Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
10 C 325/2021-23
Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudcem Janem Tomešem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
sídlem adresa žalovaného
o zaplacení částky 3 840 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 840 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně jsoucím z částky 3 840 Kč od 30. 10. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni, k rukám jejího právního zástupce anonymizováno jméno příjmení, náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 840 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně jsoucím z částky 3 840 Kč od 30. 10. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni, k rukám jejího právního zástupce [anonymizováno] [jméno] [příjmení], náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b>
Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, podaným u nadepsaného soudu dne 30. 7. 2021, žalobkyně uplatnila vůči žalovanému nárok na zaplacení částky 3 840 Kč spolu s příslušenstvím odpovídajícímu příslušenství dle výroku I. tohoto rozsudku. Předmět uplatněného nároku žalobkyně vymezila tak, že se žalovaným, jako podnikatelem, formou elektronických prostředků, tzv. na dálku, dne 16. 10. 2020 sjednala úvěrovou smlouvu, z jejíhož titulu mu na označený bankovní účet vyplatila částku 3 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal splatit do 29. 10. 2020, a to navýšenou o poplatek ve výši 2 % denně, jehož výše za dobu trvání úvěru dosáhla 840 Kč. Žalovaný nicméně sjednané plnění k datu splatnosti a ani později neuhradil, byť k tomu byl vyzýván.
Z předložených listin soud učinil níže rozvedený závěr o skutkovém stavu. Žalovaný dne 16. 10. 2020 provedl ve prospěch bankovního účtu žalobkyně iniciační platbu ve výši 1 Kč, jíž odeslal ze svého bankovního účtu číslo. Takto žalovaný, s uvedením IČO a odkazem na postavení fyzické podnikající osoby, závazným způsobem projevil souhlas s ujednáními obsaženými v dokumentu označeném jako„ SMLOUVA O PODNIKATELSKÉM ÚVĚRU číslo“, datovaném k 16. 10. 2020, se kterými formou vlastnoručního podpisu projevil souhlas též zástupce žalobkyně. V návaznosti na takto projevený souhlas se žalobkyně zavázala žalovanému na bankovní účet číslo vyplatit 3 000 Kč, které se žalovaný zavázal do data 29. 10. 2020 splatit, a to navýšené o poplatek odpovídající 2 % z poskytnutého plnění za každý den v období od 16. 10. - 29. 10. 2020. K odeslání částky 3 000 Kč ve prospěch bankovního účtu žalovaného pak došlo ještě dne 16. 10. 2020. Žalovaný však poskytnuté plnění a ani souběžně vyměřený poplatek ve stanovené lhůtě a ani později nesplatil, byť k tomu byl, cestou tzv. předžalobní výzvy ze dne 6. 1. 2021, vyzýván.
Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
Podle § 2398 odst. 1 o. z. úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu.
Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
Výše zákonného úroku z prodlení je stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb. , ve znění pozdějších předpisů.
V návaznosti na shora uvedená skutková zjištění soud uplatněný nárok shledal důvodným, a to v celém jeho rozsahu. Žalovaný, identifikovaný prostřednictvím platby z bankovního účtu evidovaného na jeho jméno, projevil souhlas se sjednáním závazku, jehož obsahem byl dílčí závazek žalobkyně, představovaný poskytnutím úročeného finančního plnění, ve smyslu § 2398 o. z., jemuž korespondoval dílčí závazek žalovaného, splatit úročené finanční plnění do sjednaného data, ve smyslu § 2399 odst. 1 o. z. V souhrnu se tak dle obsahu předmětného závazku jednalo o úvěr, ve smyslu § 2395 o. z., který žalovaný sjednal s výslovným odkazem na své podnikatelské oprávnění a postavení podnikatele, v důsledku čehož tento závazek nebyl podřízen právnímu režimu spotřebitelského úvěrování. Žalobkyně pak svou povinnost ze sjednaného závazku splnila a žalovanému požadovaný obnos 3 000 Kč vyplatila. Naopak, žalovaný svou povinnost ze sjednaného závazku nesplnil a ke sjednanému datu splatnosti, do 29. 10. 2020, poskytnuté plnění, navýšené o sjednané úročení (2 % denně z částky 3 000 Kč po dobu 14 dnů), nesplnil, v důsledku čehož se, ve smyslu § 1968 o. z., k datu 30. 10. 2020 ocitl v prodlení, a žalobkyni tak, ve smyslu § 1970 o. z., k datu 30. 10. 2020 vzniklo též právo nárokovat zákonný úrok z prodlení.
O nákladech řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ve spojení s § 142a odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že žalovanému, který byl formou podání ze dne 6. 1. 2021 zástupcem žalobkyně vyzván k dobrovolnému uhrazení vzniknuvšího dluhu, uložil povinnost nahradit v řízení úspěšné žalobkyni účelně vynaložené náklady, zahrnující částku 400 Kč za zaplacený soudní poplatek a částku odměny za 3 úkony právní služby (sepis žaloby, převzetí věci a sepis předžalobní výzvy), jejichž tarifní hodnotu, 200 Kč, soud určil s odkazem na § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , neboť šlo v projednávané věci o řízení v tarifní hodnotě do 10 000 Kč zahájené na návrh podaný na ustáleném vzoru podávaném žalobkyní, prostřednictvím téhož zástupce, opakovaně a to ve skutkově i právně obdobných věcech (viz např. věci projednávané nadepsaným soudem pod sp. zn. spisová značka, spisová značka, spisová značka a spisová značka. Dále žalobkyni náleží též právo na náhradu hotových výdajů jejího zástupce za 3 shora uvedené úkony právní služby po 100 Kč, ve smyslu § 14b odst. 5 písm. a) citované vyhlášky, to vše zvýšeno o daň z přidané hodnoty ve výši 21 %, kterou je zástupce žalobkyně z odměny a náhrad povinen odvést dle zvláštního právního předpisu v částce 189 Kč Celkem tak výše nákladů přiznaných žalobkyni činí částku 1 489 Kč.
Lhůta k plnění byla určena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. jako zákonná, tedy třídenní. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen provést k rukám zástupce žalobkyně, ve smyslu § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
Tento rozsudek je zkráceně odůvodněn dle § 157 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. , podle něhož soud v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (viz § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat splnění uložených povinností cestou výkonu rozhodnutí u soudu či cestou exekuce u soudního exekutora.