Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

9 C 380/2020-81

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Heleny Hrubé, Ph.D. a přísedících Marcely Černé a Jitky Rodové ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení částky 5 631,24 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 631,24 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 631,24 Kč od 18. 12. 2020 do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 6 626,50 Kč, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 631,24 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 631,24 Kč od 18. 12. 2020 do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 6 626,50 Kč, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.</b>

1. Žalobou ze dne 17. 12. 2020 doručenou Okresnímu soudu v Mlad Boleslavi (dále jen soud), se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uznal žalovaného povinným zaplatit žalobkyni částku 5 631,24 Kč s příslušenstvím, s poukazem zejména na následující skutečnosti: Účastníci uzavřeli dne 8. 12. 2011 pracovní smlouvu, pracovní poměr s žalovaným byl ukončen okamžitým zrušením pracovního poměru ke dni 28. 8. 2020. Ve dnech 1. 1. 2020, 11. 2. 2020

a dále od 27. 4. 2020 do 28. 4. 2020 čerpal žalovaný řádnou dovolenou, za kterou mu byla vyplacena náhrada mzdy ve výši 6 047 Kč. Ve dnech od 13. 7. 2020 do 24. 7. 2020 a od

16. 8. 2020 do 28. 8. 2020, tedy po dobu celkem 13 pracovních dní, žalovaný zameškal práci, přičemž se jednalo o neomluveně zmeškané směny. Dle interního předpisu žalobkyně (organizační norma č. ON. 1. 020 platná od 15. 6. 2012) se žalovanému za každou neomluvenou zmeškanou směnu dovolená krátí o dva dny. Žalovaný proto pozbyl nárok na již vyplacenou náhradu mzdy za čerpanou dovolenou. Za měsíc leden 2020 činila vyplacená částka 1 452 Kč, únor 2020 ve výši 1 452 Kč, duben 2020 ve výši 3 143 Kč za dva dny dovolené. Žalobkyně byla zároveň povinna zaplatit za žalovaného zdravotní pojištění z minimální mzdy a ž do skončení pracovního poměru. Z výše uvedených důvodů žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni celkovou částku 5 631,24 Kč. Svou povinnost žalovaný ovšem nesplnil, a to i přes opakované výzvy žalobkyně i předžalobní upomínku zástupce žalobkyně ze dne 11. 12. 2020.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Podle , (dále jen „“), není k projednání věci samé třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se ve věci nevyjádřil, ačkoli mu výzva k vyjádření doručena náhradním způsobem, soud tedy předpokládá, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, a proto rozhodl bez nařízení jednání.

4. Zejména z níže označených listinných důkazů předložených žalobkyní dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu, a to na základě zejména níže uvedených listinných důkazů, přičemž důkazy hodnotil jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech:

5. žalobkyně jako zaměstnavatel, a žalovaný jako zaměstnanec, uzavřeli dne 8. 12. 2011 pracovní smlouvu, pracovní poměr s žalovaným byl ukončen okamžitým zrušením pracovního poměru ke dni 28. 8. 2020

prokázáno listinnými důkazy: pracovní smlouva, okamžité zrušení pracovního poměru;

6. Ve dnech 1. 1. 2020, 11. 2. 2020 a dále od 27. 4. 2020 do 28. 4. 2020 čerpal žalovaný řádnou dovolenou, za kterou mu byla vyplacena náhrada mzdy ve výši 6 047 Kč

prokázáno listinnými důkazy: docházkové listy za měsíce roku 2020 – leden, únor a duben, vyúčtování mzdy;

7. Ve dnech od 13. 7. 2020 do 24. 7. 2020 a od 16. 8. 2020 do 28. 8. 2020, tedy po dobu celkem

13 pracovních dní, žalovaný zameškal práci. Žalobkyně spolu s odborovou organizací rozhodla o tom, že zameškání práce žalovaným v uvedené době bylo neomluveným zameškáním práce, a to i v souladu s organizační normou žalobkyně č. ON. 1. 020 platnou od 15. 6. 2012

prokázáno listinnými důkazy: docházkové listy roku 2020 – červenec a srpen, zápis z jednání o neomluveném zameškání práce;

8. žalobkyně za žalovaného odvedla zdravotní pojištění z minimální mzdy za dobu až do skončení pracovního poměru z minimální mzdy, tedy i za dobu neomluveně zameškaných směn

prokázáno listinnými důkazy: vyúčtováním mzdy za měsíce srpen 2020, září 2020 a říjen 2020);

9. Dle čl. 5 .1.1 organizační normy č. ON .1.020 platné od 15. 6. 2012 (dále jen„ organizační norma“) činí délka dovolené zaměstnanců žalobkyně za kalendářní rok 5 týdnů. Dle čl. 5 číslo organizační normy se za každou neomluveně zameškanou směnu (pracovní den) krátí dovolená o 2 dny. O tom, zda jde o neomluvené zameškání práce, rozhoduje vedoucí v dohodě s příslušnou dílenskou organizací odborů

prokázáno listinnými důkazy: organizační norma č. ON. 1. 020;

10. žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky, žalovaný však tuto částku neuhradil prokázáno listinnými důkazy: mj. výzvou k úhradě dluhu ze dne 10. 11. 2020.

11. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

12. Podle , , ve znění účinném do 31. 12. 2020 (dále jen

„ z. p.“), nesmí být odchylná úprava práv nebo povinností v pracovněprávních vztazích nižší nebo vyšší, než je právo nebo povinnost, které stanoví tento zákon nebo kolektivní smlouva jako nejméně nebo nejvýše přípustné.

13. Podle § 213 odst. 1 z. p. výměra dovolené činí nejméně 4 týdny v kalendářním roce.

14. Podle § 222 odst. 1 věty první z. p. zaměstnanci přísluší za dobu čerpání dovolené náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku.

15. Podle § 222 odst. 4 věty první z. p. je zaměstnanec povinen vrátit vyplacenou náhradu mzdy nebo platu za dovolenou nebo její část, na niž ztratil právo, popřípadě na niž mu právo nevzniklo.

16. Podle § 223 odst. 2 z. p. krátí-li zaměstnavatel zaměstnanci dovolenou za neomluveně zameškanou směnu (pracovní den), může mu dovolenou krátit o 1 až 3 dny; neomluvená zameškání kratších částí jednotlivých směn se mohou sčítat.

17. Podle § 348 odst. 3 z. p. zda se jedná o neomluvené zameškání práce, určuje zaměstnavatel po projednání

s odborovou organizací.

18. Podle § 331 z. p. vrácení neprávem vyplacených částek může zaměstnavatel na zaměstnanci požadovat, jen jestliže zaměstnanec věděl nebo musel z okolností předpokládat, že jde o částky nesprávně určené nebo omylem vyplacené, a to do 3 let ode dne jejich výplaty.

19. Po aplikování citované právní úpravy na zjištěný skutkový stav soud zjistil oprávněnost žalobního návrhu v plném rozsahu. Soud zdůrazňuje zejména tyto rozhodné závěry:

20. mezi účastníky byla platně uzavřena pracovní smlouva, na základě které se žalovaný stal zaměstnancem žalobkyně a vykonával pro ni práci. Pracovní poměr s žalovaným žalobkyně ukončila okamžitým zrušením pracovního poměru ke dni 28. 8. 2020, neboť po dobu

13 pracovních dní žalovaný zameškal neomluveně práci. Ve dnech 1. 1. 2020, 11. 2. 2020

a dále od 27. 4. 2020 do 28. 4. 2020 čerpal žalovaný řádnou dovolenou, za kterou mu byla vyplacena náhrada mzdy ve výši 6 047 Kč. Dle § 223 odst. 2 z. p. a organizační normy žalobkyně č. ON. 1. 020, žalobkyně krátila žalovanému za každou neomluvenou zmeškanou směnu dovolenou o dva dny, žalovaný proto pozbyl nárok na již vyplacenou náhradu mzdy za čerpanou dovolenou. Žalobkyně za žalovaného zaplatila zdravotní pojištění z minimální mzdy i za dobu neomluvené nepřítomnosti (5 odst. 1 , o pojistném na veřejné zdravotní pojištění), tuto částku je žalovaný povinen žalobkyni též uhradit. Výše bezdůvodného obohacení, tedy částky, o kterou se žalovaný na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil a kterou je povinen žalobkyni vrátit, činí minimálně žalobkyní požadovanou částku 5 631,24 Kč. Žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě této částky, ovšem bezvýsledně.

21. Výrokem I. tohoto rozsudku soud proto uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni žalovanou částku celkové výši 5 631,24 Kč.

22. Podle zák č. , (dále jen „o. z.“), dlužník který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

23. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

24. Vzhledem k tomu, že žalovaný dlužnou částku v ani přes výzvu žalobkyně neuhradil, ocitl se ve smyslu § 1968 o. z. v prodlení s plněním peněžitého závazku a žalobkyni tak vzniklo právo požadovat po žalovaném vedle žalované částky také úroky z prodlení z dlužné částky ode dne následujícího po dni splatnosti dlužné částky, stanoveného ve výzvě před podáním žaloby, do zaplacení. O tomto příslušenství soud rozhodnul též výrokem I tohoto rozsudku, dle o. z. ve spojení s  ve znění předpisů jej měnících a doplňujících, přičemž i v této části žalobnímu návrhu vyhověl.

25. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 6 626,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 5 631,24 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v  a. t. a z částky 750 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v  a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 4 650 Kč ve výši 976,50 Kč.

26. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce, který je advokátem ( ).

27. Soud uložil žalovanému zaplatit přiznanou částku s příslušenstvím, tj. s úrokem z prodlení

a náhradou nákladů řízení, ve lhůtě delší než zákonné ( ), a to 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Poskytnutí delší lhůty k plnění nebude žalobkyni k vážné újmě, naopak žalovanému umožní učinit kroky k dobrovolnému splacení nebo k sjednání případné dohody s žalobkyní o delší lhůtě splatnosti.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení ).

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.