Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

15 C 77/2021-27

Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Vladimírem Doležalem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

IČO

sídlem adresa, číslo obec

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 318 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Soud zamítá žalobu na zaplacení částky 318 Kč.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Soud zamítá žalobu na zaplacení částky 318 Kč. <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

Předmětem řízení byl nárok žalobkyně uplatněný rozkazní žalobou, podanou ke zdejšímu soudu dne 19. února tr., na zaplacení částky 318 Kč jakožto ceny za převoz žalovaného z obec do protialkoholní záchytné stanici v obec (dále jen„ PAZS“) dne 21. února 2020.

Podle žalobkyně bylo v PAZS zjištěno ovlivnění žalovaného alkoholem či jinou návykovou látkou. Tím, že jeho doprava byla hrazena z prostředků žalobkyně, došlo podle žalobkyně u žalovaného k bezdůvodnému obohacení právě ve výši žalované částky, které je žalovaný povinen zaplatit podle , o specifických zdravotních službách (dále jen„ ZSZS“). Žalovaný byl k placení žalobkyní marně vyzván dopisem ze dne 11. září 2020.

Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a stejně jako žalobkyně (jejíž neúčast však byla předem omluvena) se nedostavil ani k jednání před soudem, nařízenému na den 29. prosince tr.

Žalobě nebylo možné vyhovět pro neunesení břemen tvrzení, jež žalobkyni tížilo podle a , (dále jen„ OSŘ“). Byť totiž žalobkyně právně hodnotila, že její nárok vychází z ZSZS, neuvedla již skutková tvrzení, která by bylo možné pod tuto právní normu podřadit. Nebylo tedy možné posoudit, zda byly splněny podmínky pro převoz žalovaného do PAZS podle cit. zákona a zda žalobkyně byla osobou, jíž tížila povinnost k zajištění přepravy žalovaného. Tj. zda žalobkyně vyzvala žalovaného k příslušnému vyšetření, a jaký k tomu byl (zákonem předvídaný) důvod. Ze stejného důvodu nebylo možné ani posoudit, zda byly splněny podmínky pro umístění žalovaného v PAZS podle a 3 cit. zákona. To vše je přitom potřebné k tomu, aby byla právní povinnost žalovaného k placení podle skutkové podstaty ZSZS dovozena.

Mizivá skutková tvrzení neumožnila nárok žalobkyně podřadit ani pod jiné ustanovení zákona, z nějž by žalovaná povinnost vyplývala. Mohlo se jednat například o a násl. upravující povinnost k vydání bezdůvodného obohacení, když žalobkyně sama žalovanou pohledávku také (vedle právního hodnocení podle ) jako bezdůvodné obohacení právně hodnotila. To by mohlo připadat v úvahu kupříkladu tehdy, pokud by povinnost dopravit se do PAZS tížila žalovaného, ten ji nesplnil, avšak za něj tak činila žalobkyně, které tím vznikly náklady. V úvahu teoreticky připadá také splnění smluvní povinnosti ve smyslu , pokud by si dopravu žalovaný sám u žalobkyně na své náklady objednal.

To vše jsou ovšem jen dohady, protože z žalobních nebyl zřejmý žádný důvod přepravy žalovaného do PAZS. Procesní povinnost tvrdit všechny rozhodné skutečnosti není jistě žalobkyni neznámá již s ohledem na předpoklad jejího kvalifikovaného personální obsazení. V tomto směru navíc byla žalobkyně již soudem vyzvána v srpnu letošního roku k doplnění potřebných tvrzení v obdobné věci, vedené před zdejším soudem pod spisovou značkou . Nejednalo se tedy pro žalobkyni o nic překvapivého. Pokud přesto tím, že se neúčastnila jednání před soudem, nevyužila možnosti doplnit potřebná skutková tvrzení po poučení podle , nezbylo soudu jinak, než žalobu výrokem I. žalobu zamítnout.

Výrokem II. soud rozhodoval o náhradě nákladů řízení v souladu s  podle kritéria procesního úspěchu. Protože zcela procesně úspěšnému žalovanému žádné náklady nevznikly, nepřiznal soud právo na jejich náhradu žádnému z účastníků.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné ( ).