Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
15 C 253/2020-77
Okresní soud v Pardubicích rozhodl samosoudcem Mgr. Pavlem Turečkem ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce
sídlem adresa žalobkyně
zastoupený anonymizováno jméno příjmení, advokátem
sídlem adresa
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
naposledy bytem adresa žalovaného,
nyní neznámého pobytu
zastoupený opatrovníkem příjmení jméno příjmení,
advokátem se sídlem adresa
o zaplacení 2 885,75 Kč
takto:
I. Ustanovenému opatrovníkovi žalovaného příjmení jméno příjmení, advokátovi, se přiznává odměna za zastupování žalovaného před Okresním soudem v Pardubicích v celkové výši 5 100 Kč, která bude proplacena z účtu Okresního soudu v Pardubicích.
II. Zamítá se žaloba, pokud jde o požadavek žalobce, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit mu částku 2 000 Kč a 500 Kč.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku částku 385,75 Kč.
IV. Mezi účastníky navzájem nemá žádný z nich právo na náhradu nákladů řízení.
V. Žalobce je na nákladech státu povinen nahradit České republice do 15 dnů ode dne právní moci tohoto výroku rozsudku částku 3 736,26 Kč.
Odůvodnění:
<b>I. Ustanovenému opatrovníkovi žalovaného [příjmení] [jméno] [příjmení], advokátovi, se přiznává odměna za zastupování žalovaného před Okresním soudem v Pardubicích v celkové výši 5 100 Kč, která bude proplacena z účtu Okresního soudu v Pardubicích.</b> <b>II. Zamítá se žaloba, pokud jde o požadavek žalobce, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit mu částku 2 000 Kč a 500 Kč.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku částku 385,75 Kč.</b> <b>IV. Mezi účastníky navzájem nemá žádný z nich právo na náhradu nákladů řízení.</b> <b>V. Žalobce je na nákladech státu povinen nahradit České republice do 15 dnů ode dne právní moci tohoto výroku rozsudku částku 3 736,26 Kč.</b>
1 Žalobce se domáhal, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit mu částku 2 885,75 Kč.
2 Tvrdil, že se právnická osoba (dále i jen„ poskytovatel služby“) jakožto předchůdce žalobce se žalovaným sjednal 17. 1. 2018 smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací a v souvislosti s touto smlouvou žalovanému přenechal do užívání modem anonymizováno 6 slov: příjmení: anonymizováno), který byl zapůjčen za účelem využívání veřejně dostupných služeb elektronických komunikací dodávaných na základě smlouvy.
3 Žalovaný neplnil své povinnosti ze smlouvy, neplatil sjednanou úhradu za služby, poskytovatel tedy od smlouvy dne 7. 8. 2018 odstoupil a vyzval jej k vrácení uvedených zařízení.
4 To žalovaný neučinil. Dále nezaplatil nájemné za zařízení.
5 Domáhá se tedy zaplacení smluvní pokuty v částce 2 x 2 000 Kč za nesplnění povinnosti zařízení řádně a včas vrátit.
6 Částka 500 Kč je poplatkem za odpojení.
7 Částka 385,75 Kč pak představuje nájemné za výše uvedené zařízení.
8 Tvrdil dále, že v důsledku fúze poskytovatele služby a žalobce je to žalobce, kdo má právo se veškerého výše uvedeného plnění domáhat.
9 Žalovaný je zastoupen opatrovníkem z důvodu neznámého pobytu.
10 Opatrovník žalovaného uvedl, že ujednání o smluvní pokutě považuje za neplatně sjednané, neboť smluvní pokuta byla ujednána odkazem na ceník.
11 Co se týče pravomoci soudu věc rozhodnout, je v tomto řízení dána příslušnost soudů. V plném rozsahu možno odkázat například na rozhodnutí Zvláštního senátu Nejvyššího správního soudu z 20. 4. 2011, spisová značka Konf 4/2011, dostupné například na www.nssoud.cz.
12 Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žalobní návrh je důvodný toliko částečně, pokud jde o dlužné nájemné.
13 To, že aktivně věcně legitimován ve sporu je žalobce, vyplývá z obchodního rejstříku. Z něj je zřejmé, že na žalobce jako společnost nástupnickou přešlo v důsledku fúze sloučením veškeré jmění zanikajících společností právnická osoba
14 Žalobce smlouvou 17. 1. 2018 prokázal, že mezi poskytovatelem služby a žalovaným byla uzavřena výše specifikovaná dohoda.
15 Dále prokázal, že žalovanému do užívání přenechal shora specifikované zařízení pro poskytování objednaných služeb.
16 Z provedeného dokazování je dále zřejmé, že žalobce od smlouvy odstoupil 7. 8. 2018.
17 Soud uzavírá, že odstoupení bylo učiněno poskytovatelem služby po právu, v souladu se smlouvou, v důsledku toho, že žalovaný neplnil řádně své povinnosti platit sjednané platby za poskytované služby.
18 Žalobce dále prokázal, že poskytovatel žalovaného po skončení smluvního vztahu vyzval k vrácení zařízení. Žalovaný netvrdil, že by svou povinnost zařízení vrátit splnil.
19 Pokud jde o požadavek na zaplacení nájemného za zařízení, účastníci platně ujednali, že žalovaný bude za zapůjčené zařízení nájemné, což neučinil, přitom je dle smlouvy a v souladu s § 2201 občanského zákoníku smlouvou sjednané nájemné. V této části tedy soud žalobě vyhověl.
20 Ve zbytku však návrh důvodný není.
21 Lze přisvědčit žalobci, že samotný institut smluvní pokuty je obsažen v dokumentu, který je žalovaným podepsán. Nicméně jde o to, že zde je jen zmíněna smluvní povinnost, která je smluvní pokutou zajištěna (včasné vrácení zapůjčeného zařízení), ale není zde již uvedena výše smluvní pokuty. Ta je uvedena až v ceníku. Ten sice žalovaný měl dle textu smlouvy převzít a měl se stát součástí smluvní dokumentace.
22 Takový postup však odporuje právu, jde o ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech. příjmení se o nerovnováhu nejednalo, je třeba, aby text spotřebitelské smlouvy byl dostatečně přehledný a logicky uspořádaný. Obchodní podmínky ve spotřebitelských smlouvách mají sloužit především k tomu, aby nebylo nezbytné do každé smlouvy přepisovat ujednání technického a vysvětlujícího charakteru. Nemají sloužit ke skrytí ujednání o smluvní pokutě. V podrobnostech soud odkazuje například na nález Ústavního soudu z 11. 11. 2013, spisová značka I.ÚS 3512/11, kde je problematika obchodních podmínek a smluvních pokut do nich zahrnutých podrobena testu ústavněprávní konformity, s výsledkem pro dodavatele nepříznivým.
23 Tedy soud shledal neplatné jak ujednání o smluvní pokutě za vrácení zařízení, tak o poplatku za odpojení (kde je režim sjednání takového plnění shodný, jako u smluvní pokuty za vrácení zařízení).
24 V uvedeném rozsahu (2 000 Kč, 500 Kč) proto žalobu zamítl.
25 O odměně ustanoveného opatrovníka rozhodl soud dle § 140 odst. 2 občanského soudního řádu . Výše odměny za jeden úkon činí 800 Kč (vypočteno dle § 7 a 12a odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ). Za účelně realizované úkony považuje soud převzetí věci, vyjádření k žalobě, účast na jednání a dále vyjádření z 7. 7. 2021 (poloviční odměna) a účast na vyhlášení rozsudku (poloviční odměna). Dále jsou náklady představovány paušální náhradou ve výši po 300 Kč za každý z těchto úkonů (§ 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ). To v souhrnu činí právě 4 700 Kč.
26 Žalobce měl ve věci úspěch 13,37 %, v 86,63 % byl úspěšný žalovaný.
27 V souladu s § 148 občanského soudního řádu pak s ohledem na úvahy uvedené v předchozím bodě odůvodnění uložil soud žalobci nahradit České republice náklady představované poměrnou částí (73,26 % jako 86,63 % - 13,37 %) odměny, která bude vyplacena opatrovníkovi žalovaného. To je částka 3 736,26 Kč.
28 Lhůty k plnění vycházejí z § 160 odst. 1 občanského soudního řádu .
Poučení:
Odvolání proti výroku I. lze podat do 15 dnů od doručení písemného vyhotovení rozhodnutí u soudu, proti jehož rozhodnutí směřuje, a to písemně ve dvou vyhotoveních.
Proti tomuto rozsudku (výroky II., III., IV., V.) není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 občanského soudního řádu ).
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.