujícího po dni zesplatnění do úplného zaplacení. Žalobkyně dále požadovala úhradu smluvní pokuty za prodlení s úhradou splátek v souladu s čl. IV. bod 2. písm. c) smlouvy o úvěru, a to za 4 splátky po 499 Kč, tj. celkem 1 996 Kč. Dále žalobkyně požadovala úhradu smluvní pokuty podle čl. IV. bod 2 písm. b) smlouvy o úvěru ve výši 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru, a to z částky 31 099 Kč od 24. 7. 2021 do 11. 9. 2021 ve výši 1 554 Kč.
2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, k nařízenému jednání se bez řádné a včasné omluvy nedostavil. Žalobkyně svou neúčast u jednání řádně a včas omluvila prostřednictvím svého zástupce.
3. Soud provedl předložené listinné důkazy a učinil z nich následující skutková zjištění:
-) z výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu bylo zjištěno, že žalobkyně získala dne 18. 5. 2018 oprávnění (mimo jiné) k poskytování spotřebitelského úvěru jiného než na bydlení;
-) z výpisu z OR bylo zjištěno, že žalobkyně je společností s ručením omezeným, s datem vzniku a zápisu 29. 11. 1995;
-) ze smlouvy o úvěru číslo ze dne 24. 3. 2021, úvěrových podmínek a Formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že smlouva byla uzavřena mezi účastníky řízení, žalovaný v ní uvedl své osobní a kontaktní údaje, že bydlel v nájmu a na bydlení hradil 11 500 Kč měsíčně, že jeho měsíční příjem činil 31 068 Kč a že jeho zaměstnavatel byl právnická osoba Dále bylo zjištěno, že celková výše úvěru činila 30 000 Kč, roční úroková sazba 21,05% a výše splátky 1 050 Kč měsíčně. Celková částka, kterou měl žalovaný uhradit, činila 42 000 Kč. Dále bylo sjednáno, že výše provize zprostředkovatele činila 2 500 Kč. V čl. IV. smlouvy si strany sjednaly důsledky porušení povinností stran smlouvy. Pod bodem 1. písm. d) bylo stanoveno právo žalobkyně zesplatnit úvěr, bude-li žalovaný v prodlení s úhradou splátky nebo její části po dobu delší než dva měsíce. Pod bodem 2. písm. a) – c) byla stanovena povinnost žalovaného uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné splátky úvěru za každý den prodlení, smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru (po zesplatnění) za každý den prodlení a smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každý jednotlivý případ, kdy se žalovaný dostane do prodlení s úhradou měsíční splátky (do zesplatnění). Pod bodem 4. byla stanovena povinnost žalovaného, dostane-li se do prodlení, uhradit žalobkyni náhradu účelně vynaložených nákladů, přičemž za každou odeslanou upomínku činil poplatek 100 Kč;
-) z přehledu splátek bylo zjištěno, že úvěr měl být splacen ve 40 měsíčních splátkách po 1 050 Kč, a že celková částka, kterou měl žalovaný uhradit, činila 42 000 Kč;
-) ze zprávy o úvěruschopnosti žalovaného ze dne 30. 3. 2021 bylo zjištěno, že žalovaný byl lustrován insolvenčním rejstříkem a příjmení s negativním výsledkem, že měsíční příjem žalovaného činil 31 068 Kč, že měsíční výdaje žalovaného činily 11 500 Kč za nájem a 3 797 Kč za splátky úvěrů. Údaje byly ověřeny výplatní páskou za měsíce 1, číslo a výpisem z účtu žalovaného u Airbank;
-) z čestného prohlášení žalovaného ze dne 24. 3. 2021 bylo zjištěno, že žalovaný prohlásil, že proti němu nebylo vedeno exekuční řízení, nebyl v úpadku ani hrozícím úpadku a na své (jiné) závazky hradil měsíčně částku 3 797 Kč. Dále, že měsíční výdaje na bydlení činily 11 500 Kč a měsíční celkový příjem žalovaného činil 31 068 Kč;
-) z potvrzení o transakci bylo zjištěno, že žalovanému byla dne 30. 3. 2021 zaslána žalobkyní částka 27 500 Kč a téhož dne byla zaslána částka 2 500 Kč paní jméno příjmení;
-) z bonity smlouvy bylo zjištěno, že žalovaný na poskytnutý úvěr uhradil dne 29. 4. 2021 částku 950 Kč;
-) z upomínek ze dne 30. 5. 2021 a 30. 6. 2021, přehledu odeslaných zásilek a čestného prohlášení jméno jméno bylo zjištěno, že žalovaný byl žalobkyní vyzván k úhradě dlužné splátky a byl upozorněn na možnost zesplatnění a povinnost hradit smluvené sankce;
-) z dopisu ze dne 23. 7. 2021, včetně podacího lístku, bylo zjištěno, že žalobkyně žalovanému dopisem zaslaným dne 23. 7. 2021 oznámila zesplatnění úvěru ke dni 23. 7. 2021 a vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky 31 099 Kč, smluvní pokuty ve výši 1 996 Kč a upomínacích nákladů ve výši 300 Kč;
-) ze záznamu o vložení dokumentu do systému dne 24. 3. 2021 soud neučinil žádná relevantní skutková zjištění;
-) z kopie smlouvy o nájmu bytu soud neučinil žádná relevantní skutková zjištění, neboť kopie neobsahovala celou smlouvu o nájmu a nemohlo být tudíž zjištěno, že byla uzavřena;
-) z klientské složky číslo bylo zjištěno, že do ní byly nahrány (vloženy) veškeré dokumenty související se smlouvou o úvěru.
4. Na základě uvedených skutkových zjištění soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu:
Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 24. 3. 2021 smlouvu o úvěru, na jejímž základě se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout úvěr ve výši 30 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr splácet ve 40 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 050 Kč. Roční úroková sazba byla stanovena ve výši 21,05%. Celková částka, kterou měl žalovaný uhradit, činila 42 000 Kč. Výše provize zprostředkovatele činila 2 500 Kč. V čl. IV. smlouvy si strany sjednaly důsledky porušení povinností stran smlouvy. Pod bodem 1. písm. d) bylo stanoveno právo žalobkyně zesplatnit úvěr, bude-li žalovaný v prodlení s úhradou splátky nebo její části po dobu delší než dva měsíce. Pod bodem 2. písm. a) – c) byla stanovena povinnost žalovaného uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné splátky úvěru za každý den prodlení, smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru (po zesplatnění) za každý den prodlení a smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každý jednotlivý případ, kdy se žalovaný dostane do prodlení s úhradou měsíční splátky (do zesplatnění). Pod bodem 4. byla stanovena povinnost žalovaného, dostane-li se do prodlení, uhradit žalobkyni náhradu účelně vynaložených nákladů, přičemž za každou odeslanou upomínku činil poplatek 100 Kč. Před uzavřením smlouvy o úvěru žalobkyně posuzovala úvěruschopnost žalovaného na základě údajů uvedených žalovaným, které žalobkyně ověřila výpisem z účtu žalovaného a výplatními páskami, a dále na základě lustrace žalovaného v insolvenčním rejstříku a příjmení. Žalobkyně dne 30. 3. 2021 žalovanému poskytla úvěr ve výši 27 500 Kč a částku 2 500 Kč vyplatila jako provizi zprostředkovateli. Žalovaný uhradil na poskytnutý úvěr pouze částku 950 Kč dne 29. 4. 2021. Žalobkyně zaslala žalovanému upomínky k úhradě dlužných splátek. Dopisem ze dne 23. 7. 2021 žalobkyně prohlásila úvěr za splatný a vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky 31 099 Kč, smluvní pokuty ve výši 1 996 Kč a upomínacích nákladů ve výši 300 Kč.
5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6. Podle § 2398 odst. 1 občanského zákoníku úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu.
7. Podle § 2399 odst. 1 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl požádán.
8. Podle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.
9. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
10. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
11. Podle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně nesplní je v prodlení.
12. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
13. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
14. Soud zhodnotil provedené důkazy v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k závěru, že žaloba je zcela důvodná.
15. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně uzavřela se žalovaným platnou smlouvu o spotřebitelském úvěru. Jelikož žalovaný při uzavírání smlouvy o úvěru vystupoval jako spotřebitel (slabší strana), je nezbytné na uvedený smluvní vztah aplikovat ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. V souladu s § 86 zákona č. 257/2016 Sb. měla žalobkyně jako věřitel povinnost před uzavřením smlouvy o úvěru řádně, s odbornou péčí, posoudit úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele, tj. jeho schopnost úvěr splácet. Podle aktuální judikatury Ústavního soudu ČR by měly obecné soudy poskytovatele úvěru vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit, když jde o obecný princip, který by soudy měly vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven či nikoliv. Úvěrovou smlouvu uzavřenou bez takového řádného zkoumání úvěruschopnosti dlužníka je tedy podle Ústavního soudu ČR třeba posoudit jako rozpornou s dobrými mravy (srov. nález Ústavního soudu ČR ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, dostupný na webová adresa). Soud měl v řízení za prokázané, že žalobkyně řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy o úvěru. Žalobkyně soudu v řízení předložila zprávu o úvěruschopnosti žalovaného a čestné prohlášení žalovaného, z nichž vyplývá, že žalobkyně zjišťovala příjmy a výdaje žalovaného, které ověřila výplatními páskami a výpisem z účtu žalovaného, a dále že provedla také lustraci žalovaného ve veřejně dostupných rejstřících (IR, příjmení). S ohledem na výše uvedená tvrzení žalobkyně, která žalovaný nijak nerozporoval,
a předložené důkazy, soud uzavřel, že úvěruschopnost žalovaného byla žalobkyní posouzena řádně v souladu s § 86 zákona č. 257/2016 Sb.
16. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení dluhu (pohledávky) z úvěru, měla žalobkyně jako věřitel podle hmotněprávní normy břemeno tvrzení a důkazní pouze o tom, že se žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o úvěru, že na základě této smlouvy byly dlužníku poskytnuty finanční prostředky a že dlužník dluh řádně neplnil. Z tohoto břemene tvrzení pak vyplývá pro žalobkyni břemeno důkazní jen ohledně prokázání tvrzení, že smlouva byla uzavřena a že na jejím základě byly žalovanému jako dlužníku poskytnuty finanční prostředky (srov. rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, a dále komentář příjmení, J., příjmení, L., příjmení, Z. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. I. díl. 7. vydání. Praha: C. H. Beck, 2006, str. 569). Žalobkyně svou povinnost v řízení splnila, neboť tvrdila a prokázala, že se žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru a že žalovanému poskytla částku 27 500 Kč (výše úvěru po odečtení provize zprostředkovateli). V řízení bylo dále na žalovaném, aby soudu tvrdil a prokázal, že žalobkyni na dluh uhradil více, než tvrdila žalobkyně, případně že dluh vůči žalobkyni zanikl jinak než splněním, nebo že dluh žalované nevznikl vůbec. Žalovaný však tuto svou povinnost v řízení nesplnil, neboť byl po celou dobu řízení zcela pasivní. Z důvodu prodlení žalovaného s plněním svého závazku ze smlouvy o úvěru vznikl žalobkyni také nárok na úhradu smluvních pokut podle čl. IV. bodu 2 smlouvy. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou 4 splátek, a proto má žalobkyně nárok na smluvní pokutu ve výši 4 x 499 Kč, tj. 1 996 Kč. Po zesplatnění úvěru pak žalobkyni vznikl nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru za každý den prodlení. Žalobkyně požadovala smluvní pokutu za období od 24. 7. 2021 do 11. 9. 2021 (podání žaloby) ve výši 1 554 Kč, kterou soud shledal oprávněnou a smluvní pokutu v této výši žalobkyni přiznal. Nakonec žalobkyni vznikl i nárok na úhradu účelně vynaložených nákladů za tři odeslané upomínky ve výši 3 x 100 Kč, tj. 300 Kč. Soud proto uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku 29 476 Kč představující dlužnou jistinu úvěru spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši stanovené podle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. od 24. 7. 2021 do zaplacení, a dále částku 5 473 Kč zahrnující dlužný smluvní úrok, smluvní pokuty a účelně vynaložené náklady za upomínání. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1
o. s. ř. jako obecná třídenní.
17. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 9 864,50 Kč, neboť žalobkyně byla v řízení plně procesně úspěšná, a proto jí přísluší náhrada všech účelně vynaložených nákladů řízení. V daném případě pak náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 1 334 Kč, dále pak odměna za zastoupení advokátem v celkové výši 6 150 Kč za 2 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby) po 2 460 Kč podle § 7, § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.“) a za 1 úkon právní služby (výzvy k plnění) po 1 230 Kč podle § 7, § 11 odst. 2 a. t., režijní paušál za 3 úkony právní služby ve výši 900 Kč (3 x 300 Kč) podle § 13 odst. 3 a. t. a nakonec 21% DPH odměny a náhrad ve výši 1 480,50 Kč obec plnění pak bylo stanoveno k rukám právního zástupce žalobkyně v souladu s ustanovením § 149 odst. 1
o. s. ř., lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř. jako obecná třídenní.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu obec, prostřednictvím Okresního soudu v Olomouci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.